Jump to content

Wp/isv/Medžuslovjanske alfabety

From Wikimedia Incubator
< Wp | isv
Wp > isv > Medžuslovjanske alfabety

Jest tri standardizirovane medžuslovjanske alfabety: osnovna latinica, osnovna kirilica i etimologična latinica.

Znaky

[edit | edit source]

Vse bukvy imaje dve formy, majuskul i minuskul.

Osnovna latinica skladati se iz 27 bukv i 3 digrafy, osnovna kirilica iz 29 bukv i 1 digraf i etimologična iz vseh iz osnovne latinice plus 14 bukv. Raznica medžu kolikost bukv i digrafov v latinici i kirilici jest za Lj lj, Nj nj i Љ љ, Њ њ.

Jest bukvy ktore ne prisutstvujut na vsih klaviaturah, tomu jest variacije i druge znaky.

Latinica

[edit | edit source]

ISO osnovny latinsky alfabet imaje 26 bukv iz nih 23 sut v osnovne latinice i slědujuče tri ne: Q q, W w, X x. Četyri bukvy ne sut v moderne osnovne latinske alfabete: Ě ě, Č č, Š š. Ž ž.

Vměsto bukv č š ž možno jest pisati cz sz zs (poljsky stroj) ili cx sx zx (eks-stroj).

Kirilica

[edit | edit source]

Četyri bukvy ne sut resultat transliteracije soglasno ISO 9 iz Latinskogo medžuslovjanskogo alfabeta: Є є, Ј ј, Љ љ, Њ њ.

Vměsto bukv:

  • ј možno jest pisati й (togda vměsto ја/ьа i ју/ьу piše se я i ю).
  • љ њ možno jest pisati ль нь.

Transliteracija

[edit | edit source]

Transliteracija soglasno ISO 9 jest:

  • iz Kirilice: Є є -> Ê ê, Ј ј -> J̌ ǰ, Љ љ -> L̂ l̂, Њ њ -> N̂ n̂, Ь ь -> ʹ
  • iz Latinice: J j -> Й й, Lj lj -> Лй лй, Nj nj -> Нй нй

Bukva Ě ě ne jest v ISO 9.

Zato dve bukvy i dve digrafy ne mogut biti transliterovan medžu standardne osnovne medžuslovjanske alfabety soglasno ISO 9.

Osnovne alfabety

[edit | edit source]
Osnovne alfabety
Bukvy ISO 9 Izgovor Varianty
Latinica Kirilica iz K. do L. iz L. do K. latinice kirilice
A aA а A aA а [ɑ ~ a]
B bБ б B bБ б [b]
C cЦ ц C cЦ ц [ʦ]
Č čЧ ч Č čЧ ч [ʧ ~ tʂ]cz, cx
D dД д D dД д [d]
Dž džДж дж Dž džДж дж [d͡ʒ ~ d͡ʐ]dzs, dzx
E eЕ е E eЕ е [ɛ ~ e]
Ě ěЄ є Ê ê- [ʲɛ]e, ex
F fФ ф F fФ ф [f]
G gГ г G gГ г [g ~ ɦ]
H hХ х H hХ х [x]
I iИ и I iИ и [i ~ ɪ]
J jЈ ј J̌ ǰЙ й [j]й (no ја/ьа i ју/ьу : я i ю)
K kК к K kК к [k]
L lЛ л L lЛ л [l ~ ɫ]
Lj ljЉ љ L̂ l̂Лй лй [ʎ ~ l]ль
M mМ м M mМ м [m]
N nН н N nН н [n]
Nj njЊ њ N̂ n̂Нй нй [nʲ ~ ɲ]нь
O oО о O oО о [ɔ ~ o]
P pП п P pП п [p]
R rР р R rР р [r]
S sС с S sС с [s]
Š šШ ш Š šШ ш [ʃ ~ ʂ]sz, sx
T tТ т T tТ т [t]
U uУ у U uУ у [u]
V vВ в V vВ в [v ~ ʋ]
Y yЫ ы Y yЫ ы [i ~ ɪ ~ ɨ]
Z zЗ з Z zЗ з [z]
Ž žЖ ж Ž žЖ ж [ʒ ~ ʐ]zs, zx

Dodatočne latinske bukvy etimologičnogo alfabeta

[edit | edit source]
Dodatočne latinske bukvy etimologičnogo alfabeta
Etimologičny Osnovny Izgovor Zamětky
Å å A a [ɒ] Praslovjansky TorT/TolT > staroslovjansky TraT/TlaT.
Ć ć Č č [t͡ɕ] Praslovjansky tj > staroslovjansky щ
D́ d́ D d [dʲ ~ ɟ] Staroslovjansky дь. Alternativno zapisanje jest Ď.
Đ đ Dž dž [d͡ʑ] Zapisańje digrafa črěz ligaturu. Praslovjansky dj > staroslovjansky жд (vměsto v slovjanskyh slovah).
Ė ė E e [ɛ ~ ǝ] Alternativno zapisańje jest È.
Ę ę E e [ʲæ] Staroslovjansky ѧ.
Ĺ ĺ Lj lj, L l [ʎ ~ l] Staroslovjansky ль. Alternativno zapisanje jest Ľ.
Ń ń Nj nj, N n [nʲ ~ ɲ] Staroslovjansky нь.
Ȯ ȯ O o [ə ~ ʌ] Alternativno zapisanje jest Ò. Staroslovjansky silny ъ.
Ŕ ŕ R r [rʲ ~ r̝] Staroslovjansky рь. Alternativno zapisanje jest Ř.
Ś ś S s [ɕ] Staroslovjansky сь.
T́ t́ T t [tʲ ~ c] Staroslovjansky ть. Alternativno zapisanje jest Ť.
Ų ų U u [o ~ ʊ] Staroslovjansky ѫ.
Ź ź Z z [zʲ ~ ʑ] Staroslovjansky зь.

Vněšnje linky

[edit | edit source]