Wp/brh/Inđíá

From Wikimedia Incubator
< Wp‎ | brhWp > brh > Inđíá
Jump to: navigation, search
Inđíá
Flag of India.svg Emblem of India.svg
Baerak Nişán
Rájí saot: Jana Gana Mana
India (orthographic projection).svg
Dárulukúmat Daelí
Bhallá Şár Mumbaí
Sarkárí bolí(k) Indí, Angrezí
Elo bolík Ásámí, Bangálí, Kánađ, Maláyálam, Maráŧí, Támil, Telugú, Panjápí, Sindí, Gujrátí, Urdú
Hukúmat
- Nizám Vafákí Párlímání
- Vazír Ázum Manmohan Sing
- Sadar Prátibhá Paŧel
Đaģár
- Kulloí 3,287,240 km2 (7amíko)
- Dír 9.56%
Ábádí 1,182,825,000 (2010 aná andáza)
Zar Inđían Ruppaí (Indian Rupee symbol.svg/Rs.) (INR)
Vaxt IST (UTC+5:30)
Calling Code 91
Internet TLD .in


Inđíá Soelí Eşíá ná mulk ase. Đaģár ná kacc aná hisáb aŧ dá duniá ná aftamiko bhallá mulk e o ábádí ná hisáb aŧ iraŧamíko bhallá mulk e. Dáná dang ák soel ná kunđá Indí Zir, dekíalleng ná kunđá Pákistán o Arabí Zir, kutub ná kunđá Cín, Nepál o Bhúŧán, o deŧik ná kunđá Bangládeş o Barmá ton millira. Inđíá ná sáhil 7,517 kilomíŧar (4,700 míl) e.

Táríx[edit]

Inđíá o dáŕton ganđok mulk átá báz mutkun o táríx ase. Andá đaģár duniá ná mutkun á taezíb átián asiŧ Sind Benŧ Taezíb (Indus Valley Civilization) ná bundar massune. Cár ballo dín, Indí Dín, Buddhmat, Jaen Dín o Sikh Dín andá đaģár ná toşa o. Dáŕán bedis Átişparstí, Yahúdí Dín, Ísáí Dín o Islám dá pára ģá Ísáí Sál tá avalíko pár aŧí dáng tálán massur o dá iláka ná dodrubeda e droşum tining aŧ kumak karer.

Ázár á sál átá táríx aŧí dá iláka ná tákat ná bunjá o xuája ģák badal marisa bassuno. Vaxt as andí maxlúk zor alk o oftá jind án kas dá ráj á hukúmat kare, o vaxt as peşan ná zorávar ák julav karer o hukúmat e tená dúŧí karer.

Aźdamíko sadí ŧí Inglistání ŧolí East India Company dáŕe zor alisá iná o nozdamíko sadí ná niám aŧí tíva mulk Angrez ná ģulámí ná ámác mass. Angrez ák avalsar to vápár ná pin á bassur vali andí maxlúk ná ten pa ten ná jeŕa ģátián fáida arfisá iláka e macciŧ macciŧ á tená naoábádí joŕ karisá karer. 1856 iskán Inđíá ná geştir başx Angrez ná naoábádí joŕ assur. 1857 aŧí jaí maxlúk Angrez e Inđíá ģán kaşşing o tená ájo bistár e dubar kaŧŧing kin xúní o baģávat as karer. Vali Angrez ná tákat ná mon á bevas massur o bá tissur. Dá besob á baģávat án pad Inđíá ģá Angrez Taxt aná mukammal ixtiár joŕ mass o dá Inglistán ná naoábádí as lekingá.

Ájoí ná jod bístamíko sadí ŧí, Indí Rájí Gall (Indian National Congress) ná ráhşoní ŧí, valdá zor alk. Dá daor aŧí piní á sarok Mohandas Karamcand Gándí ass ki besiláh jod ná mannok as ass.

Ájoí ná jod ná guđsar aŧ Musulmán o Baxxál tá nátipákí ná savab án oŕe ábád Musulmánk jitá o mulk ase ná dává e karer. 1947 aŧí Angrez sarkár Inđíá e ájo kanning án must irá başx karer ki elo başx ta dása Pákistán ná pin aŧ cáingik.

Sarkár o Hukúmat[edit]

Inđíá ŧí dá vaxt á 1950 ná áín ráij e. Arásiŧ ná rid aŧ mulk e asi saekúlar o jamúrí o mulk as maroí e. Andá áín o mulk aŧí barjá sogav á jamúrí nizám ná savab án Inđíá dá vaxt á kull án ballá jamúrí mulk páningik ki oŧí (Indrá Gándí ná 1975 na Emergency án abed) icco vaxt as márşallá laggitane.

Miyánustumání Tálukdárí[edit]

Inđíá dá vaxt á Baddhí karoká Ustumánk (UN) ná sargaram o básk ase. Oŕton avár G20, BRICS o Soelí Eşíáí mulk átá gall SAARC aná am básk e.

Kutub dekíalleng
Pákistán
Kutub
Aoģánistán
Kutub deŧik
Cín
Bhutan
Nepal
Dekíalleng
Pákistán
Pfeil links oben.svg Pfeil oben.svg Pfeil rechts oben.svg
Pfeil links.svg Inđíá Pfeil rechts.svg
Pfeil links unten.svg Pfeil unten.svg Pfeil rechts unten.svg
Deŧik
Bangladeş
Soel dekíalleng
Máldíp
Soel
Sirí Lanká
Soel deŧik
Burma


v  d  e
Soelí Eşíá
South Asia (ed)update.PNG Soelí Eşíá ná mulk ák Bangládeş · Bhúŧán · Inđíá · Máldíp · Nepál · Pákistán · Sirí Lanká
Vaxtas avár lekok Aoģánistán · Barmá · Indí Zir aná Inglistání Jazíra ģák · Írán · Tibbat


v  d  e
Eşíá sarđaģár
Asia (orthographic projection).svg Eşíá ná mulk ák Aoģánistán · Armeníá · Ázarbáíján · Baeren · Bangládeş · Bhúŧán · Brunáí · Kambođíá · Cín
Sáipras · Deŧikí Temor · Ģazá · Járjíá · Háng Káng · Inđíá · Inđoneşíá · Írán · Irák · Isráíl · Jápán · Urdun
Kázaxistán · Koet · Kirģizistán · Láos · Labnán · Maleşíá · Máldíp · Mangolíá · Mayánmár · Nepál
Kutubí Koríá · Omán · Pákistán · Filpáin · Katar · Rús · Saodí Arab · Singápúr · Soelí Koríá
Sirí Lanká · Síríá (Şám) · Táíván · Tájikistán · Táílaenđ · Turkí · Turkamanistán · Baddhí á Arab riyásat ák
Uzbakistán · Vetnám · Yaman
Soelí Eşíá Bangládeş · Bhúŧán · Inđíá · Máldíp · Nepál · Pákistán · Sirí Lanká