Wp/fvr/Baíma

From Wikimedia Incubator
< Wp‎ | fvr
Wp > fvr > Baíma

Baíma yeeŋ elle’ŋ karába gé ná kí tʉʉrɨŋnadʉoŋ’íŋ dorá kʉrnye áláŋ julúŋkʉrsoŋa tééríŋá inná na̠mɨ́e na wɨɨ́t na táárí. In ʉʉ namás killa karába‑sís kiímeli ǎl jâm aame, na asiŋa dǐiŋa’ŋ dǎyjaágokwǎ-sí, inná léwá na baíma jâm’íŋ. Ayéŋá ka̱rɨkwǎ‑le, na daaratesa dǐiŋa dog in já̱gɨ́ta kɨ́eŋ jǐima‑lé baíma’ŋ jaiŋa ása kí kólá tárráŋa’ŋ. Jaiŋa tɨɨlɨ, jʉrnyó, na jaáŋo, na kin baíma’ŋ deebeŋa tʉʉrɨŋnadʉoŋ’íŋ môda’ŋ sabba‑ii ná yaŋa bʉllɨŋa suŋŋâ‑lé kí tin kurrâ.

Na baíma’ŋ jʉrnyó’ŋ táárí kí koraŋa gergel na wa̱ssɨeŋa bʉllɨŋa suŋâ‑lé kéŋá kí ayéŋá suŋŋâ killa asá bɨtʉl. Na míŋ asá kwa kuuŋe ná baíma kʉrnye baíma káríntá’ŋ kɨto na lóóŋá mákkáŋa‑lé á ka̱ɨ́ŋba, marraŋ in táárí wa̱ssɨ́jeeŋ kéŋá sʉŋŋɨŋtetebe‑lé baíma’ŋ dʉoŋ’íŋ sábbá, na asiŋa diŋâ’ŋ in kiímela "tʉʉrɨŋnadʉoŋ’íŋ pɨ́rɨ́appâ". Na in táárí ila‑ii asá baíma‑sí ja̱bɨ́jarâŋa‑si mandanya kawe kí koraŋa kergel, na gal abá baíma’ŋ mandanya jɨttɨ eŋa lóósʉʉrʉ‑sí dog bá mʉʉnyɨ́ŋ. Baíma’ŋ jetéré ájeŋ‑si ɨ́ndélíŋ jombóró borô na táárí’ŋ jetéré’ŋ bʉllɨŋ‑si kaiŋ ba̱rʉ́ŋjôŋkwǎ’ŋ táas‑lé.  

Sime

Baíma’ŋ jʉrnyó míŋ‑si nii tuuŋa ǎl bʉllɨŋa a̱ŋgʉlʉŋ ná kééŋ kwa tʉʉrɨŋdʉoŋkwǎ kɨŋɨ ǎl awla‑tesber‑lé ka̱ɨ́ŋ joiŋîŋjóllíŋi‑le. Baíma‑sí kʉrnyʉl dʉldɨ́ŋkwě’ŋ kojoja’ŋ jaiŋa‑lé naŋ kééŋ kólá‑sí ta̱bɨ̂t káwe. Kí tin’íŋ já̱wsɨ́ŋi, kwa suŋŋâ’ŋ amala na jaiŋa’ŋ jaul namaŋ baíma’ŋ suuríŋjaiŋáŋjɨ́wɨ baíma’ŋ jaiŋa‑sís suŋŋâ ja̱ɨŋɨlɨ. Na baíma suŋŋâ kin ǎl naa kʉrnyɨ dɨ́eŋ jaiŋ jutá taraasáiiba.

Naasáŋa‑sí elle’ŋ baíma‑lé káwe Aasia’ŋ Sǎba’ŋ míŋ ayéŋá 15,000 asá bɨtʉl. Léwá na wɨrɨ́ŋá‑sí elle’ŋ baíma‑lé káwe Áasia dɨó IW (ɪ́sa’ŋ Waar) kí ayéŋá 8,000.  Na maareŋa‑sí gal elle’ŋ baíma‑lé káwe Sǎba Túlékʉŋo‑lé na Síin ayé 7,000 IW. Na dorá bârŋa’ŋ toy ǎl gis in páálíti âl Murtaŋa‑sí elle’ŋ baíma‑lé káwe in beléŋ âl ayé 4,000‑lé kéŋá IW.