Wt/zea/Wiktionary:Lieste van Swadesh (Slaovische taelen)

From Wikimedia Incubator
< Wt‎ | zea
Wt > zea > Wiktionary:Lieste van Swadesh (Slaovische taelen)

De Slaovische taelen ore in de midden en oôsten van Europa gesproke. Z'ore bie d' Indo-Europese taelen, wat-a wil zeie dan ze stik in de verte verwant bin an 't Zeêuws. Binnen 't Indo-Europees is 't 't naeuwste verwant mee de Baltische taelen. Kenmerken van aolle of de meêste taelen bin 'n ouwerwesse verbuging (6 of 7 naemvallen, wat an ouwe taelen as 't Latien of Grieks doe dienke), 'n gesplete werkwoôrd mee 'n imperfectieven en 'n perfectieve vurm en 'n verschil tussen 'arde en zachte medeklienkers. Vee van deze taelen kunne 'êle lettergrepen zonder klienker bouwe.

D'r bin drie verschillende onderfermieljes. Bie de West-Slaovische taelen ore Poôls, Tsjechisch, Slewaoks en nog wat kleinere (deêls uutgesturve) taeltjes in West-Pole en Oôst-Duusland. D' Oôst-Slaovische taelen bin Russisch, Wit-Russisch en Oekriens. 't Roetheens of Rusyn, geklapt in 't grensgebied van Pole, Rusland en d' Oekriene oor soms as vierde in die groep genoemd, mae oort ok dikkels as Oekriens dialect gezieë. Dan ei je nog de Zuud-Slaovische taelen: Sloveens, Servo-Kroaotisch, Bulgaors en Macedonisch. 't Servo-Kroaotisch oor dikkels opgesplist in Kroatisch, Servisch, Bosnisch en soms ok Montenegrijns, mae dat ei gin taelkundige grond: ze bin naebie identiek. Macedonisch trekt ok vee op Bulgaors en is dae vroeger wè as dialect van gezieë. Dat ore je veraol in Griekenland, daer-a in 't noorden ok nog wat Bulgaors/Macedonische dialecten ore geklapt. 't Oudkerkslaovisch is 'n ouwe vurm van 't Bulgaors daer-a vroeger onder aolle ortedokse Slaoven in wier gepreekt.

In kattelieke landen schrieve ze de Slaovische taelen mee 't Latijnse schrift, in d'ortodoxe landen mee 't Cyrillisch schrift, awast oor in Servië aollebei gedae. De Bosnische moslims schrieve ok op z'n Latijns, maer è vroeger 't Araobisch schrift gebruukt. Vò 't Oudkerkslaovisch wier nessens 't Cyrillisch ok wè 't Glagolitisch schrift gebruukt. 'Ier 'ouwe men 't bie Latijns en Cyrillisch.

No. Zeêuws Poôls Tsjechisch Slewaoks Russisch Wit-Russisch Oekriens Sloveens Servo-Kroaotisch Macedonisch Bulgaors Oudkerkslaovisch Oerslaovisch
1. ik ja ja я
(ja)
я
(ja)
я
(ja)
ja ja
ја
јас
(jas)
аз
(az)
азъ
(azǔ)
*(j)azъ
2. jie ty ty ty ты
(ty)
ты
(ty)
ти
(ty)
ti ti
ти
ти
(ti)
ти
(ti)
тꙑ
(ty)
*ty
3. 'ie on on on он
(on)
он
(on)
він
(vin)
on on
он
тој
(toj)
той
(toj)
онъ
(onǔ)
*onъ
4. oôns my my my мы
(my)
мы
(my)
ми
(my)
mi, me mi
ми
ние
(nie)
ние
(nie)
мꙑ (meêrv.), вѣ (tweêvoud)
(my, vjě)
*my, *vĕ
5. julder wy vy vy вы
(vy)
вы
(vy)
ви
(vy)
vi vi
ви
вие
(vie)
вие
(vie)
вꙑ (meêrv.), ва (tweêv.)
(vy, va)
*vy, *va
6. 'ulder oni, one oni, ony oni, ony они
(oni)
яны
(jany)
вони
(vony)
oni, one, ona oni, one, ona
они, оне, она
тие
(tie)
те
(te)
они
(oni)
*oni, *ony, *ona
7. deze(n), dit ten, ta, to tento etc. tento etc. этот etc.
