Wp/brh/Janvarí 1
Janvarí 1 Gregorí sáldar aŧí sál aná avalíko de e. Sál aná esar manning aŧ 364 (drikk leap sál aŧí 365) de baccira. Dáŕán mustíko de gidrengoká sál aná Dasumbar ná 31 táríx e.
Táríx
[edit | edit source]Geştirí dekíalleng kunđ aná Yúrapí mulk ák Gregorí sáldar e dúí kanning án must Janvarí 1 án sál aná biná e ŧahefesur. Dunki, Iskáŧlaenđ aŧí Iskáŧlaenđ aná Púskuná Sál aná biná e 1600 aŧí Janvarí 1 án kanningá. Inglistán, Áirlaenđ o Bartáníá ná naoábádí teŧí 1752 aŧí Janvarí 1 án sál aná biná e kanningá. Andá sál á Satumbar aŧí Gregorí sáldar e Bartáníá o oná naoábádí teŧí moní atingá. Janvarí 1 án sál aná binák dá vaŕ aŧ massur:
- 1522 Vaenís
- 1544 Roman Taxt (Jarmaní)
- 1556 Ispen, Purtugál
- 1559 Praşşíá, Suíđan
- 1564 Fráns
- 1576 Soelí Naedarlaenđ
- 1579 Loren
- 1583 Naedarlaenđ ná Baddhá Iláka ģák (Kutubí)
- 1600 Iskáŧlaenđ
- 1700 Rús
- 1721 Tuskaní
- 1752 Bartáníá (Iskáŧlaenđ án abed) o oná naoábádík
Kissa ģák
[edit | edit source]- 45 BC – Júlíáí sáldar avalíko vár ráij mass.
- 1515 – Fránsis I Bádşáh Fráns ná taxt e alk.
- 1600 – Iskáŧlaenđ tená sáldar e Márc 25 ná jága ģá Janvarí 1 án kare.
- 1651 – Cárls II Iskáŧlaenđ ná Bádşáh mass.
- 1700 – Rús aŧí mutkuná slovian daor aná jága ģá Anno Domini daor aná istimál şurú mass. Mutkuná slovian daor aná hisáb aŧ dá 7209 aŧí mass.
- 1707 – Jáhn V Purtugál ná Bádşáh mass.
- 1772 – Avalíko traveler's cheques aná biná o Landan aŧí dáná bahá, ki 90 Yúrapí şár teŧí callengáka.
- 1788 – The Times of London ná avalíko edition cháp mass.
- 1804 – Haeŧí ŧí Fránsí hákumí esar mass. Haeŧí maon ingá tá avalíko jamhúr o Amríka (USA) án pad Amríká Sarđaģár ná iraŧamíko ájo á mulk joŕ mass.
- 1808 – Amríka (USA) ŧí ģulám átá ating á rok laggá.
- 1845 – Brukláin aŧí Cobble Hill Tunnel sarjam mass.
- 1860 – Avalíko Poliş ŧappo járí kanningá.
- 1873 – Jápán aŧí Gregorí sáldar e istimál kanning ná biná mass.
- 1876 – Barlin aŧí Reichsbank malingá.
- 1877 – Baddhá Bádşáhí (United Kingdom) ná Malká Vikŧoríá e Inđíá ná Empress lekingá.
- 1880 – Ferdinand de Lesseps Pánámá Kaenál ná Fránsísí joŕ kanning ná biná e kare.
- 1885 – Bísto-panc mulk Sanford Fleming ná tajvíz karoká Yakdroş Vaxt (Standard Time) e tenáí karer (vaxt iláka "time zones" ģáte am)
- 1899 – Kiúbá ŧí Ispen ná hákumí esar mass.
- 1906 – Bartáníáí Inđíá (British India) ŧí sarkárí hisáb aŧ Inđíáí Yakdroş Vaxt (Indian Standard Time) e dúí kanningá.
- 1912 – Avámí Cín (Republic of China) aná bunhişt tixingá.
- 1927 – Turkí ŧí Gregorí sáldar ná istimál ná biná mass.
- 1942 – The Declaration by the United Nations á bísto-şaş mulk dazrand karer.
- 1949 – Baddhá Ráj (United Nations) aná kunđán maroká Kaşmír aŧí maroká xaer ráij mass. Inđíá o Pákistán ná niám aŧí jang esar mass.
- 1958 – Yúrapí Ulus (European Community) joŕ kanningá.
- 1959 – Kiúbá ná Inkiláb aŧí Fíđal Kástro hukúmat á kaoza kare o Fulgencio Batista e hukúmat án daŕife.
- 1971 – Amŕíkí ŧíví tiá sigreŧ ná maşurí tiá pábandí laggá.
- 1982 – Paerúí Javier Pérez de Cuéllar Baddhá Ráj (United Nations) aná avalíko Látíní Amríkí Secretary General joŕ mass.
- 1990 – David Dinkins e Niú Yárk ná avalíko maon ingá mayor joŕ kanningá.
- 1997 – Gháná ná sifáratkár Kofí Annán e Baddhí Ráj (United Nations) aná Secretary General kanningá.
- 1998 – Yúrapí Bunjáhí Baenk (European Central Bank) aná biná mass.
- 1999 – Yánzda mulk aŧí Yúro (Euro) zar e moní atingá.