Wp/igl/Igbo-igala wars

From Wikimedia Incubator
< Wp‎ | igl
Wp > igl > Igbo-igala wars


Uja Igbo kpai Igala chí ujá kí dágbádé amíbó Igbo kpaí Igala kúma chí Nijeria éfikó 18th kpaí 19th century.[1] Ujá kídéhi cháné ojí ajimí, omé kidagbádé má, aménwú ekwú kpaí amibó kumánéré ané ujaibé. Una lé chi amibó southeastern Nigeria, éfowó Anambra, Enugu, Ebonyi, Kogi kpai Delta states. Ujákidéyí chi ujá kí danyá lilé efówo Nsukka.

Abakwane

Éfiko 16th century lé, am'ibó Igala wéwé madábá eféwó kumádó kí Niger river alúkimá fujá mádú agbádé Kingdom Benin. ikó gwé, amíbo Jukun kuma kwí efu'wo Wukari kumá dódó kpaí onú má efewo Idah, malía kpódama kpai amakichí igbo [2]

Ogwu Nsukka Kpai Abo Igala

Ogwú Amibó Nsukka kpai Igala efu'iko century egwejo ati egwela chéné adu odá nwú ichékibo amoma Nsukka. Nsukka ch'efewo Igbo ma gwúefo ami Igbo kúma jogwú bi amíbo Igala ki Igala dúma. Igala mi onú chi ki di ejú tojané le dabu Odo Ógwúmẹ́lū. Am'ibó Nsukka chemú damoma ané northern Igbo kwí iko Àdò-ókáà meta kilégwu. [3]

dabalú kalí gwugbo archeological continuity glottochrony. Ama chi iché ejuodudú ka gwéfu ami Igbo aká'ohíala kpái archeologist Edwin Eme Okafor. Égbá ogwú Igbo-Igala, chi'iko ki ékpuna kpai ukpota d'ojané kikámoné wéwé ri'efú adú léf'uja kidágbádé Nsukka-Igala, arída chéné wa gwúgbó amagwaló Nsukka. Dabalú kichéwñ unajú, amagwaló mudabarú olí éroida to éwñujá, mudábá kwí olí egwújó kumáché ikólé. Olá ibé aló kuma kóché mudúñwa olá ukpáhiú ogwú efí oná ogwúchékwó kam'íbó ojané Nsukka dúchékwú, dabalú kolá chanémáwñ arída ólí mádúwaló lè[4] ogwúlé cháné gwóji amagboji kumáchané éwa kodúwñ kí Onọjọ Ogboni eñwudú kilugbówñ chaméwñ awú-awú. Oká kwéfu amí ogwú kúmajá efí Íchámú ny’ọ́gwọ̄kọ̄ nyójí mégwajo

efú'odó 1974, má od14 ami sojama f'ogwú ledú ama,uolaomá onúmah'ekwú lébó, omá onúma ogijo kpai oya onú meta ch'ek nugó. Sailor, Joseph B. Ha chogwú kídéhi cháká.[5]

Abo Ebonyi

ègbà ogwu 19th century, ojonè Eastern Igbo subgroups di ugbo Ebonyi State lulé ló téfowo ugbó kumádó ugbo éfowó Cross River, kakí imujá alú'omé wí amí íché Igbo kumádojané East kpaí amibó kumahíomé kpamá dabí Ikwo-Nsobo kpaí Osopo kumá kwí state Cross River, Izzi – Osopo kpaí Yala Cross River State kpái Mgbo-Igala Benue State. Olá uja'ané lé wagé agbádé Abia State efu'iko 17th century máfí oné chídagó kíyá chokpákpá. Dabálú kí Ezza, Izzi, Ikwo múgwórú tí owó ehí North, ogbódumahí chí ukebí katété magwó chakáá kwéfu éwo kumádó kí Afikpo, amibó Ezza léwa'ádé kpaí amibó Orri maláchané édidéma éfí ukpáilo éwñ ojané ma. Am'ibó Ikwo léwa'ádé kpaí amibó Okum máláfí am'ibó ékíbóma, mámíbó Okum rí íché kagéñ amá ujuwé chédané omo kumá ch'edódó omó mamámé, alúki idó kpaí egwú ogwúchékwó mádojané Ikwo. Am'ibó southern Ikwo famíbo Adadama nórí éféwó onájijí Cross River State.[6]

Ogwu Kpai abo Igala

Alú kam'íbó Igala chàné edodo kpái Orri tmáliyá múdonúkwú kpaí am'ibó Ezza kakí má máné dunwunmá kumá dúluché. Amáá, am'ibó Ezza fí adúré agbálútanémá kodá dabalú kidumá'édo kumá fí anéma nagbadá. It led to a conflict between the two groupslíya mudujá wá'agbadé uchéméjí lé. Am'ibó éfowó Agba, ojané Ebo Ndiagu, Ochuhu Agba, kpái Orie Agba Elu, fujlédú étu. settled by Umunwagu and Ikwuate (Idembia). Am'ibó Ezza múdabí na bama gé efú'odó 1850 and mafuma dújá gé, máláfí am'ibó ékíbómánó gwójané má cháká, kakí ma modú éfowólé dukí Ezzagu. [7]

References