Wp/brh/Bolí

From Wikimedia Incubator
< Wp‎ | brhWp > brh > Bolí
Jump to navigation Jump to search

Bolí ant ase?[edit]

Bráhuí ŧí laoz “bolí” Ańgrezí ná (Language) Arabí ná “lisán” Fársí o Urdú ná “zubán” ná jága ģá istimál marek. Andun laoz “duví” o tenaŧ “zubán” am andá matlab o masxat kin istimál marera. Bolí ná laozí mána “ít o gapp” aná e. mafúm ná rid aŧ “bolí” fikr’ xiál’ jaoza’ o esás átá darşání ná amo vasíla e pára ará laoz o fikra ģátá zaríat aŧ asi bandaģ ná kulav e elo iskán sar kannińg ná savab joŕ marek. Piní á bolí cáindár o zántkár Árcí balð-e-il dá rid aŧ tená xiál átá darşání e karisa páik ki, “Bolí insání amal ná bináí á gám e” vali ar vaŕ aŧ púrav o súrat ase. dáná alámat ák duví án piş tammoká tavár á tián joŕ marera. Padá candí vaŕ aná ðaŧ o ðaol áteŧí badal marisa asi muşkil o vali vazan dár o droşum as vadí kera. Andá alámat átá asi avárí (Sets) e bolí ná vajúd pánińg marek. Aráftián mána o matlab murád allińgik. Vali dá alámat o mána ná asiŧ eloŕton tálukdárí o siálí, akíkí o mantakí mafak balkin manşáí (ixtiárí) marek. o andun tená manşá o marzí ná rid aŧ bandaģ átá zaen áteŧí goí karisa kek.

Dá alámat ák asi vaxt aŧí peşan ná asar átá jága e alisa oftá amalí varandí ná badal am marera o xuáindár am. Aráná savab án “ít o gapp” yakdam ińga tabaí asar ná páband salpak. Bolí ná áŧí (sáxt) o elo başx ák andáxadar púrav marera ki párok áŕkin ar vaŕ aná zaení o jaozaí tajruba ģáte bolí ná ráband aŧí şáģińg mumkin e.

Árcí balð-e-il ná buŕzko bolí ná táríf ná asi matlab as dá am allińg marek ki bolí asi ráband ase ná zí á to salok marek vali oná bundáví á gurj ák amo alámat ák am arer ará bandaģ ná “ít o gapp” aná mána o matlab átá droşum aŧí mustí barera.

Andun bolí ná cáindár átá asi kaŕda as bolí ná táríf e dun kek ki “bolí bíra amo başx átá pin af ará ode droşum etira, o nae bolí fikr’ xiál o jaoza ģátián vadí o ráband án joŕ marek balkin dá kull aton avár avár bolí ná “abláģí” á kadr ák ode bolí joŕ kera. Andun jadíd ilm e lisáníát ná rid át bolí ná sifat dá vaŕ moní barek ki “bolí manşáí tavárí á alámat átá asi ráband ase arána vasíla ģán asi ráji o kaŕda as zind kek” andun dáŕán bedis am bolí ná candí sifat o táríf ák kannińgáno aráftá barav át nan bíra dá pánińg e zarúrí sarpand marena ki “bolí” ná kul táríf ák xás ingá ŧik o pálú ant as am mare! majmúí vaŕ aŧ insán ná jaoza o xiál átá darşání ná vasíla e bolí ná bundáv pánińgáne. Yání bandaģ tená rájí zind aná gurj áte púrav kannińg kin “bolí” ná zarúrat e maesús kare o andá gurj bolí ná joŕ mannińg ná savab mass.

Arastú bandaģ e rájí o sádár as páik vali dá rájí á sádár ná kull án bhallá kamál o xásíat oná “bolí” yá ít kannińg ná tákat e. ará ode kull e maxlúk áteŧí şarafdár kare. Andá xátir án to “bolí” e bandaģ ná kull án aem ingá ejád o be bahá ingá mírát pánińgik. Vali dá rást án am xan te tar kannińg mafak ki “bandaģ bolí e joŕ kare o bolí bandaģ e zeb o droşum tirisa rást ingá mána aŧ bandaģ kare. Antae ki aga “bolí” matavaka to nae bandaģ iskúl o şar áli ná dá and á massaka aráŕe o aeno saloke o nae duniá ŧí búd o berişt o rájí zind aná vajúd massaka antae ki bolí e insání gurj átá rid aŧ asi rájí o idára as am xiál kannińgik. Asi anduno idára as ará zind aná elo başx o idára yání mazab’ ixlák’ kánúd’ maháş’ siásat o tálím ná nazm o droşum ná zaríat joŕ marek. Antae ki bolí ase anduno gurj ase aráŕán bedis zind aná elo başx ák tená rájí zimvárí te ic vaŕ aŧ púrav kannińg kappasa.

