Wp/brh/Pákistán

From Wikimedia Incubator
< Wp‎ | brhWp > brh > Pákistán
Jump to: navigation, search
Pákistán
Flag of Pakistan.svg State emblem of Pakistan.svg
Baerak Nişán
Rájí saot: قومی ترانہ
Pakistan (orthographic projection).svg
Dárulukúmat Islámábád
Bhallá Şár Karácí
Sarkárí bolí(k) Urdú, Angrezí
Elo bolík Panjápí, Sindí, Paşto, Balocí, Siráikí, Bráhuí
Hukúmat
- Nizám Vafákí Párlímání
- Sadar Ásif Alí Zardárí
- Vazír Ázum Yúsuf Razá Gelání
Đaģár
- Kulloí 803,940 km2 (36amíko)
- Dír 3.1%
Ábádí 132,352,279 (1998 ná hisáb aŧ)
Zar Pákistání Ruppaí (Rs.) (PKR)
Vaxt PST (UTC+5)
Calling Code 92
Internet TLD .pk


Pákistán Soelí Eşíá ná mulk ase. Dáná sáil kulloí 1,046 kilomíŧar (650 míl) e ki Arabí Zir aton millik. Dáná dang ák suel ná kunđá Arabí Zir, deŧik ná kunđá Inđíá, kutub ná kunđá Cín o dekíalleng ná kunđá Aoģánistán o Írán ton millira.

Vaxtas ki Inđíá ná maxlúk Angrez sarkár án ájoí xuáka amo vaxtá Mámad Alí Jináh ná kamáşí ŧí Inđíá ná musulmánk tenkin jitá o mulk asená taerík callefer. O inning vaxtá Angrez sarkár Inđíá e irá başk kare o Musulmán tekin Pákistán ná pinaŧ mulk as joŕ mass ki Sind, NWFP, Dekíalleng kunđ aná Panjáp, British Balocistán o Deŧik kunđ aná Bangál avár assur iŧí ta.

Ábádí ná hisáb aŧ Pákistán tíva duniá ŧí 6amíko lambar áŧe o Musulmán mulk áteŧí Inđoneşíá án pad iraŧamíko lambar áŧe.

Táríx[edit]

Joŕ manning ná táríx[edit]

Angrez ná ģulámí án tank banning án pad 1857 aŧí Inđía ná las maxlúk ájoí kin juhd ná biná e kare. 1857 ná juhd xúní vá ass vale munazzam allav, andá xátirán sarsob manning kattav. Besob manning án pad am maxlúk ájoí ná juhd e yala kattav o vaŕ na vaŕ ase aŧ dá juhd barjá salís. Angrez sarkár ná áxríko vaxt aŧí Inđíá ná Musulmán o Baxxál ábádí ná niám aŧí nátipákí ná savab án oŕe ábád Musulmánk tenkin jitáo mulk asená dává e karer.

Jún 1947 aŧí Angrez sarkár o Inđíá ná rájdost siásí párŧí tá sarok átá niám aŧí Inđíá e irá vanđ kanning ná amanná mass. Inđíá ná vanđ kanning án pad joŕ maroká Pákistán aŧí deŧik ná kunđá Bangál ass o dekíalleng ná kunđá Panjáp, Sind, NWFP o Balocistán assur.

Inđíá ná báhrobaşx manning án pad oŕe ábád Musulmán o Baxxál átá niám áŧí náhakk ná jang as şurú mass. Jitá o xudmuxtár ingá riyásat átá jheŕa am juání aŧ ŧaefingtav. Arásiŧ ná vaja ģán lakk átá maxlúk darpadar massur o xallingár.

Joŕ manning án pad aļ zút át iskán[edit]

Pákistán ná joŕ manning án mana vaxt pad Bangál o Panjáp ná maxlúk ná niám aŧí náŧahí mass. 1971 aŧí 9 tú aná siláhband jang án pad Bangál ná maxlúk tená mulk e jitá karer ki dása Bangládeş ná pinaŧ cáingik.

Pákistán ná táríx geştir jangojadal o faojí ámríat aŧ gidrengáne. Avalíko lass maxlúk ná gicen karoká hukúmat (1972 án 1977 iskán) Zulfikár Alí Bhuŧŧo ná ass. Zulfikár Alí Bhuŧŧo ná dá hukúmat 1979 aŧí amo vaxt á xalás mass Janral Ziáulhakk faoj aná zor aŧ hukúmat á kaoza kare o mulk aŧí márşallá xalk.