(etot)
гэты etc.
(gety)
цей etc.
(cej)
ta etc. taj etc.
тај etc.
овој etc.
(ovoj)
този etc.
(tozi)
тъ etc.
(tŭ)
*tъ
8. die(n), dat tamten etc. tamten etc. ten etc. тот etc.
(tot)
той etc.
(toj)
той etc.
(toj)
tisto etc. taj etc., takav etc.
тај etc., такав etc.
тоа etc.
(toa)
онзи etc.
(onzi)
тъ etc., онъ etc.
(tŭ, onŭ)
*tъ, *onъ
9. 'ier tu tady, zde, tu tu здесь
(zdes')
тут
(tut)
тут
(tut)
tu, tukaj, zde ovde, ovdje
овде, овдје
овде, тука
(ovde, tuka)
тук, тука
(tuk, tuka)
сьде, ту
(sǐde, tu)
*sьde, *tu
10. dae tam tam tam там
(tam)
там
(tam)
там
(tam)
tam tamo, onde
тамо, онде
таму
(tamu)
там
(tam)
тамо
(tamo)
*tamo
11. wien kto kdo kto кто
(kto)
хто
(chto)
хто
(chto)
kdo tko, ko
тко, ко
кој
(koj)
кой
(koj)
къто
(kŭto)
*kъto
12. wat co co čo что
(čto/što)
што
(što)
що
(ščo)
kaj što
што
што
(što)
што
(što)
чьто
(čǐto)
*čьto
13. wae gdzie kde kde где
(gde)
дзе
(dzje)
де
(de)
kje gde, gdje
где, гдје
каде
(kade)
къде
(kǎde)
къде
(kǔde)
*kъde
14. 'oeneêr kiedy kdy kedy когда
(kogda)
калі
(kali)
коли
(koly)
kdaj kada
када
кога
(koga)
кога
(koga)
когда
(kogda)
*kogъda
15. 'oe jak jak jak как
(kak)
як
(jak)
як
(jak)
kako kako
како
како
(kako)
колко, как
(kolko, kak)
како
(kako)
*kako
16. nie nie ne- ne- не
(nje)
не (ня)
(nje, nja)
не
(ne)
ne ne
не
не
(ne)
не
(ne)
не
(ne)
*ne
17. aol wszystek všichni všetok все; всё
(vs'e, vs'o)
увесь
(uvjes')
весь
(ves')
ves sav
сав
сите
(site)
всичко
(vsičko)
вьсь
(vǐsǐ)
*vьśь
18. vee wiele mnoho mnohý много
(mnogo)
многія
(mnogija)
багато
(bahato)
veliko mnogo
много
многу
(mnogu)
много
(mnogo)
мъногъ
(mŭnogŭ)
*mъnogъ
19. somste kilka několik niekoľko uutgedrukt mee de genitief
20. weinig mało, niewiele málo málo немногий
(nemnogij)
некалькі
(njekal'ki)
кілька (kil'ka) malo, nekaj malo
мало
малку
(malku)
малко
(malko)
21. aore inny druhý drugi другой
(drugoj)
іншы, другі
(inši, drugi)
інший (inšij) drugi drugi
други
друг
(drug)
друг
(drug)
дроугъ
(drugŭ)
*drugъ
22. eên jeden jeden jeden один
(odin)
адзін
(adzin)
один
(odyn)
en jedan
један
еден
(eden)
един
(edin)
единъ
(edinŭ)
*edinъ
23. tweê dwa dva dva (dvaja) два
(dva)
два
(dva)
два
(dva)
dva dva
два
два
(dva)
две
(dve)
дъва
(dŭva)
*dъva
24. drie trzy tři tri тре
(tr'e)
тры
(try)
три
(try)
trije tri
три
три
(tri)
три
(tri)
трьѥ
(trǐje)
*trьje
25. vier cztery čtyři štyri четыре
(četyr'e)
чатыры
(čatyry)
чотири
(čotyry)
štirje četiri
четири
четири
(četiri)
четири
(četiri)
четыре
(četyre)
*četyre
26. vuuf pięć pět päť пять
(pjat')
пяць
(pjac')
п'ять
(p"jat')
pet pet
пет
пет
(pet)
пет
(pet)
пѧть
(pętĭ)
*pętь
27. groôt duży, wielki velký veľký большой, великий
(bolʹšoj, velikij)
вялікі
(vjaliki)
великий
(velykyj)
velik velik
велик
голем
(golem)
голям
(goljam)
великъ
(velikŭ)
*velikъ
28. lank długi dlouhý dlhý длинный
(dlinnyj)
доўгі
(dowhi)
довгий
(dovhyj)
dolg dug
дуг
долг
(dolg)
дълъг
(dǎ́lǎg)
дльгъ
(dlĭgŭ)
*dьlgъ
29. breêd szeroki široký široký широкий
