Wb/fmp/Mbú'ŋwɑ̀'nì

From Wikimedia Incubator
< Wb‎ | fmp
Wb > fmp > Mbú'ŋwɑ̀'nì

Ŋwɑ̀'nǐ Nǔmbōò Nɑ́ Lɑ́' Nkɑ̀' (1928)[edit | edit source]

Ntūmbhì ŋwɑ̀’nì yì pō lɑ̀tìē nɑ́ ghə̀ə̄ Bamiléké lɑ́ mɑ́ Ŋwɑ̀'nǐ Nǔmbōò Nɑ́ Lɑ́' Nkɑ̀'. Nkâmsīē Paul Gontier bɑ̄ lɑ̀tìē ŋwɑ̀'nì béé lè, píá mó' pɑ̀nsìèsì pɑ́' mbɑ̄' Joseph Yīītɑ̄mbēn lɑ́. Misìɔ́ŋ Nkɑ̀' sīē mbɑ̄ Ndʉ̄ɑ̀sīē Kàtòlīkà ntìmbhì pʉ́ɑ́ nɑ́ lɑ́' Bamiléké. Pɑ̀njámân lɑ̀tʉ̀ɑ́ Ndʉ̄ɑ̀síé Cà', nɑ́ ngù' 1906. Pō lɑ̀ sì bɑ̄ mɑ̀ pó yā’ ntíé sə̀ə̄ ŋwɑ̀'nì mɑ̀ ghə̀ə̄ Cà' báá ntìè' lɑ́ bɑ̄. Paul Gontier lɑ̀tʉ̀ɑ́ Ndʉ̄ɑ̀sīē [Kàtòlīkà] ɑ́ Nèè. [Fhʉ̀ ā Nèè lɑ̀ sì pēn mbʉ́ɑ́ fěn lɑ̄' zǐ mbí ngěn nɑ́ nǔmbōò]. Paul Gontier lɑ̀ŋɑ̌' Ndʉ̄ɑ̀sīē ndáh ngén Nkɑ̀', nɑ́ ngù' 1924. À lɑ̀kwěn Nkɑ̀' njīī mɑ̀ yáá ncāk mɑ́ mbɑ̀wɑ̄lɑ̄ zhī'sī nǔsīē mɑ̀ ghə̀ə̀ mī, ntō' mbʉ́ɑ́ nìɑ̀sǐ [ŋwɑ̀'nǐ] nǔsíé nɑ́ ghə̀ə̄ Bamiléké.

À lɑ̀ghʉ̌ ntūmbhì pú'ŋwɑ̀'nǐ ntám mɑ̀shîŋ nɑ́ ngù' 1928. Yāā lɑ̀mìé pō pātnī ntēh mǒ' mbú' yáá nɑ́ ngù' 1930.


Livre nufi No 1


Livre de Prières et Chants en Langue Bamiléké (1953)[edit | edit source]

Nkâmsīē François-Marie Ca᷅mdà' lɑ̀tǒm ŋwɑ̀'nǐ sìèsǐ póósīē (nzhī ndēn mɑ́ Séminaire) nɑ́ mɑ̄ŋū vʉ̀'ʉ̄, ngù' 1951, pō cāh lí Fā', à lī ntō' mfɑ̌' nɑ́ ŋwɑ̀'nǐ yɔ̌nshì béè.

À lɑ̀kwèésí ntīēntíé yɔ̌nshì yì pɑ̀mbɑ̄' Táánì Alphonse Tchamdjou, Victor Nemale, Victor Kamga, Ambroise Ngaudji, píá mó' pʉ̀, lɑ̀fǎh ntīēntíé yɔ̌nshǐ Sīē mɑ̀ ghə̀ə̄ Nùfī, nshwí' mbɑ̀ zìmó' yɔ̌nshǐ nā, tɑ̄ ndáh ngʉ́ (ntēh) pú' ŋwɑ̀'nì béè lè.

Nkâmsīē mbɑ̄' Lequeux lɑ̀hɑ̌ (lɑ̀cǎh) pɑ̀mbɑ̄' Louis Ongom pí Martin Nkamgang yì pō lɑ̌' Fā' ntìè' báá mɑ̄nsíésí poósīē (nzhī ndēn mɑ́ pɑ̀ séminaristes) lɑ́, pō kōsī mbɑ̄' nkâmsīē Cǎmdà'.

