Jump to content

Wy/cs/Grónsko

From Wikimedia Incubator
< Wy‎ | cs
Wy > cs > Grónsko
{{{2}}}
{{{2}}}

Grónsko (grónsky Kalaallit Nunaat; dánsky Grønland) je největší ostrov na světě v Arktidě daleko na severovýchodě Severní Ameriky. Po tisíce let byla tato ledová pevnina obývána arktickými národy. V 10. století ji osídlili Vikingové (nebo alespoň její malou část) a dodnes je součástí Dánského království.

Regiony[edit | edit source]

  Jižní Grónsko

Místní obyvatelé mu přezdívají „Sineriak Bananeqarfik“ (Banánové pobřeží) a jedná se o nejsnáze přístupnou část Grónska, kde panují nejméně extrémní teploty. V nižších částech regionu, zejména v okolí Igaliku, je překvapivě běžné zemědělství. Farmy spojují polní cesty, které ústí do kaňonů, z nichž jsou na dohled zasněžené hory a ledovce.

Mapa Grónska
  Západní Grónsko

Poloha hlavního města Nuuk (Godthåb), města s více než 17 000 obyvateli. V této oblasti žije velká část obyvatel Grónska – samotný Nuuk má více než dvojnásobek obyvatel jižního Grónska. V tomto regionu se nachází hlavní letiště Kangerlussuaq.

  Východní Grónsko

Ve východním Grónsku žije podstatně méně lidí než na západě. Jedinými významnými městy v této oblasti jsou Tasiilaq a Ittoqqortoormiit. Tato oblast je však snadno dostupná pro výlety z Islandu a má vynikající přírodní scenérie.

  Severní Grónsko

Velkou část severního Grónska zabírá Národní park Severovýchodní Grónsko. Je velmi odlehlý, podobně jako východní část, ale je zde chladněji. V této oblasti Grónska se nachází nejsevernější pevnina na Zemi.

Města[edit | edit source]

Místa mají v Grónsku často dva názvy - grónský a (již neoficiální) dánský. Grónština je zkrácena jako kl, dánština jako da.

  • Nuuk (da: Godthåb) - hlavní město
  • Ittoqqortoormiit (da: Scoresbysund) - osada v řídce osídleném východním Grónsku
  • Kangerlussuaq (da: Søndre Strømfjord) - Známý pro výzkumná zařízení a bývalou americkou základnu Bluie West Eight; relativně mírné počasí; snadno dosažitelný ledovec; dobré místo pro sledování polární záře
  • Kulusuk (da: Kap Dan) – jedno z největších měst ve východním Grónsku
  • Qaanaaq (da: Thule) – jedno z nejsevernějších civilních osídlení na světě; nachází se zde americká letecká základna
  • Sisimiut (da: Holsteinsborg) – druhé největší město v zemi
  • Tasiilaq (známý také jako Amassalik díky municipalitě a ostrově, na kterém leží) – největší město ve východním Grónsku
  • Upernavik – unikátní fauna a flóra, největší ptačí útes (Apparsuit)
  • Uummannaq – sledování velryb

Jiné destinace[edit | edit source]

  • Národní park Severovýchodní Grónsko - největší přirodní rezervace na světě. Nejsou tu žádné osady, jen několik meteorologických stanic. Pobřeží oblasti je přístupné výletními expedicemi.

Studium[edit | edit source]

  • Grónská univerzita, Nuuk - Přestože je většina kurzů v grónštině a dánštině, existuje několik kurzů v angličtině.
    Fotografie Grónské univerzity.
    Grónská univerzita

Porozumění[edit | edit source]

Podle islandských ság vybral Erik Rudý název Greenland (Grónsko anglicky, v překladu doslova "Zelená země") k tomu, aby do země nalákal osadníky z Islandu. Grónsko je ale ledovcem pokrytu z 84%, což je více než u Islandu (Iceland, v překladu doslova "Ledová země). Jižní pobřeží osídlené Vikingy je ale v létě zelené, pravděpodobně zejména během Středověkého klimatického optima.

Nebojte se zeptat se místních na cestu k obchodům, hotelům nebo restauracím, i když si myslíte, že se v lokaci žádné nenachází. Většina měst je tak malá, že většina obyvatel ví, kde se co nachází, a tak se nikdo neobtěžoval s umisťováním nápisů. Nebuďte překvapeni, pokud naleznete supermarket uvnitř šedivé budovy, která vypadá jako továrna a nachází se uprostřed ničeho.

