Wp/elm/Otóro'o Ɔ̀báà-ǹsã eKovid-19

From Wikimedia Incubator
< Wp‎ | elm
Wp > elm > Otóro'o Ɔ̀báà-ǹsã eKovid-19

Ɔsã eKoronavairɔs 2019 (eKOVID-19) be ɔsã rɛ kɛ ɛbããrũ nnyɛ ntɛ ɔnɛ rɛ̃ɛ ɔsã koronavairɔs dɔwɛrũ (Ɛgbɛrɛ Okpũrãrũ Otori Esoi Koronavairɔs rɛ̃ɛ ɔbɛrɛ) 'anwɛrũ ǹnàrã nnyɛ.[1] Ɛvairɔs nnɔ bããrũ nnyɛ tiĩ oso be egwã́a ekpã ɔnɛ rɛ̃ ɛdɔwɛrũ, njenje ekũwɛ ɔbɔrũ enu rɛ̃ ɛvairɔsiɔ abere gwãrũ wee okũrã ɔbɔ anyɔɔ rũ adɛ̃, mbiɔ njenje onu yo. Ebe etɔa bɛ, ɛvairɔsiɔ jiráa 'aarũ ɔnɛ bããrũ ɔnɛ tĩã oso esoi rɛ̃ɛ 'a oso ɛka nte ɔnɛ rɛ̃ɛ ɔsãã dɔwɛrũ a'ɔ̃ɔ̃ ekuku njenje síní osèni. Ɛkarabee ɔnɛ rɛ̃ɛ 'ɔtɔ sĩsá ekpã (ju ɛkɛ̃ pũma ewo ekata'o) ɔnɛ rɛ̃ɛ ka síní osèni njenje 'ɔ̃ɔ̃ ekuku rɛ̃ɛ ɔsãã dɔwɛrũ ɛvairɔsiɔ ka karaa bãbãrũ. Ǹnàrã ogbere rɛ̃ ɛvairɔs nnɔ ka karaa bããrũ ɛka ɔnɛ sɛe àkũ ɔbɔrũ enu rɛ̃ ɛvairɔsiɔ abere gwãrũ wee kũrã ɔbɔ anyɔɔ rũ adɛ̃, ɔtɔ̃, njenje onu yo nte osa loloi ɔbɔ yo.[2]

Ɔ'ɔ Rɛ̃ɛ 'A[edit | edit source]

Ɔsã nnɔ èjárĩ nyáansì ele oso eWuhan, ɛgbɛrɛta Hubei aluododo oso China, oso okpenwɛ àgbá 2019. Ebe 'a ntɔ̃ anyɔɔ, ɔsã nnɔ abere jirárũ ebo. Ɛdɛrɛ a'o-ri-nnɛ egeta rũ ɔ'ɛ ɔtaa oso àgbá 2020, World Health Organization ko ɔsã anyɔɔ “Pandemic”. Pandemic bee ɔsã osi ogoloma nnyɛ re ejirárũ ebo. Ɔsã Òjirárũ Ebo nnɔɔ bee ɔsã rɛ̃ɛ abere jirá ajɔ ɔ'ɔ oso ebo njenje ɛdaamɔ oso ebo. Ogũrũ ɛtama rɛ̃ɛ ɔbɔ ɛvairɔs nnɔ abere kpɔrũ naa bere juna ajɔ a'u bãrã okpũrãrũ oso ogũrũ enu ntito etĩtɔ̃ɔ yaba. Darɛtɔ-Jɛnɛra, ree be, Ɔnɛ Ebo World Health Organization, Tedros Adnahom Ghebreyesus iĩ'ɔbɔrũ kɔɔ, “Nnɔ sɛe ɛkara mbubua ɛwɔsɔ ɛwɔsɔ etĩtɔ ɛdaamɔ nnyɛrĩ, nnɔ bii mbubua re ke eka kũu ɔbɔrũ ɛkarabee  ɔ'ɔ – gbɛrɛrũ anyɔɔ ɛkarabee ɔ'ɔ bãrã ɛkarabee ɔnɛ dɔsɛ be ebãa àjɛ̃ obe nnɔɔ”.

South Africa[edit | edit source]

E'ererĩ ɛdɔrĩ,(a'aataa egeta rɛ̃ɛ ɔ'ɛ etaale oso àgbá 2019) nnɛ ogũu bãrã ɔbɛrɛ obo-rɛ̃-ɔbɛrɛ-achu-re-ewo nnyɛ rɛ̃ɛ abere chusa kɔɔ mɛɛ ekoronavairɔs dɔbarũ oso South Africa. A'o-rɛ̃-a'aataa nnyɛ naa bere 'u gbɛrɛ ɔsã nnɔ, wee ɔgbɔrũ ɔbɛrɛ-achu-re-ewo nnyɛ abere 'ɔtɔ pɛ́. Oku ebo ntito gɔvãmɛt rɛ̃ɛ dɔrũ ɛnyia enu rɛ̃ɛ bãsɛ etĩtɔ̃ɔ nnyɛ labiri kɔɔ, “Ebe egbiɛ e'ereri be etɔ̃tɔ̃ ɔsɔ̃ɔ, enu re ejuju ɔtaa achu oso ewo achu oku South Africa kara dɔ ɔsã nnɔɔ, mɛɛ rɛ̃ɛ bãrĩbarũ ntɔ̃̀ mmɔ mmɔe.”[3] Ebe ekusɛ ɔsã nnɔ, ɛtamaa abere kwii ɛdaamɔ ɔ'ɔ ebe 'era achu-rɛ̃-a'araba egeta rɛ̃ɛ ɔ'ɛ ɔtaa oso àgbá 2020. Ebe ɛnwɛrũ, e'ereri Ɔnɛ Ochurɛ Ramaphosa àwé kɔɔ ɛdɛrɛ achu-rɛ̃-a'o egeta rɛ̃ɛ ɔ'ɛ ɔtaa oso àgbá 2020 a'o ogũu oku ɔna ntito ɔkpáa mbiɛ naa bere nwɛba esoi oso kɔɔ achãri ɛka ɛka onu ɔtɔɔ̀ nnyɛ wee nyia sɛe ɛvairɔsiɔ dɔbarũ.[4]

