Jump to content

Wp/igl/Yohanna Madaki

From Wikimedia Incubator
< Wp‎ | igl
Wp > igl > Yohanna Madaki

Barrister (Colonel) Yohanna Anteyan Madaki (1941–2006) í chí gòminar ye í was Gongola State akubí kpaí ye í ẹgba kí Benue State, Nigeria ẹgba kí chí ama‘gimí dojí ofa oñwu chi‘ko kí eneowoja Ibrahim Babangida[1][2]

Àbàkwéne ñwu

Yohanna Madaki ma bí éfu ódò 1941 in Ziturung Ka̠ryi, Zangon Kataf Local Government Area efu Kaduna State. Í nyí únyí Úkoche ísakulu èdo mëfa ki chí egbale St Paul's efu Zonkwa Kaduna State ubilé ta ki lo tí unyí úkoche ísakulu am‘gímí (NMS) Zaria. Omó í gbbojí enwu kí nya gba , oñwu chí enlisted dabí Private efu ye í amí agimí efu Naijerya kpaí í chu kolo ugbo‘ojí ojí and served Battalions ta kí ño lo tí ye í Mons Cadet Officer Academy ki de ojikpalí Aldershot England. Onwu í mu dí He was commissioned kí chí 2nd Lieutenant efu ye amí agimí kí kpojí kọchẹ ye kí lo . oñwu ño chí kolo ẹgba ogwu ye Nigerian civil war kpaí ubíle ojí ukpahu ojì -o ojì ,manyu i Colonel AQ ye í 2nd mechanised division, Ibadan kpaí e ño de'fu amí agimí kí chí omamale ye í Tribunal (Ibadan Zone) 1984-85. Í cha chí efu Ibadan e ño chu úkoche ọlọda ñwu LLB ye í University efu Ibadan kpaí ní ótakada oloda degree efu 1984 ubilé ge e ño lo tí Isakulu kocha ye oloda kpaí ma fu do wí bar efu ódò bar 1985.[3] í fí sarah né chí oyá Sarah Yanshi kpaí ení Abímoto mèlu kí odu ma chí , Dorothy,[4] Julie, Astirah,[5] Gagarin,[6] Cindy.[7]

Agimí igọbina.

Yohanna Madaki mu fu chí kí chí igọbina agimí ye Gongola State kí ma chukọlọ ge wñ (ki chí Adamawa kpaí Taraba abojí ) efu ódò 1985, kpaí ma Fu onwu du trasífar kwo Gongola State lo tí Benue State kí mu dí agímí igọbina kwí efu óchu ékéjo lo tí efu óchu ekéla efu ódò 1986.[1] efu òfà ñw kí che ojo gwee efu í Benue State oñwu í gbeju ní ójilé enwu nyo duu éfu ukólònwu ki che ñw .[8] alu kí chí igọbina ye Gongola State efu ódò 1985, efu Amó‘nu nó bukolo ta alu ka éja dama kpo‘la ma ma de ní ownu chí onu ye Muri efu eñí kí de í Taraba State, ka kiní : Template:Wp/igl/Blockquote onwu dagane í gba ma áne ka amo onu gba kw'efu ọwọ amone.takí í mu ama ana le ko dabí úñwu abo kí chí ama ne. Anubí Benue state ma fu onwu du lo tí ùgbo Naijerya agimí alu kí oda che kpaí ubíle ikpokpa ñw, ya kwò tane bukolo té .[9]

Efu amí chanwu

Yohanna Madaki túkolono efu ódò 1986 kpaí í lo nya chu kocha efu óla oda jalí efu éwo Kaduna. Í fu óla tu tane tefí eñwu oda ololo takí íko ño deñwu ge wñ ,ẹgba ka domo ya dí‘ko tane ñwu amone alaha kí ma ní alaja ñw ñu abo kí tene ñwu, ólolonwu Cha abo ku ma cha agimí ku ma de'fu úkolo . efí olawnu engaged efu ya prolonged legal battle ñwu abo ku ma chí igọbina agimí akwubi ye í Rivers State, Major General Zamani Lekwot kwí execution. Eño chukọlọ kpaí amí ye í 2nd Constituent Assembly efu ódò 1988 manyu kpaí amí Presidential Committee on Reforms at the University of Ibadan efu ódò 2000. efu ubí Odo le í ya mu en‘ejuodudu kí chí National Legal Adviser nwú ye í People's Democratic Party (PDP).[10] efu oda kí Cha , efu óchu ékélu efu ódò 2003 ma chí jiwea ñw lo tí ojiane ugboduu efu újo campaní ye í All Nigeria People's Party (ANPP)ñwu presidential candidate, General Muhammadu Buhari, as an act of treason. Efu ódò 2001 ma fu onwu chí úñwu amí Board té í Securities kpaí Exchange Commission (SEC) abene ki chí agbojí újo le.[11]

Colonel Yohanna Anteyan Madaki (rtd) í tí lie no efu óchu ékélu nolu ogwu efu ódo 2006 efu acibití kí dí ojiane amenefu kí chí London ubí kí í choka ojo gwee .[10]

References

  1. 1.0 1.1 "Nigerian States". WorldStatesmen. Retrieved 2010-01-03. 
  2. "Benue State Governors – I am Benue". I am Benue – Benue State. Retrieved 2023-06-06. 
  3. "Colonel Yohanna Madaki". Benue State Government. Retrieved 2010-01-03. 
  4. https://www.facebook.com/dorothy.falowo Template:Wp/igl/User-generated source
  5. https://www.facebook.com/asty.madaki Template:Wp/igl/User-generated source
  6. https://www.facebook.com/gagarin.madaki Template:Wp/igl/User-generated source
  7. https://www.facebook.com/cindyahura Template:Wp/igl/User-generated source
  8. Tyodzua Atim (2006-01-30). "Benue State at 30: The people and their struggles". ThisDay. Retrieved 2010-01-03. 
  9. Roger Blench Selbut Longtau Umar Hassan Martin Walsh (9 November 2006). "The Role of Traditional Rulers in Conflict Prevention and Mediation in Nigeria". DFID, Nigeria. Retrieved 2010-01-03. 
  10. 10.0 10.1 Sani Babadoko (May 22, 2006). "Col Yohanna Madaki is dead". BNW News. Retrieved 2010-01-03. 
  11. Isa Umar Gusau (May 16, 2003). "ANPP's campaign treasonable – Yohanna Madaki". Daily Trust. Retrieved 2010-01-03. 

Template:Wp/igl/GongolaStateGovernors Template:Wp/igl/BenueStateGovernors Template:Wp/igl/Nigeria Babangida Governors