Nkâmsīē Ca᷅mndà' lɑ̀lòó nkɑ̄ɑ̄ làh nníɑ́sí ŋwɑ̀'nì béé mbí nkwèè pʉ̀. Nkwèè ghá'ŋwɑ̀'nǐ Nkə̀’sə̀mbʉ́ɑ́, Mbàngā mbɑ̀ Fā' lɑ̀kǒsí. Pō lɑ̀těh ŋwɑ̀'nì lɑ́ mbū' ncɑ̄' tî, yāā dhī mmíé tɑ̀ pō pātnī nníɑ́sí zìmó' fī.

Livre nufi No 2 (1953)


Tonétique des langues Bantou et Semi-Bantou du Cameroun (1955)[edit | edit source]

Nkâmsīē Stoll bɑ̄ lɑ̀ tìē pú'ŋwɑ̀'nì béè lè.

À lɑ̌' mǒ' mīā Flàŋsī, zí Alsace. À lɑ̌' mɑ̀ ǎ zhí ntīēntíé ghə̀ə̀ tɑ̀ njə̄ə̄ : Flàŋsī, Njámân, Nglǐsì, Làtɛ̂ŋ, Grɛ̂k, Yàmàndè, Dùālā. Yʉ̄ɑ̄ bɑ̄ lɑ̀kwǎt mbè' ndʉ̄ɑ̀sīē kɑ́ Akonǒ nɑ́ pǎh Yàmàndè lɑ́.

À lɑ̀sɑ̌' nɑ́ pǎh Mbīènàm (nzhī ndēn mɑ́ nɑ́ pǎh Bamiléké) nzhī'sī ghə̀ə̄ Cà', Njòò, Ngâ'ntʉ̀ɑ̀', Fā', Mòò, Bàlì, nsāh kɑ́ nnʉ́ɑ́ kɑ́.

À lɑ̀ghěn nɑ́ zì béé ghə̀ə̀ lè, mɑ̄ncāk yì kɑ́ yàhlēh mbʉ́ɑ́ zhī'sī, yī mbə́' mbʉ́ɑ́ ghə̀ə̀ lɑ́. À lɑ̀tìá, ndáh fè'é'fě'è, mfɑ́' nā, nɑ́ ngù' tāā tɑ̄ ntíé mʉ̄ɑ̄ pú'ŋwɑ̀'nì béè lè, ɑ́ lǎh lɑ̀'sǐ mbʉ̄ɑ̄ yì mʉ̄ɑ̄mʉ́ɑ́ ghə̀ə̀ kɑ́ Kamerun těnshǐ mfōhnī lɑ́.

Ò cěh mɑ̀ ǒ njīī mvàk ghə̀ə̄ Bamiléké, Yàmàndè mbɑ̀ Dùālá mfōh lɑ́.

Livre nufi No 3 (1955)

Syllabaire Bamiléké (1956)[edit | edit source]

Kwɑ̀' ntūmbhì ŋwɑ̀'nì mɑ̀ flàŋsī pí Bamiléké béè. Yāā lɑ̀pě' tɑ̀ nshʉ́ɑ́sí. Pō lɑ̀těh mbū' ncɑ̄' tî. Pō lɑ̀sìésí ŋwɑ̀'nì béé ntám nkwèè ndʉ́ɑ́ŋwɑ̀'nǐ flàŋsī. Pɑ̀ngèn lɑ̀ywěn ŋwɑ̀'nì béé nshʉ́ɑ́ túná póálɑ̄'. ŋwɑ̀'nǐ flàŋsī pí Bamiléké (franco-Bamiléké) lɑ̀tǒ' mɑ̀ pí ŋwɑ̀'nì béè lè. Yāā lɑ̀mìé, pō tīē ŋwɑ̀'nǐ céhwū ndáh ncōptū ī. Pɑ̀nkâmsīē Ca᷅mndà' pí Tchuem lɑ̀měhsí mbómfɑ̌' nɑ́ mbə̀' pú'ŋwɑ̀'nì béè lè, nzhī ndēn mɑ́ yāā lɑ̀pə̌' tɑ̀ shʉ̄ɑ̀.

Livre nufi No 4

Petit Catéchisme Catholique en Français-Bamiléké (1958)[edit | edit source]

Pō lɑ̀těh ŋwɑ̀'nì béè lè ncɑ̄' ncɔ̀ sə̀ə̀mbʉ́ɑ́. Kǒm nzhwīèsīē bɑ̄ lɑ̀fɑ̌' nā, ɑ́ Rōmà. Sə̀ə̄ ŋwɑ̀'nǐ nǔsīē mɑ̀ ghə̀ə̄lɑ̄' lɑ̀ sì bɑ̄ mɑ̀ yáá pè' nshʉ́ɑ́ yì béè lè ntìē' mbā, nɑ́ shwìí sìèsì kɑ́ ntām lɑ́.

