Wp/brh/Vikípeđíá (Der likkik?)

From Wikimedia Incubator
< Wp‎ | brhWp > brh > Vikípeđíá (Der likkik?)
Jump to: navigation, search
Drustírástí   Vikípeđíá ŧí der likkik?   Púskun niviştánk ná biná   Sáŕí niviştánk áteŧí radbadal   Ust kar!   Radbadal Ráhşon  

Vikípeđíá ŧí der likkik? Ní likkisa! Arkas xuái to ust kanning kek o niviştánk aseŧí radbadal kanning kek yá púskuno niviştánk asená biná e kanning kek. Vikípeđíá ná niviştánk átá biná karok ák yá ofteŧí radbadal karok ák duniá ná kunđ kunđ aŧí arer, o ar mulk o umr aná are iŧí tá. Dá zántgiŕd aŧí baŕáhí tirok ate Vikípeđían (Wikipedian) pára, yá aŕzán laoz áteŧí radbadalkár pára.

Vaxtas ki maxlúk ná bhallo ŧolí as avár tammi o cáindárí te rid itti, to náŧaí aerání ná ít as aff. Vikípeđíá ná asi kadrí o xaslat as dáde ki dáŧí niviştánk ák nişán (tag) kanning marera, ki cáingi ki ará niviştánk aŧí xiál átá ģaerjánibdárí á jheŕa are. Dá xaslat xás kar mutnáza sarhál o sáŕí jávarhál átá bábat niviştánk átekin maşúr e, ki duningá niviştánk áteŧí cáindárí tá bábat maxlúk ná xiál ák jitá jitá marera. Jheŕa e kuŧŧifing kin, radbadalkár ák tená xiál áte avalsar aŧí niviştánk ná ítgap ná panna ŧí darşán kera. Ofk asi yakdroş xiál asiá sar manning ná koşiş kera o asi salá as kera táki ģuŧ jitá ingá o kadrí á xiál ák moní ating marer. Dáŕán Vikípeđíá bíra cáindárí ná vasíla as salipak balki oŕton avár asi saláí ná savab am joŕ marek.

Vikípeđíá ná bházá kárband ák niviştánk átá panna lekav átá am jác e alera, ki xabar tammi ki amo niviştánk aŧí baŕháí tirokák axxas o oftá xiál ák ant ant o. Ní ar niviştánk ná ítgap ná panna ná am jác e alling kesa, dá cáing kin ki elo kárband ák amo niviştánk ná bábat ant ítgap kareno.

Naná kul án juáningá niviştánk ák gicená niviştánk áta rid aŧí avár kanningáno. Dá niviştánk átá jác e elo radbadalkár ák alkuno o dáfte "gicen" lekáno. (Aga valdá maroká radbadal átián pad niviştánk asená kadr gaŧŧ marek to kárband as od nişán kanning kek o gicená niviştánk átá rid án kaşşing ná xuást kanning kek.)

Niviştánk ák amar juán kanning marera[edit]

Aga niviştánk as sarjam aff, nemgađalo e, yá radí are iŧí ta, guŕá ní oná radí ke kaşşing o od pen kárámad kanning kin oŧí radbadal kanning kesa. Kasas nuvá káŧum aŧí ta jár as xale illi, dá páning kin ki dá niviştánk e buárí yá birve xalling ná zarúrat e. Dá manning kek ki ní púskuno niviştánk asená biná e kar o amo cáindárí te avár kar aráfk málav án Vikípeđíá ŧí sáŕí affas.

Bayán asená rást manning ná málúmdárí ná kul án juáningá vaŕ dáde ki od ájo o bávarí o vasíla se án tasdík kanningi, dunki kitáb ák, magzine tá niviştánk ák, ŧíví ná xabar ák yá guŕá pen website ák. Vikípeđíá ná niviştánk áteŧí xiál o bayán tá rástí e pakk kanning ná bábat pen cáindárí Wikipedia:Researching with Wikipedia án alling marek. Dá Vikípađíá ná dod e ki zántgird aŧí bíra amo bayán o cáindárí te avár kanningi aráftá tasdík manning kera, o dáŧí kasas e ná bun-paŧpol ák avár kanning mafassa. Vikípeđíá ná droşum ráhband dá giŕá á zor şáģik ki cáindárí tá bumpad átá avála ittingi. Bumpad átá sarjamá avála ģátián kárband áte amo cáindárí te tasdík kanning kin aŕzání marek.