Wp/brh/Laŧ Xána

Laŧ xána

Manzúr Baloc

“Laŧ xána” kitáb e xuánińg án pad málúm dárí marek ki dá mana be fikr o varná tá túļobaş’ kacárí ná dástán e. ofk asi andá marisa tarakkí pasandí o kamíúnizam ná bábat aŧ giŕás váxubí án pad xiál kera ki ofk ballo kárem as kannińg aŧí o. dar akíkat “laŧ xána” amo zamána ná xuáninda ingá varná tá tenpaten ton sangattí o xuŕkí ná bayán e. kitáb aŧí candí jága ģá dávat’ memání’ kuning ná zikr millik. Niviştok báz jága. Ðr Xudáidád ná katiģ joŕ kannińg ná dáxas sifat e kek dáxas ki o kamíúnizam ná am kappak.

“laŧ xána” ná básk áte dá giŕá ģán am xuaşşí marek ki, şár aŧí otá hoká e. o ae vaxt aná CID oftá rand aŧí e. kiás kannińg marek ki pákistán ná CID ná áliat ant e? o “laŧ xána” kono muccí ase ná básk átiá am nazar tixáka. Vaxt as ki dáná básk ák icco duno kárem as kannińg aŧí allavas aráŕán riásat e xulís marosus yá vakaí xalkat aŧí asi púskuno inkilábí o pám as vadí marosus. Oftá sanjídagí ná jác otá að tiroká isŧeşnarí “filál isŧeşnarí márŧ” án marek. Yání “filál” ná masxat sát terí e. andun ki otá isŧeşnarí sát terí as, andun “laŧ xána” ná jind am sát terí as ass. Fark dá as ki dáŕe giŕás kitáb xuánińg ná ít massaka oteŧí am kitáb xuánok átá gonişt báz kam ass.

Vaxt as ki “laŧ xána” ton tálukdár á sarxel ák Baloc kaomí taerík ná bábat aŧ muim joí ná laoz e istimál karisa bassuno. Abdullá Ján Jamáldíní ná jind tená asi ít o gap aseŧí Baloc kaomí ázádí e asi aeðváns o nára as etik vali oná jind ná sangat ák 1950 aŧí kamiúnizam ná ít e karera’ dá oftekin aeðváns o nára as allav. Rástingá ít dáde ki ae vaxt á am muc pákistán aŧí márksí falsafa e cáok á bandaģ ák or tiá isáb massura. Yání aráfk tarakkí pasandí o márksí falsafa ná dává e karera otá jind dáŕán balad allav.

Aga ofk balad massura tu dá rid aŧ laŧrecar tissura. Otá pára ģán nane márksí falsafa’ márksí siásiát’ inkiláb o kaumí savál átá bábat aŧ icco ilmí o fikrí o kárem as dú bafak. Ofk dá kireðiŧ e am dúí kera ki otá savab án varná teŧí tarakki pasand adab ton şon vadí mass. Aga dá ít rást e tu valdoná amo soj vadí marek oftá jind axxa tarakki pasand adab taxlík karer aga oftá jind icc as taxlík kattav tu amar otá “laŧ xána” ná savab án tarakki pasand adab ná şaunk vadí mass.

Aga amo zamána ná jác e allingá tu o zamána fikrí’ siásí’ saensí jod ar bábat aŧ asi xás o zamána as ass. Mana sál mállav iraŧŧamíko balla jang esar massas, aráŧí karoŕ á insán ák xallingásur aráná savab án mucc dunyá o xás vaŕ aŧ yúrap mutássir mass. Jápán ná şár tiá insání táríx aŧ avlíko vár aiŧám bam ná julav ák massur. Bartánia tená super pávar ná tákat e goá. U oná jága ģá amríka dá tákat e dúí kare. Elo pára ģá suvet yúnían sarmáa dárána bilák ná mon á tákat ase ná rid aŧ salok ass. Vali suvet yúnián ná jind aná nizám ná xarábík am vadí manning aŧí assur. Púrá dunyá ŧí fikrí’ faují saensí o cikk o táŕ as ass. Iraŧŧamíko balla jang án pad mucc dunyá ŧí aman o emaní ná ít manning aŧí ass. Nivişta kár ák jang án bezár massur emaní ná bábat aŧ nivişta ģák manning aŧí assur. Púskun á daurbárí o jang ná savab án insán ará áliat átá palveŕ aŧí bassusus ofk dá niviştok átá nivişta ģáteŧi darşán manning aŧí assur. Xás vaŕ aŧ afsána o nával rudom alling aŧí assur. Elo pára ģá kaumí savál’ kaumí taerík ák am tákat alling aŧí assur. Afríka baedár manning aŧí ass. Falastíník tená ðeh akin jod kanning aŧí assur andá savab e ki asi kaumí u muzámattí o liŧrecar as am nivişt aŧí banning aŧí ass.