Ogũrũ Enu Ɔnyamaǹsi bãrã Ɔkpáa Mbiɛ[edit | edit source]

Mpɛm mpɛm ogũrũ enu otoɛ-chusɛ ɔsã anyɔɔ beri ekikai ekuku, ɛ́wárà ɔsã, ǹtɛì ɔgbɔrũ bãrã ɔpɛ́ɛ esoi. Ogũrũ ǹnàrã enu rɛ̃ ɛnyamaaǹsi ka karaa bee be ɔkpɔ̃-ɔkpɔ̃ àtɔ̃, ǹchɔɔra, o'ura obi, ɔkpɔ̃-ɔkpɔ̃ oso otoo, e'kusɛ odã olu enu bãrã ɔkpɔ̃-ɔkpɔ̃ ɛkɛ̃ ɛgba. Sɛe eKoronavairɔs abãrũ nnɛ ɔnɛ, ogũrũ enu ɔnyamansi nyɛ ka otoɛ-chũsɛ ebe 'era ɔbɛrɛ sigwã a'o-re-etaale egeta ntɛ abere bããirũ, mɛɛ ajɔ nnyɛ eka chusabarũ nte ewo egeta abere àpũ be ebãbarũ. Ajɔ nnyɛ kara jũa epiripiri enu otoɛ-chusɛ nyɛ. Oso ogoloma ntɔ̃ nte a'ɔtɔ juma akpaara ɔbɔ, ɔsãã ka karaa jũa echichi-ala bãrã ɔgbɔrũ e'uɛ sɔi. Sɛe àjuma akpaara ɔbɔ be be ɛjɔmaraa nwɛrũɛrĩe.[5]

Oku ɔkpáa mbiɛ kpãrãarĩ eKoronavairɔs tiĩma be echuɛ nkele tɔi (ɔ̀kɔ́ri) lɔ nwɛ mbiɔ bãrã oso otoo ɔnɛ rɛ̃ɛ naa gbi kɔɔ abere dɔ ɔsã anyɔɔ. Nnɔɔ ɛwiiyariɛ “nasopharyngeal swab”. Ekara karaa chuchu CT scan kpãma ɔsã nnɔ chusɛrã. Sɛe achusa kɔɔ mɛ ɛvairɔs nnɔ dɔrũ ɛka ɔnɛ, ekara nɛɛba ɛwɛ̃ɛ̃ oso ɔtɔɔ̀ mbiɛ wee chuba lɔ ajɛ̃ nnyɛ rɛ̃ɛ HIV dɔbarũ. E'ereri mbiɛ ɛvairɔs nnɔɔ njee, ogoloma nnyɛ kara karaa chichi a'oso ɔsã  nnɔɔ sɛe achuri ntɔ̃ nyimaba wee nɛɛba mbiɛ rɛ̃ɛ gbaa ɔbɔ nsi.

Ebe Ekusɛ́ɛ  [edit | edit source]

Òjirá ɔsã nnɔɔ ka kusa tĩrũ biĩ nnyɛ ɛnwɛɛ “osoroo ajɛ̃ yaba” bãrã ebe ɛkɔlarũ ɔnwaa nnyɛ njenje ɔ'ɔ rɛ̃ɛ ɔnwaa nnyɛ dɔrirĩ. Nnɔɔ bɛ osoroo ajɛ̃ nnyɛ. Ɔ'ɔ re ke ɛnwɛɛ osoroo ajɛ̃ nnyɛ rɛ̃ɛ ba ba fia, ekɔri ɔgbɔsi (njenje echu ètisu njenje mkpɔbɔ kɔma ogũrũ ekuku bãrã osèní yo) wee 'usã ogũrũ echu ɔbɔ jɔãnnwɛ dɔ akaa. Rɛ̃ ɛnwɛrũ, nnyɛ achuri nchã bãrã mmu lomaa ɔbɔ yaba enu re ejuju achu èkaba njenje chiya ɛgbajiri (Sanitaisa Ɔbɔ) rũ ɔbɔ yaba.  Okpenwɛ ɛbiɛ oto nyɛ be ka kũrĩ ɔbɔ rɛ̃ɛ ɔsa loloi rũ ɔgbɔsí yo.[6]

Rɛ̃ɛ Ogũrũ Ǹsã Labiri[edit | edit source]

  1. World Health Organisation. Naming the Coronavirus disease (COVID-19) and the virus that causes it Retrieved 31 March 2020.
  2. “Coronavirus Disease 2019 (COVID-19)-Transmission”. www.cdc.gov. Retrieved 31 March 2020.
  3. National Department of Health official government COVID-19 support service. Accessed via WhatsApp 0600 123456 on 31 March 2020.
  4. SABC NEWS, Special Broadcast 31 March 2020.
  5. “Symptoms of Novel Coronavirus (2019-nCOV”) www.cdc.gov. Retrieved 31 March 2020.
  6. “Advice for Public” World Health Organisation (WHO). Retrieved 31 March 2020.