Wp/brh/Vikípeđíá (Ust kar)

From Wikimedia Incubator
< Wp‎ | brhWp > brh > Vikípeđíá (Ust kar)
Jump to: navigation, search
Drustírástí   Vikípeđíá ŧí der likkik?   Púskun niviştánk ná biná   Sáŕí niviştánk áteŧí radbadal   Ust kar!   Radbadal Ráhşon  
Dá panna ná bungapp: Aráŕe ki giŕás juán manning kek to kar ta!


Ust Kar (Be Bold) dása Vikípeđíá ná amaldárí nára joŕ massune.

Ust kar![edit]

Vikípeđíá ná ulus amo kárband áte usk kanning ná páik o dilbađđí ittik aráfk niviştánk ate púskun kanning o ofteŧí radbadal kanning ná xiálí o. Vikík, dunki naná e, zút vaddira aga nan ģuŧŧ dáná radí te alling, cáindárí e vaddifing o bolí e zebá joŕ kanning aŧí kumak ken. Nan xuáina ki arkas ust ke o Vikípeđíá e sarjamo zántgird as joŕ kanning aŧí baŕáhí itti. Kaí vaxt átiá ní niviştánk áteŧí radí xanos, yá ofteŧí cáindárí ná kambútí xanos. Vikípeđíá bíra ne radí te kaşşing, radbadal kanning o niviştánk áte vaddifing ná ijázat tifak, balki ne án dun kanning ná xuást am kek. Dáŕkin macciŧ sattiá am xuáik, vale kárem moní ino. Ní tenaŧ xanos.

Rást, elofk am ná likkok áteŧí radbadal karor. Dád zátíát aŧí alpes! Nane ámbár ofk am Vikípeđíá ŧí baŕáhí itting xuáira, o Vikípeđíá e ziát án ziát juán joŕ kanning xuáira.

O, aga vaxtas ítgap panna seŧí náŧaí as xanis to "cupp kappes túlpes." Ust kar o oŕe tená xiál átá darşání e am kar.

...vale ehtiát kes[edit]

Eun to ne koná baŕáhí tirokátá dilerí e Vikípeđíá ná kul án bhallá mírát lekingik, vale dá bház zarúrí e ki baŕáhí tirok ák jam aná juání ná xiál e tixir o bedardí aŧ radbadal kappas o niviştánk áte cappí rástí kappas. Rást e, ki aga anduno radbadal as kares ki bház bevaŕ mass to ofte aŕsing dun đukkiá aff. Juán e ki radbadal áte aŕsing o pen radbadal kanning án bandaģ ná kocráí maff. Giŕás anduno radbadal anduno am arer ki ofk ure iskán ŧahefing aŧí bafassa, o káŧum ná xaļ joŕ marera, andá xátirán aga giŕás kátum á túlp to pen kasas e án salá alling juáne.

Edmund Spenser ná ít as dáŕe am kárem etik ki, "Ust kar, ust kar, ar jága ģá ust kar," vale "Be kacc ust kappa."

Pin-jága ģák ki niviştánk lekingpasa[edit]

Eun to radbadalkár áteán omet tixingik ki ofk niviştánk áteŧí radbadal kanning kin ust ker, Pin-jága vála panna ģateŧí radbadal ná vaxt á bház ehtiát kanningi. Duningá panna ģák tená xás ingá pinjága sartavár (prefix) áteaŧ cáingira.

Pinjága válá panna ģáteŧí radbadal án bházá vael ák vadí manning kera. Dá vael áte zaehn aŧí tixing án pad faesla juán e ki ust karoí e yá áxá, yá axxas ust karoí e.

Pinjága válá panna ģáteŧí radbadal án must oftiá juáník aŧ ítgap zarúrí e. Pen áxá, valdá radbadal karok áte ná karoká radbadal ná dalík átián to samá tammik. O ítgap ák amo panna ŧí radbadal ná xiálí maxlúk kin ar vaxt ráhşon asená bistár tixor.

Záhirí droşum aŧí radbadal[edit]

Amo panna ģák ki niviştánk affas, oftá záhirí droşum (graphical layout) áteŧí radbadal ná vaxt á am bhaź ehtiát kanningi. Radbadal án must ofte pen jága se á (rekxána ŧí, yá tená kárband panna ŧí) ázmúda kanning o dá radbadal áte panna ná jind aŧí atíko kanning án must elo radbadalkár áteton salá kanning siáńŕá tá kárem e. Aga bház kárband ák, be-salábat o tená mon duningá panna ģáteŧí radbadal kera to panna ģák battir xaráb marisá kára.