Pō lɑ̀lǎh ŋwɑ̀'nì lè mɑ̄nsíésí ghá'ŋwɑ̀'nì.

Mó' pʉ̀ yì pō kɑ̀' kwé' ghə̀ə̄lɑ̄' lɑ́, lɑ̀lǎh sì' ywààsì píá ndə̀ə̀ ndáh ngʉ́ pó lɑ̀ nɑ̄h yáá nɑ́ nkwèè ndʉ́ɑ́ŋwɑ̀'nì wǎ'.

Pō lɑ̀yìí mbʉ̄ɑ̄ yáá pè' lɑ́, nníɑ́sí mò' sì' fà'á nɑ́ ghə̀ə̄ Njòò. Wèn bɑ̌nkwé' mbʉ́ɑ́ zhī nǔsīē mbə̀pə̄', à cēh ŋwɑ̀'nì béè. Yáá ndɑ́'sí wū kɑ́ pě' nɑ́ ntʉ́ɑ́ngə̀' yōh, mbɑ̀ wū kɑ́ ntām mɑ̀ pɑ́ yāā pɑ̄psī nǔsīē lɑ́.

Livre nufi No 5

Lēētīā Mâs mɑ̀ Yɔ̌nshì (1958)[edit | edit source]

Nkânsíékwā' lɑ̀tʉ̀ɑ́ ntūpō í nɑ́ ŋwɑ̀'nì béé nɑ́ ngù' 1957, yāā tōm nɑ́ ngù' 1958. Sì' Proost Belgique bɑ̄ lɑ̀nìɑ̀sǐ yāā, ntēh mbū' ncɑ̄' tāā. Nkâmsīē Philippi lɑ̀hɑ̌ ngʉ̌' mbí nkâmsīē Ca᷅mndà' mɑ́ á fāh ŋwɑ̀'nì béé nɑ́ ghə̀ə̄ Bamiléké. Ŋwɑ̀'nì béé lɑ̀mìé, pō lɑ̀ īmbát ntēh mò', mbī'tūmɑ́ zìmó' yɔ̌nshì fī lɑ̀tǒm yə̄ə̄.

Livre nufi No 6

Yāā kɑ̀’ tén (1958)[edit | edit source]

Nkâmsīē Ca᷅mdà' pí Tchuem bɑ̄ lɑ̀tìē pú'ŋwɑ̀'nì lě nɑ́ ngù' 1958. Nkâmsíékwā' Mgr Bouque lɑ̀tʉ̀ɑ́ tūpō í nā. Ò sǐ' ntɑ́' pú'ŋwɑ̀'nì béé ndɑ̀'ndɑ̀' pɑ́' mbè' nzʉ̂'nʉ̀ɑ̀ lɑ́ bɑ̄, ǒ lɑ̀ ghóó nkwèè fʉ̀' yì pō ntōk ntām lɑ́. Pō lɑ̀tìé ŋwɑ̀'nì béé sǐ' Belgique. Pō lɑ̀těh ncɑ̄' sə̀ə̀mbʉ́ɑ́, nɑ́ nkɑ̄ɑ̄ ncɑ̄' nkhʉ̀ ntōhō.

Wèn cěh ŋwɑ̀'nì béé sì yīī wū kɑ́ ntám mbhìghə̀ə̄ yāā lɑ́, mɑ̀ ǎ nkwá'sí mɑ́ pó tìè kīkēē, nɑ́ mǒ' nɑ́hŋwɑ̀'nì fī kɑ́ ntām lɑ́. Ngèn pʉ̀ yì pó nkwé' mbʉ́ɑ́ zhī yì mɑ̀hsǐ pɑ̌mfí’kè’ (pɑ̀Bamiléké) lɑ́, kwě' ŋwɑ̀'nì béé nshʉ́ɑ́ túná póálɑ̄', nɑ́ kwɑ̀ɑ̄ngèè kɑ́ tām lɑ́. Nkâmsīē Charles Hoepf (yǐ Freiburg, ɑ́ lɑ́' Njámân) lɑ̀zhǐ'sí nkwɑ́ɑ́ngèē Bamiléké ntám pú’ŋwɑ̀’nì lè, njīī mbʉ̄ɑ̄ yáá mfōh yì pɑ̀Israel lɑ́.

