Wp/yua/Izabal
|
| ||
| Lu'umil | ||
|---|---|---|
| Wíinik | 1 909 965 (est. 2009) [1] | |
| Área | 38 402 km² | |
Izabal (káastlan t'aan: Izabal) u k'aaba' junp'éel lu'umil ich Watemáala. Xook yéetel 955.400 utia'al wíinik.
Izabal jump'éel u 22 departamentos ti' Guatemala, yaan tu xaman-lak'inil le nojoch lu'umo'. U noj kaajalil leti'e' Puerto Barrios. Ku ts'áak yéetel Belice yéetel le K'áak'náab Caribe tu xaman, Honduras tu lak'in, Zacapa tu nohol yéetel Alta Verapaz tu chik'in. U lu'umil jach nojoch, bey xan yaan te' Lago ti' Izabal, le nojoch ja' yaan ichil Guatemala, ku jóok'ol u ja' ichil Río Dulce tu'ux ku bin ti' le K'áak'náab Caribe.
Izabal jach k'ajóolta'an tumen u ya'abtalil u yáax k'áaxilo'ob yéetel u kúultuuril. Yaan te' le Castillo de San Felipe de Lara, ku beetaj ichil le k'iino'ob coloniales yo'osal u kanáantik le áantajo'ob ichil le ja'o' tu k'áat chi' ti' le pirataso'ob. Bey xan, yaan Río Dulce, jump'éel ja' ku súutukil ichil jach ya'ab k'áax, yéetel le kúuchil arqueológico Quiriguá, ts'a'abal u k'aaba' bey Patrimonio Mundial tumen UNESCO, tumen u nojoch estelas yéetel u meyajil esculturas maya.



Le máako'ob ku kajtal ichil Izabal ya'ab u jejeláasilo'ob. Yaan ladino'ob, maya q'eqchi'o'ob, garífunao'ob yéetel afrodescendientes, ku ye'esik u kúultuurilo'ob ichil u t'aan, u paax, u nojoch k'iino'ob yéetel u ja'analilo'ob. Le turismo, le comercio marítimo, le meyajil kool yéetel le puertoso'ob jach k'áat chi'ob ti' u economía. Tumen u yaanal tu táan le K'áak'náab Caribe, Izabal jach k'áat u meyaj ichil u máan t'aanil Guatemala yéetel u láak' kaajo'ob.
Kan Siyan
[edit | edit source]U Xookil Lu'umil Kaab
[edit | edit source]U Xookil Taak'inil Meyaj
[edit | edit source]Almejen
[edit | edit source]Tu'ux ch'a'aba'an lela'
[edit | edit source]