Wp/isv/Praindoevropejsky jezyk

Praindoevropejsky jezyk je rekonstruovany jezyk, prědok vsih jezykov indoevropejskoj jezykovoj rodiny, v ktoroj takože sostojet slovjanske jezyky. Tutym jezykom govorili priblizno od 4500 goda prěd Hristom do 2500 goda za Hristom.

Priklad teksta

Basnj Schleichera

Gʷr̥Hḗi h₂óu̯is, kʷési̯o u̯lh₂néh2 ne h₁est, h₁ék̂u̯ons spék̂et, h₁oinom ghe gʷr̥Húm u̯óĝhom u̯éĝhontm̥, h₁oinom-kʷe méĝh2m̥ bhórom, h₁oinom-kʷe ĝhménm̥ Hṓk̂u bhérontm̥. H₂óu̯is tu h₁ek̂u̯obhos u̯eukʷét: „k̂ḗr h2eghnutói̯ moi̯ h₁ék̂u̯ons h2éĝontm̥ h2nérm̥ u̯idn̥téi̯.“ H₁ék̂u̯ōs tu u̯eukʷónt: „k̂ludhí, h₂óu̯ei̯, k̂ḗr ghe h2eghnutói̯ n̥sméi̯ u̯idn̥tbhós: H2nḗr, pótis, h₂éu̯i̯om u̯l̥h₂néh2m sebhi kʷr̥néuti nu gʷhérmom u̯éstrom néĝhi h₂éu̯i̯om u̯l̥h₂néh2 h₁ésti. Tód k̂ek̂luu̯ṓs h₂óu̯is h2éĝrom bhugét.

Na medžuslovjanskom

Ovca, na ktoroj ne bylo volny, uviděla konjej: jednogo, ktory vezl težky voz, jednogo veliko brěme, jednogo brzo nesučego člověka. Ovca kazala konjem: «Srdce moje boli, kogda vidžu, že člověk vladaje konjami». Konji kazali: «Slušaj ovca, naše srdca takože boli: člověk, gospodin, iz ovčej volny dělaje sebě novu teplu odedžu; a ovce ne maju volny». Uslyševši tuto, ovca uběžala v polě.