Template:Wp/brh/Bunták/Zebá ģá jihán

From Wikimedia Incubator
Jump to: navigation, search

Usage[edit]

The layout design for these subpages is at {{Wp/brh/Bunták/Zebá ģá jihán/Layout}}.

  1. Add a new biography to the next available subpage.
  2. Update "max=" to new total for its {{Wp/brh/TempMonpanna-Random portal component}} on the main page.

Zebá ģá jihán[edit]

1

Hingláj (Sanskrit: हिङ्ग्लाज, Hindí: हिंगलाज) Balocistán aŧí Baxxál átá asi bház kadr válá ziárat ase o Kşatríyá Bhavsar maxlúk ná Kuldeví e. Hingláj ton ganđoká kissa dá vaŕ aŧ e ki ará vaxtá ki Satí ná báva Satí á ģussa kare ki o Şivá (ki Satí ná sangat ass) e dávat aseŧí antae baŧingtane, to Satí tene uşá. Dáŕán Şivá ģussa ŧí bass o duniá ŧí tabáhí o masla kanning şurúh kare. Oná Tandáva e xatam kanning o ģussa e ta şef şáģing kin Vişnú Satí ná badan e arfe o 51 ŧukur kare o caģal tiss. Oná badan ná ŧukkurk tíva duniá ŧí tálán massur, o káŧum ta Balocistán aŧí Hingolá yá Hingláj ná jága ģá bass tammá. Andá xátirán dá jága Şaktí Pít átá ģuŧŧ án ziát kadr válá jága lekingik.

Rámáyaná kissa ŧí Rám ará vaxt ki Ravána e kasifik to Bráhmin ase kasifing ná tená gunáh te silling yá murr kanning kin Hingláj á bass. Ravána asi Bráhmin as assaka o Şivá o Durgá ná mannok as ass. Rám Hingláj aŧí ibádat kare antae ki dá bház kadr válá ziárat as ass.


2

Flag of India.svg

Inđíá Soelí Eşíá ná mulk ase. Đaģár ná kacc aná hisáb aŧ dá duniá ná aftamiko bhallá mulk e o ábádí ná hisáb aŧ iraŧamíko bhallá mulk e. Dáná dang ák soel ná kunđá Indí Zir, dekíalleng ná kunđá Pákistán o Arabí Zir, kutub ná kunđá Cín, Nepál o Bhúŧán, o deŧik ná kunđá Bangládeş o Barmá ton millira. Inđíá o dáŕton ganđok mulk átá báz mutkun o táríx ase. Andá đaģár duniá ná mutkun á taezíb átián asiŧ Sind Benŧ Taezíb (Indus Valley Civilization) ná bundar massune. Cár ballo dín, Indí Dín, Buddhmat, Jaen Dín o Sikh Dín andá đaģár ná toşa o. Dáŕán bedis Átişparstí, Yahúdí Dín, Ísáí Dín o Islám dá pára ģá Ísáí Sál tá avalíko pár aŧí tálán massur o dá iláka ná dodrubeda e droşum tining aŧ kumak karer.


3

South asia.jpg

Soelí Eşíá asi iláka sená pin e ki Himálíá ná şefko kunđ aná mulk áteton avár oná deŧik o dekíalleng kunđ aná mulk ák avár o iŧí ta. Geştir mannok ák Bangládeş, Bhúŧán, Inđíá, Máldíp, Nepál, Pákistán o Sirí Lanká e dá iláka ná mulk lekira. Giŕás mannok ák Aoģánistán, Barmá, o Tibbat e am dáŕton avár ganđira. Duniá ná ábádí ná pancamíko başx Soelí Eşíá ŧí rahengik. Dá iláka bházá handí jheŕa ģátá ámác marisa bassune ki oŧí iláka ná irá aeŧmí tákat, Pákistán o Inđíá, ná niyám aŧí maroká jang o jadal ák am avár o. Iláka ná iktasádí tarakkí kin, iláka ná mulk átá tenpaten baddhí kin SAARC ná pin aŧ gall as am joŕ are. Dodrubedaí bistár aŧ Tibbat am anná iláka ná başx as lekingik, vale siyásí súrat aŧ dá iláka ģán jitá e. Dá iláka ná bház mutkuno táríx as e. Andá đaģár duniá ná mutkun á taezíb átián asiŧ Sind Benŧ Taezíb (Indus Valley Civilization) ná bundar massune.


4

Hingláj (Sanskrit: हिङ्ग्लाज, Hindí: हिंगलाज) Balocistán aŧí Baxxál átá asi bház kadr válá ziárat ase o Kşatríyá Bhavsar maxlúk ná Kuldeví e. Hingláj ton ganđoká kissa dá vaŕ aŧ e ki ará vaxtá ki Satí ná báva Satí á ģussa kare ki o Şivá (ki Satí ná sangat ass) e dávat aseŧí antae baŧingtane, to Satí tene uşá. Dáŕán Şivá ģussa ŧí bass o duniá ŧí tabáhí o masla kanning şurúh kare. Oná Tandáva e xatam kanning o ģussa e ta şef şáģing kin Vişnú Satí ná badan e arfe o 51 ŧukur kare o caģal tiss. Oná badan ná ŧukkurk tíva duniá ŧí tálán massur, o káŧum ta Balocistán aŧí Hingolá yá Hingláj ná jága ģá bass tammá. Andá xátirán dá jága Şaktí Pít átá ģuŧŧ án ziát kadr válá jága lekingik.

Rámáyaná kissa ŧí Rám ará vaxt ki Ravána e kasifik to Bráhmin ase kasifing ná tená gunáh te silling yá murr kanning kin Hingláj á bass. Ravána asi Bráhmin as assaka o Şivá o Durgá ná mannok as ass. Rám Hingláj aŧí ibádat kare antae ki dá bház kadr válá ziárat as ass.


5

South asia.jpg

Soelí Eşíá asi iláka sená pin e ki Himálíá ná şefko kunđ aná mulk áteton avár oná deŧik o dekíalleng kunđ aná mulk ák avár o iŧí ta. Geştir mannok ák Bangládeş, Bhúŧán, Inđíá, Máldíp, Nepál, Pákistán o Sirí Lanká e dá iláka ná mulk lekira. Giŕás mannok ák Aoģánistán, Barmá, o Tibbat e am dáŕton avár ganđira. Duniá ná ábádí ná pancamíko başx Soelí Eşíá ŧí rahengik. Dá iláka bházá handí jheŕa ģátá ámác marisa bassune ki oŧí iláka ná irá aeŧmí tákat, Pákistán o Inđíá, ná niyám aŧí maroká jang o jadal ák am avár o. Iláka ná iktasádí tarakkí kin, iláka ná mulk átá tenpaten baddhí kin SAARC ná pin aŧ gall as am joŕ are. Dodrubedaí bistár aŧ Tibbat am anná iláka ná başx as lekingik, vale siyásí súrat aŧ dá iláka ģán jitá e. Dá iláka ná bház mutkuno táríx as e. Andá đaģár duniá ná mutkun á taezíb átián asiŧ Sind Benŧ Taezíb (Indus Valley Civilization) ná bundar massune.

Xuást[edit]

Pen niviştánk ase dá rid aŧí avár kanning kin dá panna ná ítgap panna ģá xuást kabo. Minnatvár!