Wp/tuo/Biâ

From Wikimedia Incubator
< Wp‎ | tuo
Wp > tuo > Biâ

Biâ wamé ãyuró masî no’osehe niî’:

A’teré besé wee tĩhárã’, o’á’ke pekâ me’eri mehapɨ we’ê kũu, pakâ yã’kusehe teé pĩ’rikã́ ĩ’yâ, apêye o’á’ke pekâ me’eripɨ, tohô weetírã’, seekepawapɨ otê, pũrî me’ra wi’ô nɨ’ko no’o, muhî-pûu asisehé me’ra wẽrîri niîrã’. Teeré ãyuró nohâ tuu, ĩ’yâ nɨrɨ no’o’. Maʼmá pehasehére suâ, biâ-mo’moro me’ra, tohô weetírã’, kasawɨákã me’ra sɨsôkã’ ni’iro ɨá’, teeré sihôrã’ burûri niîrã’. Tee tiróre di’pĩhíri miáa’tikã’ro ɨá’, miáa’kã maa, biâ burusehé piha niî’.

Sõ’asehére suâ, apêyere sɨsô, apêyere biâtɨ weé, apêyere katisehéta waîkɨrã me’ra, wa’î me’ra moré ba’a no’o’. Biâtɨ niî’ biâ katitɨhɨ́, biâ sɨsô’karɨ. A’té biâ akó me’ra kiipútɨpɨ sãâ, tohô weetírã’, kometɨ́pɨ sãâ, moâ me’ra moré, wa’î niikã́ maa, sãâ kũu, do’á weé, ba’atɨhɨ́ niî’ biâtɨ. Biâ sɨsô’kere ɨ̃té, moâ me’ra doke moré, apêye nohopɨ pose yeé, ba’â no’o’. A’té niî’ biâ doké’ke.[1]

Referências[edit | edit source]

  1. Ramirez, Henri & Alfredo Miguel Fontes. 2001. Ye'pâ-Masa Yee Niisehétisehe: A vida dos Ye'pâ-Masa. Manaus: Editora da Universidade do Amazonas. (Biblioteca Digital Curt Nimuendajú, Atribuição 3.0 Não Adaptada (CC BY 3.0))