Wy/cs/Česko

From Wikimedia Incubator
< Wy‎ | csWy > cs > Česko
Jump to navigation Jump to search
Česká vlajka

Česko, úředním názvem Česká republika, je stát ve Střední Evropě sousedící na severu s Polskem, na východě se Slovenskem, na jihu s Rakouskem a na západě s Německem.

Dělení[edit]

Administrativní a historické dělení Česka.

Česko se dělí na tři historické země – Čechy, Moravu a Slezsko. Od roku 2000 je země administrativně dělena na 14 krajů, z nichž jedním je hlavní město Praha. Zbývající kraje jsou Jihomoravský, Jihočeský, Karlovarský, Královehradecký, Liberecký, Moravskoslezský, Olomoucký, Pardubický, Plzeňský, Středočeský, Ústecký kraj, Vysočina a Zlínský kraj.

Významnými turistickými oblastmi jsou hraniční pohoří Krkonoše, Šumava, Jeseníky nebo Beskydy, kde se v létě provozuje pěší a cykloturistika a v zimě sjezdové i běžecké lyžování.

Turisté jezdí do Česka také za lázeňstvím (nejznámějšími lázněmi jsou Karlovy Vary, Františkovy a Mariánské lázně), historickými sídly (Český Krumlov, Kutná Hora, Karlštejn nebo Lednicko-valtický areál). Mezi nejvýznamnější mimoměstské turistické oblasti patří také národní parky (Krkonošský národní park, České Švýcarsko, Podyjí a Šumava) nebo oblast Českého ráje.

Mezinárodní doprava[edit]

Letecká[edit]

Hlavním mezinárodním letištěm je Praha (PRG), mezinárodní lety vypravují také letiště v Brně-Tuřanech (BRQ), Karlových Varech (KLV), Kunovicích (UHE), Mošnově (OSR) a Pardubicích (PED).

Železniční[edit]

Českáo má dobré železniční spojení s hlavními městy všech svých sousedních zemí. V příhraničí fungují i místní systémy, v jejichž rámci je možné zakoupit jízdné pro cestu po daném regionu na obou stranách hranice.

Na mezinárodních linkách některých soukromých dopravců neplatí jízdné Českých drah (a tedy ani jiných národních dopravců).

Pěší[edit]

Českem prochází evropské dálkové trasy E3 a E10. Zejména v turistických oblastech se nachází i další trasy mimo systém evropských dálkových tras.

Místní doprava[edit]

V Česku je široce rozvinutá síť železniční i silniční veřejné městské i meziměstské dopravy. Dálniční síť je ve fázi výstavby a postupně se buduje napojení na dálnice sousedních států.

Letecká[edit]

Vzhledem k relativně malé rozloze se v Česku vnitrostátní letecká doprava téměř neuplatňuje. V současnosti je provozována pouze linka mezi Prahou a Ostravou.

Železniční[edit]

Mapa železničních tratí v ČR v roce 2009.

Železniční síť v Česku patří k nejhustším v Evropě. Hlavním dopravcem jsou státní České dráhy, v dálkové dopravě mají zejména na trase PrahaOstrava konkurenci ve společnostech RegioJet, Leo Express. Na menších lokálních železničních spojeních funguje pravidelně i nepravidelně řada různých menších dopravců, většina spojů je nicméně dohledatelná na webové stránce idos.cz.

Jízdní doklady společností RegioJet, Leo Express a Trilex nejsou vzájemně uznávané s jízdními doklady Českých drah a tedy ani se zahraničními dopravci. Proto není možné na jejich spojích použít ani síťové jízdenky i když jsou vydané pro oblast, kterou tito dopravci pokrývají.

Druhy vlaků[edit]

  • Osobní vlak (Os)
  • Spěšný vlak (Sp)
  • Rychlík (R)
  • Rychlík vyšší kvality (Rx)
  • Expres (Ex)
  • InterCity (IC)
  • EuroCity (EC)
  • EuroNight (EN)
  • RailJet (RJ)
  • SuperCity (SC)
  • Leo Express (LE)
  • Regio Jet (RJ)

Silniční[edit]

Veřejná silniční doprava je v Česku na podobně rozvinuté úrovni jak železniční. Funguje zde množství regionálních i celorepublikových dopravců. K velkým společnostem, provozujícím osobní silniční dopravu v Česku patří Veolia transport nebo TQM. Ve velké míře zde fungují menší regionální meziměstští dopravci, kteří vznikli z bývalého státního podniku ČSAD.

Jízdní řády většiny autobusových spojů a linek městské hromadné dopravy v mnoha městech jsou dostupné na webu idos.cz.

Říční[edit]

Osobní lodní doprava se provozuje především na Labi a Vltavě. Turistické plavby jsou organizovány také na Soutěskách Kamenice v Českém Švýcarsku, Máchově jezeře, nádrži Skalka nebo Baťově kanále.

Pěší a cyklistická[edit]

Turistické značení na stromě.

Česko patří mezi země s nejdokonalejší a nejhustější sítí turistického a cykloturistického značení. Trasy jsou vytyčeny jak ve městech tak i ve volné přírodě. Tento druh sportovního vyžití je zde oblíben a hojně provozován.