Politicky je země členem Severské rady a součástí Dánského království, ale udržuje si úroveň samosprávy, díky čemuž vypadá jako samostatná země. Někteří občané Grónska předpovídají cestu k úplné nezávislosti. Dánsko je stále zodpovědné za obranu a zahraniční politiku země, a je pro ni zdrojem investic.

Lokace[edit | edit source]

Srovnání velikosti Austrálie a Grónska. Grónsko je menší.
Srovnání velikosti Austrálie a Grónska

Přestože některá mapová zobrazení zobrazují Grónsko tak, že vypadá stejně velké jako Afrika, ve skutečnosti je země zhruba stejně velká jako Mexiko. Grónsko má mezi autonomními celky nejnižší hustotu zalidnění.

Grónsko zabírá až 97% rozlohy Dánského království. Dánský nárok na území má své kořeny už v 10. století, ale kontrola nad ním se měnila spolu s vývojem v Evropě. Domorodí obyvatelé (Kalaallit, anglicky Greenlanders) jsou potomky kočovných Inuitů ze severní Kanady.

Klima[edit | edit source]

Přestože je Grónsko známé jako velmi chladná země, některé jeho části tak chladné nejsou. V zemi jsou díky její velikosti a geografii velmi rozdílné teploty, např. v některých oblastech jižního Grónska byly naměřeny teploty až kolem 30°C, zatímco ve středu země nebo na jejím severu někdy klesly až na -66°C.

Pobřežní oblasti v severní části Grónska mají teploty srovnatelné s těmi v Kanadském arktickém souostroví. Průměrné lednové teploty v té oblasti se pohybují kolem -30°C až -25°C. Pobřeží v jižní čísti země má díky otevřenému oceánu a častému průchodu cyklonů mnohem vyšší průměrné teploty.

Grónský ledovec z velké části uniká vlivu oceánu a cyklón. Jeho vysoká nadmořská výška a sněhový příkrov k chladným teplotám z velké části přispívají. Průměrné červencové teploty se zde pohybují mezi -12°C a 0°C.

V létě zažívá pobřeží země průměrné teploty jen několik stupňů vyšší než bod mrazu. Teploty nad 20°C jsou vzácné, ale na jihu a jihozápadu země ne nemožné.

Jazyky[edit | edit source]

Oficiálním jazykem je grónština (Kalaallisut), která se dělí na tři dialekty:

Všechny dialekty jsou velmi náročné na naučení, protože slova jsou často velmi dlouhá.

Téměř všichni obyvatelé země umí mluvit i dánsky. V městských oblastech (např. v Nuuku) se vyskytuje mnoho rodilých mluvčích dánštiny, a mnoho lidí také ovládá angličtinu. Znalost angličtiny je ale ve venkovských oblastech vzácná, proto je nejlepší se naučit alespoň trochu dánsky.

Grónština je dostatečně odlišná od inuktitutštiny (jazyk kanadských Inuitů, kteří mají blízké historické kořeny k těm grónským) na to, aby její mluvčí měl obtíže rozumět mluvčímu druhého jazyka.

Doprava[edit | edit source]

Mezinárodní doprava[edit | edit source]

Pasy a víza[edit | edit source]

Pokud nepotřebujete vízum pro cestování do Dánska, tak můžete většinou navštívit Grónsko bez víza až na 90 dní na polovinu roku. Občané severských zemí (Švédsko, Dánsko, Norsko, Finsko a Island) mohou v zemi zůstat bez víza na libovolně dlouhou dobu a mohou použít ke vstupu do Grónska jakýkoliv identifikační dokument. Občané Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarska mohou místo pasu použít občanský průkaz.

Pokud potřebujete vízum pro cestování do Dánska, víza schengenského prostoru vydaná pro návštěvy pevninského Dánska nejsou platná pro vstup do Grónska nebo na Faerské ostrovy - je potřeba mít samostatná víza, která mohou být vydaná na jakékoliv dánské ambasádě. Pokud cestujete přes Dánsko nebo Island, budou potřeba i schengenská víza, která lze získat také získat na dánských ambasádách. Pokud cestujete přes kanadský Nunavut, je potřeba mít kanadské vízum k dočasnému pobytu nebo tranzitní vízum.

Pokud plánujete v Grónsku studovat, budete potřebovat příslušné povolení. Některá zaměstnání (např. učitelé, poradci, umělci, instalační technici, atd.) a účastníci krátkodobého výzkumu nepotřebují pracovní nebo studentské povolení. Více informací zde

Při vstupu do a ze země nejsou prováděny hraniční kontroly - všechny kontroly dokumentů jsou prováděny aerolinií u odbavení a bran na letištích. Pokud potřebujete orazítkovat pas (např. kvůli povolení k pobytu), obvykle budete muset zaměstnance pohraniční stráže vyhledat sami nebo kontaktovat grónskou samosprávu.