1988 aŧí jaház asená tamming aŧ Ziáulhakk kask. Oná kahing án pad gicenkárí mass o Zulfikár Alí Bhuŧŧo ná masiŕ Benazír Bhuŧŧo e hukúmat rasengá. Okán pad aná 10 sál aŧí mulk aná siásat aŧí Benazír Bhuŧŧo o Naváz Şaríf ná mukábila rahengá. O aŕtomák tá várí aŧ irá irá vár vazír ázum rahengár.

1999 aŧí amo vaxt aná Faoj aná bhallá, Jarnal Parvez Muşarraf hukúmat á zorí kaoza kare o mulk aŧí márşallá xalk.

Zút áteaŧ[edit]

2007 ná guđsar aŧí párlímání gicenkárí ná elán án pad jalávatan maroká sarok Benazír Bhuŧŧo o Naváz Şaríf e Pákistán á vápas banning ná ijázat rasengá. Vale gicenkárí án must asi xudkuş julav aseŧí Benazír Bhuŧŧo xallingá. Bhuŧŧo ná Pákistán Pípalz Párŧí Farvarí 2008 ná gicenkárí ŧí sarsob mass o oná básk Yúsuf Razá Gelání mulk aná vazír ázum joŕ mass. 18 Agast 2008 á Parvez Muşarraf sadar ná ohda án istífa tiss. Okán pad sadar kin maroká gicenkárí ŧí Ásif Alí Zardárí mulk aná sadar joŕ mass.

Sarkár o Hukúmat[edit]

Pákistán dá vaxt á párlímání jamhúrí vafákí rípablik as páningik. Pákistán ná avalíko áín 1956 aŧí ŧahefingá vale 1958 aŧí Jarnal Ayyúb Xán ná márşallá án pad radd kanningá. Dá vaxt aná áín o kánúd ná bundar 1973 aná áín e ki arásiŧ aŧí kaí vár raddobadal kanningá.

Miyánustumání Tálukdárí[edit]

Pákistán dá vaxt á Baddhí karoká Ustumánk (UN) ná sargaram o básk as e. Oŕton avár Musulmán Mulk átá Gall (OIC) o Soelí Eşíáí mulk átá gall SAARC aná am básk e.

Kutub dekíalleng
[[Wp/brh/Aoģánistán|Aoģánistán]]
Kutub
Cín
Kutub deŧik
Inđíá
Dekíalleng
Aoģánistán
Pfeil links oben.svg Pfeil oben.svg Pfeil rechts oben.svg
Pfeil links.svg Pákistán Pfeil rechts.svg
Pfeil links unten.svg Pfeil unten.svg Pfeil rechts unten.svg
Deŧik
Inđíá
Soel dekíalleng
Írán
Soel
Arabí Zir
Soel deŧik
Inđíá


v  d  e
Soelí Eşíá
South Asia (ed)update.PNG Soelí Eşíá ná mulk ák Bangládeş · Bhúŧán · Inđíá · Máldíp · Nepál · Pákistán · Sirí Lanká
Vaxtas avár lekok Aoģánistán · Barmá · Indí Zir aná Inglistání Jazíra ģák · Írán · Tibbat


v  d  e
Eşíá sarđaģár
Asia (orthographic projection).svg Eşíá ná mulk ák Aoģánistán · Armeníá · Ázarbáíján · Baeren · Bangládeş · Bhúŧán · Brunáí · Kambođíá · Cín
Sáipras · Deŧikí Temor · Ģazá · Járjíá · Háng Káng · Inđíá · Inđoneşíá · Írán · Irák · Isráíl · Jápán · Urdun
Kázaxistán · Koet · Kirģizistán · Láos · Labnán · Maleşíá · Máldíp · Mangolíá · Mayánmár · Nepál
Kutubí Koríá · Omán · Pákistán · Filpáin · Katar · Rús · Saodí Arab · Singápúr · Soelí Koríá
Sirí Lanká · Síríá (Şám) · Táíván · Tájikistán · Táílaenđ · Turkí · Turkamanistán · Baddhí á Arab riyásat ák
Uzbakistán · Vetnám · Yaman
Soelí Eşíá Bangládeş · Bhúŧán · Inđíá · Máldíp · Nepál · Pákistán · Sirí Lanká