Wp/brh/Gidán
Gidán asi vaxt ase án naná páhválí maxlúk kin mosum ná zor tián baccing kin ađđ as massune. Gidán e drassam o ucckás aŧ guaffta ŧí guaffingik. Geştir dá sáda o maon ingá rang aŧí marek o pen nakş o nigár şápasa ta. Gidán e guaffing ná vaxtá tanissta ģák drassam ná o xol ná rotk ák ucc kás ná marera. Gidán ná irá paŧŧ marera. Ar asi paŧŧ e jitá jitá guaffingik, valdá aŕtomá paŧŧ áte aviŕda badingik. Dáde zebá kanning kin mon aná kunđán kuck o ģurr am xullira. Guaffta ŧí joŕ maroká dá gidán e gindár tá zí á baş kanningik o ciŧŧ áteaŧ đaģár aŧí kađđ karok o mex teton sogav tafingik.
Gidán páhválí á maxlúk kin ásrátí ná ballo vasíla as e. Ofk tenaŧ dáŧí rahengira o tená mađđí e tixira. Asi vaxt ase án naná páhválí á maxlúk ná raheng kin gidán ná subakkí bhallo kadr as tixik. Ofk mosum o pen hálát átá vaŕ aŧ pen kunđ ase á ampolađđ ker to gidán e tuŕifira o ģuŧŧ mađđí ton avár oláx átiá arfira. Andun kárván tená mizzil kin sar alek. Mizzil á sar manning ton arkas tená gidán te baş kanning ná sevanj e kek.
Gidán ná táríx[edit | edit source]
Gidán ná başx ák[edit | edit source]
Gindár[edit | edit source]
Gindár bilsum ámbár amo coŧ ingá páŧ te pára aráftá zíá gidán ná paŧŧ áte şáģingik o gidán e baş kanningik.
Gindár Bandok[edit | edit source]
Gindár Bandok dask aná amo pullí á laŕí te pára aráfte ki gidán ná taeŧí zebáí kin gindár teton tafingik.
Paźdar (Paedar, Biŧok)[edit | edit source]
Paźdar amo pucc yá drassam ná paŕda ģáte pára aráfte gidán ná dámon emon aŧ şikk aton xullira. Dá taho, yaxx o roşnáí ná xátirán buŕzá o şef kanning kin kárem ittira. Dáfte Sáráván aŧí paźdar o Jháláván aŧí paedar pára. Giŕás maxlúk pánád ná aŕtomá paŕda ģáte biŧok am páik.
Şikk[edit | edit source]
Şikk áin aŧ joŕ guálaí á síla ámbár marera. Dáftá asi kunđ şill marek o elo kunđá tá ŧung ás marek. Dáfte gidán o paźdar e sogav kanning kin xalera. Dáfte rid aŧ xullisá kára o ŧung áteŧí tá murģuno ciŧŧ as am şáģisá kára.
Cúŕí[edit | edit source]
Cúŕí drassam án guaffoká amo ciŧŧ áte pára ará ki gidán e mex teŧí sogav kanning kin tafingira. Dáfk geştir şaş marera.
Gindár Manjí[edit | edit source]
Gindár Manjí amo ciŧŧ áte pára aráfteaŧ gindár ná zíá gidán e tafira.
Mex[edit | edit source]
Mexk asi fuŧŧ ná marera ki áin yá páŧ aŧ joŕ marera. Dá geştir şaş kaŕo marera. Mex te đaģár aŧí ŧokingik o gidán e cúŕí teaŧ dá mex teton sogav tafingik. Bház vaxtá mex tá jága ģá kubeno xal am istimál marera.
Minuk (Manj, Jhamuk)[edit | edit source]
Minuk amo irá şáxa páŧ te pára aráfte gidán o cúŕí te buŕzá toning kin tamba ģámbár cúŕí o gidán tá niám aŧí jikk kanningik. Dáfte Sáráván aŧí minuk, Jháláván aŧí manj o Xárán aŧí jhamuk pára.
Giŕges[edit | edit source]
Giŕges gidán ná dámon emon tiroká amo miş te pára aráfte pir aná dír e toning kin laŧŧ ámbár joŕ kera.