Livre nufi No 7

Sìēmbʉ̄ɑ̄/Kèēghə̀ə̀ (Grammaire) Ghə̀ə̄ Nglàfī (1960)[edit | edit source]

Nkâmsīē mvʉ̀' François Xavier Ngǎ'ngòm lɑ̀tìé pú'ŋwɑ̀'nǐ Sìēmbʉ̄ɑ̄/kèēghə̀ə̀ béé lè, ntēh nɑ́ ngù' 1960. Pō lɑ̀těn ŋwɑ̀'nǐ kèēghə̀ə̀/sìēmbʉ̄ɑ̄ lè ngwǎ' mbū' nkhʉ̀ pʉ́ɑ́, yāā nī mmíé. À lɑ̀lɑ̌'ntō' mbʉ́ɑ́ fɑ̌' nɑ́ ghə̀ə̄ Bamiléké mɑ̀ à yǎt ndʉ̄ɑ̄ŋwɑ̀'nǐ pɑ̀nkâmsīē, ɑ́ Yàmàndè, nɑ́ ngù' 1940. À lɑ̀fǎh Mbè'nkèn yì pó ncēh nkwèè Sōndè lɑ́, nzhī ndēn mɑ́, Mbè'nkěn tìē pɑ̀lēētīā Mathieu, Markus, Lukas, Yohanes.

Livre nufi No 8

Mbè’ ghə̀ə̄ Bamiléké (1960)[edit | edit source]

Nkâmsīē Fréderic Njougla bɑ̄ lɑ̀yā' tō' nníɑ́sí ŋwɑ̀'nì béè lè, njɑ̄ɑ̄ zén yāā mɑ́ « La belle langue Bamiléké, Ghə̀ə̄lɑ̄' pí Flàŋsì. » Pō lɑ̀těh nɑ́ màshîŋ, ɑ́ ndʉ̄ɑ̀sīē Kàtòlīkà ɑ́ Nkə̀'sə̀mbʉ́ɑ́. Yāā lɑ̀yə̀ə́ tɑ̀ mbʉ́ɑ́ lɑ̀ bɑ̄, pō fēn wǎ', nɑ́ ngù' 1960.

Mvàk yì à lɑ̌' sī mɑ̀ Hə̀ə̀ lɑ́ í, mbɑ̄' Nzɑ̄mbʉ̂' Nùpō Gabriel pātnī nníɑ́sí mǒ' pú' yāā, nshwí' póózú ntām, mfāh nkwèè yāā ngʉ́ yāā bɑ̄ ndɑ̌' mɑ̀ ghə̀ə̄lɑ̄', tɑ̄ ncēh mɑ́ Mbè' Ghə̀ə̄ Bamiléké, ŋwɑ̀'nǐ làhntō'. Pō lɑ̀těh yāā mɑ̀ Belgique, wú Proost, mbū' ncɑ̄' tāā. Yāā lɑ̀pě' pʉ̀nòk, pō lāh tāmngù' njwēn tɑ̀ mīè. Pō pātnī nníɑ́sí nshwí' ntīēntíé póózū pí nìnǐ ntám, mbát ntēh sì' mbū' ncɑ̄' tāā. Ŋwɑ̀'nì béé lě pè' làh nzhī'sī mbʉ́ɑ́ cēh pí mbʉ́ɑ́ tìē mbí pʉ̀ yì pō kɑ̀' zhī flàŋsī lɑ́. Wèn měh pú'ŋwɑ̀'nì béè, mɑ̀ pɑ́ á cēh nkwèè ŋwɑ̀'nǐ ghə̀ə̄lɑ̄'.

Livre nufi No 9

Psaume et Quantiques Bamilékés (1960)[edit | edit source]

Kǒm Lēētīā Pierre Klaver Roma bɑ̄ lɑ̀těh pú'ŋwɑ̀'nì béé lè, mvàk ncɑ̄' sə̀ə̀mbʉ́ɑ́. Zén pʉ̀ bɑ̄ lɑ̀tìē ntīēntíé yɔ̀yɔ̀ kɑ́ ntám ŋwɑ̀'nì béé lɑ́ béè: Pɑ̀kâmsīē Viencent Nānā, Chrétien Sapgue, Andre Wounking, Etienne Tchaptchet, Gabriel Toko, Janvier Tonfak, ferdinand Emou, Nicephore Fankam, Michel Choupo, Pierre Njieyep, Raphael Mbouetang, Gabriel Simo, ...

