Wp/brh/Guaffta

From Wikimedia Incubator
< Wp‎ | brhWp > brh > Guaffta
Jump to: navigation, search
Guaffta

Guaffta ná bárav aŧ Bráhuí bolí ŧí asi cácá as pára ki, “áŧ áŧe, páŧ áŧe, xavá xrás á ŧe”.

Guaffta ná pin Bráhuí laoz , “Guafińg” án peş tammáne, ará ná matlab zebáí kin káŧum ná puźźa (mahpar, píşkav, guáp), Rotk, dask yá tár áte asi elo ŧí aviŕda kannińg e.

Naná dodrubeda o sakáfat ná dá kul án bhallá nişání, aeno am phaválí á xalkat kin asi kárxána ase ná bistár o aesíate tixik. Antae ki Guaffta ná kumak aŧ naná phaválí o gidání á xalkat tená túļ o baş akin báz á gurj o zarúrat ná giŕá o vádání te joŕ kera, andun amo xalkat ná ar asi xáot áteŧí Guaffta guaffoko bandaģ am zarúr sáŕí marek.

Laozánk aŧí bistár[edit]

Phaválí o Gidání á xalkat ná búdoberişt, túļobaş o zind aná ar pahr o pás guaffta o dáŕán joŕ maroká giŕá tito tammáne o dáftián guácí massune. Phaválí zind aná dá cass o kaefíat Bráhuí şaer áteŧí mudám sogav karissa darşán kannińgáne. Dunki, asi Xalkí o Ŧappo ase ŧí guaffta ná zikr dun barek:

Guaffta as tixáne vaŕe ta túra kek
Ust aná daŕd áte Allá Sáńí púra kek (Xalkí Ŧappo)

Andun dásá ná Bráhuí púskuná şáirí ŧí am guaffta, gidán, raxt, konŧ o andá bábat elo giŕá tá zikr marek. Dunki:

Ust aná í Guaffta ģá, ná mher aná Konŧ e guaffeŧ
Val val aŧí zulf aná ná, í tená uste taffeŧ (1)

Guaffta ná başx ák[edit]

Guaffta guaffińg kin, guaffoká Niáŕí ná láixí o mehnat án bedis, ará giŕák guaffta ná droşum joŕ kannińg kin allamí marera ofk dávaŕo(2)

Tirikkal (Ŧirikkal)[edit]

Tirikkal (Ŧirikkal) şaş fuŧ yá bandaģ ná xadr án buŕz amo musi páŧ te pára aráftá káŧumk asi elo ŧí tafok marera. Tirikkal e guaffta ná niám aŧí andun jik saliffińgik, ará muccá guaffta e brebar torik, o tanista te trund tixik. Guaffta ná dá káŧum káŧum aŧí tafoká musiŧ ińgá páŧ te Sáráván aŧí Tirikkal o Jáláván aŧí Ŧirikkal pára.

Puxtú[edit]

Puxtú irá páŧ marera ki guaffta ná pataní ná kacc aŧ marera. Dáfte đaģár án zaras buŕzá guaffta ná dá káŧum o ae káŧum ŧí tafira. Kárem vaxtá rást kunđán puxtú e mex teton áxta kanningik. Andun capp kunđ aná puxtú ŧí irá ciŧŧ tafisá cikkingik, valdá mex teŧí sogav tafingik. Dáŕán aŕtomá puxtú tá niám aná tanista (murģuní) á tálán rotk ák cikkok salira.

Gula[edit]

Gula guaffta ŧí amo irá páŧ e pára ki maroká kárem ná pánád ná kacc aŧ marera. Gula ģáte asi elo án macciŧ murr guaffta ŧí tálán á rotk átá niám aŧí şáģira, andá vaŕaŧ ki giŕás rotk zí á o giŕás keraģ án marera. Makaŕí ŧí tafoká ciŧŧ ák şef tená barábarí á gula ģátá niám aŧí şáģingira. Guaffta guafoká ará vaxt ki makaŕí e moní yá padí kek to asi gula şef o elo buŕzá marisá kek. Andá vaŕaŧ rotk átá şef o buŕz manning án amo kárem moní inisá kek, o saxt marisá o guafingisá kek.

Makaŕí[edit]

Makaŕí páŧ ase ki guafftatirikkal ŧí bárdán ná zíá marek, ará kárem ŧí şef buŕz marisa kek.

Bárdán (Bárdár)[edit]

Bárdár (bárdán) guaffta ŧí tirikkal ná irá páŧ tá niám aŧí asi jitáo páŧ as andun taffińgik, ará ná droşum A ánbár xanińgik, aráde Sáráván aŧí Bárdár o Jáláván aŧí Bárdán ná pin aŧ cára. Guaffta e dam karoká makaŕí e dá ná zí á tixińgik. Bárdár makŕí ná vazan o boj e jhallik, o báz vaxt átiá dáde luģúşt kannińg kin dáná zí á káŧumío tel şáģińgik, tánki makŕí e moní padí kannińg vaxt á subak kannińge o ásání aŧ sure.

Avinda[edit]

Avinda peŕok o rotk as marek ki gula o tanista ģáte avár toning kin bakár marek. Dáŕán tanista ģák siddhá salira.

