Wp/yua/Náaranja (fruuta)

Náaranja

Le náaranjao’ junp’éel jaantbil fruuta siitrika ku taal ti’ ch’ujuk náaranja (Citrus × sinensis), k’áaj náaranja (Citrus × aurantium) yéetel u jeel náaranja'ob wa iibrido’ob, úuchben aasyail iibrido’ob sijnalo’ob India, Vietnam wa tu noojol-lak’inil China. Junp’éel carnoso hesperidio óol piim yéetel ts’u’uy u sóol, u nooye’ méentk’aja’an tumen oonse yáalalo’ob chuup yéetel u k’aab, le je’ela’ yaan u ya’abkach bitamiina C, flabonoyde'ob yéetel jach k’a’ana’an áaceyte'ob.

Maas chichan yéetel ch’ujuk kéet pomelo wa tóoronja yéetel maas nojoch, ba’ale’ ma’ jach yaan u book bey máandarinae’. Ya’ab u jéejeláasil náaranja'ob, jach ya’ab ti’ le je’elo’oba’ iibrido’ob meenta’ano’ob yéetel Citrus maxima, Citrus reticulata (máandarina) bey xan Citrus medica (siidro).

Etimologiiya

Tu ts’ooke’ páalabra náaranjae’ ku taal ti’ sánscrito narang (नारंग), lela’ taalja’an xan ti’ tamil nari, «book», yéetel t’it’besa’an tumen aarabe’ob yéetel peersaob. Jump’éel u etimologiiya ts’o’ok u p’áatal ma’ táan u ch’a’nu’ukta’ale’, ku ketik yéetel u t’aanil tamil orangu, «seeys yéetel siinko», tumen oonce u yáalal u ts’u’. Le náaranjao’ junp’éel ti’ le fruutaob jach ya’ab u jaanta’alo’ob yóok’ol kaaba’; ku pa’ak’al tu’ux ku meentik síis óol yéetel ja’, yéetel ku ya’ala’ale’ wa ku jaanta’al sáansamale’ ku yáantaj utia’al ma’ u tsa’ayal arteryosklerosis. U yich Citrus sinensise’ k’aj óolta’al bey ch’ujuk náaranjae’ yo’olal u jel k’aj óolta’al ti’ Citrus aurantium, k’áaj náaranja. Yaan u petenilo’ob México yéetel Caribe tu’ux ku ya’ala’al «chiina» wa «náaranja chiina» ti’ le ch’ujuk náaranjao’.

U jejeláasilo’ob

Peersa náaranja

Le peersa náaranja, ya’ab u pa’ak’al tu noojolil Europa ka ts’o’ok u yoksa’al Italia ti’ siiglo XIe’, k’áaj ka’achi’. Le ch’ujuk náaranjao’ India luk’sa’ab táasbil ich siiglo XV tumen u portugaalil aj koonolo’ob, séeb úuch u k’exik le k’áaj náaranjao’, beyxan bejala’e’ le je’ela’ leti’ u jéejeláasil le náaranja ku maas pa’ak’alo’. Le ch’ujuk náaranjao’ segun bix u lu’umil tu’ux pak’a’ane’ bey u ka’analtal, suuka’anile’ dyees u yáalal u ts’u’.

Portugaalil, espaanyail, araabyail, yéetel olandail k’áak’náab máako’obe’ tu pak’o’ob siitriko’ob tu beejil tu’ux ku máano’ob koonol utia’al u kanáankuba’ob ti’ eskorbuuto. Ti’ u ja’abil 1493 tu ka’awaats’ u bin byáajare’, Cristobal Colóne’ tu bisaj u néek’o’ob náaranja yéetel limon tak Haití yéetel Caribe. Bisa’abo’ob Florida (tu yéetel limono’ob) tu ja’abil 1513 tumen espaanyail eksploradoor Juan Ponce de León, tak Californiae’ bisa’ab tumen fransiskaano’ob tu beelil El Camino Real de California tu chúumuk siigloil XVIII yéetel tak Hawáie’ tu ja’abil 1792.

Náaranja tuuch waa “navel”

Jump’éel mutasyoon ucha’an tu ja’abil 1820 ich u weertoil ch’ujuk náaranja’ob ti’ jump’éel u monasteeryoil Brasile’, tu yankuunsaj le náaranja tuucho’ wa «u tuuch Bahie». Le mutasioono’ tu beetaj u jóok’ol uláak jump’éel náaranja tu chúuch le náaranjao’, lela’ chichan yéetel péech’, le beetik óol bey jump’éel tuuche’. Te’ le jéejeláasila’,yo’olal koonole’ k’aj óola’an ich íingles yéetel páalabra navel (tuuch), ts’o’ok u jóok’sa’al u jeel jéejeláasilo’ob, je’ebix navelinae’, jump’éel iibrido séeb u ts’íila’al u paach, yéetel navelate wa navel tardiya.

Ku ya’ala’al xan ti’e’ náaranja california.

Báalensya náaranja

Le báalensya náaranja, Valencia late (ich íingles), wa báalensya tardiyao’, jump’éel jéejeláasil ku jach k’a’abetchajal España utia’al jóok’sbil u k’aab. Tumen le báalensya náaranja ku ch’úuyul ken ts’o’okok u ch’úuyul u jeel náaranjaobo’, jach ya’ab u k’abetkuunsa’al ken jáabak u yich náaranja tuuch. Kex bey u k’aaba’ le náaranja’a’, mix ba’al yaan u yil u síijil yéetel Comunidad Valenciana tak wa leti’ jump’éel ti’ le jéejeláasil ku maas pa’ak’aloo’, yéetel navel beyxan navelina.

K’i’ik’ náaranja

Le k’i’ik’ náaranjao’ yaan u síinsin chakilo’ob u paach, yéetel u boonil u k’aabe’ borgoonya. Le fruuta’a ts’o’ok u k’aj óolta’al bey jump’éel u jéejeláas xa’ak’il u tradisyonáal méermelaadail Sevillae’, yo’olal u jats’uts síinsin chakilo’ob beyxan u jela’an guusto. Le tuuchil escarlaata’o jump’éel jéejeláasil xan yéetel u láayli’ mutasyoonil náaranja tuuche’.