Wp/brh/Bunták

From Wikimedia Incubator
< Wp‎ | brhWp > brh > Bunták
Jump to: navigation, search

Panna e púskun kar

Wikipedia-logo.png
Vikízántgird ŧí babo xaer aŧ,
Bráhuí bolí ŧí 550 niviştánk sáŕí o

Gicená niviştánk

Nomads near Namtso.jpg
Gidán asi vaxt ase án Baloc páhválí maxlúk kin mosum ná zor tián baccing kin ađđ as massune. Gidán e drassam o ucckás aŧ guaffta ŧí guaffingik. Geştir dá sáda o maono rang aŧí marek o pen nakş o nigár şápasa ta. Gidán e guaffing ná vaxtá tanissta ģák drassam ná o xol ná rotk ák ucc kás ná marera. Gidán ná irá paŧŧ marera. Ar asi paŧŧ e jitá jitá guaffingik, valdá aŕtomá paŧŧ áte aviŕda badingik. Dáde zebá kanning kin mon aná kunđán kuck o ģurr am xullira. Guaffta ŧí joŕ maroká dá gidán e gindár tá zíá baş kanningik o ciŧŧ áteaŧ đaģár aŧí kađđ karoko mex teton sogav tafingik.

Gidán páhválí á maxlúk kin ásrátí ná bhallo vasíla as e. Ofk tenaŧ dáŧí rahengira o tená mađđí e tixira. Asi vaxt ase án naná páhválí á maxlúk ná raheng kin gidán ná subakkí bhallo kadr as tixik. Ofk mosum o pen hálát átá vaŕaŧ pen kunđ ase á ampolađđ ker to gidán e tuŕifira o ģuŧŧ mađđí ton avár oláx átiá arfira. Andun kárván tená mizzil kin sar alek. Mizzil á sar manning ton arkas tená gidán te baş kanning ná sevanj e kek.

Zebá ģá jihán

South asia.jpg
Soelí Eşíá asi iláka sená pin e ki Himálíá ná şefko kunđ aná mulk áteton avár oná deŧik o dekíalleng kunđ aná mulk ák avár o iŧí ta. Geştir mannok ák Bangládeş, Bhúŧán, Inđíá, Máldíp, Nepál, Pákistán o Sirí Lanká e dá iláka ná mulk lekira. Giŕás mannok ák Aoģánistán, Barmá, o Tibbat e am dáŕton avár ganđira. Duniá ná ábádí ná pancamíko başx Soelí Eşíá ŧí rahengik. Dá iláka bházá handí jheŕa ģátá ámác marisa bassune ki oŧí iláka ná irá aeŧmí tákat, Pákistán o Inđíá, ná niyám aŧí maroká jang o jadal ák am avár o. Iláka ná iktasádí tarakkí kin, iláka ná mulk átá tenpaten baddhí kin SAARC ná pin aŧ gall as am joŕ are. Dodrubedaí bistár aŧ Tibbat am anná iláka ná başx as lekingik, vale siyásí súrat aŧ dá iláka ģán jitá e. Dá iláka ná bház mutkuno táríx as e. Andá đaģár duniá ná mutkun á taezíb átián asiŧ Sind Benŧ Taezíb (Indus Valley Civilization) ná bundar massune.

Namírán

Nelson Mandela-2008 (edit).jpg
Naelsan Manđelá (vadí: 18 Jaoláí 1918) 1994 án 1999 iskán Soelí Afríká ná sadar rahengáne. O Soelí Afríká ná avalíko sadar as ki sarjam jamhúrí gicenkárí ŧí gicen kanningá. Sadárat án must Manđelá apártíđ ná xiláf juhd aŧí kárkun as ass o Umkhonto we Sizwe ná sarok ass. 1962 aŧí od uşing-pirģing ná ilzám aŧí dazgír kanningá o umrkaed ná sizá tiningá. Manđelá 27 sál zindán aŧí gidrefe. 11 Farvarí 1990 á zindán án xalásí án pad o ganj-naslí jamhúr kin maroká ítgap áteŧí tená párŧí ná nemag án sarokí kare, arásiŧ aŧí ofk 1994 aŧí sarsob massur. 1994 án 1999 iskán sadar ná bistár aŧ o ravádárí o rájí baddhí kin geştir xuárí kare. Soelí Afríká ŧí Manđelá e Madiba ná ehzází pin tiningáne. Manđelá 250 án geş ehzáz kaŧŧáne, aráfteŧí 1993 ná Nobal Eminí Inám am avár e.

Gicená Foŧú

Balocítíríam (Paraceratherium/Baluchitherium) asi sáhdár as ass ki 2-3 kiroŕ sál must Eşíá ŧí rahengáka. Baluchitherium ná matlab e "Balocistán ná náhár". Dá pin od andá xátirán millá ki ģuŧŧ án málav Balocistán ná iláka Đaerá Bugŧí ŧí dáná nişánk xaningásur.

Anná tú aŧí...

Bemaŧŧ á ít

Zulm o ná-insáfí kappabo antae ki, Kiyámat ná de á, andáfk numkin tahárí ná savab joŕ moror; o tene baxílí án am baccifbo; antae ki dá nume án must aná ráj áte tabáh karene.

Mohammad, Riyadh-us-Salaheen, Hadith 203

Niviştakár átekin ráhşoní

  • Vikípeđíá ŧí arkas radbadal kanning kek
  • Í amar baŕáhí ittiv?
Púskuno Niviştánk
Sarhál ná avalsar aŧí Wp/brh/ zarúr illire.


Kampúŧar aŧí Bráhuí likking kin kumak:
e-Laozenk: An online text editor, with guidelines to
insert Bráhuí letters with diacritics.

Laozenk: A simple word processor for typing Bráhuí letters
with diacritics without installing any keyboard layouts.

Keyboard Layout: Keyboard Layout for typing Bráhuí
letters with diacritics directly into any windows application.

Elo Vikípeđíák