(širokij)
шырокі
(šyroki)
широкий
(šyrokyj)
širok širok
широк
широк
(širok)
широк
(širok)
широкъ
(širokŭ)
*širokъ
30. dikke gruby tlustý tlstý толстый
(tolstyj)
тоўсты
(towsty)
товстий
(tovstyj)
debel debeo
дебео
дебел
(debel)
дебел, тлъст
(debel, tlǎst)
тлъстъ
(tlŭstŭ)
*tъlstъ, *debelъ
31. zwaer ciężki těžký ťažký тяжёлый, тяжкий (tjaž'olyj, tjažkij) цяжкі, важкі
(cjažki, važki)
важкий
(važkyj)
težek težak
тежак
тежок
(težok)
тежък
(težǎk)
тѧжькъ
(tęžĭkŭ)
*tęžьkъ
32. klein mały malý malý маленький
(malen'kyj)
маленькі
(malenki)
маленький (malenkyj) majhen mal
мал
мал
(mal)
малък
(malǎk)
малъ
(malŭ)
*malъ
33. kort krótki krátký krátky короткий
(korotkyj)
кароткі
(karotki)
короткий
(korotkyj)
kratek kratak
кратак
краток, кус
(kratok, kus)
къс, кратък (kǎs, kratǎk) кратъкъ
(kratŭkŭ)
*kortъkъ
34. smaol wąski, cienki úzký úzky узкий, тесный
(uzkij, tesnyj)
вузкі
(vuzki)
вузький
(vuz'kyj)
ozek uzak, uski
узак, уски
тесен
(tesen)
тесен
(tesen)
ѫзъкъ
(ǫzŭkŭ)
*ǫzъkъ
35. dinne cienki tenký tenký тонкий
(tonkyj)
тонкі
(tonki)
тонкий
(tonkyj)
tanek tanak
танак
тенок
(tenok)
тънък
(tǎnǎk)
тьнъкъ
(tĭnŭkŭ)
*tьnъkъ
36. vrouwmens kobieta žena žena женщина
(ženščina)
жанчына
(žančyna)
жінка
(žinka)
ženska, žena žena
жена
жена
(žena)
жена
(žena)
жена
(žena)
*žena
37. vint mężczyzna muž muž мужчина
(mužčina)
мужчына
(mužčýna)
мужчи́на
(mužčýna)
moški, mož muškarac
мушкарац
маж
(maž)
мъж
(mǎž)
мѫжь
(mǫžĭ)
*mǫžь
38. mens człowiek člověk človek человек
(čelovek)
чалавек
(čalavjek)
людина
(ljudyna)
človek čovek, čovjek
човек, човјек
човек
(čovek)
човек
(čovek)
чловѣкъ
(člověkŭ)
*čьlověkъ, *čelověkъ
39. kind dziecko dítě dieťa ребёнок
(rebjonok)
дзіця
(dzicja), рабёнак
(rabjonak)
дитина
(dytyna)
otrok dete (dijete), čedo
дете (дијете), чедо
дете, чедо
(dete, čedo)
дете
(dete)
чѧдо, дѣтѧ
(čędo, dětę)
*čędo, *dětę
40. wuuf (echte) żona manželka, žena manželka, žena жена
(žena)
жонка
(žonka)
дружина
(družyna)
žena žena, supruga
жена, супруга
жена, сопруга (žena, sopruga) жена (žena) жена (žena) *žena
41. man (echte) mąż manžel, muž manžel, muž муж
(muž)
муж
(muž)
чоловік, муж
(čolovík, muž)
mož, soprog muž, suprug
муж, супруг
маж, сопруг
(maž, sóprug)
мъж, съпруг
(mǎž, sǎprúg)
мѫжь
(mǫžĭ)
*mǫžь
42. moeder matka matka matka мать
(mat')
маці, матка
(maci, matka)
мати (maty) mati mat, mati, majka
мат, мати, мајка
мајка
(majka)
майка
(majka)
мати
(mati)
*mati
43. vaoder ojciec otec otec отец
(otec)
бацька, айцец (bac'ka, ajcjec) батько (batʹko), отець (otecʹ) oče otac
отац
татко
(tatko)
баща, татко
(bašta, tatko)
отьць
(otĭcĭ)
*otьcь
44. beêste zwierzę živočich, zvíře živočích, zviera животное, зверь
(životnoje, zverʹ)
жывёла, звер
(žyvjola, zvjer)
тварина, звір
(tvaryna, zvir)
žival, zver životinja; zver, zvijer
животиња; звер, звијер
животно
(životno)
животно
(životno)
животъ, звѣрь
(životŭ, zvěrĭ)
*životъ, *zvěrь
45. vis ryba ryba ryba рыба
(ryba)
рыба
(ryba)
