Wp/brh/Bráhuí Tavák(bráhuí Phonetics)

Bráhuí “Tavák” (Bráhuí Phonetics)

Niviştok: Liákat saní

“Tavák”, “Tavár tá Ilm” (phonology) ná asi başx ase. “Tavák” aŧí zabán yá bolí ase ná ít, yá pároká tavár átá bárav aŧ cáindárí tinińg ná koşist kannińgik.

“Tavár tá Ilm” (phonology)  aŧí tavár átá jon aná başx (uzviátí) átá ridaŧ jác allińgik, ki ará tavár bá aná ará başx atá asi elo to millińg án joŕ marek?

Asi zabán yá bolí ase ŧí tavár átá tenpten millińg ná savab áte poh mannińg muşkil marek. Andá vael o muşkilí án paccińg kin, “Tavák” aŧí am-áváz á tavár áte jitá kannińgik.

Ará te “Buniádí tavár” o “Iraŧŧamíko tavár” ná pinaŧ irá jága ģá jitá başxińgik.

Buniádí tavár áte Ańgrezí ŧí “phonem”o Urdú ŧí “saotía” pára. Iraŧŧamíko tavár áte Ańgrezí ŧí “allophone”o Urdú ŧí “zaelí áváz” pára.

Andun Saensí bábat zabán o lisáníát ná jác e allińg kin Buniádí o Iraŧŧamíko tavár átá nişán o alámat áte jitá kannińg kin dáfte “//, []” brekiŧ áteŧí jitá nivişta kannińgik.

Agá asi báşá se ná bábat dá pánińg xuán ki dá Buniádío tavár ase to dáde siddá ińgá lakír átá niám aŧí daváŕ “/p/” nivişta kannińgik. Aráŕán dá samá tammik ki dá tavár Buniádío tavár ase.

Andun aga andá báşá e Iraŧŧamíko tavár yá zaelí áváz ase ná ridaŧ unnińge to dá de bhallá brekiŧ yá lakír teŧí dun “[p]” nivişta kannińgik.aráŕán xuánok o niviştok e dá samá tmmik ki dá báşá Iraŧŧamí tavár ná ridá bassune.

Buniádí(phonem) o Iraŧŧamíko tavár(allophone) áteŧí fark.

1.Buiádí o Iraŧŧamíko tavár teŧí fark e darşán kannińg kin, giŕás laoz átá missal áteán kumak alena.dunki,

Bandaģ : Naváb, kubba,

ŧí arávaŕ ki “B” aná tavár bá án peştammik, ar musi laoz áteŧí “B” aná tavár jitá jitá adá marek. Bandaģ aŧí nivişta maroká “B”, B aná buniádí tavár e aráde /B/ leŧoká lakír áteŧí nivişta kena.

Naváb, kubba aŧí istimál maroká “B” aná amo vaŕ aff, ará Bandaģ aŧí ass.

Naváb, kubba ná “B” e bhallá brekiŧ áteŧí nivişta kannińgik [B] .
antaeki Naváb, kubba ná[B], Bandaģ ná /B/  aná pánińg ná vaŕ án jitá e.

Dákán bedis şef aŧí ará cir (sitr) aŧí baroká báşák şef o buŕz asi elo ná am maxraj o yání dáftá pánińg ná rido band o vaŕ asi vaŕ e. dunki,

P T K C S F

B D G J Z V,

Andun,

Puŧ, Buŧ aŧí /P/,/B/,

Táńg , Dáńg aŧí, /T/, /D/,

Kál, Gál aŧí, /K/, /G/,

Cár, Jár aŧí, /C/, /J/,

Sár, Zár aŧí, /S/, /Z/,

Fál, Vál aŧí, /F/, /V/ .

Buŕzko laoz átá avlíko báşák am maxraj o yání aŕtomá cir átá báşák asi vaŕ adá marera. Bíra dáteŧí fark dá vaŕ darşán marek, aga,

P,T,K,C,S,F

e buniádí tavár ná darşání kin pán to pánińg vaxt á nane dá smá tammik, ki date pánińg vaxt á nana bá “bańd”, “guńg” marek.

Andun, araŧŧamíko cir aná,

B,D,G,J,Z,V

báşáte pánińg vaxt á bá “bańd” mafak.na avlíko cir válá báşátá pánińg áńbár “guńg” marek.

Áŕí Tavár(Minimal pair )

buŕzko laoz áteŧí bíra asi, asi báşá badal kannińg án laoz átá mána ŧí am tabdílí bass.dunki,

(Puŧ, Buŧ), (Táńg , Dáńg), (Kál, Gál), (Cár, Jár), (Sár, Zár), (Fál, Vál).

Guŕá dun ińgá tabdílí ará bíra asi báşá ase án bare dáde "Áŕí tavár" pánińgik,o Urdú ŧí “aklí joŕa” pára.

Zabán ase ná buniádí á tavár áte "tavár ná bobilk" (saotí ikáí) am pára, aráfteán laoz aná mána ŧí fark vadí marek.andun arátam ará tavár ná fark yá badlí án laoz aná mána ŧí fark o badlí bass to dá pánińgik, ki artomá tavák “Buniádí” yá jitá o tavár o.

Andun báz á jága ģáteá tavár yá am maxrij báşá tá badlí án laoz aná mána ŧí fark bafak. Dunki,

SáG, SáJ aŧí /G/, [J]

XázG, XázJ aŧí, /G/, [J] aná avlíko laoz ák bámána o vale iraŧŧamíko laoz áteŧí bíra asi am-maxraj o báşá yá tavár ase badal kannińg án laoz to badal mass vale o be mána o laoz as mass. Guŕá [J] e iraŧŧamiko tavár yá Allophone pánińg kannińg kena.

Avála

Liákat Saní, “Bráhuí zubán-Rudom o Áxubat”, şeńk matane.