Jump to content

Wp/isv/Medžuslovjanske alfabety

From Wikimedia Incubator
< Wp | isv
Wp > isv > Medžuslovjanske alfabety

Jest tri standardizirovane medžuslovjanske alfabety: osnovna latinica, osnovna kirilica i etimologična latinica.

Znaky

[edit | edit source]

Vse bukvy imaje dve formy, majuskul i minuskul.

Osnovna latinica skladati se iz 27 bukv i 3 digrafy, osnovna kirilica iz 29 bukv i 1 digraf i etimologična iz vseh iz osnovne latinice plus 14 bukv. Raznica medžu kolikost bukv i digrafov v latinici i kirilici jest za Lj lj, Nj nj i Љ љ, Њ њ.

Jest bukvy ktore ne prisutstvujut na vsih klaviaturah, tomu jest variacije i druge znaky.

Latinica

[edit | edit source]

ISO osnovny latinsky alfabet imaje 26 bukv iz nih 23 sut v osnovne latinice i slědujuče tri ne: Q q, W w, X x. Četyri bukvy ne sut v moderne osnovne latinske alfabete: Ě ě, Č č, Š š. Ž ž.

Vměsto bukv č š ž možno jest pisati cz sz zs (poljsky stroj) ili cx sx zx (eks-stroj).

Kirilica

[edit | edit source]

Četyri bukvy ne sut resultat transliteracije soglasno ISO 9 iz Latinskogo medžuslovjanskogo alfabeta: Є є, Ј ј, Љ љ, Њ њ.

Vměsto bukv:

  • ј možno jest pisati й (togda vměsto ја/ьа i ју/ьу piše se я i ю).
  • љ њ možno jest pisati ль нь.

Transliteracija

[edit | edit source]

Transliteracija soglasno ISO 9 jest:

  • iz Kirilice: Є є -> Ê ê, Ј ј -> J̌ ǰ, Љ љ -> L̂ l̂, Њ њ -> N̂ n̂, Ь ь -> ʹ
  • iz Latinice: J j -> Й й, Lj lj -> Лй лй, Nj nj -> Нй нй

Bukva Ě ě ne jest v ISO 9.

Zato dve bukvy i dve digrafy ne mogut biti transliterovan medžu standardne osnovne medžuslovjanske alfabety soglasno ISO 9.

Osnovne alfabety

[edit | edit source]
Osnovne alfabety
Bukvy ISO 9 Izgovor Varianty
Latinica Kirilica iz K. do L. iz L. do K. latinice kirilice
A a A а A a A а [ɑ ~ a]
B b Б б B b Б б [b]
C c Ц ц C c Ц ц [ʦ]
Č č Ч ч Č č Ч ч [ʧ ~ tʂ] cz, cx
D d Д д D d Д д [d]
Dž dž Дж дж Dž dž Дж дж [d͡ʒ ~ d͡ʐ] dzs, dzx
E e Е е E e Е е [ɛ ~ e]
Ě ě Є є Ê ê - [ʲɛ] e, ex
F f Ф ф F f Ф ф [f]
G g Г г G g Г г [g ~ ɦ]
H h Х х H h Х х [x]
I i И и I i И и [i ~ ɪ]
J j Ј ј J̌ ǰ Й й [j] й (no ја/ьа i ју/ьу : я i ю)
K k К к K k К к [k]
L l Л л L l Л л [l ~ ɫ]
Lj lj Љ љ L̂ l̂ Лй лй [ʎ ~ l] ль
M m М м M m М м [m]
N n Н н N n Н н [n]
Nj nj Њ њ N̂ n̂ Нй нй [nʲ ~ ɲ] нь
O o О о O o О о [ɔ ~ o]
P p П п P p П п [p]
R r Р р R r Р р [r]
S s С с S s С с [s]
Š š Ш ш Š š Ш ш [ʃ ~ ʂ] sz, sx
T t Т т T t Т т [t]
U u У у U u У у [u]
V v В в V v В в [v ~ ʋ]
Y y Ы ы Y y Ы ы [i ~ ɪ ~ ɨ]
Z z З з Z z З з [z]
Ž ž Ж ж Ž ž Ж ж [ʒ ~ ʐ] zs, zx

Dodatočne latinske bukvy etimologičnogo alfabeta

[edit | edit source]
Dodatočne latinske bukvy etimologičnogo alfabeta
Etimologičny Osnovny Izgovor Zamětky
Å å A a [ɒ] Praslovjansky TorT/TolT > staroslovjansky TraT/TlaT.
Ć ć Č č [t͡ɕ] Praslovjansky tj > staroslovjansky щ
D́ d́ D d [dʲ ~ ɟ] Staroslovjansky дь. Alternativno zapisanje jest Ď.
Đ đ Dž dž [d͡ʑ] Zapisańje digrafa črěz ligaturu. Praslovjansky dj > staroslovjansky жд (vměsto v slovjanskyh slovah).
Ė ė E e [ɛ ~ ǝ] Alternativno zapisańje jest È.
Ę ę E e [ʲæ] Staroslovjansky ѧ.
Ĺ ĺ Lj lj, L l [ʎ ~ l] Staroslovjansky ль. Alternativno zapisanje jest Ľ.
Ń ń Nj nj, N n [nʲ ~ ɲ] Staroslovjansky нь.
Ȯ ȯ O o [ə ~ ʌ] Alternativno zapisanje jest Ò. Staroslovjansky silny ъ.
Ŕ ŕ R r [rʲ ~ r̝] Staroslovjansky рь. Alternativno zapisanje jest Ř.
Ś ś S s [ɕ] Staroslovjansky сь.
T́ t́ T t [tʲ ~ c] Staroslovjansky ть. Alternativno zapisanje jest Ť.
Ų ų U u [o ~ ʊ] Staroslovjansky ѫ.
Ź ź Z z [zʲ ~ ʑ] Staroslovjansky зь.

Vněšnje linky

[edit | edit source]