риба
(ryba)
riba riba
риба
риба
(riba)
риба
(riba)
рꙑба
(ryba)
*ryba
46. veugel ptak pták vták птица
(ptica)
птушка
(ptuška)
птах
(ptach)
ptič, ptica ptica
птица
птица
(ptica)
птица
(ptica)
пътица
(pŭtica)
*pъtica
47. 'ond pies pes pes собака
(sobaka)
сабака, пёс
(sabaka, pjos)
собака, пес
(sobaka, pes)
pes pas
пас
куче, пес
(kuče, pes)
куче
(kuče)
пьсъ
(pĭsŭ)
*pьsъ
48. luus wesz veš voš вошь
(vošʹ)
вош
(voš)
воша
(voša)
vaš,
ваш, уш
вошка
(voška)
въшка
(vǎ́ška)
въшь
(vŭšĭ)
*vъšь
49. slange wąż had had змея
(zmeja)
змяя
(zmjaja)
змія
(zmija)
kača zmija
змија
змија
(zmija)
змия
(zmija)
змиꙗ
(zmija)
*zmьja
50. wurm robak červ červ червь
(červʹ)
чарвяк
(čarvjak)
черв'як, черв
(červʺják, červ)
črv crv
црв
црв
(crv)
червей
(červej)
чрьвь
(črĭvĭ)
*čьrvь
51. boôm drzewo strom strom дерево (derevo) дрэва дерево (derevo) drevo drvo, stablo
дрво, стабло
дрво (drvo) дърво (dǎrvo) дрѣво *dervo
52. bos las les les, hora лес (les) лес (ljes) ліс (lis) gozd šuma, les, lug
шума, лес, луг
шума (šuma) гора (gora), лес (les) лѣсъ (lěsŭ), дрѧзга (dręzga) *lěsъ, *dręzga
53. stok kij, pałka hůl, palice, tyč palica палка (palka) палка (palka), кій (kij) палиця (pálycja), палка (palka), кий (kyj) palica palica
палица
стап (stap), прачка (pračka) пръчка (prǎčka), палка (palka) кꙑи (kyi), палица (palica) *palica
54. vrucht owoc ovoce, plod ovocie плод (plod), фрукт (frukt) садавіна (sadavina), плод (plod) плід (plid), фрукт (frukt) sadež, plod voćka, plod
воћкa, плод
плод (plod), овошје (ovošje), овошка (ovoška)  плод (plod), овошка (ovoška) плодъ (plodŭ) *plodъ
55. zaed nasienie semeno semeno семя (semja) насенне (nasjennje), семя (semja) сім'я (simʺja), насінина (nasinyna) seme seme, sjeme
семе, сјеме
семе (seme) семе (seme) сѣмѧ (sěmę) *sěmę
56. blad liść list list лист (list) ліст (list) лист (lyst) list list, liska
лист, лиска
лист (list) лист (list), листо (listo) листъ (listŭ) *listъ
57. wortel korzeń kořen koreň корень (koren') корань (koran') корінь (korin') korenina koren, korijen
корен, коријен
корен (koren) корен (koren) корєнь (korenĭ) *kory
58. schosse kora, łub kůra kôra кора (kora) кара (kara) кора (kora) lubje, korja kora
кора
кора (kora) кора (kora) *kora
59. blomme kwiat květ kvet цветок (cvetok) кветка (kvetka) квітка (kvitka), цвіт (cvit) cvet cvet, cvijet
цвет, цвијет
цвет (cvet) цвят (cvjat)  цвѣтъ (cvětŭ) *květъ
60. gos trawa tráva trava трава (trava), мурава (murava) трава (trava) трава (trava), мурава (murava) trava trava
трава
трева (treva) трева (treva) трава (trava), трѣва (trěva) *trava, *trěva
61. koôrde lina, sznur lano lano верёвка (verjovka), трос (tros) вяроўка (vjaroŭka) вірьовка (vir'ovka) vrv uže
уже
јаже (jaže) въже (vǎže) ѫже (ǫže) *ǫže
62. vel skóra kůže koža, pokožka кожа (koža), шкура (škúra) скура (skura) шкіра (škira) koža koža
кожа
кожа (koža) кожа (koža) кожа (koža), скора (skora) *koža, *skora
