Wp/brh/Portal:Táríx

From Wikimedia Incubator
< Wp‎ | brhWp > brh > Portal:Táríx
Jump to navigation Jump to search

Bundar: Táríx


Panna e púskun kar

Drustírástí

P history yellow.png

Táríx insán ná gidrengoká vaxt aná paŧpol o oná bábat niviştoxuán e pára. Amo zántkár ák ki táríx ná bábat likkira ofte táríxdán pára. Dá asi paŧpol ná şoba as e ki oŧí monpad maroká kissa ģátá jác allingik o ofte kissa ģámbár likkingik yá páningik. Bház vaxt kissa ģátá bumpad am paŧŧingik. Táríxdánk táríx ná droşum o oná kárámadí á curt xalera o dalíl ittira. Tadoká kissa ģátá jác aton avár dása ná vaxt aŧí oftá asar ná am jác allingik.

Gicená niviştánk

Táríxsáz

mauláná abdul vaháb leŕí aratam balocistán

Anná tú aŧí

15 Agast 1947 á, nemnan á Inđíá o Pákistán ná pin aŧ irá jitá va ájo o mulk joŕ massur. Eun to 400 sál án geş vaxt iskán Inđíá ná xalkat Angrez ná kaoza ná xiláf juhd karisá bassaka, vale bístamíko sadí ŧí, Indí Rájí Gall (Indian National Congress) ná ráhşoní ŧí, ájoí ná juhd andáxas zor alk ki Angrez ák Inđíá e yala kanning ining á majbúr massur. Dá daor aŧí piní á sarok Mohandas Karamcand Gándí ass ki besiláh juhd ná mannok as ass. Handí maxlúk ná juhd guđsar á dín aná bunyád á ná-tipákí ná ámác mass, o handí Musulmánk tenkin jitáo mulk asená xuást şurú karer. Angrez sarkár iláka ģán ining án must mulk e irá kapp kare, andun irá jitá o mulk duniá ná nakşa ŧí sáŕí massur. Dá başx o pánŧ bíst lakk án geş maxlúk ná káŧum e kung, o candí lakk ák pen darpadar massur.

Baŕáhí itting xuáisa?

Nuvola apps korganizer.png
  • Xuást: Dá panna ŧí sáŕí xísun rang aná gańđ átá panna ģák káŧum án affas. Dá ģuŧŧ panna ģák biná xuáira. Arkas e ará sarhál ná bábat cáindárí are, amo sarhál ná xísuná gańđ e xalling án pad niviştánk ná biná kanning kek.
  • Nemgađalo: Dá nivştánk átá biná massune, vale deskáne nemgađalo o. Arkas dáfteŧí vaddík cáindárí avár kanning kek. Pen...
  • Vaddif:

Gicená foŧú

Niviştánk ák

Xáot ák

radobadal to baaz aasan a

Elo bundar ák