Wp/igl/Lokoja

From Wikimedia Incubator
< Wp‎ | igl
Wp > igl > Lokoja

Lokoja chi efu ewo ka ki dẹ Naijeria.[1] I dẹ ugbo ki amaji meji ku ma Koji dama, Aji Nija kpai Aji Benue ki la ño ch'ugwẹta Kogi State.[2] eñwu ki chi kama kichi iyaji (oworo),Bassa Nge kpai ami Nupe [3] chi ami ichi ki che ẹta ọmọ, ami ichi ujọ omunẹ efu Naijeria ,kpai ami ichi ki chi Kupe - Nupe , akachi , Ebira , Igala , Igbo , Bini/Edo , kpai Tiv [3] ma fi eñwu che abajọi ku ma kọla ma dama. Ki ch'ẹñwu ẹkẹta kiya jẹñwu ka gbọgba ñyọgba ojanẹ amẹnẹdudu efu ewo yi African chakadu efu ọdọ 2020 kpai ọdọ 2025, mañyi ka gbọgba ti %5.9 .[4][5] ichẹ kọ dufu ki ichẹnẹ ẹkeji efu ọtakada ewo ọmẹmẹlẹ ego ẹgba ọdọ 1917 ma d'ọwọ noji efu ewo lelefu ẹgba ami ẹnẹfu agwọ ñwu kpai edeju ta amonẹ. Yi du ñ ki Lokoja ewo ki dọmọ Kwi igbele .[6]

Etymology

Ami ichi ujọ ojoji aka ka ma doduñw efu ewo lokoja .

  • Efu ewo le i che kọtanẹ ki oduwn wa kw'efu ami iyaji ( Oworo ) phrase; Ilu Oke Oja ("aja le dí efi ewo /ki i che kpoji ki dí ti ugbó oji eí hill").[7]
  • Ami akachi kẹdọno ki oduwn wa kwi The Loko Ja ("A red corner") kpai kakini efu ewo lẹ nẹ odu ñwu kwugbo ẹnẹ ki che emir yi Zazzau .
  • Ami Nupe kẹdono ki odu nwu wa kwi Patti Lukongi ("ye ojuwo ye doves").

Ọhiala

Ami ọgbegbale kiya mu di Lokoja ku ma du chama kwi efu ọdọ ọgbọmẹlu ugbo mẹlu lugbo ami ichi ujọ oji-o'ji efu ẹgba ki amẹnẹfu yi ami Europeans wa. Arida ami ujọ ti ogbegbelẹ ichi aluka amanwu ki mẹru lubi Aji Niger kpai Aji Benue .I Cha ekubo ya i ujọ ejodudu yi amonẹ ku ma dodo efu Lokoja ch'ami yi Oworo kpai ami iyaji kwi Ile-Ife. Ami ujọ Nupe dabi Kupa kpai Kakandas ka ki ama rida kwi ọganẹ Aji yi Niger kw'efu ewo yi Baro kpai i Cha ka ami Niger State oji oli eñini.Niger State, wa lo ti ugbo ka Aji meji wa roji dama, Aji chi Aji Niger kpai Aji Benue.[5] ta ki ogbegbele lẹ ya mu du ugwẹta ugbo Aja .[8]

River Niger at Lokoja

Ọhiala Ami Nupe kpai Zazzau emirs ma fi akachi chi dago oji agboji uja-ibe, eñwu le janwu ami Nupe lo ti eñ yi agboji abiyojo yi Ona ama akpa, ki chi chief imam yi Lokoja. Abo ku ma gw'ọwọ ñwu Lokoja chi ami Maigari yi Lokoja (Hamza, Dauda, Musa, Muhammadu Maikarfi). Abo British ẹgbalẹ ku ma du gbayane chi ami bukar ki rioda tí abakpa (oduñw okache chi Abigel), ene kí designated gwugwu wñ ùgbo Yaragi Madabo ugwẹta yít Lokoja dabi uñyi ofa etitọ Lokoja .efu ẹgba , ki ñ lo ti ojí Alhaji Yahaya Muhammadu Maikarfi, kpai ubí kí kwu Alhaji Kabiru, omawn enekele , kojinwu . Àmoné folama ne tefí úché alo kpaí óodéh Agbaja hill. Lokoja ní úwo olichi íkpílí kí àmone mo ki amone ajodé . Ùgbo ùwoo Patti ("Patti" being the Nupe word for hill), í nolí kidomo koduwn che ajodé kí che kotané efu Ajami kpaí Latin script. egba kí Dr William Balfour Baikie. weì Lokoja ejuodudu efu ódò 1854 kpai ubi le gé efu ódò 1857, í chu kpé-wn efu edibe elùle edufu àmone kwi hilly ku ma dòdó jò .í che yí kí