Nkâmsīē Cǎmndà' lɑ̀kwèésí mfɑ̌' pɑ̀nkâmsīē béè lè, ndáh ngén nkâmsīē kwā' Mgr Bouque tʉ̄ɑ̄ pō í nā, nɑ́ līē' 10, mɑ̄ŋū ndʉ̌'nzɑ̄, ngù' 1960.

Livre nufi No 10

Ŋwɑ̀'nǐ céhwū nɑ́ ghə̀ə̄ Bamiléké : Livre de Lecture en Bamiléké (1964)[edit | edit source]

Pō lɑ̀hɑ̌ ŋwɑ̀'nì béé ntám mɑ̄shín nɑ́ ngù' 1962, ntēh nɑ́ ngù' 1964. Pʉ̀ tɑ̀ njə̄ə̄ bɑ̄ lɑ̀tìē ntīēntíé ghə̀ə̀ kɑ́ ntām lɑ́. Tɑ́' Nkâmsīē Ca᷅mndà' pí nzɑ̂mbʉ̄’ Gabriel Noupo bɑ̄ lɑ̀kwèèsì, nkāmsī, nníɑ́sí ndáh ngʉ́ pú'ŋwɑ̀'nì. Mfʉ̀' píá zhínù kɑ́ ntám ŋwɑ̀'nì béé lɑ́ yə̄ə̄ tɑ̀'. Sə̀ə̄ ghə̀ə̀ lɑ̀ sì bɑ̄ Kamerun ntìē' mbā mɑ̀ yáá ghʉ̌ pú'ŋwɑ̀'nì pɑ́' yì béé lɑ́ bɑ̄. Pɑ́ wěn lɑ̀ cēh yāā tɑ̀ mēn-wū nʉ̄ɑ̄ sì shwǐ' nɑ́ zhínù ī. Yáá mɑ́ mʉ̄ɑ̄ fīāt pí nkə̀'nǐ nɑ́ nǔ ngwè' yōh. Mìmìè ndɑ̌' nìnì kɑ́ ntām lɑ́ kǔ' mbʉ́ɑ́ sōk mbɑ̀ ngwɑ̀fʉ̀ɑ̀ pí mbǔ'ntōk mɑ́ fʉ̀' pí wú nkù'nì mbɑ̀ wú fīāt bɑ́.

Pō lɑ̀tìé ŋwɑ̀'nì béé lè mɑ̀ Langres, ɑ́ lɑ́' France (Imprimerie du petit-Cloitre). Póá flàŋsī kɑ̄ lɑ̀nìɑ̀sì yāā lɑ́, lɑ̀fɑ̌' mɑ̀ nkə̀'nì. Póá Chaumont, sǐ' Flǎŋsì lɑ̀kǒsí mfɑ̌' ŋwɑ̀'nì béé lè nkɑ̄ɑ̄ ncɑ̄' nkhʉ̀ tî. Nkâmsīē Martin Nkamgang lɑ̀fɑ̌' nɑ́ nǔ ŋwɑ̀'nì béé tɑ̀ mbʉ́ɑ́ lɑ̀ bɑ̄. Ŋāmsì sì ndhʉ̀ mbí nkwèè pʉ̀ bɑ̄ lɑ̀fɑ̌' nɑ́ ŋwɑ̀'nì béé lɑ́. Pō lɑ̀těh mbū' ncɑ̄' tî. Mīā Bamiléké bɑ̌nkə́' ngə̀' yɑ̄ɑ̄, à ywēn yǐ nɑ́ ŋwɑ̀'nì béè, ndáh nkōsī mfɑ̌' ngə̀' yɑ̄ɑ̄. Ò sǐ' nzhī mbɑ̀ mbʉ́ɑ́ cēh bɑ̄, ò ywēn sì' ywēn !

Livre nufi No 11

Ŋwɑ̀'nǐ sī pə̀pē' pí mbè’ nsíndʉ̄ɑ̄ mʉ̀nzhwīē (Livre d'hygiène et conseils de la bonne ménagère) (1964)[edit | edit source]

Ŋwɑ̀'nì béé lɑ̀pə̌' pʉ̀nòk tɑ̀ kēēmbʉ̄ɑ̄. Pō lɑ̀ tìé nɑ́ ngù' 1964. Yāā lɑ̀pə̌' pʉ̀nòk nshʉ́ɑ́ nkwèè zìmó' ŋwɑ̀'nì kɑ̄ lɑ̀tōm fhʉ̄ līē' lɑ́. Ndɑ̌' ŋwɑ̀'nǐnǔsīē bɑ̄ lɑ̀shʉ̀ɑ̄ yāā ntìē' mbā.

