Wp/brh/Nádir Kambráńŕí

From Wikimedia Incubator
< Wp‎ | brhWp > brh > Nádir Kambráńŕí
Jump to navigation Jump to search
Nádir Kambráńŕí
20em
Paedáiş 1924

Mark 15 Satumbar, 2006
Mark aná
savab
Makám Şál
Kaom Baloc
Piní á káremk Kitáb ák: Şanza Girok
Cunák
Lummabáva
Dazrand
Website


Nádir Kambráńŕí (1924 - 15 Satumbar, 2006) ná aslí pin Abdul Ģafúr ass o 1924 aŧí vadí mass. Bráhuí bolí ŧí maroká púskuná şáirí ná amo sarxel Şáir átián e, aráfk şáirí soc o fikr átekin púskuno kasar as malár.Nádir Kambráńŕí o Bábú Abul Ráhmán Kurd asi daor aná şáir assur o asi vaxt aŧí şáirí ná biná e karer. dáfk şáirí o adabí tálukdárí án bedis,asi andá siásí şaúr o guşát dúí karer.

Nádi Kambráńŕí ná şáirí ná pad aŧ am keí vákiaģák tafoko, dunto buniádí vaŕaŧ Nádi Kambráńŕí ná şáirí ŧí Rúmání o Işkía mazmúńk zebá assur antaeki, duniá ŧí ar asiŧ fitrí akk tixik ki o tená ust aná xuást o xuáindárí tá rid aŧ zind e ter ke.

Nazría o Soc[edit]

Şáirí e Í o Abdul Ráhmán kurd asi and á şurú karen o vaxt naná şáirí ŧí geştrí rańg, Kaomí o Vatan dostí ná ass. dunto kaná şáirí okán must asi rúmání o ádisa ase án şurú mass. dá vákia kane á báhz ajabo kaefíat o asar as şáģá. mana vaxt í zind aná xuaşşí o hanení teán bezár, Maş o baeván o Jańgal áteŧí gidrefaŧe taniáí o kudrattí nadára ģátíán xuŕkí kane ajíbo sebo o ustjamí as tiss kaná ģaor o fikr aná vák vaddáh o aosáb mazbút mass.

Şáirí ná savab ant as mare, kudrattí nidára ģák o yakaí án Nádir Kambrání e ará sebo dú bass, oŕán oná şaerí guşát o fikr ák malingár dáftá şáidí oná şaer áteŧí millik.

Pallav á ná şáģite kas Ájoí başxíc as aff
Zind aná vápáre dá káŧum tinińg aŧ dú barek.
Bańgal á varnáko, námús e Vatann ná rakkira
Zindagí ná dá şraf oftá kahińg aŧ dú barek.
Kaom akin ábad mare jannat mare oná Vatann
Dá guŕá be damdrińg, xuárí kunińg aŧ dú barek.
Zindagí ná suhb e tená káŧum á kas kaŧŧitav
Sańgatí, Sevat aviŕda Mux tafińg aŧ dú barek.
Ájoí ná Godale dun xumb aŧí decá ales?
Parí parra ditar ná şolifińg aŧ dú barek.
Betavár á aeş o árám zindagí mark ase
Zindagí pára taho to Zaģm xalińg aŧ dú barek.[1]

Áşobí Soc[edit]

Nádir Kambráńŕí ná ust aŧí ðaģár ná gaŕattí o bevasí o lácárí ná kuŧka, oná soc aŧí muzáimat o áşobí asar vadí kannińg ná zaría o savab marek, arákán pad Nádir Kambráńŕí ná şáirí ná rańg badal marek. oŧí muzáimattí, áşobí, jaoza ģátiton avár siásí şaúr o sud aviŕda marek. antaeki, o tenaŧ siásí Taerík átá başx joŕ ass, o kaomí taerík átá savab án duáńzda sál jlávataní ŧí am ter kare. o padá Ðeh án peşan raeńgińg, tená miş aná gand án mur , tená azíz o karíb áteán murr mannińg aŧí ust á ant gireńgik? soc o xiál áteŧí muzáimattí asar ná pallav, had án ziát vadí marek, arátam dá saxtí sorí, ðukkiáí te laoz átá lives aŧ duví án peşan atińgik to dun ińgá şáirí, ŧahp á dahk xallińg ná misl aŧ ar Xal ińgá ust áte mom kek [2].

Kitáb ák[edit]

Nádir Kambráńŕí Bráhuí adab aŧí asi şáir ase ná rid aŧ cáińgik, vali o şáirí án bedis nasr aŧí am juáno and as tixik, nasr aŧí Afsána, paŧŧopol, tabsra, o Bráhuí bolí ná bábat am nivişta karene. vali Bráhuí adab aŧí Nádir Kambráńŕí ná Áşobí o Muzáimattí şáirí ná maŧ aff.

Şanza Girok[edit]

Şanza Girok, Prof. Nádir Kambráńŕí ná şáirí ná kitáb ná pin e, ará avlíko jár Jún 1992 aŧí Bráhuí Akeðmí Koŧá ná páraģán şenk mass. şanza girok ná kitábat e Abdul Gafúr Mámad şaí karene. Şanza Girok 168 panna ģá tálán e, ará ŧí Ammd, Nát, Rezváńk, o Nazm aná Áŧí ŧí nivişt millik.