Eun am asi kaom o ráj asená sakáfat’ zind o búd’ o cáindárí oná “bolí” ton ganðok marek. Kaom’ ráj’ kaŕda o kabíla sená vajúd amo vaxt iskán barjá salińg kek ará vaxt iskán oná bolí o sakáfat zinda salik. Dá xátir án ki bolí amo kull e xuást áte púrav kek ará ráj o maxlúk ná mon mustí şon o şar álí kin darkár marera asi ráj as şondárí ná ará mizzil átián gidreńgik o kull aŧí “bolí” oŕton avár xanińgik o aeno ná bandaģ şon o şar álí ná ará and o makám áŧe, yakíní vaŕ aŧ dáná savab “bolí” e. ará na bíra bandaģ ná jaoza o xiál áte “báduví” tiss balkin oná şondárí ná raftár aŧí am tezí vadí kare. insáni zind aná dá murģun á safar aŧí tená gurj átá rid át keí bolí te joŕ kare. Aráftá kacc azár áteŧí pánińgik. Vali dáŕe dá ít aná “yátí” am lázmí e ki dá azár á bolí tián geştir aeno táríx ná başx as joŕ massuno. O bolí te nae kas páik o nae kas sarpand marek. Andun asi andáza sená rid át aeno duniá ŧí “bolí” tá kacc şaş azár án ziát e. vali aeno am sad átá isáb aŧi “bolík” anduno ará tená guððíko dam tiáŧo. Matlab dá ki dá rid aŧ máir ák dá xulís ná darşání e kareno ki dá “bolík” şondárí ná raftár aŧí amgám na mannińg ná vajja ģán zút yá ure esar maror. Andun kull bolí tá nema ná kacc andune aráftá párok ák da azár bandaģ án am kam o. giŕás bolí to anduno am are arátá párok ák bíra sad áteŧí o.

Bolí tá xatam mannińg yá pad tammińg ná savab ák ant o. dá rid aŧ pámdár ák dá xiál kera ki dun ingá “bolík” tene vaxt aton avár şáģing kattavas. nae o amo daor aná xuást o gurj áte púrav kannińg karer. Ará oftá tálání o sogaví ná savab joŕ mannińg karera.

Aeno ná tez raftár á şondárí ná daor aŧ ki aráŕe cunká cunká bolí tekin asi saxt o daor ase. dá xátir án gurj dá giŕá ná e ki aga nan tená bolí te baccifińg o zinda tixińg xuána to nane tená bolí te aeno ná xuást átá rid aŧ ilmí o saensí bundáv átiá şon tiroí tammik. Andun rást mána ŧí paŧ o pol ná gurj am naná bolí tá şondárí kin bhallo xuást as joŕ massune…

“Bolí” ná biná o rudom[edit]

Aga nan vaxt as “bolí” ná táríxí jác allińg, o dá soj átá varandí e paŧŧińg xuán ki bolí arátam o aráŕe joŕ ass? to dá rid aŧ táríx ná bandaģ ák nane pakk málúmdárí tifassa. O andun bolí ná máir o zánt kár ák am bhallo paŧ o pol ase án pad dá natíja e sar massuno ki “bolí” ná joŕ mannińg ná and o táríx iskán raseńg mumkin af. Dá xátir án ki “bolí” tayár o giŕás matane o nae asi vár aŧ joŕ massune ki oná and o táríx ná samá tammi. Vali “bolí” amr joŕ mass yá amo ant xuást ák assur ará “bolí” ná joŕ mannińg ná savab massur? Dá soj átá varandí e paŧŧińg ná koşist zarúr massune. o dá rid aŧ paŧ o pol aeno am barjá e.

Dá vaxt iskán ná paŧ o pol ná rid aŧ bolí ná joŕ mannińg ná barav aŧ kaí vaŕ aná nazría ģák moní bassuno aráftián piní o irá nazría ki oftián asiŧ e “Ixtiráí” o elo e “Irtikáí” nazría pánińgik andá tá rid aŧ bhallo vaxt asiskán “bolí” ná biná ná zí á gap o tarán kannińgá. “Ixtiráí” nazría ná rid aŧ “bolí” bandaģ ná taxlíkí o amal ase. yání bandaģ tená akl o şahúr án “bolí” e taxlík kare. Vali “irtikáí” nazría ná mannok átá dá xiál ass ki “bolí” asi ittifákí o amal ase. matlab dá ki bandaģ ná zaení o aklí koşist ák dáŧí aviŕda affas da tene án tenaŧ joŕ massune. dáŕán bedis am mutkuná daor aŧ “bolí” ná taxlík e “faok ul fitrat” yá “mavráí” tákat átiton am ganðińgáne.

