Wp/yua/K'ambul
Appearance
| K'ambul
| |
| Ch'i'ibalil | Balche |
| Filo | ku tòop'ol |
| Clase | Ch'íich' |
| Orden | Jananeek'' |
| Láak'tsilil | Trogonidae |
- Káastlan t'aan: Hocofaisán o faisán. Le la' juuntúul ch'iich' yaan ti' u peetenil Yucatán u k'aaba' cientifico Crax rubra, jump’éel nojoch muut tu yéetelil Cracidae yaan chokwa' yéetel, boox u k'umel u pool u nej jach chowaak, kaap'eel u xau. Ku jaantik ik'eelo'ob beyxan xiu yéetel yiich che'. Le chan ch'iich taan u xuulo'ob yokolk'ab a k'at a wilik e u beyta ilik ti' le zoológico. U síijilil yaan ti’ sur u noj lu’umil Mejico, Belice, Guatemala yéetel uláak’ lu’umilo’ob ichil Centroamérica yéetel Sudamérica. Way tu lu’umil Yukatáane’ je’el u paajtal u kaxtáal ichil k’áaxo’ob tropicalo’ob mix jach xu’upulo’ob. Le xi’ib muuto’ jach boox u boonil, yaan jump’éel p’u’uk’ ti’ u pool yéetel jump’éel pik’ k’an ichil u xe’ u chi’. Le ch’úupal muuto’ chak-chak u boonil yéetel yaan u xek’ u boonil boox yéetel sak.

K'ambul - Le hocofaisáno’ ku jantik u wich che’o’ob, yich pak’ala’ob, nikte’, xook’ yéetel chan ba’alo’ob ku kaxantik ichil k’áax. Tumen ku jantik ya’ab yich che’, ku yáantik u xu’ulsik u yichil ya’ab pak’ala’ob, lela’ ku ts’áaik u yáantajil ti’ u síijil u yáax che’o’ob yéetel u je’el kuxtal le k’áaxo’. Ku kuxtal ti’ lu’um ma’ jach k’aas meyajta’an tumen máak, ba’ale’ bejla’e’ yaan u k’aasilo’ob tumen u xu’upul le k’áaxo’ob yéetel tumen ku ch’a’abil. Tumen le je’ela’, yaan u kanáanta’al tumen ya’ab múuch’ meyajilo’ob ti’ u yóok’ol kaab, tumen jach k’a’abet ti’ u je’el kuxtal le k’áaxo’ob tropicalo’ob.
