Wp/isv/Syktyvkar
| Administrativno děljeńje | |
|---|---|
| Država | Rosijska Federacija |
| Region | Republika Komi |
| Okrug | Syktyvkarsky gradky okrug |
| Obča informacija | |
| Osnovany | 1586 |
| Plošča | 152 km² |
| Nasěljeńje (2020)[1] | 220 580 ljudij |
| Časova zona | UTC+3 |
| Koordinaty: 61°40′N 50°49′E / 61.667°N 50.817°E | |

Syktyvkar [sɪktɪfˈkɑːr] (komi-zyr. i rus. Сыктывкар) jest grad v sěverovozhodnoj česti evropejskoj Rosije, glavny i največši grad Republiky Komi i centr jednonazvanogo gradskogo okruga. Grad jest položeny pri lěvom brěgu rěky Sysola, nedaleko ustja rěky Vyčegda, okolo 1360 kilometrov od Moskvy. Imaje povrhnju 152 km² i 220.580 žiteljev (2020) petdeseti nacionalnostij, srěd ktoryh 66,0% sut rusi i 25,9 sut komi.
Historija
[edit | edit source]
Syktyvkar byl osnovany v 1586 g. kako malo poseljenje pod nazvoju Ust-Sysola.[2] V 1780 g. carica Jekaterina II prěobrazila tuto poseljenje, ktoro onogda obyvali 1.700 ljudij, v grad, i izměnila jego nazvu v Ust-Sysolsk. Jednakože v istinnosti za carskyh časov on prěd vsim stal město izgnanja.
Ješče v 1913-om godu 95% srěd 5.600 žiteljev grada byli Komi. Naseljenje grada sostojalo glavno iz kupcev i seljanov, zajmajuči se, medžu drugym, zemjedělstvom, razvodženjem skota, lovjenjem ryb i trgovanjem. Poslě rosijskoj revolucije grad načel razvivati se bystro i v njego prěselili se mnogi rusi. V 1921 g. grad Ust-Sysolsk stal glavny grad novozaloženogo Avtonomnogo okruga Komi-zyrjanov, a v 1930 g. byl prěimenovany v Syktyvkar, od komi-zyrjanskyh slov Syktyv «Sysola» i kar «grad». V 1936 Syktyvkar stal glavny grad Avtonomnoj sovětskoj socialističnoj republiky Komi, ktora poslě razpada Sovětskogo Sojuza byla prěimenovana v Republiku Komi.
Syktyvkar imaje medžunarodny aeroport, želězničnu stanciju i od 1972-ogo goda – universitet). Nyně jest važny promyslny, kulturny i naučny centr v sěverozapadnoj česti Rosije.
Galerija
[edit | edit source]- Ulica v Syktyvkaru
- Syktyvkar nočju
- Trgovy centr «Maksi»
- Glavna ulica Syktyvkara
- Budynok požarnoj služby
- Ust-Sysolsko duhovno učilišče
- Syktyvkarsky lěsny institut
- Republikansky centr dopolniteljnogo obrazovanja
- «Žolty dom»
- Drěvěny dom v Syktyvkaru
- Dvor pionerov
- Etnografičny odděl
- Pametnik Ivana Kuratova, založitelja komi-zyrjanskoj kniževnosti, prěd operoju
- Želěznična stancija zimoju
- Komi republikansky stadion
- Aeroport Syktyvkara
- Katedralny sobor im. Stefana Permskogo
- Protestantska crkov Hristosa Spasitelja
- Hram Svetogo Voznesenja
- Pravoslavna crkov Kazanskoj Božjej Materi
- Sěverno světlo nad Syktyvkarom
Iztočniky
[edit | edit source]- ↑ "Всероссийская перепись населения 2020 года. Таблица 5. Численность населения России, федеральных округов, субъектов Российской Федерации, городских округов, муниципальных районов, муниципальных округов, городских и сельских поселений, городских населенных пунктов, сельских населенных пунктов с населением 3000 человек и более" (na russkom). Федеральная служба государственной статистики. Data dostupa: 9 novembra 2024.
- ↑ "Сыктывкар" (na russkom). Город России. Data dostupa: 9 novembra 2024.


