Wp/isv/Medžuslovjanske alfabety
Jest tri standardizirovane medžuslovjanske alfabety: osnovna latinica, osnovna kirilica i etimologična latinica.
Znaky
[edit | edit source]Vse bukvy imaje dve formy, majuskul i minuskul.
Osnovna latinica skladati se iz 27 bukv i 3 digrafy, osnovna kirilica iz 29 bukv i 1 digraf i etimologična iz vseh iz osnovne latinice plus 14 bukv. Raznica medžu kolikost bukv i digrafov v latinici i kirilici jest za Lj lj, Nj nj i Љ љ, Њ њ.
Jest bukvy ktore ne prisutstvujut na vsih klaviaturah, tomu jest variacije i druge znaky.
Latinica
[edit | edit source]ISO osnovny latinsky alfabet imaje 26 bukv iz nih 23 sut v osnovne latinice i slědujuče tri ne: Q q, W w, X x. Četyri bukvy ne sut v moderne osnovne latinske alfabete: Ě ě, Č č, Š š. Ž ž.
Vměsto bukv č š ž možno jest pisati cz sz zs (poljsky stroj) ili cx sx zx (eks-stroj).
Kirilica
[edit | edit source]Četyri bukvy ne sut resultat transliteracije soglasno ISO 9 iz Latinskogo medžuslovjanskogo alfabeta: Є є, Ј ј, Љ љ, Њ њ.
Vměsto bukv:
- ј možno jest pisati й (togda vměsto ја/ьа i ју/ьу piše se я i ю).
- љ њ možno jest pisati ль нь.
Transliteracija
[edit | edit source]Transliteracija soglasno ISO 9 jest:
- iz Kirilice: Є є -> Ê ê, Ј ј -> J̌ ǰ, Љ љ -> L̂ l̂, Њ њ -> N̂ n̂, Ь ь -> ʹ
- iz Latinice: J j -> Й й, Lj lj -> Лй лй, Nj nj -> Нй нй
Bukva Ě ě ne jest v ISO 9.
Zato dve bukvy i dve digrafy ne mogut biti transliterovan medžu standardne osnovne medžuslovjanske alfabety soglasno ISO 9.
Osnovne alfabety
[edit | edit source]Bukvy | ISO 9 | Izgovor | Varianty | |||
---|---|---|---|---|---|---|
Latinica | Kirilica | iz K. do L. | iz L. do K. | latinice | kirilice | |
A a | A а | A a | A а | [ɑ ~ a] | ||
B b | Б б | B b | Б б | [b] | ||
C c | Ц ц | C c | Ц ц | [ʦ] | ||
Č č | Ч ч | Č č | Ч ч | [ʧ ~ tʂ] | cz, cx | |
D d | Д д | D d | Д д | [d] | ||
Dž dž | Дж дж | Dž dž | Дж дж | [d͡ʒ ~ d͡ʐ] | dzs, dzx | |
E e | Е е | E e | Е е | [ɛ ~ e] | ||
Ě ě | Є є | Ê ê | - | [ʲɛ] | e, ex | |
F f | Ф ф | F f | Ф ф | [f] | ||
G g | Г г | G g | Г г | [g ~ ɦ] | ||
H h | Х х | H h | Х х | [x] | ||
I i | И и | I i | И и | [i ~ ɪ] | ||
J j | Ј ј | J̌ ǰ | Й й | [j] | й (no ја/ьа i ју/ьу : я i ю) | |
K k | К к | K k | К к | [k] | ||
L l | Л л | L l | Л л | [l ~ ɫ] | ||
Lj lj | Љ љ | L̂ l̂ | Лй лй | [ʎ ~ l] | ль | |
M m | М м | M m | М м | [m] | ||
N n | Н н | N n | Н н | [n] | ||
Nj nj | Њ њ | N̂ n̂ | Нй нй | [nʲ ~ ɲ] | нь | |
O o | О о | O o | О о | [ɔ ~ o] | ||
P p | П п | P p | П п | [p] | ||
R r | Р р | R r | Р р | [r] | ||
S s | С с | S s | С с | [s] | ||
Š š | Ш ш | Š š | Ш ш | [ʃ ~ ʂ] | sz, sx | |
T t | Т т | T t | Т т | [t] | ||
U u | У у | U u | У у | [u] | ||
V v | В в | V v | В в | [v ~ ʋ] | ||
Y y | Ы ы | Y y | Ы ы | [i ~ ɪ ~ ɨ] | ||
Z z | З з | Z z | З з | [z] | ||
Ž ž | Ж ж | Ž ž | Ж ж | [ʒ ~ ʐ] | zs, zx |
Dodatočne latinske bukvy etimologičnogo alfabeta
[edit | edit source]Etimologičny | Osnovny | Izgovor | Zamětky |
---|---|---|---|
Å å | A a | [ɒ] | Praslovjansky TorT/TolT > staroslovjansky TraT/TlaT. |
Ć ć | Č č | [t͡ɕ] | Praslovjansky tj > staroslovjansky щ |
D́ d́ | D d | [dʲ ~ ɟ] | Staroslovjansky дь. Alternativno zapisanje jest Ď. |
Đ đ | Dž dž | [d͡ʑ] | Zapisańje digrafa črěz ligaturu. Praslovjansky dj > staroslovjansky жд (vměsto dž v slovjanskyh slovah). |
Ė ė | E e | [ɛ ~ ǝ] | Alternativno zapisańje jest È. |
Ę ę | E e | [ʲæ] | Staroslovjansky ѧ. |
Ĺ ĺ | Lj lj, L l | [ʎ ~ l] | Staroslovjansky ль. Alternativno zapisanje jest Ľ. |
Ń ń | Nj nj, N n | [nʲ ~ ɲ] | Staroslovjansky нь. |
Ȯ ȯ | O o | [ə ~ ʌ] | Alternativno zapisanje jest Ò. Staroslovjansky silny ъ. |
Ŕ ŕ | R r | [rʲ ~ r̝] | Staroslovjansky рь. Alternativno zapisanje jest Ř. |
Ś ś | S s | [ɕ] | Staroslovjansky сь. |
T́ t́ | T t | [tʲ ~ c] | Staroslovjansky ть. Alternativno zapisanje jest Ť. |
Ų ų | U u | [o ~ ʊ] | Staroslovjansky ѫ. |
Ź ź | Z z | [zʲ ~ ʑ] | Staroslovjansky зь. |