63. vleis mięso maso mäso мясо (mjaso) мяса (mjasa) м'ясо (m"jáso) meso meso
месо
месо (meso) месо (meso) мѧсо (męso) *męso
64. bloed krew krev krv кровь (krovʹ) кроў (kroŭ) кров (krov) kri krv
крв
крв (krv) кръв (krǎv) крꙑ (kry) *kry
65. beên ("bot") kość kost kost кость (kost') косць (kosc') кістка (kistka), кість (kistʹ) kost kost
кост
коска (koska) кост (kost), кокал (kokal) кость (kostĭ) *kostь
66. vet tłuszcz tuk tuk жир (žir) тлушч (tlušč), жыр (žyr) жир (žyr), сало (salo) mast mast, salo, loj
маст, сало, лој
маст (mast), сало (salo) лой (loj) *tukъ, *sadlo
67. ei jajo, jajko vejce vajce яйцо (jajco) яйка (jajka), яйцо (jajco) яйце (jajce) jajce jajce
јајце
јајце (jajce) яйце (jajce) аице (aice) *aje, *ajьce
68. 'ôren róg roh roh рог (rog) рог (roh) ріг (rih) rog rog
рог
рог (rog) рог (rog) рогъ (rogŭ) *rogъ
69. staert ogon ocas, ohon chvost хвост (chvost) хвост (chvost) хвіст (chvist) rep rep
реп
опашка (opaška) опашка (opaška) хвостъ (chvostŭ) *xvostъ
70. plume pióro péro pierko, pero перо (pero) пяро (pjaro) перо (pero) pero pero
перо
перо (pero) перо (pero) перо (pero) *pero
71. ('n) 'aer włos vlas, chlup chlp, srsť волос (volos) волас (volas), валасінка (valasinka) волосина (volosyna), волос (vólos) dlaka dlaka, vlas
длака, влас
влакно (vlakno) косъм (kosǎm) власъ (vlasŭ) *volsъ
72. 'oôd głowa hlava hlava голова (golova) галава (halava) голова (holova) glava glava
глава
глава (glava) глава (glava) глава (glava) *golva
73. ôre ucho ucho ucho ухо (ucho) вуха (vucha) вухо (vucho) uho uvo, uho
уво, ухо
уво (uvo) ухо (uho) оухо (ucho) *uxo
74. ôge oko oko oko глаз (glaz), око (oko) вока (voka) око (oko) oko oko
око
око (oko) око (oko) око (oko) *oko
75. neuze nos nos nos нос (nos) нос (nos) ніс (nis) nos nos
нос
нос (nos) нос (nos) носъ (nosŭ) *nosъ
76. mond usta ústa ústa рот (rot) рот (rot) рот (rot) usta usta
уста
уста (usta) уста (usta) оуста (usta) *usta
77. tand ząb zub zub зуб (zub) зуб (zub) зуб (zub) zob zub
зуб
заб (zab) зъб (zǎb) зѫбъ (zǫbŭ) *zǫbъ
78. toenge język jazyk jazyk язык (jazyk) язык (jazyk) язик (jazyk) jezik jezik
језик
јазик (jazik) език (ezik) ѩзꙑкъ (językŭ) *ęzykъ
79. naegel paznokieć nehet necht ноготь (nogotʹ) пазногаць (paznohacʹ), ногаць (nohac') ніготь (nihotʹ) noht nokat
нокат
нокт (nokt) нокът (nokǎt) ногъть (nogŭtĭ) *nogъtь
80. voet stopa noha noha нога (noga), ступня (stupnja), стопа (stopa) нага (naha) нога (noha), ступня (stupnja) stopalo stopalo, stopa
стопало, стопа
стапало (stapalo), нога (noga) стъпало (stǎpalo) нога (noga) *noga, *stopa
81. beên noga noha noha нога (noga) нага (naha) нога (noha) noga noga
нога
нога (noga) крак (krak) нога (noga) *noga, *korkъ
82. knie kolano koleno koleno колено (koleno) калена (kaljena) коліно (kolino) koleno koljeno, koleno
кољено, колено
колено (koleno) коляно (koljano) колѣно (kolěno) *kolěno
83. 'and ręka ruka ruka рука (ruka) рука (ruka) рука (ruka) šaka, ruka
