Jump to content

Template:Wp/brh/Bunták/Anná tú aŧí-August

From Wikimedia Incubator

The layout design for these subpages is at {{Wp/brh/Bunták/Anná tú aŧí/Layout}}.

  1. Add a new biography to the next available subpage.
  2. Update "max=" to new total for its {{Wp/brh/TempMonpanna-Random portal component}} on the main page.

Anná tú aŧí-August

[edit source]

1

15 Agast 1914 á, Pánámá Kaenál e díríjaház átá iningbanning kin sarkárí lekav aŧ malingá. 34 sál ná kárem án pad Paesifik o Aeŧlánŧik sarzir ák asi elo ton gańđingár. Dá kaenál ná kárem e avalsar aŧí, 1880 aŧí Fráns ná xalkat biná karesus, vale 1903 aŧí Amríká ná Baddhí Riyásat ná amaldárk tená zimmevárí ŧí kárem e moní darer. Dá kaenál ná joŕ kanning injiníaring ná amo vaxt iskán maroká kárem teŧí ģuŧŧ án đukkiá ģá kárem ass. 30,000 án geş poriágir andá kárem ná niám aŧí kaskur. Dása Pánámá dá kaenál ná intizám ná zimvár e. Sarjam manning án pad dá kaenál 80 kilomíŧar murģun e. Asi díríjaház e dá káŧum án elo káŧum iskán raseng kin 8 ganŧa laggik.

Agast ná sálroc ák:


2

6 Agast 1945 á, Amríká ná Baddhí Riyásat asi julav aseŧí Híroşímá ná şár á aeŧam bamb as xassá. Dáŕán 140,000 bandaģ kaskur o hazár ák pen ŧappí massur. Musi de án ta pad Amríká ná Baddhí Riyásat asi pen aeŧam bamb as Nágásákí ná şár á xassá, arásiŧ án 74,000 pen bandaģ xallingár. Dá aŕtomá julav ák insán ná táríx aŧí aeŧam bamb ná jang aseŧí avalíko o guđđíko kárbandík o. Dá julav átián pad, 15 Agast á, Jápán beşart jang aŧí bá tining ná paŕav e xalk, o andun Iraŧamíko Jihání Jang esar mass.

Agast ná sálroc ák:


3

15 Agast 1947 á, nemnan á Inđíá o Pákistán ná pin aŧ irá jitá va ájo o mulk joŕ massur. Eun to 400 sál án geş vaxt iskán Inđíá ná xalkat Angrez ná kaoza ná xiláf juhd karisá bassaka, vale bístamíko sadí ŧí, Indí Rájí Gall (Indian National Congress) ná ráhşoní ŧí, ájoí ná juhd andáxas zor alk ki Angrez ák Inđíá e yala kanning ining á majbúr massur. Dá daor aŧí piní á sarok Mohandas Karamcand Gándí ass ki besiláh juhd ná mannok as ass. Handí maxlúk ná juhd guđsar á dín aná bunyád á ná-tipákí ná ámác mass, o handí Musulmánk tenkin jitáo mulk asená xuást şurú karer. Angrez sarkár iláka ģán ining án must mulk e irá kapp kare, andun irá jitá o mulk duniá ná nakşa ŧí sáŕí massur. Dá başx o pánŧ bíst lakk án geş maxlúk ná káŧum e kung, o candí lakk ák pen darpadar massur.

Agast ná sálroc ák:


4

2 Agast 1990 á, sob sahár ton Irák ná 100,000 án ziát faojí laşkar, ŧaenk, haelíkápŧar o kiştí tá kumak aŧ, Koet á julav kare. Irá de aŧí Irák ná faoj tíva Koet á kaoza kare iná o tená hukúmat joŕ kare. Irák ná sadar Saddám Husen bíhár tissus us ki aga pen darí tákat as oftá dá julav o kaoza ná mon aŧí salís to o Koet şár e kabristán as joŕ karo. Janvarí 1991 aŧí, Baddhá Ráj (United Nations) ná razá aŧ, 34 mulk aná laşkar as Koet án Irák ná faoj e kaşşing kin julav kare. Vaxtas ki Irákí faoj Koet án peştammá to ining vaxtá 700 án ziát tel aná dún te xáxar tissur, arásiŧ án bhallo kacc ase aŧ tel bemon vahing aŧí tammá. Dáŕán máhol aŧí bhallo kacc ase aŧ álúdgí mass; lakk á baeral (barrels) tel zir aŧí avár mass o zir aná sáhdár te táván rasefe.

Agast ná sálroc ák:


5

13 Agast 1961 á, vaxtas ki Barlin ná maxlúk tuģ án baş massur to xanár ki oftá şár e nanikkán ná pití á tár o kolá ná xişt átá dívál aŧ irá vanđ kanningásus. Dá dívál e joŕ kanning ná biná e nemnan á kanningásus. Nandrustá nan faoj o pulús dá zor e xalkusus ki sob sahár iskán Dekíalleng Barlin o Deŧik Barlin (o ģuŧŧ á Deŧik Jarmaní) ná niám aná dang e maxlúk ná iningbanning kin band kanningi. Dang aná gáŧ áte mokal tiningásus ki dápár-epár manning ná koşist karoká te sum aŧ xallingi. Vaxtas ki, Barlin Dívál ná pin aŧ maşúr, dá dívál joŕ mass to kasas dáŕán dápár epár manning kattava ka. 1965 aŧí kankríŧ (concrete) ná dívál as cist kanningá. 1975 iskán, dád pen patan o buŕz kanningá, o kađđ, piŧí á tár, o elo aŕang am avár kanningá iŧí ta. Dákán bedis gáŧ átekin 300 án geş mínár am joŕ kanningá.

Agast ná sálroc ák:


Xuást

[edit source]
Pen niviştánk ase dá rid aŧí avár kanning kin dá panna ná ítgap panna ģá xuást kabo. Minnatvár!