Avinda Şam[edit]

Avinda Şam guaffta ŧí asi tanista ģán elo tanista iskán avinda ná xálí á jága (avinda ná asi rotk aná elo rotk án murrí ná kacc) e pára.

Hamda (Amdam, Amdamí)[edit]

Kárem ná vaxtá makaŕí e guaffta guaffoká tená kunđá cikkik. Dáŕán káremí ná kunđ aná makaŕí ná mon o gula sef marera. Dáde Hamda pára.

Dam (Damí)[edit]

Káremí valdá makaŕí e padí dhikka ittik to buŕz aná rotk ák şef o şef aná rotk ák buŕz marera. Dáŕton avár áxrí kunđ aná makaŕí ná mon o gula am şef kára to káremí đukk aŧ elo rotk áte málav ná rid ton xalek. Dá vaxtá gula o tanissta ná zaría aŧ kárem ŧí rid as guaffingik. Dád dam yá damí pára.

Mex[edit]

Guaffta ŧí kulloí aşt mex istimál marera. Iraŧ avalsar ná puxtú, iraŧ áxríko puxtú, iraŧ rást aná pánádkaş, o iraŧ capp aná pánádkaş ŧí xallingira. Dá mexk geştir asi fuŧŧ aná páŧ yá áhin ná marera.

Piđđí[edit]

Piđđí guaffta ná niám aŧí asi ciŧŧ as marek ki ará vaxtá ki guaffta ná kárem moná inisa kek to o guaffta ná pánád e kacc aŧ torisá kek.

Resxú[edit]

Resxú uşkuno pinsil ná vaŕo síx marera ki guaffta ná ciŧŧ áte cikk itting o val itting ná kárem ittira. Vaxtas ki guaffta ná rotk áte cikkoí yá sust karoí mare to andá síx te tená marzí aŧ rást yá capp á res (perí) ittira.

Pánádkaş[edit]

Pánádkaş guaffta ná kárem e cunak yá bhallun manning kin illipak. Guaffta guaffing ná vaxtá ará hadd aŧí ki kárem şurú mare amoŕe rást o capp kunđán irá irá mex xalera. Valdá aŕtomá kunđ aná mex tá joŕí tá niámaŧ ciŧŧ tafira. Guŕá andá ciŧŧ o guaffta ŧí aráŕe ki kárem manning e, oná ra teŧí guálaí o síla as şikk xalera. Dáŧí saxt toning kin rotk am peŕira. Dád pánádkaş pára. Andun ki kárem mustí inisá kek, dáftá jága e am badal kera.

Tanissta[edit]

Tanissta amo rotk áte pára ki guaffta ná murģuní á tálán marera. Dáfk rang mafasa, balki pukárok marera.

Xol[edit]

Xol guaffta ŧí pánádí tálán á rotk áte pára.

Básal[edit]

Básal guaffta ná kárem ná káŧum aŧí kás aná tiroká rotk áte pára. Dá guaffta ŧí púskun biná maroká kárem ná buniád aŧí tiroká kás aná rotk áko ki yala salira. Andáŕe ra band am şáģingik.

Şadbur[edit]

Şadbur guaffta ŧí avalíko o guđđíko amo rotk áte pára aráfte taŕira. Dá rotk ák puxtú teŧí saxt peŕok marera.

Kopenc[edit]

Kopenc guđđíko puxtú ŧí tanissta ģáte jitá jitá barobar tafing kin bakár baroká rotk e pára.

Laet[edit]

Laet rang tiroká rotk átá amo cunká veŕí te pára ki guaffta guaffing ŧí ásání kin o kárem aŧí nakş o nigár şáģing kin dú á xáso vaŕ ase aŧ peŕisá joŕ kanningira. Dáfteŧí ar rang aná rotk marek. Dá kás aná tharoká rotk ák marera aráfte guaffta ŧí pataní ná kunđá xalisá kerá. Laet válá rotk áte pukárepasa, balki xám irá tal kera kaşşira.

Đukk[edit]

Đukk guaffta ŧí kárem baroko asi xáso aozár as marek. Dáná muŧŧa asi fuŧŧ aná páŧ as marek. Niám aná başx e ta panja pára. Elo káŧum aŧí ta síx aná panc yá şaş dantán marera. Dá dantánk murģuní ŧí şaş inc o úluní ŧí nem inc as marera. Guaffta guaffing vaxtá rotk áte andáŕaŧ xalisá kára, aráŕán dask ák asi elo ton liccisá saxt marera.

Kaŧúr[edit]

Kaŧúr asi xáso razán as marek ki guaffta guaffing ná vaxtá tená xuŕká tixira ta. Dátí đukk yá giŕk áte tixira.

Guaffta án joŕ maroká giŕák[edit]

Dunto guaffta, guafińg caŧ đukkiá o kárem ase, vá am ará giŕá tekin guaffta laggifińgik, o giŕáte guððíko droşum aŧí atińg kin guaffta guaffoká e tú tá túk laggira. Şefko giŕá o váðáník guaffta guafing án joŕ marera:

Dáfte am ur[edit]

Avála ģák[edit]

  1. Dr. Abdul Razzák Sábir, “Şípol” 2002, panna,162,Bráhuí adabí súsáiŧí koŧá.
  2. Mámad Aslam Bangulzaí, “Bráhuí Mððí”, 2002, panna,33-40, Bráhuí Akeðimí, Koŧa