шака, рука
рака (raka) ръка (rǎka) рѫка (rǫka) *rǫka
84. vleke skrzydło křídlo krídlo крыло (krylo) крыло (krylo) крило (krylo) krilo krilo
крило
крило (krilo) крило (krilo) крило (krilo) *kridlo
85. buuk brzuch břicho brucho живот (život) жывот (žyvot), бруха (brucha) живіт (žyvit) trebuh trbuh
трбух
мев (mev) корем (korem), шкембе (škembe) чрѣво (črěvo), брюхо (brjucho) *červo, *břuxo
86. dermen jelita střeva črevá кишки (kiški) кішкі (kiški) кишки (kyšky) črevesa creva, crijeva
црева, цријева
црева (creva) черва (červa) чрѣва (črěvo) *kyšьky, *červa
87. nikke szyja, kark krk, šíje krk, šija шея (šeja) шыя (šyja) шия (šyja) vrat vrat, šija
врат, шија
врат (vrat), шија (šija) шия (šíja), врат (vrat) шиꙗ (šija), вꙑꙗ (vyja) *kъrkъ, *šija, *vortъ
88. rik plecy záda, hřbet chrbát спина (spina) спіна (spina) спина (spyna) hrbet leđa
леђа
грб (grb) гръб (grǎb) хрьбьтъ (chrĭbĭtŭ) *xrьbьtъ
89. bost pierś hruď hruď грудь (grudʹ) гру́дзі (hrudzi) груди (hrudy) oprsje grudi, prsa
груди, прса
гради (gradi) гръден кош (grǎden koš) *grǫdь
90. 'arte serce srdce srdce сердце (serdce) сэрца (serca) серце (serce) srce srce
срце
срце (srce) сърце (sǎrce) срьдьцє (srĭdĭce) *sьrdьce
91. lever wątroba játra pečeň печень (pečenʹ) печань (pječanʹ), вантроба (vantróba) печінка (pečinka) jetra jetra
јетра
џигер (džiger), црн дроб (crn drob) черен дроб (čeren drob) печень (pečenĭ)
vanaf 'ier: aolle werkwoôrden imperfectief, of 't moch nie anders kunne
92. drienke píc pít piť пить (pit') піць (picʹ) пити (pyty) piti piti
пити
пие (pie) пия (pija) пити (piti) *piti
93. ete jeść jíst jesť есть (jest') есці (jesci) їсти (jisty) jesti jesti
јести
јаде (jade) ям (jam) ꙗсти (jasti), ѣсти (ěsti) *ěsti
94. biete odgryzać kousat odhryznúť откусывать (otkusyvatʹ) кусаць (kusacʹ) кусати (kusaty) gristi gristi
гристи
гризе (grize) отхапвам (otchapvam) грꙑсти (grysti) *gryzti
95. zuge ssać sát sať сосать (sosatʹ) смактаць (smaktacʹ), ссаць (ssac') смоктати (smoktaty), ссати (ssaty) sesati sisati
сисати
цица (cica) смуча (smuča) съсати (sŭsati) *sъsati
96. spieë (uut de mond) pluć plivat pľuť плевать (plevat') пляваць (pljavacʹ) плювати (pljuvaty) pljuvati pljuvati
пљувати
плука (pluka) плюя (pljuja) пл҄ьвати (plʹĭvati) *pľьvati
97. spieë (uut de maeg) rzygać, zwracać zvracet zvracať блевать (blevatʹ), рвать бляваць (bljavacʹ), рваць (rvacʹ) блювати (bljuvaty), рвати (rvati) bruhati rigati
ригати
повраќа (povraḱa), блуе (blue) бълвам (bǎlvam), блюя (bl'uja) *bľuti
98. blaeze dmuchać, dąć vát duť дуть (dut') дзьмуць (dzʹmucʹ), дуць (ducʹ)  дути (duty), віяти (vijaty) pihati duvati, duhati
дувати (духати)
дува (duva) духам (duham), вея (veja) дѫти (dǫti) *dǫti
99. aeseme oddychać dýchat dýchať дышать (dyšatʹ) дыхаць (dychacʹ) дихати (dychaty) dihati disati
дисати
дише (diše) дишам (dišam) дꙑхати (dychati) *dyxati