influce Muhammadu Maikarfianubí le ta kí e Maigaréí f Lokoja. Muhammudu Maikarfi ,abigel chéné ki wāa ki kojí í Abigel (owñ chéné kí rioda tí abakpa kpaí koduwn chí buk), owñ chéné kí téjukedé ñwu abí stooge efí eí British.[9]

amí Bassa-Nges kedoño ka ma Cha gwugwu ere ye úwoo Patti ẹgba ka ma weí efu Lokoja, ta kí ubilé ge ma ñ lo kpaí ma ño rioda ya gwugwu eju-daba ye Benue, just yí tí north yí Igalas. Onaduu ka ájo le cheka dé ka dé , î chewn ekpiti ka categori tí state efu abú kíya du kpé wñ ónawn abeki újo ka efu amú‘jo kí waa anubí ki Oworos ya du'odo efu éwo Lokoja .újo í che ñola akperu kijo'mo eju kpé ekéla ye í efí ewo àmàà ma che témeru ómuné ololo socio-politically. Ma chewn gbo'lama ofofo manyu mane agbayedo gbó kàa tí ómuné . Abajoí ojiolueñí Lokoja che Maigari (chief) anemale lefu alèbor yí Lokoja, kpai ama Hakimi wñ megwejí (Sub chiefs). Íchenwu otilaa ku ma mawn onakiya dé,ka kí eneka ùjọ ki newn ojika olama lonà oguchekpo: ujuwe wñ , eí Maigari ení ukpahu oda che loji ye í Olu yí Oworo (ka né k'oda ukpahu oguchekpo wñ chene kwi Felele), àmàà owñ ení ukpahu ki chí'oda oji Ganaja, Kwakware, Sarkin Numa, Adankolo, ward A lo tí ward E kpai amí oji ewo keka yí Lokoja urban.

Lokoja town in 1911

Gwugwu ódò yí abilewa abajoí at Lokoja che Cha tane kubí kwí efu ódò 1857 lugbo explorer British William Baikie ùgbo ki uchane àbàkwéne ku ma chane úkolo ucha kí failed Niger expedition yí ódò 1841. Lokoja egba le íchu'gbate yí amí British Northern Nigeria Protectorate kpaí í chief yí Lokoja ẹgba akubí own Alhaji Muhammadu Maikarfi. Lokoja dago eri'oda éwo ìñ convenient British colonial gometí ubila ma kpí'be dama yí Northern kpai Southern Nigeria efu ódò 1914.[10] yí gòminar okpagbo ejuodudu, Sir Frederick Lugard, ki d'ejute īle étito eí Nigeria kwí Lokoja. Amí ícha ómuné kiwa gwugwu efu éwo yí che amí íyají (mainstream), amí Igala, amí Igbira (Igbira Tao kpai Igbira Koto), kpai amì Bassa-Nge people. However, amí ícha újo ómuné kí kwi eju ogbégbale kà ku ma dí'oduwn oji àtte àmàà ma li ma dabí amí ílowa ku ma wa kpaí abo kí ma che omane wñ .abo che amí Igbo, Tiv, Edo, etc.

Úwewe àmone efí ewo yogba dabalu ku ma cha aluka ma íche dabí inhabitants 90,000 .[11] íchì ugbẹta úgbo aja íche kpaí ojima ñú enwu úche óko chutodu ku gwugwu eñ o'doma dí íba'ji ohimini yí aji Niger kpaí Benue , kpaí íche méru oji'ane ugbẹta Naijerya federal efu Abuja. Í ñ chiuyí ùgbo ki kocha yí Kogi State Polytechnic kpai universití étito ki Federal duyane Lokoja.[12]

Kí méru Lokoja, efu Ajaokuta, are metallurgy facilities kpaí ùgbo ku ma gwa ebija kwí efu áne (iron ore mines).

