Wp/brh/Bunták

From Wikimedia Incubator
< Wp‎ | brhWp > brh > Bunták
Jump to: navigation, search

Panna e púskun kar

Wikipedia-logo.png
Vikízántgird ŧí babo xaer aŧ,
Bráhuí bolí ŧí 550 niviştánk sáŕí o

Gicená niviştánk

Baluchistan01.jpg
Baloc asi xalkat asená pin e aráfk Balocistán ná iláka ŧí túlira. Dá iláka dekíalleng Eşíá ŧí soeldekíalleng Pákistán, soeldeŧik Írán o soeldekíalleng Aoģánistán aŧí barek. Dákán bedis Baloc ák bhallo kacc aseŧí Omán, Baeren, Turkmánistán, o Kíníá ŧí am rahengira. Baloc ák geştir Balocí o Bráhuí bolí teŧí ít kera vale okán bedis Ketrání, Siráikí o Lásí bolí teŧí am ít karoko bház e iŧí tá.

Baloc maxlúk ná đeh geştir rek, jabal o gayáván e, andá xátirán oftá rájí tab am saxt o beparvá joŕ massune, o dáfk táríx aŧí icbar darí tákat áte mannitano, o oftá julav átá xiláf jang kareno. Baloc ák geştir Musulmán o Sunní IslámHanafí akída e mannira. Elofk tá Zikrí Islám e mannira. Asi bhallo kacc ase aŧ Baloc ák Baxxál o Sikh am arer.

Zebá ģá jihán

South asia.jpg
Soelí Eşíá asi iláka sená pin e ki Himálíá ná şefko kunđ aná mulk áteton avár oná deŧik o dekíalleng kunđ aná mulk ák avár o iŧí ta. Geştir mannok ák Bangládeş, Bhúŧán, Inđíá, Máldíp, Nepál, Pákistán o Sirí Lanká e dá iláka ná mulk lekira. Giŕás mannok ák Aoģánistán, Barmá, o Tibbat e am dáŕton avár ganđira. Duniá ná ábádí ná pancamíko başx Soelí Eşíá ŧí rahengik. Dá iláka bházá handí jheŕa ģátá ámác marisa bassune ki oŧí iláka ná irá aeŧmí tákat, Pákistán o Inđíá, ná niyám aŧí maroká jang o jadal ák am avár o. Iláka ná iktasádí tarakkí kin, iláka ná mulk átá tenpaten baddhí kin SAARC ná pin aŧ gall as am joŕ are. Dodrubedaí bistár aŧ Tibbat am anná iláka ná başx as lekingik, vale siyásí súrat aŧ dá iláka ģán jitá e. Dá iláka ná bház mutkuno táríx as e. Andá đaģár duniá ná mutkun á taezíb átián asiŧ Sind Benŧ Taezíb (Indus Valley Civilization) ná bundar massune.

Namírán

Nadir Kambrani.jpg
Nádir Kambráńŕí (1924 - 15 Satumbar, 2006) Bráhuí bolí ná piní o şáir as gidrengáne. Oná aslí pin Abdul Ģafúr ass o 1924 aŧí vadí mass. Bráhuí bolí ŧí maroká púskuná şáirí ná amo sarxel şáir átián e, aráfk şáirí soc o fikr átekin púskuno kasar as malár. Şáirí ton avár, o tená vaxt aná siyásí va áşobí şefbuŕz áteŧí am sargaramo kárkun asená bistár aŧ piní e. Oná piní á kitáb Şanza Girok aŧí şáirí ná sarhál ák am ráj aná vael o áşobí siyásat massuno. Nádir Kambráńŕí o Bábú Abdul Rámán Kurd asi daor aná şáir assur o asi vaxt aŧí şáirí ná biná e karer. Dáfk şáirí o adabí tálukdárí án bedis, siyásat aŧí am sangat assur.

Gicená Foŧú

HangolMudvolcano.JPG
Hingol aŧí liccaģ ná men. Iláka válák "zir (samandar) ná xan" (daryá e camm) pára tá. Dá iláka ŧí duno kaí men arer.

Anná tú aŧí...

Bemaŧŧ á ít

Ájoí ná kunđá naná pand toning mafak. Nan xulís e tená moná aŕanģ as joŕ manning kin illipan.

Naelsan Manđelá, Our March to Freedom is Irreversible (1990)

Niviştakár átekin ráhşoní

  • Vikípeđíá ŧí arkas radbadal kanning kek
  • Í amar baŕáhí ittiv?
Púskuno Niviştánk
Sarhál ná avalsar aŧí Wp/brh/ zarúr illire.


Kampúŧar aŧí Bráhuí likking kin kumak:
e-Laozenk: An online text editor, with guidelines to
insert Bráhuí letters with diacritics.

Laozenk: A simple word processor for typing Bráhuí letters
with diacritics without installing any keyboard layouts.

Keyboard Layout: Keyboard Layout for typing Bráhuí
letters with diacritics directly into any windows application.

Elo Vikípeđíák