Expediční povolení[edit | edit source]

Pokud zůstanete na běžných turistických trasách, není potřeba si shánět nějaké povolení. Nicméně, povolení je potřeba pro jakékoliv expedice (včetně cest do národního parku). Více informací zde. Pokud cestujete s nějakou agenturou, většinou si nemusíte dělat starosti - agentury se většinou o papírování postarají.

Pokud vstupujete nebo cestujete přes leteckou základnu Thule, budete muset získat povolení od dánského ministerstva zahraničí, protože jde o americkou vojenskou oblast. Výjimkou jsou osoby mladší 15 let, členové dánské policie nebo armády a američtí členové armády nebo diplomati. Viz Qaanaaq.

Letecká doprava[edit | edit source]

Transoceánské lety do země většinou přistávají v Kangerlussuaqu (IATA: SFJ) nebo Narsarsuaqu (IATA: UAK), kde mohou přistávat větší letadla. Tato dvě letiště se nacházejí v neobydlených oblastech bez jakéhokoliv silničního spojení, takže téměř každý cestující přestupuje na lokální nebo helikoptérové lety, nebo na plavbu lodí.

Do Nuuku (IATA: GOH) je možné dostat se v létě z Islandu.

Cestování do země je na všech trasách (kromě Reykjavík-Nuuk, kde je mezi společnostmi konkurence) drahé. Cestovní kanceláře ale mohou někdy získat slevy.

Existují dvě aerolinie, které poskytují pravidelné lety do země: Air Greenland a Icelandair (dříve Iceland Air Connect).

Air Greenland prodává letenky pouze na svých stránkách a cestovních kancelářích. Přestože je společnost částečně vlastněna SAS, Air Greenland není součástí Star Alliance a ani nemá uzavřené codesharové smlouvy se SAS a jinými významnými dopravci.

Do Grónska létá také z Evropy a Severní Ameriky mnoho charterových společností. Výzkumný a technický personál cestující ze Severní Ameriky kvůli výzkumu většinou létá do Kangerlussuaqu na palubě New York Air National Guard C-130s.

Grónská letiště jsou za správného letiště přátelská k soukromým letounům. Název grónské letištní služby je Mittarfeqarfiit.

Lodní doprava[edit | edit source]

Do země nevedou prakticky žádné námořní linky. Royal Arctic Line je národním nákladním dopravcem, ale neprovozuje mezinárodní pasažérskou dopravu.

Existuje několik společností, které provozují výletní plavby navštěvující zemi:

Automobilová doprava[edit | edit source]

Je možné transportovat auto do Grónska jako náklad. Royal Arctic Line převáží kontejnery a jiné zboží z Aalborgu. Je to ale velmi drahé a vzhledem k malé velikosti grónské silniční sítě je to prováděno jen při stěhování nebo nákupu auta. Není dostupné pro návštěvníky.

Místní doprava[edit | edit source]

Nejdou zde žádné silnice nebo železnice. Nejsnadnějším způsobem cestování je letecká doprava. Vnitrostátní lety jsou provozovány aerolinií Air Greenland. V létě jsou dostupná pasažérská spojení provozována společnostmi Arctic Umiaq Line a Royal Arctic Line. Disko Line a Hurtigruten Expeditions provozují výletní plavby v zálivu Disko.

V Nuuku a Sisimiutu jsou dostupné autobusy. V některých městech je možné pronajmout si automobil, ale většina grónských měst je dostatečně malá jen na chůzi.

Aktivity[edit | edit source]

Pěší turistika[edit | edit source]

V okolí většiny grónských osad se lze volně pohybovat. Vyjděte si na jednu z několika pěších stezek, které existují. Snadno se ocitnete na neobvyklých místech a budete přemýšlet, zda jste první osobou, jež na daném místě stála. Tento pocit je jedním z nejlepších věcí, kvůli kterým do země cestovat.

V některých případech je ale potřeba povolení. Vláda vyžaduje povolení pro expedice pro všechen pohyb v národním parku, na ledovci a ve východním Grónsku (kromě oblastí v a kolem Ittoqqortoormiitu a Tasiilaqu).