Pɑ̀mbɑ̄' Nzɑ̄ Ncà'mbōk (Tchabok) Raphael, à lɑ̌' ntìē' mbā mbɑ̄ ngà'mfɑ̌' ngǒmnə̀, ntìèŋwɑ̀'nǐ ndʉ̄ɑ̄ngà'nzhǐ Kàmèrûn ɑ́ Bruxelles, pí mbɑ̄' nzɑ̄ Ndə̌cwàà (Detchoua) Jean-Dupetit, ngà'ŋwɑ̀'nǐ Douala bɑ̄ lɑ̀tìē pú'ŋwɑ̀'nì lè.

Nzɑ̄ Ncà'mbōk lɑ̀tìé nsíndʉ́ɑ́ mʉ̀nzhwīē. Zìmó' nsìèsì shwī' ntīēntíé hù yì pɑ̀nkɑ̄ɑ̀mvēnɑ̀ lɑ̀sìèsì yɑ̄ɑ̄ lɑ́.

Pìí ntám ŋwɑ̀'nì béé lè tɑ̀ kēēmbʉ̄ɑ̄. Mbɑ̀ póálɑ̄', mɑ̀ ngèn pʉ̌ njwēn ŋwɑ̀'nì lě, nɑ́ ntīēntíé mbə̀' nhù piá mbə̀' ntɑ̄h kɑ́ ntām lɑ́. Pɑ́' mbʉ̀ɑ̀' ŋwɑ̀'nì lɑ́ í, pō lɑ̀tìé ŋwɑ̀'nì béé lè sǐ' wú Proost, ɑ́ Belgique, ntēh mbū' ncɑ̄' tāā mɑ̀ mbū' ncɔ̀ vʉ̄'ʉ̄ mɑ̀ mʉ̄mbʉ́ɑ́. Yāā mīè tɑ̀ nshīīsī. Wèn bɑ̌ mɑ̀ ǎ zhí mó' ntɑ̄h fī, à cāh pō nɑ̄h ntām.

Livre nufi No 12

Mbè' ghə̀ə̄ Bamiléké (2eme Edition) (1964)[edit | edit source]

Pō lɑ̀těh ŋwɑ̀'nì béè lè ncām kwɑ̀. Nɑ́ ncām njàm, pò lɑ̀pǎtnī nníɑ́sí pə̀pē' tɑ̀ nshwí' mbə̀' nìnǐ ntám, ntēh ncɑ̄' vʉ̀'ʉ̄ mɑ̀ nkhʉ̀ pʉ́ɑ́, pō ywēn tɑ̀ mīè.

Livre nufi No 13

Yô'sǐ tɑ̀' Nkâmsíékwā' (1964)[edit | edit source]

Nkâmsīē Ca᷅mndà' lɑ̀nìɑ́sí ŋwɑ̀'nì béé nɑ́ ngù' 1965, ntìè' yì kwèèsǐ pɑ̀nkâmsīēkwā' lɑ̀sìè mɑ́ pō bɑ̄ngʉ́ téhndòò mɑ̀ ghə̀ə̄lɑ̄' lɑ́. Mó' pʉ̀ lɑ̀yìí mvàk yì tūpó nkâmsīēkwā' sī ndòm lɑ́ bɑ̄, mɑ̄nkwá'sí mɑ́ mó'ntìè' à kɑ̀' pēn mɑ́ ŋwɑ̀'nì lɑ́ tōh. Kìkēn!

Nkâmsīē Ca᷅mdǎ' sīē mbɑ̄ ntūmbhì ntōòsǐ nkāmsīēkwá' nɑ́ nkwèè nù. À tʉ̀ɑ́ tūpō í nɑ́ ŋwɑ̀'nì, ò zhī mɑ́ nkâmsīēkwā' bɑ̄ ntʉ̄ɑ̄. nkâmsīēkwā' sǐ' ntíé ŋwɑ̀'nì mbátnī ntʉ̄ɑ̄ tūpó ndòm bɑ̄. Mìmìè ndɑ̌' zēn kɑ́ ndòm lɑ́ kù'.

