Wp/mfa/Wikipèdiya:Muko Depae
Adnan bin Saidi ni sorae pegawa aska Tanoh Nnayu hok khidemak bbowoh Brigèk Infantri Petamo Malaya dalae Marekah Pemerèntohae Tanoh Nnayu ttiko Perae Duniyo Keduwo. Mmulo, yo ni cèkgu skoloh sbelóng ikók masók Akaktae Sukorelo Negeri-negeri Selak, hok mano biso nyo yo mmipéng memimpin cepak jah napok. Llepah koho naék pakak pangkat diyo, diyo jadi pegawa betauliyoh dalae Rèjimeng Aska Nnayu, saloh sorae hok buléh pakak tu dari pegawa-pegawa Nnayu maso tu hok tok brapo rama. Ssohó nga disipeling, disiplin cepak nnakak nok nnyusóng strèteji nga besunggóh yo hok tok kkurae, Adnan mmaéng pranae poka penting dalae nok ttaehae Singopuro ttiko Jepóng mari kuca. (Baco prabih...)


Bala soh ni so bangunae di smenanjóng Tanoh Nnayu nga pula Sumatero hok mano tepak orae Islae bripóng nok bribadak nga krijo-krijo agamo. Skalo bala soh ni nok srupo doh nga mesejék, tapi yo lagi kecik.
- Makaenae: Lokcing (GDK) • Laksae (GDK) • Solok lado (GDK) • Krutuk (GDK) • Nasik manih (GDK)
- Minumae: Locong (GDK)
- Alaktae: Inah (GDK) • Ggorèk (GDK) • Genu (GDK) • Acok (GDK) • Ppuling (GDK) • Klekoh (GDK) • Cekati (GDK) • Jok (GDK) • Klèwae (GDK) • Kapok bukuh (GDK) • Kkandi (GDK) • Jelok (beseng) (GDK) • Sorok (laci) (GDK)
- Alaktae wak mmasok dokpóng makae: Prangae (GDK) • Nèka (GDK) • Moto (balae kaco) (GDK) • Lonjok (GDK) • Genok (GDK) • Jjabé (GDK) • Rokmo (GDK)
- Alaktae wak nnanae dokpóng ssabék nga tumbóhe: Paha (GDK) • Nayae (GDK) • Nangga (GDK) • Nnuwa (GDK) • Ggerak (GDK) • Sikó (GDK) • Sa (lembéng) (GDK) • Nnyolèk (GDK) • Nngoyok (GDK) • Cok (GDK) • Cok betó (GDK) • Srekak (GDK) • Rong (GDK)
- Alaktae wak prigak ikae: Tuwa (GDK) • Bitó (GDK) • Temila (GDK) • Gogoh (GDK) • Jrekak (GDK)
- Menatae: Mukuh (GDK) • Etok (GDK) • Jrijik (GDK) • Gèrèk (GDK)
- Tumbóhae: Ceding (GDK) • Jjulok (GDK) • Sta (GDK) • Sseto (GDK) • Rong (GDK)
- Mmènae: Èwok (GDK) • Cõh (GDK) • Slambók (GDK) • Dekcok (GDK) • Congèk-cakdóng (GDK) • Ciku cak (GDK)
- Nnyakék: Dedah (GDK) • Rradok (GDK) • Nnyètok (GDK) • Bikóng (GDK) • Bbabak (GDK) • Srebae (kebah) (GDK)
- Anggoto badae: Kéng (GDK)
- Ore ata gelarae: Mèk (GDK) • Cék (GDK) • Wo (GDK) • Cék wo (GDK) • Tókca (GDK)
- Tepak: Tèmbok (jalae rayo) (GDK) • Ghok (GDK) • Baróh (GDK)
- Kenderoae: Nnuwa (GDK)
Wikipèdiya ni sbuwoh ènsiklopèdiya bèbah hok ttulih scaro bratae ko orae hok jembo melawat lame ni. Lame ni guno prisiyae perisian wiki, dengae makno ssapo sajo temasók mung skali buléh uboh suwa dae suténg nak-nak recano hok ado ddalae Wikipèdiya. Tapi gak nyo pringak, jangae suténg kok sé. Smugo sgalo sumbaengae sèk demo ddalae Wikipèdiya Klatae-Ttaning ni beguno nok buwi jjadi Wikipèdiya hok sbena.
Halamae ni baru dalae pecuboae jah. Mari sèk kito pakak buwak recano ddalae bahaso Klatae-Ttaning. Tulih tajuk ddalae kotok bbowoh ni, pah tu teke Buwak. Mitok tulóng sbelóng nok buwak recano, rujuk caro nok nngejo ssini. Tapi kalu tok tahu guano nok suténg, sak rusing. Pah ni ado la orae jóng bèkki. Wikipèdiya ni tepak orae pakak bratae, tingga demo jah nok buwak recano. Ejah prati ètèk tejemohae mèsèh peténg ni, wi komèng sdikik sbanyok, pahni nok letok ssini (keno ado).
Kelantan-Pattani Malay is a Malayic language spoken in the Malaysian state of Kelantan, as well as in the southernmost provinces of Thailand (Pattani, Songkhla, Narathiwat & Yala). It is also spoken in the districts that border Kelantan state, such as Besut and Setiu districts of Terengganu and Merapoh township, in the Lipis district of Pahang. The language has numerous names: Kècèk Klatae on the side of Kelantan state, Bahaso Nnayu Ttaning or Bahaso Yawi in Pattani
- Wikipèdiya hok dók ddalae Incubator
- Sabah nga Sarawak
- Bidayuh Biatah • Bidayuh Bukar-Sadong • Bidayuh Jagoi • Melayu Brunei • Salako / Kanayatn • Suluk / Tausug
- Smenanjóng
- Duano' / Kuala • Kensiu • Melayu Kedah • Klatae-Ttaning • Melayu Negeri Sembilan • Mendriq • Semai • Temiar