V některých částech Grónska existují turistické stezky. Nejdelší (a nejznámější) je Arctic Circle Trail, která měří přes 160 kilometrů a vede z Kangerlussuaqu do Sisimiutu. Je dobře značená a ročně ji navštíví 600 - 1000 turistů. Je obvykle absolvována během 7 - 11 dní.

Nuuk je s Kapissilitem spojen stezkou, jež je dlouhá 103 kilometrů. Není značená, ale navštěvuje ji značný počet turistů. Lze ji obvykle absolvovat za 5 - 7 dní.

V jižním Grónsku jsou osady Narsarsuaq, Quassiarsuk a Nasaq spojeny stezkou, která je dlouhá asi 80 kilometrů. Některé její úseky jsou štěrkové.

Horolezectví[edit | edit source]

Stejně jako s pěší turistikou jsou na některých lokacích potřeba povolení. Vrcholy v západních částech Grónska a poblíž osad nevyžadují žádná povolení, a často na ně vede nějaká cesta. Helikoptéry v zemi nejsou stavěné pro záchrany v horách.

Nákupy[edit | edit source]

Měna[edit | edit source]

Stejně jako ve zbytku Dánského království je oficiální měnou dánská koruna se zkratkou kr. Islandská koruna, eura a kanadské dolary jsou v turistických oblastech někdy přijmány; je ale lepší si to pro dané místo předem zkontrolovat. Významné měny (libry, americké dolary nebo švýcarské franky) měny lze směnit v jakékoliv bance a poště za minimální poplatek.

Nakupování[edit | edit source]

Grónsko z velké části pořád používá hotovost. Se zlepšováním infrastruktury během několika posledních dekád počet obchodníků příjmajících kreditní nebo debitní karty roste, ale mnoho je pořád ještě nepříjmá. Je nejlepší předpokládat, že vaše karta nebude přijmuta (kromě hotelů nebo pevninských řetězců, např. supermarkety). Je nejlepší s sebou nosit nějakou hotovost. Každá osada má alespoň jeden bankomat.

Turisti si někdy nakupují:

  • Inuitské výrobky a umění
  • Výrobky z tulení kůže (např. pouzdra, kabáty, nebo opasky)

V Kangerlussuaqu je dostupný duty-free shop, kde je možné si koupit zboží, na které se nevztahují daně, proto jsou zde ceny mnohem levnější než ve zbytku Grónska.

Supermarkety[edit | edit source]

  • Pilersuisoq - Řetězec větších supermarketů, které se obvykle nachází v malých vesnicích.
  • Pisiffik - Řetězec supermarketů, jež se nachází ve větších městech.
  • Spar - Nizozemský řetězec s několika obchody.
  • Brugsen - Dánský řetězec s několika obchody.

Jídlo[edit | edit source]

Grónské jídlo se moc neodlišuje od amerických nebo evropských. Restaurace nabízí typické evropské pokrmy. Místní jídla mohou být koupena na místních tržištích v každém městě. Mnoho grónských restaurací kombinuje lokální jídla (např. ryby, krevety, velryby, pižmoňové nebo sobové) se známějšími pokrmy. V Nuuku se nachází několik burger barů a pár velmi drahých restaurací (např. Nipisa, která se zaměřuje na velmi drahé místní pokrmy). Ceny jsou vysoké všude, ale porce jsou většinou velké, obzvláště ty s hranolkami.

Zelenina je drahá, a tak není příliš častá.

Nápoje[edit | edit source]

Místní specialitou je grónská káva - káva s velkým množstvím likéru kahlúa, whisky a Grand Mariner. Jedním z nejlepších míst, které ji nabízí, je restaurace Sukhumvit, kde stojí asi 22 kanadských dolarů.

Ubytování[edit | edit source]

Ubytování bývá v Grónsku drahé. Ve více navštěvovaných oblastech je několik luxusních hotelů, např. Hotel Hans Egede v Nuuku, Hotel Arctic a Hotel Hvide Falke v Ilulissatu. Existují i levnější možnosti, např. Seaman's Home v Maniitsoqu, nuuku, Qaqortoqu, Sisimiutu a Aasiaatu.

Pro ještě levnější možnosti může být užitečné navštívit turistickou kancelář v Nuuku, která nabízí hostelový program, ve kterém místní pronajímají pokoje za až za třetinové ceny oproti hotelům. Je to skvělý způsob, jak lépe poznat místní styl života; je ale užitečné trochu umět grónsky nebo dánsky, protože ne všichni hostitelé nerozumí anglicky. Můžete také zdarma tábořit na jakémkoliv poli či planině, pokud jste pro to správně vybaveni.

