Wp/isv/Spisok jezykov upotrěbjajučih kirilicu

Tuta stranica sodrživaje spisok jezykov, ktore upotrěbjajut (ili upotrěbjali) někaku versiju kiriličnoj azbuky.

• Tolstym fontom sut pokazane jezyky imajuče veče neželi 100 tys. govoriteljev, ktore prěvažno upotrěbjajut kirilicu.
• Kursivom sut pokazane izumrle jezyky i jezyky, ktore uže ne upotrěbjajut kirilicu.

Rodina	Grupa	Jezyk	ISO 639-3	Primětky
Indoevropejske jezyky	Slovjanske jezyky	staroslovjansky	cu
		bělorussky	be
		bulgarsky	bg
		crkovnoslovjansky	cu	Kromě glagoličnyh izvodov v Hrvatiji i Čehiji
		črnogorsky	cnr	Paralelno s latiniceju
		medžuslovjansky	isv	Paralelno s latiniceju
		makedonsky	mk	Od 1945 g.
		poljsky	pl	Proby na polovině 19. stolětja
		rusinsky	rue
		russky	ru
		srbsky	sr	Paralelno s latiniceju
		ukrajinsky	uk
		zapadnopolessky	—	Od 1988 g.
	Baltijske jezyky	latyšsky	lv	Konec 19. stolětja, paralelno s latiniceju
		litovsky	lt	Konec 19. stolětja, paralelno s latiniceju
	Indijske jezyky	romsky	rom	V Srbiji i byvšem SSSR od 1927 g.
	Iranske jezyky	beludžsky	bal	V Turkmenistanu od 1980-yh lět, nyně uže v upotrěbě
		gorsko-jevrejsky (tatsky)	jdt	Od 1938 g. do 1990-yh lět v Azerbajdžanu nyně samo v Dagestanu
		jagnobsky	yai	Od 1990-yh lět
		jazgulamsky	yah	Od 1990-yh lět
		kurdsky	ku	V byvšem SSSR od 1946 g., nyně koristaje se skoro izključiteljno v Armeniji i Rosiji
		osetinsky	os	Do 1924 g. i od 1938 g.
		rušansky	—	Od 1990-yh lět
		šugnansky	sgh	Od 1980-yh lět
		tadžiksky	tg	Od 1940 g.
		vahansky	wbl	Od 1990-yh lět
	Romanske jezyky	ladino	lad	Rědko v Jugoslaviji i Bulgariji, nyně uže ne
		moldavsky	mo	Prěd 1932, i v 1937—1989 lětah v sovětskoj Moldavii; nyně ješče v Pridněstrovju
		rumunsky	ro	Do 1860-yh lět
Uralske jezyky	Baltijsko-finske jezyky	ižorsky	izh	Proby od 2000-yh lět
		karelsky	krl	19. i početok 20. stolětja, 1937—1940
		vepssky	vep	Razne proby do 1917 g., od 1989 g. rědke izdanja v kirilici
		vodsky	vot	Proba v 1930-yh lětah
	Saamske jezyky	kildinskosaamsky	sjd	Od 1880-yh lět
		terskosaamsky	sjt	Izumrěly
	Mordovske jezyky	mokšansky	mdf	Od 18. stolětja
		erzansky	myv	Od 18. stolětja
	Marijske jezyky	gorskomarijsky	mrj	Od konca 18. stolětja
		lugomarijsky	mhr	Od konca 18. stolětja
	Permske jezyky	komi-zyrjansky	kv	Od 17. stolětja, od 1936 g.
		komi-permjačsky	koi	Do 1917 g. rědko, od 1936 g.
		komi-jazvinsky	—	Od 2003 g.
		udmurtsky	udm	Od konca 18. stolětja
	Ugrske jezyky	hantyjsky	kca	Proby od konca 19. stolětja; od 1937 g.
		mansijsky (vogulsky)	mns	Proby od konca 19. stolětja; od 1937 g.
	Samojedske jezyky	enečsky	enf, enh	Od 1980-yh lět
		nenečsky	yrk	Proby od konca 19. stolětja; od 1937 g.
		nganasansky	nio	Od 1990-yh lět
		selkupsky	sel	Proby od konca 19. stolětja; od 1937 g.
Turkijske jezyky	Ogurske jezyky	čuvašsky	cv	Od konca 18. stolětja
	Oguzske jezyky	azerbajdžansky	az	1939–1991; paralelno s latiniceju v lětah 1991—2001. Nyně upotrěbjaje se ješče v Dagestanu, a v Iranu pored arabskogo pisma
		gagauzsky	gag	Proby na koncu 19. i početku 20. stolětja; od 1957 g. do 1990-yh lět; nyně paralelno s latiniceju
		turkmensky	tk	1940–1995, nyně koristaje se pored latinice
	Kipčakske jezyky	baškirsky	ba	Od konca 19. do početka 20. stolětja pored arabskogo pisma; od 1949 g.
		karačaevo-balkarsky	krc	Od 1936 g.
		karaimsky	kdr	20. stolětje
		karakalpaksky	kaa	Od 1940-yh lět do 1994 g., nyně pored latinice
		kazahsky	kk	Od konca 19. stolětja paralelno s arabskym pisom; od 1940 g.
		krymskotatarsky	crh	Od 1938 g.; od 1990-yh lět pored latinice
		krymčaksky	jct	Lěta 1990-e
		kyrgyzsky	ky	Od 1940 g.
		kumyksky	kum	Od 1938 g.
		nogajsky	nog	Od 1938 g.
		tatarsky	tt	Od konca 19. stolětja paralelno s arabskym pisom; od 1938 g.
