Template:Wp/brh/Bunták/Anná tú aŧí-September

From Wikimedia Incubator
Jump to navigation Jump to search

Usage[edit source]

The layout design for these subpages is at {{Wp/brh/Bunták/Anná tú aŧí/Layout}}.

  1. Add a new biography to the next available subpage.
  2. Update "max=" to new total for its {{Wp/brh/TempMonpanna-Random portal component}} on the main page.

Anná tú aŧí-September[edit source]

1

Iraŧamíko Jihání Jang aná biná

Satumbar 1939 aná avalíko táríx á Jarmaní ná laşkar Polaenđ á julav kare. Oftá xiál as ki Bartáníá o Fráns jang akin tayár mafaror o ítgap aŧ jheŕa e kuŧŧifing ná tená ráhband á salor. Vale Bartáníá o Fráns ná vazír ázum ák, Neville Chamberlain o Edouard Daladier, Aeđolf Hiŧlar e dhamkí tissur ki Polaenđ án tená faoj e kaşşi, arásiŧ e Hiŧlar mannitav. Satumbar ná 3 táríx á aŕtomá ráj ák Jarmaní ná xiláf jang aná paŕav e xalkur.

Şaş sál án rand, 2 Satumbar 1945 á, Jápán ná amaldár ák beşart jang e bá tining ná sanad á dazrand karer. Dáŕán jihán ná táríx aŧí ģuŧŧ án purxún á jang esar mass. Dá jang aŧí asi andáza seaŧ 700 lakk án geş xalkat berán mass, aráfteŧí geştir maxlúk faojí allavesur.

Satumbar ná sálroc ák:


2

Írán Irák Jang aná biná

Satumbar 1980 ná 22 táríx á Irák juán tayárí aŧ Írán á julav kare. Irák ná sadar, Saddám Husen, Írán e malámat karesus ki o bházá iláka ģátekin ģalto dává kanning e, o anná sál aná avalsar aŧí Darí Vazír Tárik Azíz e kasifing kin maroká julav aŧí am oná dú ass. Pad ta anná mass ki o Írán á julav ná hukum tiss. Dá jang Írán e besamá alk arásiŧ án oná bhallo iláka as Irák ná faoj aná kaoza ŧí iná. Vale, mana tú aŧí Írán tená gohoká ģuŧŧ iláka ģate vápas alk o baroká şaş sál Irák ná jind á julav karisá kareka.

Dá jang Agast 1988 aŧí esar mass. Ará vaxt ki Írán ná Áyatulláh Xumení jang e kuŧŧifing á rází mass to páre ki dá "zár aná piyála as kuning" ámbár e. Andáza xallingik ki dá jang 10 lak án geş maxlúk ná káŧum e kung.

Satumbar ná sálroc ák:


3

Satumbar 11 ná julav

2001 aŧí, Satumbar11 táríx á, al-Káidá ná daeşatgard ák 4 bálíjaház ná mon e zor aŧ aŕsár o Amríká ná Baddhá Riyásat á aviŕdao julav as karer. Dáftián irá jaház e Niú Yárk aŧí World Trade CenterTwin Towers (laozí matlab ta: joŕí mínár) aŧí ŧakkar tiningá, aráŕán aŕtomá mínárk đaģár á buss massur, o elo kaí amsáya máŕí te am távání karer. Musiŧamíko jaház e Varjíníá ŧí Pentagon aton ŧakkar tiningá, o cáramíko jaház ná suárík o amaldár ák jaház e daeşatgard átá kaoza ģán xalás kanning ná juhd karer vale dá jaház Pensalveníá ŧí band áteŧí tammá o traxxá. Dá jaház ná nişána Váşingŧan aŧí Baddhá Riyásat ná dárulukúmat ass.

Anná de á 3000 bandaģ kaskur - 246 ar cár jaház áteŧí, 2603 joŕí mínár o oftá xuŕk aná iláka ģáteŧí o 125 Pentagon aŧí. Kahok ák faojí allavesur, o 90 án geş mulk án táluk tixoko ass iŧí tá.

Satumbar ná sálroc ák:


4

Satumbar ná sálroc ák:


5

Satumbar ná sálroc ák:

Xuást[edit source]

Pen niviştánk ase dá rid aŧí avár kanning kin dá panna ná ítgap panna ģá xuást kabo. Minnatvár!