Template:Wp/brh/Bunták/Namírán

Usage

The layout design for these subpages is at {{Wp/brh/Bunták/Namírán/Layout}}.

1. Add a new biography to the next available subpage.
2. Update "max=" to new total for its {{Wp/brh/TempMonpanna-Random portal component}} on the main page.

Namírán

1

Mohandas Karamcand Gándí (2 Aktúbar 1869 – 30 Janvarí 1948) Inđíá ná Ájoí ná Juhd aná piní o sarok as ass. O satyagraha ná bundáv e tixá arásiŧ zulm aná xiláf las maxlúk ná besiláh juhd á bávar tixáka. Oná anná juhd Inđíá ná maxlúk ná ájoí ná juhd e sarsob kare o duniá ná elo başx áteŧí am xalkat ná hakk áte alling kin juhd aná namúna as joŕ mass. Gándí e geştir Mahátmá Gándí ná pin aŧ cáingik, arási Sanskrit ná laoz as e o matlab ta "Azím Arváh" e. Inđíá ŧí o Bápú ná pin aŧ am maşur e arásiŧ ná matlab "báva" e. Od sarkárí lekav aŧí Ráj aná báva ná pin tiningáne. Oná vadí manning ná de, 2 Aktúbar, e Inđíá ŧí Gándí Jayantí ná pin, o sarjamá duniá ŧí Besiláh Juhd aná Miyánustumání De aná pin tiningáne.

---

2

Naelsan Manđelá (vadí: 18 Jaoláí 1918) 1994 án 1999 iskán Soelí Afríká ná sadar rahengáne. O Soelí Afríká ná avalíko sadar as ki sarjam jamhúrí gicenkárí ŧí gicen kanningá. Sadárat án must Manđelá apártíđ ná xiláf juhd aŧí kárkun as ass o Umkhonto we Sizwe ná sarok ass. 1962 aŧí od uşing-pirģing ná ilzám aŧí dazgír kanningá o umrkaed ná sizá tiningá. Manđelá 27 sál zindán aŧí gidrefe. 11 Farvarí 1990 á zindán án xalásí án pad o ganj-naslí jamhúr kin maroká ítgap áteŧí tená párŧí ná nemag án sarokí kare, arásiŧ aŧí ofk 1994 aŧí sarsob massur. 1994 án 1999 iskán sadar ná bistár aŧ o ravádárí o rájí baddhí kin geştir xuárí kare. Soelí Afríká ŧí Manđelá e Madiba ná ehzází pin tiningáne. Manđelá 250 án geş ehzáz kaŧŧáne, aráfteŧí 1993 ná Nobal Eminí Inám am avár e.

---

3

Nádir Kambráńŕí (1924 - 15 Satumbar, 2006) Bráhuí bolí ná piní o şáir as gidrengáne. Oná aslí pin Abdul Ģafúr ass o 1924 aŧí vadí mass. Bráhuí bolí ŧí maroká púskuná şáirí ná amo sarxel şáir átián e, aráfk şáirí soc o fikr átekin púskuno kasar as malár. Şáirí ton avár, o tená vaxt aná siyásí va áşobí şefbuŕz áteŧí am sargaramo kárkun asená bistár aŧ piní e. Oná piní á kitáb Şanza Girok aŧí şáirí ná sarhál ák am ráj aná vael o áşobí siyásat massuno. Nádir Kambráńŕí o Bábú Abdul Rámán Kurd asi daor aná şáir assur o asi vaxt aŧí şáirí ná biná e karer. Dáfk şáirí o adabí tálukdárí án bedis, siyásat aŧí am sangat assur.

---

4

Mír Gul Xán Nasír (14 Maí, 1914 - 5 Dasumbar, 1983) Balocistán ná pinío siyásatkár, şáir, táríxdán, o saháfí as ass. Tená zind aná geştir vaxt e Baloc rájí juhd aŧí sargaram kárkun asená bistár aŧ gidrefe. Anná juhd aŧí bház vaxt zindán aŧí bandí am kanningá. Oná táluk Balocistán ná iláka Noşkí án ass. Báva ná ta pin Mír Habíb Xán o lumma ná ta pin Bíbí Húrán ass. O Páindzaí Zagr Mengal as ass. Oná şáirí ná kitáb áteŧí Gulbáng, Grand, Gulgál o Şanblák avár o. Oná likkoká Balocistán ná táríx ná kitáb aeno iskán dá sarhál á asi bávarí o sanad as lekingik. Bráhuí o Balocí ná siyálí ná bábat oná kitáb Koc va Baloc am Baloc ná mírát áteŧí lekingik.

---

5

Naelsan Manđelá (vadí: 18 Jaoláí 1918) 1994 án 1999 iskán Soelí Afríká ná sadar rahengáne. O Soelí Afríká ná avalíko sadar as ki sarjam jamhúrí gicenkárí ŧí gicen kanningá. Sadárat án must Manđelá apártíđ ná xiláf juhd aŧí kárkun as ass o Umkhonto we Sizwe ná sarok ass. 1962 aŧí od uşing-pirģing ná ilzám aŧí dazgír kanningá o umrkaed ná sizá tiningá. Manđelá 27 sál zindán aŧí gidrefe. 11 Farvarí 1990 á zindán án xalásí án pad o ganj-naslí jamhúr kin maroká ítgap áteŧí tená párŧí ná nemag án sarokí kare, arásiŧ aŧí ofk 1994 aŧí sarsob massur. 1994 án 1999 iskán sadar ná bistár aŧ o ravádárí o rájí baddhí kin geştir xuárí kare. Soelí Afríká ŧí Manđelá e Madiba ná ehzází pin tiningáne. Manđelá 250 án geş ehzáz kaŧŧáne, aráfteŧí 1993 ná Nobal Eminí Inám am avár e.

Xuást

Pen niviştánk ase dá rid aŧí avár kanning kin dá panna ná ítgap panna ģá xuást kabo. Minnatvár!