Wp/brh/Islám

From Wikimedia Incubator
< Wp‎ | brhWp > brh > Islám
Jump to: navigation, search
Kábatulláh (Makká)

Islám Arabistán án káŧum arfoko dín as e. Dáná mannok ák asi Xudá (Alláh) o oná gidrefoká kitáb Kurán á bávar tixira o Mohammad e Xudá ná guđđíko nabí mannira. Dá dín aná mannok áke Musulmán pára. Islám ná laozí matlab e tene Xudá kin başxíc kanning.

Musulmánk tená dín e asi Xudá e mannoká dín tá guđđiko o sarjamá droşum mannira. Ofk mannira ki dá amo dín e ki arásiŧ e málav Ibráhím, Músá o Ísá tálán karera, o andá cirr aná guđđíko nabí Muhammad e ki dá dín e sarjam kare.

Islám ná mannok átá xiál aŧ maxlúk must aná Xudáí kitáb o nabí tá kulav áteŧí badlí esune, andá xátirán Xudá tená guđđíko nabí e mon tis ke maxlúk e hakk aná kasar á ate.

Ímán ná bunhişt ák[edit]

Kurán páik ki ģuŧŧ Musulmánk asi Alláh, oná kulav (Kurán), oná maláik, o oná guđđíko nabí, o kiámat ná de á ímán ater.

Musulmán tá ímán e ki Xudá maxlúk e rástí o hakk aná kasar á ating kin tená sarjamá kulav e tená guđđíko nabí (Muhammad) ná kunđá gidárefe. Dá kulav e maláik Jibráíl (andáza aŧ 20 sál) aŧí macciŧ macciŧ á resefe.

Xudá[edit]

Islám ná bundarí amanna dáde ki Xudá asiŧ ase o oŕton kasas şarík aff. Xudá kin geştir (Alláh) ná laoz istimál marek vale bháza bolí teŧí Musulmánk pen laoz am istimál kera. Turkí bolí párokák Xudá e “Tann” pára.

Kurán ná asi súrat as Xudá ná bárav aŧ páik ki “...Alláh tanyá e. Na o kasas e án vadí massune, na oŕán kasas vadí massune. Oná kacc aŧ pen kasas aff."

Kurán[edit]

Musulmán tá ímán e ki Kurán aŧí sáŕí ít ák Xudá ná jind aná o ki Jibráíl ton tená guđđíko nabí á gidrefe tá. Avalsar aŧí Mohammad o oná dost (sahábí) ák dáná áyat áke zubání yát karera, vale padá Mohammad ná jind aná zind aŧ dád likking ná biná karer. Kurán ná 114 súrat o kulloí 6236 áyat o.

Maláik ák[edit]

Maláik átiá ímán ating am Islám ná asi bunhişt ase. Kurán páik ki maláik ák Xudá ná amo maxlúk o ki ar vaxt ibádat e ta kera. Andá maláik átá zaría aŧ Xudá tená kulav áte tená nabí tá kunđá mon tissune. O maxlúk ná túļbaş o ámál tá hisáb e am tixira. O kahing ná vaxt á bandaģ ná arváh e kaşşing am maláik asená kárem e.

Muhammad[edit]

Islám ná mannok átá ridaŧ Muhammad (570 – 8 Jún, 632) Xudá ná gicen karoká guđđíko nabí e. O púskuno dín as tálán kattav, balke amo dín e sarjam kare arásiŧ ná paŕav e Ádum, Íbráhím, Músá, Ísá o elo nabík xalisá bassur. 40 sál aná umr aŧí o tená xuŕk aná bandaģ áke páre ki Jibráíl oŕá bassune o Xudá ná kulav e rasefene.

Kiyámat ná de[edit]

Kiyámat ná de á ímán ating am Islám ná bunhişt ase. Musulmán tá ímán e ki Xudá kiyámat ná de e málav án gicen karene. Dá amo de e ki kahok ák ģuŧŧ valdá zinda kanningor, o arkas án oftá zind áná ámál tá hisáb maro. Andá de á faesla maro ki der bahişt á káik o der dozax á. Arkas ná júáník bház assur, o bahişt á mon tiningo. Arkas ná gandaí bház assur, od dozax á mon ittingo.

Dín aná tamba ģák[edit]

Islám aŧí ar Musulmán á lázum e ki dín aná panc tamba ģátiá amal ke. Dá panc tamba dá vaŕaŧ o:

Kalma (Gaváhí)[edit]

Ar musulmán á lázum e ki o avalsar dá manni o dá gaváhí e itti ki “Alláh yaka e, o oŕán bedis kasas ibádat ná hakdár aff o Mohammad Alláh ná gicen karoká rasúl (nabí).

Dá kalma yá gaváhí Arabí bolí ŧí páningik ki dá vaŕ e:

“ašhadu 'al-lā ilāha illā-llāhu wa 'ašhadu 'anna muħammadan rasūlu-llāh"

Aráfk ki málav Musulmán o, ofk ar niváz aŧí dá kalma e xuánira, o arkas ki púskun Musulmán manning xuáik od avalsar andá kalma e xuánoí marek.

Niváz[edit]

Musulmán tekin zarúrí e ki ofk pábandí aŧ de aŧí panc vaxt niváz xuánir. Ar niváz ná vaxtá Kábatulláh ná kunđá mon karoí tammik ki o Makká ŧí e. Niváz ar Musulmán á farz kanningáne, vale bház álíat (bímárí dá-e) ŧí başxingáne. Niváz aŧí Arabí bolí ná laoz xuánoí tammik ki geştir Kurán ná áyat o. Musulmánk niváz xuáning kin jitá o jága joŕ kera ki masít pára tá, vale masít án peşan am niváz xuáning marek. Masít áteŧí ar niváz án must báng ittingik ki asi vaŕ asená paŕav ase ki maxlúx niváz xuáning kin masít á barer.

Roca[edit]

Sál aŧí asi tú as musulmánk roca marera. Roca ná tú e Arabí bolí ŧí Ramzán pára. Dá tú aŧí sob sahúr án aļ şám aná báng iskán Musulmánk icc kumpasa o tene ar vaŕ aná gandaí án mur tixira.

Zakát[edit]

Ģuŧŧ Musulmán tiá zakát tining am lázum e. Ar Musulmán tená bistár aŧ tená mál áná 40amíko başx e zakát kin kaşşik o tená cágiŕd ná zarúratmand (corí, ģaríb) áte ittik.

Hajj[edit]

Ar amo Musulmán ki sehat ta juán e Kábatulláh (Makká) ģá ining ná xarc e arfing kek, oŕá zind aŧí asi vár Hajj kanning lázum e. Hajj aná xás ingá ít áteán manaŧ as dádo ki Kábatulláh ná aft vár dángeng án aŕsengoí marek, şaetán kin joŕ karoká nişán e aft vár xal xaloí tammik o irá maş (Safá o Marvá) ná niám aŧ aft cakkar xaloí tammik.