Sukrát ná dá xiál ass ki duniá ná ar giŕá ná pin e devták tixáno. “náras” dev málá ná rid aŧ “bolí” ná xálik “Oðan” devtá e. kadímí á and aŧí “bramá” e am bolí ná xálik pánińgáka. Andun “indar” devtá ná bárav aŧ am andá piní ass ki o “bolí” e joŕ kare. Yaúdí tá akída e ki azrat ádam, xudá ná pánińg á giŕá tá pin te tixá. o andun yúrap aŧí sad á sál átiá “aed náma kadím” ná bolí “Ibrání” na bíra ásmání o bolí as sarpand mannińgáka balkin ode “umm ul lisán” yání bolí tá lumma am pánińgáka. Dáŕán bedis duniá ná kull mazab ák “bolí” e taxlík rabbání karár tirisa bassuno.

Vali Abú Háşim Mutazilí ará bolí ná asi bhallo mufakkir as gidreńgáne, o 1930 aŧí avlíko vár dá ít e moní es ki, bolí insán ná joŕ karoko giŕá ase. andun maģribí duniá ŧí mazabí saxtí ŧí kambútí bannińg án guð bolí ná jác ilmí bundáv átiá allińg o dá rid aŧ asi púskuno paŧ o pol ase ná biná mass. Dá aştamíko sadí ná ít ase ki Jarman mufakkir “arðar” avlíko vár bolí tá mazabí nazría e rad karisa dá fikr e mustí es ki bolí ínsání o taxlík ase antae ki bandaģ ná joŕ karoká bolí teŧi be káidgí o malásí maojúd e, o balíģ o jáme mannińg ná bajáe ná púrav o, o tená taeŧí kambútí tixira.

Aeno ná jadíd daor aná paŧ o pol ná rid aŧ bolí tá máir o zánt kár ák kadímí á bandaģ átá aloká nişán átián andáza xalera o dá gumán kera ki aeno án azár á sál must ná bandaģ arátam iskán ít kannińg el kattavesus amo vaxt iskán o işára ģátá bolí ŧí asi elo e poh kannińg ná koşist yání guńgí karera. Antae ki kadímí á bandaģ arátam rájí zind aná biná yá avár raeńg e şurú kare to dá avárí oŕán ít o gap aná xuást gár ass. Vali bandaģ o vaxt iskán laoz joŕ kattvesus, ít kannińg kattaveka. Vali oná dúk to assur aráfte o kárem aŧí atisa elo bandaģ iskán işára ģáte amar rasefe. Guŕá bandaģ dá vael áte mon á tixisa dá işára ģátá bolí e macci pen pur mána joŕ kannińg kin asi gám as mustí arfe o işára ģátiton avár avár tená bá án giŕás tavár (saot) am kaşşá. Dá tavár ák ki bolí ná bináí tavár ák pánińgira kúk, cíánŧ, yá şor kannińg ná droşum aŧí assur. dáŧá masxat elo bandaģ ná xiál e tená kunð á aŕseng o oŕiskán tená ít e rasefińg ass. Dá vaŕ bandaģ tená dá gám aŧí sarsob mass o bákáida vaŕ aŧ bolí ná biná e kare.

O amo tavár ák ki kúk, cíánŧ o şor ná súrat aŧí moní bassusur bíra tavár ná add iskán salítavas, balkin vaxt aton avár avár ofteŧí vaddíkí marisa iná o laoz áteŧí badal marisa inár. Padá bandaģ tená darkár o masxat átá rid aŧ dá laoz áte mána tirisa jumla ģáteŧí badal kare. Dá vaŕ asiŧ elo ton “ít o gap” kin bolí ná bákáida bundáv tixińgá. vali asi murģuno jod o xuárí ase án pad, antae ki bolí ná ejád iskán am bandaģ e raseńgińg kin asi bhallo vaí as tadefoí, o xuárí as kaşşoí tammá. Dá kul amal asi de aŧ matav. Andun bolí ná biná ģán aeno ná şondárí şikl iskán ná safar am asi anduno xuárí káşşo safar ase ná şáidí e etik. Balki dá rid aŧ aga nan dá pán ki bolí ná şondárí o rudom ná táríx asal aŧ bandaģ ná jind aná şondárí o rudom ná táríx e to ģalat mafaro. antae ki aráŕe ki bandaģ vaxt ton avár avár şondárí ná amal án gidreńgisa iná amoŕe “bolí” am oŕton avár avár rudom o şon alk.

Xás vaŕ aŧ aeno ná daor aŧí ará kaom o ráj ák şondárí ná buŕzo makám ase áŧo oftá bolík am asi anduno and as dúí kareno. o duniá ná bhallo kac asená darkár joŕ massuno. O ará kaom o ráj ák vaxt aná raftár ton am gám mannińg kattavas yá pad tammár oftá “bolík” am oftiánbár pad tammár yá guŕá asul xatam massur.