Darşán e Xiál ák[edit]

Nádir Kambráńŕí, şanza girok ná Pináfí e tená Báva ná pin á karene.

Pináfí[edit]

"Dá kitáb(şanza girok) e gahińg á Álim, Pákbáz á Buzurg, tená Mehrbán á báva Ímándár Ájí Sáib Xán Kambráńŕí ná pin á mansúb keva"[3].

Avlíko Laoz: Nádir Kambráńŕí[edit]

Nádir kambráńŕí, Avlíko Laoz aná sarál á şanza girok e nivişta kannińg ná savab o amo sangat átá minnatvárí e am arfik arák ode dá kitáb e şenk karfińg á oná ust baððí e karer. aráteŧí, Bráhuí Akeðmí ná Ģulám Aeda Asrat o Abdul Kádir Así Şávání án bedis, Prof.abdulá Ján Jmáldení, Mír Abdul Ráhmán Kurd, Gul Bangulzai, Razák Sábir, Johar Bráhuí, Abdul GHafúr Mámad Şaí ná pin barek. Avlíko Laoz aŧí, şáirí ná savab áte Nádir Kambráńŕí dá vaŕ darşán karene,

"şero şáirí, zind aná tajruba o ásráe, í şáirí ná dává e kapparam bíra tená xiál o fikr e laoz átá laŕí nŧí gunðánuŧ...

kaná şáirí ná bahllo başx as dáńg eńg massur o goińgár, axxas ki dú bassur ofte muc karenuŧ andá pahn áteŧí peş keva" [4].

Mana Laoz: Abdulá Ján Jmáldení[edit]

Mana Laoz aná sarál á Abdulá Ján Jmáldení şanza girok á darşán xiál kek o şáir átá izzat o şraf ná páik ki, aga şáirí jáí şáirí mare to o Paeģumbarí ná darjae tixik,antaeki, Paeģumbar átiá vahí bassaka vali şáir [atiá am andá vaŕ aŧ kaefíat as marek[5].

mon mustí Jmáldení, Nádir Kambráńŕí ná şáirí ná bárav aŧ páik, Nádi Ján asal aŧ Ģazal ná şáir ase, ģazal oná romáinŧik á tab aton mel kunek, álánki, o Nazm aná şáirí e am juání aŧ karene o padá Ázád Nazm yá jadíd Nazm aŧí am şáirí karene"[6].

Táruf: Bábú Abdul Ráhmán kurd[edit]

Táruf ná sarál á Bábú asi sarjamo niviştánk as nivişta kek,ki, aeno án Panjá sál must naná Vatann aŧí bekasí o mahrúmí ná daor ass, Naváb, Sardár o mutabar ák izzat o mansab, trakkí o bartrí ná muccá kasar te ģríbá ulus ná kunðán band karesur,....antaeki, Parańgí Bádşáh oftá kopaģá suár ass,[7]. Bábú mon mustí sarál e ganðisá kek, zulm o jaor aná padá púskuno daor as şurú mass, mazlúm á kaom átá hakk áte keraģ xallińg kin Van yúniŧ ná pin aŧ sáziş kannińg á. andá daor aŧí Nádir kambráńŕí tená fikr o aesás án şáirí ná asi púskuno tarz as vadí kare. mulk aná Varná te tená inkilábí şáirí aŧ púskuno kasar ase ná talláş ná kunðá işára tiss[8].

Avála ģák[edit]

  1. Şanza Girok,Nádir Kambráńŕí, panna 63-64, Bráuí Akeðmí koŧá, 1992
  2. Bráhuí Púskuná Şáirí, Rudom-o-Şondárí, "Liákat Saní", panna,223 Higher Education Commission Islamabad, 2009
  3. Şanza Girok,Nádir Kambráńŕí, panna 4, Bráuí Akeðmí koŧá, 1992
  4. Şanza Girok,Nádir Kambráńŕí, panna 5, Bráuí Akeðmí koŧá, 1992
  5. Şanza Girok,Nádir Kambráńŕí, panna 7, Bráuí Akeðmí koŧá, 1992
  6. Şanza Girok,Nádir Kambráńŕí, panna 8, Bráuí Akeðmí koŧá, 1992
  7. Şanza Girok,Nádir Kambráńŕí, panna 9, Bráuí Akeðmí koŧá, 1992
  8. Şanza Girok,Nádir Kambráńŕí, panna 10, Bráuí Akeðmí koŧá, 1992

Mustí Kumakkí kin Kitáb ák[edit]

  1. Bráhuí zabán o adab kí muxtasar Táríx, "Ðr. Abdul Ráhmán Bráhuí"1982, Markazí Urdú borð, Láor.
  2. Şanza Girok, "Nádir Kambráńŕí"1992, Bráhuí Akeðmí Koŧá.
  3. Bráhuí Púskuná Şáirí, Rudom-o-Şondárí, "Liákat Saní"2009, Higher Education Commission Islamabad.
  4. Bráhuí Jadíd şáirí, Liákat Saní, 2005, Şon adabí díván Koŧá.
  5. De ŧik (Nádir Kambráńŕí, Fann o şaxsíat), Afzal Murád, 2006, Bráhuí adabí súsáiŧí Koŧá.