Gicená niviştánk
|
Mehrgaŕh Xal aná Púskuná Daor (7000 BC án 2500 BC) aná bház kadrí o damb ase. Dá aeno ná Balocistán (Pákistán) ná Kaccí iláka ŧí e. Dá duniá ŧí kiştokişár o máldárí ná ģuŧŧ án mutkuná nişání e. Dá damb Bolán ná xuŕká o Koŧá, Kalát o Sebí ná niám aŧí e. Dá damb e 1974 aŧí Faráns ná dambzántkár (archaeologist) Jean-François Jarrige paŧŧásus xanásus, o dád 1974 o 1986 ná niám aŧí xutásur. Mehrgaŕh ná avalíko ábádí dá 495 ekaŕ ná damb aná kutub-deŧik ná kunđ áŧe ki aráŕe 7000 BCE - 5500 BCE ná niám aŧí asi kiştokişárí xalk as massune. Mehrgaŕh ná avalíko daor aná maxlúk kacca (liccaģ aŧ joŕ karok) o xişt aná urá teŧí rahengáka. Tená ģalla ģáke ambár teŧí đakkára, o miss aná aozár tixára tenton, aráfte handí bhaŧŧa ģáteŧí joŕ karera. Ofk jao, xolum, ber o ilár dasera o meļ, eŧ o elo sádár torera.
Rand aná daor aná (5500 BCE – 2600 BCE) maxlúk izm o hunar ton bház xuárí karera. Ofk xuár joŕ kanning, sáhdár tá sil e bising o kassa kanning, xal tián aozár joŕ kanning aŧí máhir assur. 2600 BCE iskán dáŕe xalkat ábád ass. Aprel 2006 aŧí sáinşí jarída Nature aŧí paŕav xallingásus ki insán ná táríx aŧí zinda ģá insán ná dantán e ŧung kanning o pur kanning ná ģuŧŧ án mutkuná (Xal aná Púskuná Daor aná Sarí Daor aná) nişání Mehrgaŕh án dú bassune.
|
Zebá ģá jihán
|
Hingláj (Sanskrit: हिङ्ग्लाज, Hindí: हिंगलाज) Balocistán aŧí Baxxál átá asi bház kadr válá ziárat ase o Kşatríyá Bhavsar maxlúk ná Kuldeví e. Hingláj ton ganđoká kissa dá vaŕ aŧ e ki ará vaxtá ki Satí ná báva Satí á ģussa kare ki o Şivá (ki Satí ná sangat ass) e dávat aseŧí antae baŧingtane, to Satí tene uşá. Dáŕán Şivá ģussa ŧí bass o duniá ŧí tabáhí o masla kanning şurúh kare. Oná Tandáva e xatam kanning o ģussa e ta şef şáģing kin Vişnú Satí ná badan e arfe o 51 ŧukur kare o caģal tiss. Oná badan ná ŧukkurk tíva duniá ŧí tálán massur, o káŧum ta Balocistán aŧí Hingolá yá Hingláj ná jága ģá bass tammá. Andá xátirán dá jága Şaktí Pít átá ģuŧŧ án ziát kadr válá jága lekingik.
Rámáyaná kissa ŧí Rám ará vaxt ki Ravána e kasifik to Bráhmin ase kasifing ná tená gunáh te silling yá murr kanning kin Hingláj á bass. Ravána asi Bráhmin as assaka o Şivá o Durgá ná mannok as ass. Rám Hingláj aŧí ibádat kare antae ki dá bház kadr válá ziárat as ass.
|
Namírán
|
Mír Gul Xán Nasír (14 Maí, 1914 - 5 Dasumbar, 1983) Balocistán ná pinío siyásatkár, şáir, táríxdán, o saháfí as ass. Tená zind aná geştir vaxt e Baloc rájí juhd aŧí sargaram kárkun asená bistár aŧ gidrefe. Anná juhd aŧí bház vaxt zindán aŧí bandí am kanningá. Oná táluk Balocistán ná iláka Noşkí án ass. Báva ná ta pin Mír Habíb Xán o lumma ná ta pin Bíbí Húrán ass. O Páindzaí Zagr Mengal as ass. Oná şáirí ná kitáb áteŧí Gulbáng, Grand, Gulgál o Şanblák avár o. Oná likkoká Balocistán ná táríx ná kitáb aeno iskán dá sarhál á asi bávarí o sanad as lekingik. Bráhuí o Balocí ná siyálí ná bábat oná kitáb Koc va Baloc am Baloc ná mírát áteŧí lekingik.
|
|
|
Gicená Foŧú
|
|
|
Anná tú aŧí...
|
|
|
Bemaŧŧ á ít
|
| “
|
Í buncux aŧ Yahúdí se uŧ, şárí pajjár ná rid aŧ Suiss ase uŧ, o droşum (bálád) ná vaŕ aŧ insán ase uŧ, o bíra insán as, icco ráj yá mulk aseton xáso táluk ase án baģaer.
|
”
|
|
—Albarŧ Áinsŧáin, Alfred Kneser e ciŧŧí (7 Jún 1918)
|
|
|