Zìmó' póáBamiléké lɑ̀yìí fà'á, nkhʉ́ɑ́ndʉ̄ɑ̄ ngén ntēh (ntíé) zìmó' nɑ́ ghə̀ə̄ Cà', Njòò, Ngǎ'ntʉ̀ɑ̀'. Pó tìē ŋwɑ̀'nì béé mɑ̀ ghə̀ə̄ flàŋsì pí Bamiléké. Pɑ́ nkwèè pʉ̀ ywēn, ncēh njū' mbə̀pə̄'. Wèn kɑ̌ nkwé' ghə̀ə̄lɑ̄' mbɑ̄ mɑ̀ ǎ zhí mbʉ́ɑ́ cēh ndɑ̌' flàŋsī lɑ́, ndáh ŋwɑ̀'nì lè nzhī'sī mbʉ́ɑ́ cēh ghə̀ə̄lɑ̄'. Pō lɑ̀nìɑ́ pú'ŋwɑ̀'nì béé sǐ' wú Proost, ɑ́ Belgique, ntēh mbū' ncɑ̄' kwɑ̀, yāā mīè tɑ̀ pō pātnī ncēh mó' mbū' ncɑ̄' ghǎm. Mbɑ̀ póá Yàmɑ̀ndè píá zìmó' pɑ̀Nkwɑ̀' lɑ̀ywěn yɑ̀ɑ́ nā.

Livre nufi No 14

Ordinaire de la Messe (Missel) en Français-Bamiléké (1965)[edit | edit source]

Missel mɑ̀ flàŋsì pí Bamiléké sīē mbɑ̄ ŋwɑ̀'nǐ yǒhnshì pí lɑ̀ɑ̀sì yì pō lɑ̀tìē nɑ́ ngù' 1953 lɑ́.

Yāā tɑ́ pō lɑ̀shwì’ ndáh ngʉ́ mʉ̀ɑ̀ pú'ŋwɑ̀'nǐ lɑ̀ɑ̀sǐ pɑ̀krǐstèn.

Nkwèè ntīēntíé téhndòò píá mbə̀'nkèn mbɑ̀ ŋwɑ̀'nǐ pɑ̀lēētíá ntám yāā mɑ̀ pó tìē mbàh mbʉ́ɑ́ : mɑ̀ flàŋsī, ǒ, latin nɑ́ tɑ̀' pàh, mɑ̀ ghə̀ə̄lɑ́' nɑ́ mò'.

Pō lɑ̀těh nɑ́ ngù' 1960 (1965 ?), mbū' ncɑ̄' sə̀ə̀mbʉ́ɑ́, sǐ' wú Proost, ɑ́ Belgique. Pō lɑ̀ywěn tɑ̀ yāā shīīsī.

Livre nufi No 15

Dictionnaire Bamiléké-Français (Ŋwɑ̀’nǐ pàhsǐ ghə̀ə̀) (1965)[edit | edit source]

Histoire du tout premier dictionnaire français - fe'efe'e, Bamiléké-Français (Ŋwɑ̀’nǐ pàhsǐ ghə̀ə̀) (1965), socle de notre langue !

Nzhwīèsīē Marie Monique bɑ̄ lɑ̀tō' ŋwɑ̀'nì béé lè, yáá ntìé'è ngwǎ' ngǔ'nzɑ̄ kwɑ̀. Ngǔ'nzɑ̄ 1964 lɑ̀lǐ' mìè, mɑ̀ ǎ yá' ghʉ̌ ghə̀ə̀ ncɑ̄' tāā. Nkâmsīē Debains, nsìèsì ŋwɑ̀'nì ɑ́ Kòlɛ̀zhɑ̌ Libermann lɑ̀sɑ̌' ntìé'è, ndáh ngʉ̀' píá zhínǔ pɑ̀Jèzwît nkwēn ntām.

À lɑ̀lòó ndɑ̌h mbí pɑ̀nsɑ̂' kòm yɑ̄ɑ̄, nkō ngʉ̌' mbí nkâmsīēkwā' Albert Ndongmo, njwēn ntīēntíé mɑ̀shîŋ, nkō' ngén Fā' ntō' mfɑ̀'. Njá'ghə̀ə̀ yì pō lɑ̀yǎ' ghʉ̀ lɑ́, pō píá pɑ̀nzɑ̂ Diakoue' Joseph, nsìèsǐ ɑ́ Njombe, Datchoua Prosper, nsìèsǐ ɑ́ Fā', Nkǎkmɑ̄nì Charles, ngà'ŋwɑ̀'nǐ ɑ́ Libermann lɑ̀ sǐsīē ntɑ́' ntěn nkwèè njā'njá' ghə̀ə̀ lɑ́, ntēh nkwèè zhínù píá ngèè kɑ́ ntām lɑ́, nníɑ́sí mbáhsí mɑ̀ flàŋsī.