V Česku se používají tyto turistické značky:

  • červená turistická značka – dálkové nebo hřebenové trasy
  • modrá turistická značka – významnější trasy
  • zelená turistická značka – místní trasy
  • žlutá turistická značka – krátké trasy, spojovací cesty, zkratky
  • značka naučné stezky – naučná stezka; trasa je doplněna o tabule s informacemi o předmětu zájmu trasy

Cykloturistické trasy jsou značeny většími značkami podobnými těm turistickým, ovšem s oranžovým lemováním:

  • červená cykloturistická značka
  • modrá cykloturistická značka
  • zelená cykloturistická značka
  • bílá cykloturistická značka

Jazyky[edit]

V Česku je oficiální a dominantní mateřskou řečí čeština. Vzhledem k historickému vývoji a podobnosti obou jazyků se zde bez vážnějších problému lze domluvit i slovensky. U mladších generací je rozšířená znalost angličtiny, starší ročníky většinou umí alespoň částečně rusky. Řada obyvatel umí i druhý nebo třetí jazyk. V příhraničních sudetských oblastech je poměrně běžná znalost němčiny a na severu území také polštiny.

Informační letáky v turistických centrech, muzeích a památkách jsou běžně dostupné alespoň v češtině, angličtině nebo němčině. Dále je možné se často setkat i s letáky v ruštině, italštině a francouzštině.

Přestože má české území relativně malou rozlohu, mluví zde lidé množstvím různých nářečí. Tato nářečí jsou si většinou navzájem srozumitelná a podle oblasti se v nich vyskytují prvky němčiny, polštiny a slovenštiny.

Nakupování[edit]

České mince a bankovky.

V Česku se platí českou korunou, která se dále dělí na sto haléřů. Nejmenší hodnota mince je jedna koruna, od roku 2008 nejsou v oběhu již žádné haléřové mince.

Rozhodně se nedoporučuje směňovat peníze na ulici. Směnárny se vyskytují běžně ve všech městech a v supermarketech lze většinou platit i eury (vrací se však v korunách). Na několika místech, zejména v Praze, je možné platit i bitcoiny. Bankomaty pro nákup a prodej bitcoinů za české koruny se nacházejí hlavně v Praze a Brně.

Zákony jsou zde, co se týče otevíracích dob obchodů, velice liberální a množství prodejen a obchodní centra mívají otevřeno i v neděli a ve státní svátky.

Jídlo[edit]

Tradiční jídla[edit]

Svíčková na smetaně
  • bramboračka
  • zelňačka
  • česneková polévka nebo česnečka
  • čočková polévka
  • rajská polévka
  • dršťková polévka
  • řízek – plátek vepřového nebo kuřecího masa obalený v trojobalu (z mouky, vajec a strouhanky) a osmažený v oleji
  • smažený sýr – plátek tvrdého sýra obalený v trojobalu a osmažený v oleji
  • svíčková na smetaně
  • vepřová pečeně se zelím a knedlíkem nebo vepřo-knedlo-zelo
  • smažený kapr – plátek masa z kapra obalený v trojobalu a osmažený v oleji; patří mezi tradiční vánoční jídla s bramborovým salátem jako přílohou
  • bramborák – smažená bramborová placka
  • párek v rohlíku
  • utopenec – nakládané špekáčky s cibulí ve sladkokyselém nálevu
  • nakládaný Hermelín
  • tvarůžky nebo syrečky

Jídla, která běžně nekoupíte[edit]

  • brambory na loupačku – brambory vařené a servírované ve slupce spolu se solí a mlékem nebo smetanou
  • pučálka
  • smaženice
  • smažené bedly

Vegetariánství a veganství[edit]

Běžná česká strava obsahuje maso a živočišné produkty. Vegetariánské a veganské restaurace je možné najít především ve velkých městech. V běžných restauracích je nejčastěji možné jako bezmasé jídlo objednat salát, těstoviny nebo smažený sýr. V případě pochybností je možné se zeptat obsluhy.

Především mimo velká města se může člověk setkat s nepochopením, popř. přemlouváním (např. "ryba není maso", "je tam jen trochu masa") a to i ze strany obsluhy.

Na webu soucitně.cz je možné najít mapu vegetariánských restaurací v ČR a SR.

Nápoje[edit]

Typickým nápojem je pivo. Kromě velkých pivovarů existuje v ČR také velké množství regionálních a malých pivovarů, z nichž některé se zaměřují i na speciální druhy piv. V restauraci je běžné dostat pivo v půllitrových sklenicích, menší sklenici (0,33 l) je možné objednat jako "malé pivo" a je nutné o ni explicitně požádat.

Mezi další tradiční alkoholické nápoje také slivovice, becherovka a tuzemský rum.

V Česku je také populární kolový nápoj Kofola, Coca-Cola a Pepsi. Kofola původě byla náhražka západních nápojů Coca-Cola a Pepsi během komunistického režimu, znovu se nápoj začal vyrábět a stal se znovu oblíbeným začátkem 21. století.

Voda z vodovodu (není-li uvedeno jinak) je v ČR v drtivé většině případů pitná. Dostupnost vody z vodovodu v restauraci se liší – někde zákazníkovi bez problémů vyhoví i když tato možnost není uvedená v jídelním nebo nápojovém lístku, jinde ji pod různým zdůvodněním odmítnou podat i když je zákazník ochotný ji zaplatit.

Respekt[edit]

Česko se považuje za stát střední Evropy. Mylné řazení Česka do východní Evropy, ať už ze zvyku nebo kvůli jejímu historickému vývoji, může být vnímáno negativně.

Není zdvořilé ze strany návštěvníků z některých států, zejména opakovaně, upozorňovat na to, že v ČR jsou nižší ceny než v jejich zemi. Pro většinu obyvatel jsou ceny v Česku přijatelné nebo vysoké samy o sobě a takové chování by mohlo být bráno jako nezdvořilost, nebo až jako výraz nadřazenosti.

Ne všichni česky mluvící obyvatelé Česka se považují za Čechy. Historicky se na území dnešní ČR nacházely tři země: Země Česká (Království České), Země Moravská (Markrabství Moravské) a Země Slezská (Vévodství Slezské), proto se někteří obyvatelé hlásí k moravské nebo slezské národnosti.

Externí odkazy[edit]