Wp/brh/Pákistán
Pákistán | |
Baerak | Nişán |
Rájí saot: قومی ترانہ | |
Dárulhukúmat | Islámábád |
Bhallá Şár | Karácí |
Sarkárí bolí(k) | Urdú, Angrezí |
Elo bolík | Panjápí, Sindí, Paşto, Balocí, Siráikí, Bráhuí |
Hukúmat | |
- Nizám | Vafákí Párlímání |
- Sadar | Ásif Alí Zardárí |
- Vazír Ázum | Yúsuf Razá Gelání |
Đaģár | |
- Kulloí | 803,940 km2 (36amíko) |
- Dír | 3.1% |
Ábádí | 132,352,279 (1998 ná hisáb aŧ) |
Zar | Pákistání Ruppaí (Rs.) (PKR) |
Vaxt | PST (UTC+5) |
Calling Code | 92 |
Internet TLD | .pk |
Pákistán Soelí Eşíá ná mulk ase. Dáná sáil kulloí 1,046 kilomíŧar (650 míl) e ki Arabí Zir aton millik. Dáná dang ák suel ná kunđá Arabí Zir, deŧik ná kunđá Inđíá, kutub ná kunđá Cín o dekíalleng ná kunđá Aoģánistán o Írán ton millira.
Vaxtas ki Inđíá ná maxlúk Angrez sarkár án ájoí xuáka amo vaxtá Mámad Alí Jináh ná kamáşí ŧí Inđíá ná musulmánk tenkin jitá o mulk asená taerík callefer. O inning vaxtá Angrez sarkár Inđíá e irá başk kare o Musulmán tekin Pákistán ná pinaŧ mulk as joŕ mass ki Sind, NWFP, Dekíalleng kunđ aná Panjáp, British Balocistán o Deŧik kunđ aná Bangál avár assur iŧí ta.
Ábádí ná hisáb aŧ Pákistán tíva duniá ŧí 6amíko lambar áŧe o Musulmán mulk áteŧí Inđoneşíá án pad iraŧamíko lambar áŧe.
Táríx
[edit | edit source]Joŕ manning ná táríx
[edit | edit source]Angrez ná ģulámí án tank banning án pad 1857 aŧí Inđía ná las maxlúk ájoí kin juhd ná biná e kare. 1857 ná juhd xúní vá ass vale munazzam allav, andá xátirán sarsob manning kattav. Besob manning án pad am maxlúk ájoí ná juhd e yala kattav o vaŕ na vaŕ ase aŧ dá juhd barjá salís. Angrez sarkár ná áxríko vaxt aŧí Inđíá ná Musulmán o Baxxál ábádí ná niám aŧí nátipákí ná savab án oŕe ábád Musulmánk tenkin jitáo mulk asená dává e karer.
Jún 1947 aŧí Angrez sarkár o Inđíá ná rájdost siásí párŧí tá sarok átá niám aŧí Inđíá e irá vanđ kanning ná amanná mass. Inđíá ná vanđ kanning án pad joŕ maroká Pákistán aŧí deŧik ná kunđá Bangál ass o dekíalleng ná kunđá Panjáp, Sind, NWFP o Balocistán assur.
Inđíá ná báhrobaşx manning án pad oŕe ábád Musulmán o Baxxál átá niám áŧí náhakk ná jang as şurú mass. Jitá o xudmuxtár ingá riyásat átá jheŕa am juání aŧ ŧaefingtav. Arásiŧ ná vaja ģán lakk átá maxlúk darpadar massur o xallingár.
Joŕ manning án pad aļ zút át iskán
[edit | edit source]Pákistán ná joŕ manning án mana vaxt pad Bangál o Panjáp ná maxlúk ná niám aŧí náŧahí mass. 1971 aŧí 9 tú aná siláhband jang án pad Bangál ná maxlúk tená mulk e jitá karer ki dása Bangládeş ná pinaŧ cáingik.
Pákistán ná táríx geştir jangojadal o faojí ámríat aŧ gidrengáne. Avalíko lass maxlúk ná gicen karoká hukúmat (1972 án 1977 iskán) Zulfikár Alí Bhuŧŧo ná ass. Zulfikár Alí Bhuŧŧo ná dá hukúmat 1979 aŧí amo vaxt á xalás mass Janral Ziáulhakk faoj aná zor aŧ hukúmat á kaoza kare o mulk aŧí márşallá xalk.
