Template:Wp/brh/Bunták/Anná tú aŧí-August/3
15 Agast 1947 á, nemnan á Inđíá o Pákistán ná pin aŧ irá jitá va ájo o mulk joŕ massur. Eun to 400 sál án geş vaxt iskán Inđíá ná xalkat Angrez ná kaoza ná xiláf juhd karisá bassaka, vale bístamíko sadí ŧí, Indí Rájí Gall (Indian National Congress) ná ráhşoní ŧí, ájoí ná juhd andáxas zor alk ki Angrez ák Inđíá e yala kanning ining á majbúr massur. Dá daor aŧí piní á sarok Mohandas Karamcand Gándí ass ki besiláh juhd ná mannok as ass. Handí maxlúk ná juhd guđsar á dín aná bunyád á ná-tipákí ná ámác mass, o handí Musulmánk tenkin jitáo mulk asená xuást şurú karer. Angrez sarkár iláka ģán ining án must mulk e irá kapp kare, andun irá jitá o mulk duniá ná nakşa ŧí sáŕí massur. Dá başx o pánŧ bíst lakk án geş maxlúk ná káŧum e kung, o candí lakk ák pen darpadar massur.
Agast ná sálroc ák:
- Ájoí ná De: Bolívíá (Agast 6, 1825), Ekuáđor (Agast 10, 1822), Pákistán (Agast 14, 1947), Koríá (Agast 15, 1945), Inđíá (Agast 15, 1947), Inđoneşíá (Agast 17, 1945), Yúruguáe (Agast 25, 1825), Maleşíá (Agast 31, 1957)
- Híroşímá ģá Aeŧam bamb aná julav, musi de án ta pad Nágásákí á Aeŧam bamb aná julav - Agast 6, 1945
- Soelí Afríká ŧí Niáŕí tá Rájí De - Agast 9
- Napolían Bonápárŧ ná vadí manning (Kársíká ŧí) - Agast 15, 1769
- Hirohito Jápán ná kunđán beşart jang aŧí bá tining ná elán kare, andáŕán Iraŧamíko Jihání Jang esar mass - Agast 15, 1945