Íchí ometo gometí ariya ka kí dí KOGI

Lokoja ñ chí Local Government Area efi Kogi State manyu aríya kpai eí 3,180 km2 kpai úwewe àmone wñ chí 195,261 ùgbo agbaluka ku ma chà yí 2006 .ícha dama kpaí yí abo Niger efu yí north kpaí east upstream kwí yí ugbẹta t'egba kí úhìoma kpaí Kwara State, manyu efí ewo yí Lokoja. The postal code of the area is 260.[13]

Ona erojo kpai eñwu ucholo oguchakpo

Ami íchi ki wẹwẹ ewo lé ,I chą ni ami ucha oji-o'jí , kpai eñwu ki lugbo ucha eñwu ògwu kpaí oná ku ma chí íle ma lé ki dukpa ùjọ ku ma cha .amaa , í ní ùjọ dúúúú ki nucha í yachí abekí a ma yí ni eñwu kuma neka ka kí ame ne.dabí juwe ka, amí ucha ama'gwu Agbo ki chenwu úyo Odo lugbo eí abo Oworo ku ma chí úcholo ma ẹgba óchu ẹkẹta kpaí óchu ékéle efu odó . Íchakubo Okuns onugo achí úyo eñwu ògwu yí Oro / Egungun achí úcholo kpagbo,abí ye éja efu Lokoja achí úyo yí Donkwo úcholo éja kpaí eyí año waa efu óchu ẹkẹta manyu óchu ékéke . Í ño chewnu ojima ku ma mejuma efu eñwu ucha yí Lokoja óko oji omí ki chi cholo , íchi egbaduu wñ chí albeit .[6]

Egungun masquerade dance garment

Oná ojo ,abakpa, akóla ojo kpai ama chode ama chí ekwu efu Lokoja. Ama abakpa lo tí efu ùyi machalachi ya gwo ojo ma amí akolojo alo tí ùyi úka ñwu chi uyi aladí abale gé ma ño lo tí efu úka enenene ya chà abale . Am'ewn uché eñwu ojo ama abakpa achí úcholo òwọ kpaí molidu kpaí amí akolojo achí úcholo krasimax kpai Easter.

AJA

Market place in Lokoja

Lokoja nẹ ami Aja ogbogaga mẹta: Aja titọ ku ma dọ (International Market), Aja igbele kpai Aja Kpata . Aja Kpata kpai Aja etitọ che ọjọ mẹlu - elu ma ñya. Ami ẹñwu ku m'ata efu Aja lẹ chi ẹñwu ẹyọ, ami emi kpai amẹñwu ekwu uñyi chakadu.

References

  1. "Lokoja | Location, History, Facts, & Population | Britannica". www.britannica.com (in English). Retrieved 2023-07-04. 
  2. "Encyclopædia Britannica". Retrieved 2007-04-06. 
  3. 3.0 3.1 "Complete List of Tribes in Kogi State Nigeria | AllNigeriaInfo" (in en-US). 15 January 2018. Retrieved 2022-06-09. 
  4. "Ranked: The World's Fastest Growing Cities". virtual capitalist. 13 August 2021. Archived from the original on 13 August 2021. Retrieved 2021-08-17. 
  5. 5.0 5.1 "History". KGSG (in en-US). Retrieved 2022-02-22. 
  6. 6.0 6.1 A.B Mamman J.O. Oyebanji (2000). Nigeria: A people United, A Future Assured. 
  7. Temple O. (26 November 2013). Notes on the Tribes, Provinces, Emirates and States of the Northern Provinces of Nigeria (in English). Routledge. ISBN 978-1-136-96938-6. Retrieved 5 August 2023. 
  8. Obaro Ikime (1980). Grounded work of Nigerian History. Heinemann Educational Books. 
  9. "Kogi State of Nigeria :: Nigeria Information & Guide". www.nigeriagalleria.com. Retrieved 2022-02-22. 
  10. "WorldStatesmen.org". Retrieved 2007-04-06. 
  11. "No13.(PDF)". 
  12. Idris Ahmed (October 17, 2005). "Gov. Idris Okays N80m for Kogi Polytechnic-". Newsday. Archived from the original on March 4, 2012. Retrieved 2010-05-18.  Unknown parameter |url-status= ignored (help)
  13. "Post Offices- with map of LGA". NIPOST. Archived from the original on 2012-11-26. Retrieved 2009-10-20.  Unknown parameter |url-status= ignored (help)