Wy/cs/Rujána

From Wikimedia Incubator
< Wy‎ | cs
Wy > cs > Rujána
Pobřeží Rujány

Rujána je největším ostrovem Německa nacházejícím se ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko. Každoročně ji navštěvuje přibližně 800 000 turistů.

Doprava[edit | edit source]

Silniční[edit | edit source]

Ostrov je s pevninou spojen mostem vedoucím ze Stralsundu.

Lodní[edit | edit source]

Na ostrov jezdí několik trajektů vyjíždějících z Trelleborgu (Švédsko), Rønne (Švédsko) a Klaipėdy (Litva).

Železniční[edit | edit source]

Na ostrov jezdí regionální spoje ze Stralsundu a dálkové spoje z největších německých měst

Turistické cíle[edit | edit source]

Na Rujáně se nachází velké množství tzv. Hügelgrabů - hromadných hrobů z mladší doby kamenné. Obvykle jsou patrné jako seskupeniny balvanů nebo terénní boule. Jejich počet se odhaduje na 160. Jeden zvláště mohutný, zvaný Dobberworth, se nachází na poloostrově Jasmund.

Kap Arkona[edit | edit source]

Kap Arkona je nejsevernějším mysem ostrova. Nachází se zde dva majáky. Jeden je kvádrovitého tvaru, asi 17 metrů vysoký a pochází z 1. poloviny 19. stol. Druhý měří okolo 35 metrů a byl vybudován roku 1903. Na maják je možné vystoupit, vstupné stojí přibližně 3 eura. Dále na JV je další majákovitá budova, která nyní slouží jako muzeum. Pod ní je bývalé slovanské hradiště – do 12. století centrum všeho západního Slovanstva (tehdy rozvráceno dánským útokem) - stála zde vůbec nejhonosnější svatyně slovanského boha Svantovíta, a vůbec nejslavnější pohanská stavba Slovanů. Místo obýval slovanský kmen Ránů (Lutici). V první polovině 12. století to bylo poslední nezávislé slovanské území západně od Baltu (původně slovanské osídlení zasahovalo takřka k Hamburku a Norimberku) a také poslední místo, kde byla oficiálně vyznávána původní slovanská víra. Chrámoví kněží ke Svantovítovi cítili takovou úctu, že při uklízení svatyně dokonce nemohli dýchat. Když jim došel dech, museli vyběhnout ven a nadechnout se. Teprve potom se mohli vrátit a pokračovat v úklidu. Hradiště je obehnané valem, vybírá se tam vstupné. Celkově je odsud především hezký výhled, během turistické sezóny zde však narazíte na velké množství turistů.

Poloostrov Jasmund[edit | edit source]

Sassnitz

Jasmund se nachází v severovýchodní části ostrova. Je to část nejhornatější s nejvyšším horou Piekberg, tyčící se do výšky 161 metrů nad nepříliš dalekým mořem. Východ Jasmundu je lesnatý a nachází se zde největší přírodní rezervace na ostrově. Po jejích lesních cestách se nesmí jezdit na kole, vyjma dvou cest k tomu speciálně určených a jedné frekventované silnice.

Na jižním konci rezervace je město Sassnitz. Ve městě je molo, použitelné ke koupání. V přístavu je vystavena britská ponorka třídy Oberon - Otus pocházející z roku 1963. Vstupné stojí 5,50 euro za člověka, děti a rodiny mají drobnou slevu. Prohlídka trvá přibližně 30 minut, atmosféru doplňuje hučení motorů, zpívání námořníků, nesrozumitelné hlášky kapitána a občas poplach, že se plavidlo potápí.

Na nejvýchodnějším cípu rezervace - a tím i ostrova - nalezneme Königsstuhl. Je to 118 metrů vysoký útes z bílých (patrně křídových) skal. Za vstup na útes se vybírá vstupné 1 euro. Na Königsstuhl také vede jedna ze dvou zmíněných cyklostezek. Ta vypadá jako normální silnice, je však uzavřena pro motorová vozidla.

Střed ostrova[edit | edit source]

Ve středu ostrova se nachází spíše zemědělská krajina, pole s loukami a roviny.

Nachází se zde největší město ostrova Bergen. Přespat je možné v kempu, který se nachází na sever od tohoto města, u vísky Banzelvitz. Kemp leží na kopci nad Jasmundským zálivem.

Poloostrov Mönchgut[edit | edit source]

Parní vlak Rasender Roland

Zcela nejjihovýchodnějším výběžkem Rujány je asi 10 km dlouhý poloostrov Mönchgut. Z něj na západ vedou další tři menší poloostrovy - od severu Reddervitzer Höft, poloostrov obsahující vsi Gager a Gross Zicker a poloostrov s vískou Klein Zicker. Mönchgut je vyhlášenou koupací lokalitou. Přestože je tu značné množství kempů, během turistické sezóny bývá většina obsazená. Asi největší atrakcí na ostrově je úzkokolejná parní mašinka zvaná Rasender Roland jezdící na trase Göhren – Baabe – Sellin – Binz – Lietzov – Putbus. Pochází z roku 1895. Na sever od Binzu (vlastně mimo Mönchgut) se nachází 1 metr vysoká a 25 široká kamenná zeď stará 5000 let.

Dodatečné informace[edit | edit source]

Na Rujáně je poměrně velké množství komárů, proto je dobré mít s sebou repelent.

Externí odkazy[edit | edit source]