100. lache śmiać się smát se smiať sa смеяться (smejats'a) смяяцца (smjajacca) сміятися (smijatysja) smejati se smejati se, smijati se
смејати се, смијати се
се смее (se smee) смея се (smeja se) смиꙗти сѧ (smijati sę) *smьjati sę
101. zieë widzieć vidĕt vidieť видеть (videt') бачыць (bačycʹ) бачити (bačyty) videti videti
видети
гледа (gleda) виждам (viždam) видѣти (viděti) *viděti
102. 'ôre słyszeć slyšet čuť слышать (slyšatʹ) чуць (čucʹ) чути (čuty) slišati čuti, slušati
чути, слушати
слуша (sluša) чувам (čuvam) слꙑшати (slyšati) *slyšati
103. wete wiedzieć, znać vědět vedieť знать (znat') ведаць (vjedacʹ), знаць (znac') знати (znaty) vedeti znati
знати
знае (znae) зная (znaja) знати (znati), вѣдѣти (věděti) *znati, *věděti
104. dienke myśleć myslet myslieť думать (dumat') думаць (dumać') думати (dumaty) misliti misliti
мислити
мисли (misli) мисля (mislja) мꙑслити (mysliti) *mysliti, *dumati
105. ruke wąchać cítit, čichat cítiť, čuchať обонять (obonjatʹ), чуять (cujat') чуць (čucʹ), нюхаць (nuchac') нюхати (njuchaty), чуяти (čujaty), чути (čuty) vohati mirisati, njušiti
мирисати, њушити
мириса (mirisa) душа (duša), мириша (miriša)
106. vrêze bać się bát se báť sa бояться (bojats'a) баяцца (bajacca) боятися (bojatysja) bati se bojati se
бојати се
се стравува (se stravuva) боя се (boja se), страхувам се (strahuvam se) боꙗти сѧ (bojati sę) *bojati sę
107. slaope spać spát spať спать (spat') спаць (spac') спати (spaty) spati spavati, spati
спавати, спати
спие (spie) спя (spja) съпати (sŭpati) *sъpati
108. leve żyć žít žiť жить (žit') жыць (žycʹ) жити (žyty) živeti živeti, živjeti
живети живјети
живее (živee) живея (živeja) жити (žiti) *žiti
109. sterve umierać umírat umierať умирать (umirat') паміраць (pamiracʹ) умирати (umyraty) umirati umirati
умирати
умира (umira) умирам (umiram) оумирати (umirati), мрѣти (mrěti) *merti
110. doôddoeë zabijać zabít zabíjať убивать (ubivat') забіваць (zabivac') вбивати (vbyvaty), убивати (ubyvaty) ubijati ubijati
убијати
убива (ubiva) убивам (ubivam)
111. vechte walczyć bojovat bojovať драться (dratʹsja), биться (brit'sja) біцца (bicca), змагацца (zmahacca), ваяваць (vajavac') битися (bytysja), боротися (borotysja), воювати (vojuvaty) boriti se boriti se
борити се
се бори (se bori) боря се (borja se), бия се (bija se) брати (brati) *borti
112. jaege polować lovit poľovať, loviť охотиться (ochotitʹsja), ловить (lovit') паляваць (paljavacʹ), лавіць (lavícʹ) полювати (poljuvaty), ловити (lovyty) loviti loviti
ловити
лови (lovi) ловя (lovja) ловити (loviti) *loviti
113. slae uderzać praštit (perf.) udierať ударять (udarjat'), стучать (stučátʹ) біць (bicʹ), удараць (udaracʹ) вдаряти (vdarjaty), бити (byty) biti biti
бити
удира (udira), бие (bie) удрям (udrjam), бия (bija) бити (biti) *biti
114. snieë ciąć řezat, tít rezať, ťať резать (rezat') рэзаць (rezacʹ) різати (rizaty) rezati rezati; seći, sjeći
резати, сећи, сјећи
сече (seče), реже (reže) режа (reža) рѣзати (rězati) *rězati
