Jump to content

Wp/yua/Kay

From Wikimedia Incubator
< Wp | yua
Wp > yua > Kay
Kay

Ch'i'ibalil:
Ba'alche
Filo:
K'uuch tuuch
Clase:
Ch'íich'
Orden:
Jananeek''
Láak'tsilil:
Trogonidae
  • Káastlan t'aan: Pez.

Le kay jump'éel ba'alche' ku kuxa'an ichil ja', je'el bix ichil k'áak'náab, áak'al ja', lagunas, ts'ono'oto'ob, ja'o'ob yéetel estuarios. Le kayo'ob yaan u xe'ek'o'ob (branquias) ku yik'alo'ob yéetel u xikinilo'ob (aletas) ku yáantik u ximbal yéetel u suutk'abal ichil ja'. Ya'ab jejeláas kayo'ob yaan ichil yóok'ol kaab; yaan mejen kayo'ob ma' chéen jump'éel centímetros u nojochil, yéetel yaan uláak'o'ob ku nojochta'al ya'ab metros.

Kay Mero (Epinephelus marginatus)

Le kayo'ob ku jaantiko'ob jejeláas ba'alo'ob, je'el bix algas, plantas acuáticas, insectos, crustáceos, moluscos yéetel uláak' kayo'ob. Bey xan, leti'ob ku jaanta'alo'ob tumen nojoch ba'alche'ob je'el bix ch'íich'o'ob, cocodrilos, tortugas yéetel mamíferos marinos. Tumen lela', le kayo'ob jach k'a'abet uti'al u je'ets'el u kuxtal ichil le ecosistemaso'ob, tumen ku yáantik u je'ets'el u jaantbil ba'alche'ob yéetel u kuxtal le ja'o'ob.

Arrecife
Acuacultura

Ichil u lu'umil México yaan ya'ab cientos u jejeláas kayo'ob ku kuxa'an ichil ja' ch’ujuk yéetel ichil k'áak'náab. Ti' península Yukatán ku k'ajóolta'alo'ob jejeláas especies ku kuxtal ichil arrecifes coralinos, manglares, lagunas costeras yéetel ts'ono'oto'ob. Le kúuchilo'ob lelo' ku ts'áaik najil kuxtal ti' ya'ab kayo'ob yéetel uláak' ba'alche'ob ku kuxa'an ichil ja'.

Le kay jach k'a'abet uti'al u janalil máako'ob. U bak'el yaan ya'ab proteínas jach ma'alob, ácidos grasos omega-3, vitaminas A, D yéetel B12, bey xan minerales je'el bix calcio, fósforo, yodo yéetel selenio. Le ba'alo'ob lelo' ku yáantik u ch'íijil paalalo'ob, u muuk'il u bak'o'ob, u meyajil u puksi'ik'al yéetel u pool máak. Tumen lela', ya'ab aj ts'áako'ob ku tsolik u jaantik kay ichil jump'éel janalil ma'alob yéetel je'ets'.

Ceviche kay

Ya'ab máako'ob ku meyajtiko'ob ti' kayil, acuacultura yéetel ti' u konik kay. Le meyaja' ku ts'áaik meyaj yéetel tojol ti' ya'ab kaajo'ob costeros yéetel ichil lu'umo'ob tu'ux yaan lagunas yéetel ja'o'ob. Ba'ale', jach k'a'abet u meyajta'al le kayil yéetel ma'alob tuukul, uti'al ma' u xu'ulsik le kayo'ob yéetel u kanáantik u kuxtal.

Ti' u k'ajlayil le mayao'ob, le ja' yéetel le kayo'ob yaan u noj k'a'abetil tumen ku ts'áaiko'ob kuxtal yéetel janal. Le mayao'ob ku meyajtiko'ob canoas, redes yéetel uláak' herramientas tradicionales uti'al u chukik kay. Tak xan, ya'ab kaajo'ob mayao'ob ku meyajtiko'ob le kay ichil u janalilo'ob je'el bix tikin xic, ceviche, pescado asado yéetel uláak' janalo'ob ku meyajta'al yéetel especias yéetel pak'alo'ob tu lu'umil.

Tumen lela', jach k'a'abet u kanáanta'al le k'áak'náabo'ob, le ja'o'ob, le manglares, le arrecifes coralinos yéetel le ts'ono'oto'ob, tumen leti'ob ku ts'áaiko'ob najil kuxtal ti' ya'ab jejeláas kayo'ob. U kanáantik le kúuchilo'ob lelo' ku yáantik u p'áatal le biodiversidad yéetel u ma'alob kuxtalil le túumben paalalo'ob.