1988 aŧí jaház asená tamming aŧ Ziáulhakk kask. Oná kahing án pad gicenkárí mass o Zulfikár Alí Bhuŧŧo ná masiŕ Benazír Bhuŧŧo e hukúmat rasengá. Okán pad aná 10 sál aŧí mulk aná siásat aŧí Benazír Bhuŧŧo o Naváz Şaríf ná mukábila rahengá. O aŕtomák tá várí aŧ irá irá vár vazír ázum rahengár.
1999 aŧí amo vaxt aná Faoj aná bhallá, Jarnal Parvez Muşarraf hukúmat á zorí kaoza kare o mulk aŧí márşallá xalk.
Zút áteaŧ
[edit | edit source]2007 ná guđsar aŧí párlímání gicenkárí ná elán án pad jalávatan maroká sarok Benazír Bhuŧŧo o Naváz Şaríf e Pákistán á vápas banning ná ijázat rasengá. Vale gicenkárí án must asi xudkuş julav aseŧí Benazír Bhuŧŧo xallingá. Bhuŧŧo ná Pákistán Pípalz Párŧí Farvarí 2008 ná gicenkárí ŧí sarsob mass o oná básk Yúsuf Razá Gelání mulk aná vazír ázum joŕ mass. 18 Agast 2008 á Parvez Muşarraf sadar ná ohda án istífa tiss. Okán pad sadar kin maroká gicenkárí ŧí Ásif Alí Zardárí mulk aná sadar joŕ mass.
Sarkár o Hukúmat
[edit | edit source]Pákistán dá vaxt á párlímání jamhúrí vafákí rípablik as páningik. Pákistán ná avalíko áín 1956 aŧí ŧahefingá vale 1958 aŧí Jarnal Ayyúb Xán ná márşallá án pad radd kanningá. Dá vaxt aná áín o kánúd ná bundar 1973 aná áín e ki arásiŧ aŧí kaí vár raddobadal kanningá.
Miyánustumání Tálukdárí
[edit | edit source]Pákistán dá vaxt á Baddhí karoká Ustumánk (UN) ná sargaram o básk as e. Oŕton avár Musulmán Mulk átá Gall (OIC) o Soelí Eşíáí mulk átá gall SAARC aná am básk e.
Kutub dekíalleng [[Wp/brh/Aoģánistán|Aoģánistán]] |
Kutub Cín |
Kutub deŧik Inđíá | |||||||||
Dekíalleng Aoģánistán |
|
Deŧik Inđíá | |||||||||
Soel dekíalleng Írán |
Soel Arabí Zir |
Soel deŧik Inđíá |
| |||||
---|---|---|---|---|---|
Soelí Eşíá ná mulk ák | Bangládeş · Bhúŧán · Inđíá · Máldíp · Nepál · Pákistán · Sirí Lanká | ||||
Vaxtas avár lekok | Aoģánistán · Barmá · Indí Zir aná Inglistání Jazíra ģák · Írán · Tibbat |
| |||||
---|---|---|---|---|---|
Eşíá ná mulk ák | Aoģánistán · Armeníá · Ázarbáíján · Baeren · Bangládeş · Bhúŧán · Brunáí · Kambođíá · Cín Sáipras · Deŧikí Temor · Ģazá · Járjíá · Háng Káng · Inđíá · Inđoneşíá · Írán · Irák · Isráíl · Jápán · Urdun Kázaxistán · Koet · Kirģizistán · Láos · Labnán · Maleşíá · Máldíp · Mangolíá · Mayánmár · Nepál Kutubí Koríá · Omán · Pákistán · Filpáin · Katar · Rús · Saodí Arab · Singápúr · Soelí Koríá Sirí Lanká · Síríá (Şám) · Táíván · Tájikistán · Táílaenđ · Turkí · Turkamanistán · Baddhí á Arab riyásat ák Uzbakistán · Vetnám · Yaman | ||||
Soelí Eşíá | Bangládeş · Bhúŧán · Inđíá · Máldíp · Nepál · Pákistán · Sirí Lanká |