Wp/mfa/Kècèk Ibae
| Kècèk Ibe | |
|---|---|
| Jaku Iban | |
| Asa kak | |
| Umbak | |
| Ètnik | orae Ibe |
Jóng gguno bahaso | 2,450,000[1] (2019) |
Ostronesiya
| |
| Tulisae Rumi Tulisae Dunging | |
| Kod bahaso | |
| ISO 639-2 | iba |
| ISO 639-3 | iba |
| Glottolog | iban1264 |
Kècèk Ibae atapóng Bahaso Ibae (Jaku Iban) ni bahaso hok mmasók dalae sèk-sèk bahaso Ostronesiya, nyo guno ko orae Ibae hok dók di Melèsiya nga Indonèsiya.
Kkelah
[edit | edit source]Bahaso ni mmasók dalae sèk-sèk bahaso Nnayu, yakni anok kupólae dalae sèk-sèk bahaso Ostronesiya, sapa ko ado srupo nga bahaso hok laéng, macae kècèk Remóng nga kècèk Mualang.
Caro nnulih
[edit | edit source]Bahaso ni skalo ttulih dalae tulisae Rumi, tapi ado jugok nyo tulih dalae tulisae Jawi nga Dunging.
Jumloh jóng gguno bahaso hok asa
[edit | edit source]Sapa 2024, dalae 2,450,000 orae jugok hok guno bahaso ni. Paléng rama hok guno bahaso ni orae hok dudók Melèsiya.
Dèlèk
[edit | edit source]Kècèk Ibe buléh ppecoh ko nae dèlèk utamo (nga anok-anok dèlèk hok laéng) yakni: Sariba, Betong, Saratok, Bala, Sebuya nga Ulu Ai.
Cotóh tèks
[edit | edit source]Bbowoh ni dari pasa 1 Isytiha Hok Asasi Orae Srato hok ttulih dalae kècèk Ibe, skali nga tejemoh dalae kècèk Klatae-Ttaning:
- Kècèk Ibe
- Semua mensia ada meratai enggau hak ke sebaka. Sida diberi penau runding enggau ati tuchi lalu enda tau enda begulai enggau pangan diri dalam serakup entara bala menyadi.
- Kècèk Klatae-Ttaning
- Ssemo orae llahé bebah blako dae srupo dari segi rrego diri nga hok-hok. Sek yo buléh mmiké dae ado prasoae ati, pah kenolah ppakak tulóng samo kito dengae smangak besedaro.
Ruju'ae
[edit | edit source]