115. splête dzielić dělit deliť расщеплять (rasščepljátʹ) цепя (celja) *děliti
116. steke kłuć pobodat закалывать (zakalyvat') bosti
бости
пронизвам
117. kraeuwe drapać, skrobać škrabat škrabať царапать (carapat') драпаць (drapac') шкрябати (škrjabaty), дряпати (drjapaty) драска (draska) дращя (dráštja)
118. graeve kopać, ruć kopat, rýt kopať, ryť копать (kopat'), рыть капаць (kapac') копати (kopaty), рити (ryty) kopati, riti kopati, rito
копати, рити
копа (kopa) копая (kopaja) копати (kopati) *kopati
119. zwemme pływać, płynąć plavat, plout plávať плавать (plavat'), плыть (plyt') плаваць (plavac'), плыць (plyc') [[Wt/zea/[[плавати|плавати (plavaty), плисти (plysty) plavati plivati
пливати
плива (pliva) плувам (pluvam) плавати (plavati), плоути (pluti) *plavati, *pluti
120. vliege latać, lecieć létat, letět lietať, letieť летать (letatʹ), лететь (letet') лятаць (ljatac'), лятець (ljatec') літати (litaty), летіти (letity) leteti leteti, letjeti
летети, летјети
лета (leta) летя (letja) лѣтати (lětati), летѣти (letěti) *lětati, *letěti
121. gae, lôpe iść, chodzić jít, chodit ísť, chodiť идти (idti), ходить (choditʹ) идти (idti), ісці (iscí), хадзіць (chadzic') ходити (chodyty) (іти, ity) hoditi, iti hodati, iti
ходати, ићи
122. komme przychodzić přicházet prichádzať приходить (prichodit') прыбываць (prybyvac'), прыходзіць (prychodzic') приходити (prychodyty) priti doči
доћи
доаѓа (doaǵa) идвам (idvam)
Opmerkiengen
  • De levende Slaovische taelen, en ok de laetere faoses van 't Oudkerkslaovisch, 'ebbe aollemaele werkwoôrdsaspecten. Dat wil zeie dat d'r van ielk werkwoôrd 'n 'onvoltoôide' en 'n 'voltoôide' versie is, die-an d'r eige as eên werkwoôrd gedraege mae apart vervoegd ore. Uut ruumtegebrek noeme men 'ier allêne 't werkwoôrd in 't imperfectieve (onvoltoôide) aspect.
  • In 't Bulgaors en Macedonisch bestaet d'n infinitief ('t 'êle werkwoôrd) nie, daerom ore d'r aore citeêrvurmen gebruukt. In 't Macedonisch is dat de derde persoôn ienkelvoud, in 't Bulgaors d'n eêste persoôn ienkelvoud. јаде jade 'ete' beteikent dus letterlijk 'ʼie/z' eet', ям jam is letterlijk 'ik ete'.
Liesten van Swadesh
Aolgemeên Deze lieste ei a vee werkende lienks.Zeêuws Deze lieste is glad beschreve.'Ollands Deze lieste is ingevuld, mae ei nog (naebie) gin werkende lienks.Keltisch Deze lieste is ingevuld, mae ei nog (naebie) gin werkende lienks.Limburgs Deze lieste is ingevuld, mae ei nog (naebie) gin werkende lienks. · Middelduus Deze lieste is ingevuld, mae ei nog (naebie) gin werkende lienks. · Noôrd-Germaons Deze lieste is ingevuld, mae ei nog (naebie) gin werkende lienks. · Romaons Deze lieste is ingevuld, mae ei nog (naebie) gin werkende lienks.Slaovisch Deze lieste oor nog angeleid.Vries Deze lieste is ingevuld, mae ei nog (naebie) gin werkende lienks. ˑ kunsttaelen Deze lieste is ingevuld, mae ei nog (naebie) gin werkende lienks.