Ŋwɑ̀'nì lɑ́ pə̀' tɑ̀ nshʉ́ɑ́sí, mbə́' tɑ̀ mbʉ́ɑ́ lɑ̀ bɑ̄. Yāā bɑ́ těn pè' ē nùfī. Pō lɑ̀tǒ' nɑ́ nɑ́hnwɑ̀'nǐ « A » tɑ̀ nkwēn nɑ́ « J », ntēnɑ̄; mbát nŋɑ̄' làh mfhʉ̄ nɑ́  « H » tɑ̀ nkwēn nɑ́ « K » ntēnɑ̄. Pō lɑ̀ghʉ̌ sì' fà'á tɑ̀ nkwèè nɑ́hŋwɑ̀'nì ghə̀ə̄lɑ̄' mīè. Mʉ̄ɑ̄mʉ́ɑ́ nkò' pìí ntám pú'ŋwɑ̀'nì béé lè.

Mbɑ̄' Ca᷅mnà' lɑ̀fhʉ̌ nzhì ntōm, làh ndó nɑ́ ngù' 2006 tɑ̀ nkwén nɑ́ ngù' 2012, ndáh ngʉ̌' sʉ̄ʉ̄, nzhʉ̄ɑ̄' nā í nɑ́ pú'ŋwɑ̀'nì béé lè, mbát nníɑ́sí nɑ́ nzhì fī. À lɑ̀shwǐ nā ì ntíé ntám sāhndó', pí nɑ́hŋwɑ̀'nì fī, ntíé nkwèè nzhǐntə̄', nshwí' ntīēntíé fōhnì, fóhmbʉ́ɑ́, fóhzhìè, mbát ndɑ́'sí ngǎ' njá'zū, nzhī ndēn mɑ́ zʉ̀' yì njā'wú mfhʉ̄ nā lɑ́. À lɑ̀pǎt nshwí' ntīēntíé njá'zú ntām mɑ̀ kwɑ̀' túná ī bɑ̄ nthī. Njá'zú ntām ntìé'è mɑ̀ ghə̀ə̄lɑ̄' pí flàŋsī tɑ̀ ntōh ncɑ̂' mʉ̄mbʉ́ɑ́ ! Pó mbɑ̄ ntìé'è ndáh nkhʉ̌nkěnmbō ncāk mbɑ̀ yàā njâ'wū lɑ̄ mɑ̀ ghə̀ə̄lɑ̄', mbɑ̌ pí ghə̀ə̄ ngèn, mfhʉ̄ nɑ́ mfɑ̀' mī, mfɑ̌' Resulam, résurrection des langues maternelles, nzhī ndēn mɑ́ mfɑ̌' lǒnɑ́wúɑ́ ghə̀ə̄lɑ̄’. Mbù’ yáá mɑ́ www.resulam.com

Livre nufi No 16

Nouveau Testament en Bamiléké (1967)[edit | edit source]

Ntɑ̄h fī : Nouveau testament. Pɑ̀nkâmsīē Bernard Ngǎ'ngòm pīā mó' nkâmsīē lɑ̀tǒ' mfɑ̌' nɑ́ pú'ŋwɑ̀'nì lè tɑ̌ nɑ́ ngù' 1944.

Pɑ̀nkâmsīē yì pō lɑ̀fɑ̌' nā lɑ́ béè : nkâmsīē Prosper Tchouambé, François-Marie Ca᷅mdà', Barthélémy Tchuem, Ferdinand Emou, Gabriel Tòókò, Njieyep Pierre, Nkǎkmɑ̄nì David, píá mó' pʉ̀...

Pō lɑ̀yǎ' měh nkwèè Mbè'nkèn : Yì Lēētīā Mathieu, Lēētīā Mark, Lēētīā Lukas, mbɑ̀ Lēētīā Jean, sì tēn mfɑ̌' pɑ̀àpōstel.

Teach Yourself Nùfī in 2 Months only[edit | edit source]

Livre nufi No 17