Elo pára ģá industán ass’ aráŕe afsána’ şáirí báz caspání aŧ şon alling aŧí ass. Dá daurbári ná adab aŧí xás o rang as’ tavár as nane millik. Şáirí ŧi tarakki pasandí ná carcá ass. Afsána nigárí ŧí Sahádat Hasan Manŧo’ Kirşan Cindar’ Asmat Cuģtáí’ Rájindar sing bedí ná nivişt ák púskun o bahs ase ná biná e karesur.

Andun falsafa ná piŕ á am tarakki pasandí ná xiál ák báz juání aŧ peşan manning aŧí assur. Ballá iskrín á Dlíp Kumár’ Ráj Kapúr’ Ráj Kumár kon inga ballá adákár ák assur. Elo pára ģá industán ná músíkí ná anení tálán manning aŧí ass. Músíkár áteŧí Noşád’ C-Rám Candar’ Madan Mohan’ Ravi’ Şankar Jae Kişan o candí balla sáz gir ák músíkí ná cass e tálán kanning aŧí assur. Pile baek singar áteŧí Muhammad Rafí’ Latá’ Mukeş’ Talat Mahmúd ná tavár ák ģuŧ dunyá e dívána joŕ karesur. Kángres bartániá ná ining án pad industán ná kamáşí e dúí karesus. Nahrú’ Abdulkalám Azád púskun á hukúmat ná bundáv áte tixing aŧí assur dá aŕdusar siásatdán ák tená tená jága ģá ballo dánişvar am assur.

Yání nan dá páning kena ki dá amo xás ingá zamána e ki dáŧí sanatí şondárí mon á ining aŧí ass. Sarmáya dárána nizám tene swggav kanning aŧí ass. Kamíúnizam asi tao ase ámbár tálán manning aŧí ass. Jang án pad yúrap ná niviştok ák asi púskun o fikr ase ná bundáv e tixing aŧí assur. Vujúdí fikr yúrap e mutássir kanning aŧí ass. Pad tammok á mulk áteŧí tarakki pasandí şon alling aŧí ass. Oftá capp o cágaŕd aŧí adab o funún latífa ná ar başx aŧí taxlík manning aŧí ass.

Dáŕton avár avár vasáil xás vaŕ aŧ tel á kauza manning á mansúba bandík manning aŧí assur. Greŧ áil gem na asar ák barjá assur. Amríka o oná ittiádík ar vaŕ aŧ suvet yúnían e nizor tixing xuáisura. Írán aŧí asi púskun o siásí baedárí as baş manning aŧí ass dáná asar ák auģánistán á am taming aŧí assur. Bangálík am siásí inkiláb ná kunð á raván assur. Vali nan dá ģuŧ áliat áte aŧ tená tená xalkat u oftá fikrí á bandaģ átá jác e alina tu nane báz afsoz marek ki nana amo bandaģ ák aráfk fikr’ tarakki pasandí ná dává e karera yá tu ote dunyá ná bábat aŧ málúm dárí allav yá ofk dáxa dar siásí o fikrí basírat tixtavasa ki tená áliat átiton avár asi fikr ase ná bundáv e tixing ker. Dun aff ki o zamána ŧí Balocistán aŧí siásí baedári allav. Siásí baedárí as allav vali fikrí baedári alla. 1950 ŧí ará vaxt á “laŧ xána” ná bundáv tixingá tu oká irá sál mállav şaezáda Abdul Karím oná sangat ák Balocistán ná Pákistán ton alák e mannitavas o dáná mon á salísur ofk Auģánistán á inár vali ote peşan ná kumak dú batav. Dá xátir án ofk dazgir massur. Arátam şaezáda Abdul Karím Augánistán á iná u okán o Xán áf Kalát yáni tená balla ílum e arási ciŧŧí te nivişta kare oŧí oná siásí basírat sáf darşán marek. O baroká vaxt ná bára aŧ Balocistán ná rid aŧ ará ít áte kare ofk rást sábit masur. Oká mállav riásat Kalát ná dárul ulúm aŧí arási tarán ák massur ofk am páş massur vali nana “fikrí baedárí” ná dává karok áte şaezáda Abdul Karím ná jod nazar bafak. Púrá kitáb dá jod án ork e.