	Karlukske jezyky	uzbeksky	uz	1940—1993; od 1993 g. koristajemy pored latinice
		ujgursky	ug	Od 1946 g., nyně upotrěbjajemy glavno v Kazahstanu
	Sibirsko-turkijske jezyky	altajsky	alt	1845–1928; od 1938 g.
		čulymsky	clw	Od 2003 g.
		dolgansky	dlg	Od 1973 g.
		hakassky	kjh	Od konca 19. stolětja do 1929 g.; od 1939 g.
		jakutsky	sah	Od konca 19. stolětja do 1917 g.; od 1939 g.
		kumandinsky	—	Proby od 1990 lět
		šorsky	cjs	Od konca 19. stolětja do 1929 g.; od 1938 g.
		sojotsko-caatansky	—	Izumrěly i vozrodženy v 2000-yh lětah
		teleutsky	—	Proby v 1840-yh lětah; od 2004 g.
		tofalarsky	kim	Od 1988 g.
		tuvinsky	tyv	Proby v 1920-yh lětah; od 1941 g.
Mongolske jezyky	Centralnomongolske jezyky	burjatsky	bua	Proby od konca 19. do početka 20. stolětja, paralelno s mongolskym pismom; od 1939 g.
		kalmyksky	xal	1924–1930; od 1938 g.
		mongolsky	mn	Od 1940 g.
	Južnomongolske jezyky	mongorsky	mjg	Neuspěšna proba v 1958 g.
	Daursky jezyk	daursky	dta	Proba v 1956 g.
Tungussko-mandžurske jezyky	Sěvernotungusske jezyky	evenkijsky	evn	Od 1920-yh lět, oficialno od 1937 g.
		evensky	eve	Proby prěd 1930-yh lět, oficialno od 1937 g.
		negidalsky	neg	Proby od 1990-y lět
		oročsky	oac	Od 2000-yh lět
		udegejsky	ude	Od 1937 g.
	Južnotungusske jezyky	nanajsky	gld	Proby prěd 1930-yh lět; oficialno od 1937 g.
		oroksky	oaa	Od 2008 g.
		sibinsky	sjo	Jezyk upotrěbjaje mandžursko pismo; proba kirilice v 1957 g.
		ulčsky	ulc	Od konca 1980-yh lět
Afroazijatske jezyky	Semitske jezyky	assirijsky novoaramejsky jezyk	aii	V lětah 1927–1930 v Sovětskom sojuzu
Sěverozapadnokavkazske jezyky	Abhazo-abazinske jezyky	abazinsky	abq	Od 1938 g.
		abhazsky	ab	1862–1926; od 1954 g.
	Adygske jezyky	adygejsky	ady	Od 1938 g.
		kabardino-čerkessky	kbd	Od početka 19. stolětja, paralelno s arabskym pismom; oficialno od 1936 g.
		ubyhsky	uby	Izumrěly od 1992 g.
Sěverovozhodnokavkazske jezyky	Avaro-andijske jezyky	ahvahsky	akv	Od 2006 g.
		andijsky	ani	Proby od 1990-yh lět
		avarsky	av	1861–1928 paralelno s arabskym pismom; oficialno od 1938 g.
		karatinsky	kpt	Od 1998 g.
	Cezske jezyky	bežtinsky	kap	Projekt iz 1990 g., potem několiko izdanij
		cezsky	ddo	Od 1993 g.
	Darginske jezyky	darginsky	dar	Proby v vtoroj polovině 19. stolětja; oficialno od 1938 g.
		kajtagsky	xdq	2020 g.
		kubačinsky	ugh	Od 1990-yh lět, rědko upotrěbjaje se
	Hinalugsky jezyk	hinalugsky	kjj	Jedno izdanje 1991 g.
	Laksky jezyk	laksky	lbe	Od poloviny 19. stolětja do 1910-yh lět paralelno s arabskym pismom; oficialno od 1938 g.
	Lezginske jezyky	agulsky	agx	Od 1990 g.
		arčinsky	aqc	Od 2006 g.
		cahursky	tkr	Od 1989 g., paralelno s latiniceju
		lezginsky	lez	Od poloviny 19. stolětja do 1910-yh lět paralelno s arabskym pismom; oficialno od 1938 g.
		rutulsky	rut	1911 g.; od 1990 g.
		tabasaransky	tab	Od 1938 g.
		udinsky	udi	Od 1974 g., paralelno s latinskym i gruzinskym alfabetom
	Nahske jezyky	čečensky	ce	Od 1938 goda, v 1991–2000 lětah takože latinica
		ingušsky	inh	Od 1938 g.
Sino-tibetske jezyky	Kitajske jezyky	dungansky	dng	Od 1953 g.
Čukotsko-kamčatske jezyky	Kamčatske jezyky	itelmensky	itl	Od 1984 g.
	Čukotsko-korjakske jezyky	aljutorsky	alr	Neoficialno v jednoj gazetě
		čukotsky	ckt	Od 1937 g.
		korjaksky	kpy	Od 1937 g.
Paleosibirske jezyky (izolaty)		jukagirsky	ykg, yux	Od 1969 g.
		ketsky	ket	Od 1980-yh lět
		nivhsky	niv	Od 1937, oficialno od 1953 g.
Eskimossko-aleutske jezyky	Jupikske jezyky	juitsky	ess	Proby na koncu 19. stolětja; v Rosiji od 1937 g.
	Aleutske jezyky	aleutsky	ale	19. stolětje; od 1990-yh lět
		aljutiksky	ems	Od 19. do početko 20. stolětja; od 1990-yh lět
Jezyky na-dene		tlingitsky	tli	Proby od 1840-yh do 1920-yh lět

Gledite takože

• Sravniteljna tabela kiriličnyh alfabetov