Zaměstnání[edit | edit source]

V zemi existuje vysoká poptávka po kvalifikovaných pracovnících (potřeba jsou zejména lékaři a učitelé K-12). Je ale nutná znalost dánštiny nebo grónštiny (nejlépe obou), i když Grónská univerzita nabízí některé programy v angličtině.

Cizinci, včetně těch z EU nebo EEA, musí získat pracovní povolení, které musí být prověřeno a odsouhlaseno dánskou imigrační službou a vládou Grónska. To se nevztahuje pro dánské občany a obyvatele Severské pasové unie (Norsko, Švédsko, Finsko a Island). Některé typy krátkodobé práce (např. učení, vystupování, stavební práce, atd). Viz zde.

Bezpečnost[edit | edit source]

Kriminalita v Grónsku téměř neexistuje.

Chladné počasí je jediným skutečným nebezpečím, kterému můžete čelit. Pokud navštívíte zemi v chladných měsících nebo plánujete navštívit její severní část, je nutné si s sebou vzít dostatek teplého oblečení.

Zdraví[edit | edit source]

Velmi dlouhé dny v létě mohou vést k problémům se spánkem.

Lékařská péče je v malých osadách omezená, proto je někdy potřeba transport letadlem nebo helikoptérou. To se může značně prodražit, proto je potřeba mít vhodné pojištění.

Voda z vodovodu je pitná a nezávadná.

Média[edit | edit source]

Noviny[edit | edit source]

  • Sermitsiaq (dánština a grónština)

Rádio[edit | edit source]

  • Kalaallit Nunaata Radioa (Radio Greenland) má jednu rádio stanici, která vysílá širokou škálu zpravodajských, hudebích, kulturních a zábavních pořadů. Vysílání je především v grónštině, s některými programi také v dánštině
  • V Nuuku vysílá stanice Danmark Radio z Kodaně

Televize[edit | edit source]

  • Kalaallit Nunaata Radioa má televizní kanál KNR TV, který má stejně pestrou škálu pořadů jako Radio Greenland
  • Mnoho osad má lokální televizní stanice, které vysílají místní zprávy a zábavní pořady (např. Nuuk TV a Sisimiut TV)
  • Nuuk TV nabízí Nuuk TV Digital, šifrovanou digitální síť dostupnou na základě předplatného. Je dostupné až 40 kanálů, které zahrnují dánské pozemní vysílání, Canal+ a několik mezinárodních kanálů, např. CNN a Discovery. Některé jsou v angličtině.
  • Pozemní vysílání není nepřetržité. KNR TV má ranní zprávy v 06:00-11:00 a pak vysílání přeruší. Od 16:00 pokračuje vysílání do 00:00 nebo 01:00. Vysílání může být o víkendu nebo během sportovních událostí prodlouženo. Lokální televizní stanice vysílají jen večer. Nuuk TV Digital je dostupná 24 hodin denně.

Respekt[edit | edit source]

Označení "eskymák" je mnohými bráno jako urážlivé, zejména v Kanadě. Zatímco je někdy používáno grónskými domorodci, cizinci by se jeho použití měli vyhnout. Domorodí obyvatelé grónska se nazývají v Kanadě jako inuiti a v Grónsku jako kalaallit (Kalalleq v jednotném čísle, anglicky Greenlander). Také je vhodné neříkat, že se nacházíte v Dánsku - může to být považováno za urážlivé. Místo toho, pokud musíte doopravdy udělat zmínku o dánské suverenitě, by jste měli uvést, že se nacházíte v Dánském království.

Připojení[edit | edit source]

Telefony[edit | edit source]

Grónským směrovým číslem je 299. Tusass (dříve Tele-post) je jediným operátorem v oblasti. Téměř každá osada má pokrytí mobilními službami - pokrytí na venkově je ale nižší než v městských oblastech. Grónsko nepatří do EU, takže ceny roamingu jsou mnohem vyšší než v pro občany EU v Evropě.

SIM karty s daty mohou být koupeny na všech prodejnách Tusassu, ale ceny nejsou nízké - ceny předplacených SIM karet začínají na 249kr.

Internet[edit | edit source]

Díky podmořským optickým kabelům vedoucími do Evropy a širokopásmovým satelitům má země velmi dobré pokrytí internetem. Přístup má k němu až 93% populace. Všechny osady mají internetovou kavárnu nebo lokaci s veřejným internetem.

Reference[edit | edit source]

Externí odkazy[edit | edit source]