Wp/brh/Inđíá

Inđíá

Baerak	Nişán
Rájí saot: Jana Gana Mana

Dárulhukúmat	Daelí
Bhallá Şár	Mumbaí
Sarkárí bolí(k)	Indí, Angrezí
Elo bolík	Ásámí, Bangálí, Kánađ, Maláyálam, Maráŧí, Támil, Telugú, Panjápí, Sindí, Gujrátí, Urdú
Hukúmat
- Nizám	Vafákí Párlímání
- Vazír Ázum	Manmohan Sing
- Sadar	Prátibhá Paŧel
Đaģár
- Kulloí	3,287,240 km2 (7amíko)
- Dír	9.56%
Ábádí	1,182,825,000 (2010 aná andáza)
Zar	Inđían Ruppaí (/Rs.) (INR)
Vaxt	IST (UTC+5:30)
Calling Code	91
Internet TLD	.in

Inđíá Soelí Eşíá ná mulk ase. Đaģár ná kacc aná hisáb aŧ dá duniá ná aftamiko bhallá mulk e o ábádí ná hisáb aŧ iraŧamíko bhallá mulk e. Dáná dang ák soel ná kunđá Indí Zir, dekíalleng ná kunđá Pákistán o Arabí Zir, kutub ná kunđá Cín, Nepál o Bhúŧán, o deŧik ná kunđá Bangládeş o Barmá ton millira. Inđíá ná sáhil 7,517 kilomíŧar (4,700 míl) e.

Táríx[edit | edit source]

Inđíá o dáŕton ganđok mulk átá báz mutkun o táríx ase. Andá đaģár duniá ná mutkun á taezíb átián asiŧ Sind Benŧ Taezíb (Indus Valley Civilization) ná bundar massune. Cár ballo dín, Indí Dín, Buddhmat, Jaen Dín o Sikh Dín andá đaģár ná toşa o. Dáŕán bedis Átişparstí, Yahúdí Dín, Ísáí Dín o Islám dá pára ģá Ísáí Sál tá avalíko pár aŧí dáng tálán massur o dá iláka ná dodrubeda e droşum tining aŧ kumak karer.

Ázár á sál átá táríx aŧí dá iláka ná tákat ná bunjá o xuája ģák badal marisa bassuno. Vaxt as andí maxlúk zor alk o oftá jind án kas dá ráj á hukúmat kare, o vaxt as peşan ná zorávar ák julav karer o hukúmat e tená dúŧí karer.

Aźdamíko sadí ŧí Inglistání ŧolí East India Company dáŕe zor alisá iná o nozdamíko sadí ná niám aŧí tíva mulk Angrez ná ģulámí ná ámác mass. Angrez ák avalsar to vápár ná pin á bassur vali andí maxlúk ná ten pa ten ná jeŕa ģátián fáida arfisá iláka e macciŧ macciŧ á tená naoábádí joŕ karisá karer. 1856 iskán Inđíá ná geştir başx Angrez ná naoábádí joŕ assur. 1857 aŧí jaí maxlúk Angrez e Inđíá ģán kaşşing o tená ájo bistár e dubar kaŧŧing kin xúní o baģávat as karer. Vali Angrez ná tákat ná mon á bevas massur o bá tissur. Dá besob á baģávat án pad Inđíá ģá Angrez Taxt aná mukammal ixtiár joŕ mass o dá Inglistán ná naoábádí as lekingá.

Ájoí ná jod bístamíko sadí ŧí, Indí Rájí Gall (Indian National Congress) ná ráhşoní ŧí, valdá zor alk. Dá daor aŧí piní á sarok Mohandas Karamcand Gándí ass ki besiláh jod ná mannok as ass.

Ájoí ná jod ná guđsar aŧ Musulmán o Baxxál tá nátipákí ná savab án oŕe ábád Musulmánk jitá o mulk ase ná dává e karer. 1947 aŧí Angrez sarkár Inđíá e ájo kanning án must irá başx karer ki elo başx ta dása Pákistán ná pin aŧ cáingik.

Sarkár o Hukúmat[edit | edit source]

Inđíá ŧí dá vaxt á 1950 ná áín ráij e. Arásiŧ ná rid aŧ mulk e asi saekúlar o jamúrí o mulk as maroí e. Andá áín o mulk aŧí barjá sogav á jamúrí nizám ná savab án Inđíá dá vaxt á kull án ballá jamúrí mulk páningik ki oŧí (Indrá Gándí ná 1975 na Emergency án abed) icco vaxt as márşallá laggitane.