Wp/brh/Cácá

From Wikimedia Incubator
< Wp‎ | brhWp > brh > Cácá
Jump to navigation Jump to search

Cácá Bráhuí bolí ŧí ukum troko ít ase, dunki, Ańrezí ŧí imprative verb o urdú ŧí ukmía fel e.yání cácá ŧí iá “Cá” o ,ará ná matlab cáińg áne, aga kas e dá pánińg e “ki, kaná dú ŧí ant o, ní cá?” arena matlab dá vaŕ marek ki, ant ní cása ki kaná dú ŧí ant ase?.

Laoz aná táríx[edit]

Ukum troká ít cá, e irá gummuro nivişta kannińg án dá “cácá” mass, yá andá ukmía ít á macciŧ pen zor şáģińgá. O cácá ase púskuno laoz as joŕ mass, ará ŧí kas aná láixí e cáińg kin arrifińgik, ki ode, ðaģár, bandaģ, o elo giŕá tá bárav aŧ axxas búd o cáindárí are? Andun giŕás bolí cáok átá rid aŧ, “Cácá” Drávaŕí laoz “Cácem” án peştammáne, arena matlab,ít ase ná ráz aŧí mannińg, vedan, poşída o rázdárí ná e.([1])

Dod aná táríx[edit]

Dá kán must, nana xalkí maxlúk, arátam ki, tená buzgall, ðaģár o elo poriá án damdreńgáka o şám ato urá ģá bassaka, guŕá şám aná iraģ kunińg án guð, xalk aná tevaí bandaģák (aráfteŧí, kamáş, píro varná, cunák o niáŕík am massura) ase Gidán yá koŧí ase ná nipád á muc massura, aga yáx aná şám as ass to xáxar as laggifera o xáxar ná dápár epár giŕd túsura. Guŕá sát terí kin, şaer o bágul, kissa, cácá o pen guází kannińg áka.

Dunto cácá şám aná mana pás ter kannińg kin şágińgára, vale dáŧí, láixí, tá darak am laggáka, ki, filán bandaģ axxas cáik yá axxas pho e?

Dá muccá amal e “cácá şáińg” pára. “Cácá şáińg” kin dá allamí e ki, dáŕkin asiŧ án ziát bandage ná gurj marek yá “Cácá şáińg” irá ŧolí(kaŕda) ná niám aŧí guází kannińgik. Kul án málav, ‘Dańg’ átá faesila marek, ki, filáń filáń ilákaģák dá ŧolí ná o , o elo iláka ģák elo ŧolí ná o, missal kin, asi ŧolí as Sáráván e o elo ŧolí Jáláván e arfik.Andun amo ŧolí “Cácá şáińg” e biná kek, ará kul án gicen ińgá ðhe yá dańg e arfene.

Cácá şáińg ná vaŕ o đaol[edit]

Ŧolí ná kamáş yá pen básk as “Cácá şáińg” ná biná e dun kek, Cácá cácá, Xarrun ŧik ŧik, na xaff na liŧik , pirģbota ant ase?

Iraŧŧamíko ŧolí válák, Cácá e pirģińg kin soc xalera, ki dá ná matlab ante? Aga ofk sarpand massur ta to oná valid e etira, aga saí mass to Cácá pinnik, guŕá otá várí marek ki Cácá as şár, aga dá ŧolí án kas as am Cácá e pirģińg kattav to ofk mannira ki, dá Cácá ná matlab nane batav to nane pábo ta. Andáŕton cácá şáoká ŧolí ná kamáş hakkal kek, k inane “Ðeh” as etabo, guŕá avlíko ŧolí tená dańg maroká iláka ģátián asi şár as etik ki dabo “Ðháðar” numá e. guŕá dá ŧolí ná kamáş dá vaŕ Cácá ná matlab e páik,

“Ðháðar e den lak murád aŧ, ust aná kám aŧ, áxí báxí ken kunen, bher mher o juán ińgá giŕák ta nana, xráb ińgá giŕák te numá, nana báhjí bare num ģap ģap aŧ kunbota, numá báhjí bare nan aft maş án epár xassin ta, nan xácin bop o ģálí te á, num xácbo Kucak átá jhul áteŧí, nan kunen tás othálí teŧí, num kunbo kucak átá calanð áteŧí, dása babo ki páv nume ki,(Puģuŧ e) ” andáŕ to ŧáhko, o maxxińg ná ná biná marek. Andun dá silsila mustí inissa kek.

Cácá şáińg ná maksat[edit]

Cácá şáińg ná dod to nanto Pahválí á zind án nanto tafoke, “Cácá şáińg” ná dod sát terí ton avár avár, şefko ŧik yá ít átá metal ná darşání kin am doí mannińg kannińg kek, dunki,

  • Soc o bicár ná láixí vadí kannińg,
  • Navekal yá bází ŧí giŕás e ná matlab e paŧŧińg kin tiyyár mannińg,
  • Zaení láixí te páş kannińg,
  • Ðeh o ðaģár ná dańg o sím ton avár avár ar şár án balad mannińg,
  • Gírám maroká tá yátgírí,
  • Khaŧŧińg á “galobálí” o bá tining á “Sagg o sína” vadí kannińg.

Giŕás Cácá[edit]

  • Áŧik páŧík, páŧ xalásik (Tafar e).
  • Mexal maş aŧí kahð e (Nusxal e).
  • Ģúmbik o miş kek (Nusxal e).
  • Irkiŧí birkiŧí ráh e raván xalk aŧí (mehmán e).
  • Kahð ase hað án phurr e (bá o dannáńk).

Avála[edit]

1. "Bráhuí kadím nasrí adab", kayyúm sosan, panna,55, sitambar,2003

  1. 1.Bráhuí, kadím nasrí adab, prof. Sosan bráhuí, panna, 55,şenk aná sál, 2003, Bráhuí akeðimí koŧá.