Wp/brh/Likvaŕ
Likvaŕ (Orthography)
Tevaí duniyá ŧí şaş anduno kaom assur, aráfk tenkin jitá jitá likvaŕ joŕ karer.dunki mutkuná Misr ŧí Hieroglifi ,Asia-e- Kocak ŧí Hattí, Irák ŧí Sumerí, Bábal ŧí Ikádí,o Cín ŧí Yá Vastí Amrŕka ŧí Máyá piní á likvaŕ ák dod alkur,aráfte Nem Púrav á likvaŕ am pára.
Dá muccá likvaŕ ák tená tená vaŕaŧ rudom ná mizzil áte xalissa karer. Vale Musavvirŕ yá foŧú kaşşing án ná baladí, vádání na manning ná savab án Tasvírí likvaŕ án foŧú tá báz á baş ák gum marissa karer,bíra páş ingá baş ák salísur.andákán foŧú ná pin án laoz áteŧí matlab vadí mas,aráde Raebas ná kánúd pára.dunki báz á bolí teŧí asi foŧú as asiŧ án ziát mána tixáka. Dun ki Angrízí ŧí Xan ná foŧú e “Eye” párera, o pad án andá “Eye” án “I” ná laoz o matlab vadí massur, arade Raebas ná kánúd yá vaŕ, páningik.
Raebas ná kánúd án asi giŕás mustí bas ki asi foŧú án asiŧ án ziát mánao matlab alling ná pám vadí mas.o dá kánúdo vaŕ geştirí Sumerí o Misrí likvaŕ aŧí xaningik.
Andun vaxt aton avár avár likvaŕ ák joŕo jáŕí ná amal án gidrengisá karer. dunki Sumerí likvaŕ án xate Mexí(Cuneiform),Paekání yá xate Mismárí vadí mas. Misr aŧí Hieroglifi likvaŕ án Tasvírí droşum ák cuŧŧisá karer o aráŕán “Hirateki” likvaŕ vadí mas. “Hirateki” ŧí nişán átá kambútí, “Demo teki”likvaŕ’ e moní es.
Misrí likvaŕ aŧí Raebas ná kánúd ánbár asi pen lisániyátí o amalkárí as joŕ mas aráde Acrophoney pára.dá ŧí laoz ná avlíko Báşá(harf) án pad elo muccá báşák páningpasa.andá kánúd o usúl ná ridaŧ Misrík tená bolí ná báz á laoz áte bíra asi asi báşá yá harf joŕ kare. Dunki “Lábú” Misrí bolí ŧí máda ingá şer e pára.laoz Lábú Acrophoney ná amalkárí án guð L salís o aeno am Misrí bolí ŧí şer ná nişán e L aŧ darşán kera.
Dákán bedis Acrophoney ná amalkárí “Fanníkí likvaŕ” aŧí am kumak tirissa kare. “Fanníkí likvaŕ” kiblaí Sámí tá assak, dáfk Kinán, Síná o Falastín rahengára.
kiblaí Sámí tá báravaŧ dá am páningik, ki báşá (harf,hijjá) te avlíko vár dafk joŕ karer. Dunki Xarás kin ……..ná laoz e párra o arátam ote xarás ná pine nivişta karoí as to of xarás ná mon aná foŧú e dávaŕ…..joŕ karera. Ará vaxt ato avár avár badal marissa aeno siddá o …….lakír as joŕ mas. Duniyá ŧí ki axxas ģaer tasvírí likvaŕ dú barek,dáfteŧí geştirí ná lumma Fanníkí likvaŕ” e xiyál kaningik.
Andun Fanníkí likvaŕ” án Árámí , Yúnání o mutkuná Ibrání likvaŕ ák vadí massur. Árámí likvaŕ án Ibrání, Arabí, Phalaví, Kharosthi o Barahamí likvaŕák joŕ marissa karer. Yúnání likvaŕ án Látení yá Roman likvaŕ joŕ mas.dásá am Eyorup aŧí muccá bolík Roman aŧí nivişta marera.antaeki Roman likvaŕ aŧí Lisání gurjo vael átekin púskuno báşá (harf) joŕ kining aŕzáne. Dunki Ańgrezí ná “C” Yúnání likvaŕ ná ar daor aŧí “K” nivişta kaningáne.aráde “…..káf” o “…gáf” am páningáne.andun Látení yá Roman likvaŕ aŧí dáŕkin “C” páningáne.vale arátam dá xiyál bas ki C o K jitá jitá o báşá o to C ná şef aŧí lakíras şáģing án asi púskuno báşá as G joŕ mas.
Andun P aval sar aŧí R ná taváre darşán kareka.pad án dáde Pe ná tavár kin jitá kaningá.andun P aná keraģ án lakír as vaddefing án dáŕan R aná nişán yá alámat ná xiyál bas.
Andun Yúnání ŧí Arabí (ŧik válá) káf e gírám kaningá antaeki Yúnání bolí ŧí Bráhuí ánbár dono icco tavár as af ará …..Káf ánbár páninge.
Arabí (ŧik válá) káf Látení ŧí Q ná droşum alk.dákán bedis X am látení ŧí icco gurj ase púrá kattav.ará ná savab án likińgtav.
Látení yá Roman likvaŕ ná dá nişánk duniyá ná candí bolí teŧí páningira o nivişta marea. Angrezí ná 26 báşá o dáfteŧí C,Q,X e ģaer zarúrí xiyál kaningik. Elo 23 báşá án 32 tavár átá darşání kaningik.
Phalaví likvaŕ, Isá alaesalám ná vadí maning án 200 sál must árámí likvaŕ án rudom alk.dáŧí 22 báşá assur aráfk írání tavártá púravárí e kaning kattavera. Guŕá írán aŧí Islámí hukúmat ná baning án pad dáná hande Arabí likvaŕ alk.
Phalaví likvaŕ ánbár Khrosthi likvaŕ am árámí án rudom alkune.dáde Bekŧerían, árían,Bekropálí, o Gandhárí ná pinaŧ an cáingik.andun madán madán á Khrosthi ná hande Barhamí likvaŕ alissá kare.
paŧŧopol o Niviştok, Liákat Saní
Avála
Prof. Syyad Mámad Salím, “Urdú Rasmul Xat”, 1981, Muktadara Kaomí Zabán, Kárácí.