Wp/isv/Ljev Tolstoj
| rus.: Лев Николаевич Толстой | |
 | |
| Obča informacija | |
|---|---|
| Urodil se | 9 September 1828 Jasna Poljana, Rosijska imperija |
| Umrěl | 20 November 1910 Sankt-Peterburg, Rosijska imperija |
Graf Lev Nikolajevič Tolstoj (rus.: Лев Николаевич Толстой) jest byl veliko znajemy russky pisatelj, prosvětitelj, religiozny myslitelj (jego mněnje jest stalo osnovoju tolstovstva), publicist, člen-korespondent Imperatorskoj Akademije nauk, považajemy akademik v lěpoj slovesnosti, klasik světovoj literatury. Jest byl nominovany na Nobelovu nagradu v literaturě (1902., 1903., 1904., 1905.; odkazal se od slědujučih nominacij). Tvorčestvo Tolstogo jest oznamenovalo novy etap v realizmu i veliky vliv v literaturu.
Najznajeme knigy Ljva Tolstogo sut "Vojna i mir" (rus.: Война и мир)[1], "Ana Karenina", "Vozkrešenje" (rus.: Воскресение), trilogija aftobiografičnyh pověstij "Dětstvo", "Mladečstvo" (rus.: Отрочество), "Junost", povědky "Kozaky", "Smrt Ivana Ilijeviča" (rus.: Смерть Ивана Ильича), "Krojtcerova sonata"[2], "Otec Segrij", "Hadžimurat", filozofske traktaty "Izpověd", "Vo čto ja věrju?" (rus.: В чём моя вера) i ine.
Kratka biografija
[edit | edit source]Jest rodil se 9. septembra 1828 g. v Jasnoj Poljaně, v sěmji Nikolaja Tolstogo (prinaležal k grafskomu rodu) i Marije Volkonskoj (prinaležala k knežskomu rodu).
Poslě smrti materi 4. avgusta 1830. g., dětij jest vozpityvala Tatjana Jergoljska (daleka srodnica), i sěmja jest prěselili se v Moskvu, ale vslěd smrti otca děti sut iznova prěselili se v Jasnu Poljanu, kde žili s Jergoljskoj i stryjenkoju Aleksandroju Osten-Saken. Poslě jej smrti Lev s bratami i sestroju prěselil se v Kazanj, k sestrě otca Pelageji Juškovoj.
Už v mladosti u Tolstogo projavjali se sklonnosti k asketizmu i čestym odmysljenjam.
V 1844. g. jest počel učiti se v Kazanskom Imperatorskom universitetu, ale imal problemy s tutym. V 1847. jest odstupil od učenja i odjehal v Jasnu Poljanu. Ne tako davno prěd tym jest počel dnevnik, ktory jest pisal čely život.
V oktobru 1848. jest vrnul se v Moskvu za sdavanje ekzamenov, ale vměsto tutogo pozajmal se světtskym životom i igroju v karty. Prazdno žil do 1851. g.
V 1851. postupil na služenje na Kvkaz s bratom Nikolajem. V tutom že godu jest počel pisati "Dětstvo", ktoro zakončil v 1852. S početka Krymskoj vojny služil v Dunajskoj armiji i učestvoval v obraně Sevastopolja. Takož v toj period napisal trilogiju "Sevastopoljske povědky": "Sevastopolj v decembru" (rus.: Севастополь в декабре месяце), "Sevastopolj v maju", "Sevastopolj v avgustu 1855. goda". Ljva Tolstogo jest možlivo nazvati prvym russkym vojennym korespondentom.
K razvětu odnoset 1860-80. g. V tuty period sut byli napisane najznane tvorby: "Kozaki", "Vojna i mir", "Ana Karenina" i ine.
Od 1870. g. jest prěžival veliky krizis. Za jego razrěšenje jest počel izučati věrozakon. V tuty period sformavali se osnovy tolstovstva. V 1901 g. jest byl odrěčeny od Pravoslavnoj crkvi.
20. novembra 1910 g. jest umrěl od pnevmonije na stanciji Astapovo (tutčas Lev Tolstoj) Lipeckoj oblasti.
Primětky
[edit | edit source]
- ↑ V russkom jezyku slovo "мир" imaje dva značenja: "mir" i "svět". Ale v doreformovoj ortografiji tute značenja imajut različne pisanja ("миръ" i "міръ"). Tolstoj jest koristal prvy variant i nazvu na francuzsky jezyk prěvodil kako fr.: "La guerre et la paix".
- ↑ Nazva povědky izhodi od imena francuzskogo skripača i kompozitora Rodolfa Krojtcera (fr.: Rodolphe Kreutzer). Němecsky variant transliteracije koristaje se vslěd togo, že jego otec je byl němec i rodna nazva jest němečska.