Wp/brh/Esperanto

From Wikimedia Incubator
< Wp‎ | brhWp > brh > Esperanto
Jump to navigation Jump to search

Esperanto asi masnúí o zubán ase, aráde asi benulakvámí o zubán as joŕ kannińg ná koşist ák barjá o.

Táríx[edit]

Ballo vaxt ase án xalkat ná ust xuáí massune ki muc á duniá ŧí andun o zubán as joŕ mare ará ki andun ásán mare ki ode ar cuná ballá xuáninda, ná xuáninda ar bandaģ po mare o pánińg ke. Andá rid aŧ masnúí zubán “Artificial Languages” átá tajvíz ák mon á assur, candí masnúí zubánk joŕ am massur.

Duniá ná ģuŧ án ballá, kul án ziát párok o xuánok á masnúí á zubán Esperanto e, aráde 1887 ŧí Polaenđ ná Dr. Esperanto ejád kare. Dr. Esperanto ná asal pin Zamenof ass, o Esperanto ná mána “umet karok á bandaģ” e.

Esperanto zubán á andáxas kárem mass ki mana sál must iskán kam o vad irá kuroŕ bandaģ tená lummaí o kaomí zubán titon avár dá masnúí á zubán e am el karer. Dr. Esperanto ton avár candí máir lisáníát átá xiál ass ki Esperanto muc á duniá ná kaom áte asiŧ elo án xuŕk kannińg kin báz kumak kek, o dá párera ki muc á duniá ná xalkat ák aga tená lumamí, ilákáí o kaomí zubán titon avár avár dá ásán ińgá masnúí á zubán Esperanto e am el ker to ofk asiŧ elo e juání aŧ po marera o muc á cuná ŧí mer o mábat o aman ná ráj marek. Dáŕán bedis Esperanto zubán duniá ná vápár, sifáratkár, tablíģí, guází gir o elo carreńgok á o sael karok á xalkat kin báz ásání kek.

Esperanto zubán ná báz ásán o sáda o grammar ase, aráde ar cuná o ballá ásání aŧ el kannińg kek, misál ná rid aŧ váid e jama kannińg kin ism aná guđ sar aŧí bírá “J” xallińgik. Andá đaol Esperanto zubánk ná laoz ák Indo European zubán tá buniádí á laoz átián allińgáno. Indo European zubán tá amo xáot e aráfte duniá ná nema xáot páik. Andá xátir án dáná laoz ák am ásán o. duniá ná ballá ballá adabí, mazabí, táríxí kánúdí o saensí o tálímí á káremk Esperanto zubán aŧí tarjuma massuno. Dáŕán bedis sad án ziát risála o ixbárk am Esperanto zubán aŧí şenk mannińg o.

Vali aga nan elo kunđ á urin to ballo sáib ilm o tappa as masnúí zubán tá istimál kannińg ná turundí aŧ muxáilifat e karisá bassune. Dá bárav aŧ oftá pánińg dáde ki Esperanto o elo masnúí zubánk asi akíkí o sakáfat ase ná darşání e kanning kappasa, dunki kudratí o zinda ingá zubánk tená párok á xalkat ná sakáfat e am záir kera.

Giŕás sáib ilm dá tajvíz e am tissuno ki asi zinda o kudrattí o zubán as dunki Arabí, Aspánví, yá Ingliş o ģaer álmí o zubán as joŕ mannińg kek antae ki dá zubán titon avár oftá párok á xalkat ná zinda ińgá sakáfat am tafok e. vali dá tajvíz ná am turundí aŧ muxáilifat mannińg e. dá rid aŧ tankíd karok átá dá dává e ki asi zubán ase álmaí zubán joŕ kannińg án asi yá mana kaom aná sakáfat muc á duniá ná iláka o kaom átiá zabardastí tirip kannińgik.

Esperanto álmí zubán amo vaxt iskán joŕ mannińg kappak ará vaxt iskán muc á duniá ná mulk átá Iskúl ák dáde lázmí karár tifas, o cuná te el tifas. Dá ít rást e ki muc á duniá ŧí bíra asi zubán ase ná dúí kannińg cáe o masnúí o zubán as mare yá kudrattí o zubán as mare duniá ná muc á kaom átá niám aŧ rábta e sáda o ásán kek.

Avála ģák[edit]