Wp/isv/Madjarsky jezyk

Jezyk

Madjarsky jezyk

vug.: Magyar, Magyar nyelv
Razprostranjenje madjarskogo jezyka
Obča informacija
Ozemja	Vugrija
Govoritelji	13 milionov (2023)
Pismo	latinica
Služebny status
Služebny jezyk	Vugrija Evropejsky sojuz
Jezyčna organizacija	Vugrska akademija nauk (Magyar Tudományos Akadémia)
Jezyčna rodina
Uralske jezyky Ugrofinske jezyky Ugrske jezyky
Jezyčne kody
ISO 639-1	hu
ISO 639-3	hun

Madjarsky jezyk ili vugrsky jezyk (vug.: Magyar nyelv, izg. [ˈmɒɟɒr ˈɲɛlv]) jest narodny jezyk Madjarov i državny jezyk Vugrije. On prinaleži ugrskoj vetvi ugrofinskyh jezykov, ktore sut čest uralskoj jezyčnoj rodiny. Madjarsky jest oficialny jezyk Vugrije i jedin iz 24 oficialnyh jezykov Evropejskogo sojuza. S okolo 13 milionami govoriteljev on jest najkoristajemy uralsky jezyk v světu. Madjarsky imaje medžunarodne jezyčne kody hu (ISO 639-1) i hun (ISO 639-2 i ISO 639-3).

Vně Vugrije madjarskym takože govori veliko množstvo madjarov v susědnyh državah: v južnoj Slovakiji, zapadnoj Ukrajině (Zakarpatju), centralnoj i zapadnoj Rumuniji (Transilvaniji), sěvernoj Srbiji (Vojvodině), sěvernoj Hrvatiji, sěveroiztočnoj Sloveniji (Prekomurju) i iztočnoj Avstriji (Burgenlandu). Takože on jest govorjeny madjarskoju diasporoju po cělom světu, osoblivo v Sěvernoj Amerikě, prěd vsem v SŠA i Kanadě, takože v Izraelju.

Etimologija

Nazvanje «madjarsky» proizhodi iz samojmenovanija madjarov — Magyar. Po jednoj teoriji, slovo je prvonačelno od Mansi — blizko srodnyh Madjaram ugorskih ljudij Zapadnoj Siberije. Nazvanje «vugrsky» i podobne (lat.: Hungarica), koristajeme v večšinstvu evropejskyh jezykov, proizhodi, věrojetno, od nazvy turkijskogo sveza plemen Onogurov (čto znači «deset strel» ili «deset plemen»). Poljaki i iztočni slovjane sut nazyvali Madjarov Ǫgry, čto vslěd pravilnyh zvukovyh izměn dovedlo do nazvanja «Vugrija» i pridavnika «vugrsky» v medžuslovjanskom jezyku.

Historija

Ugrsky period i razdělenje

Madjarsky jezyk tradicijno sčitaje se odvětvivšim se od srodnych ugrskih jezykov — mansijskogo i hantyjskogo — v prvoj polovině 1-go tysečlětja pr. n. e. v zapadnoj Siberiji k iztoku od Uralskyh gor. Poslě razděljenija prědky Madjarov sut prošli dolgu put na zapad i prišli v kontakt z iranskojezyčnymi, turkijskojezyčnymi i slovjanskojezyčnymi narodami, iz jezykov ktoryh pozajeli veliko množstvo slov. Iransky sloj pozajetij odnosi se ko vrěmenu neposrědno poslě razpada ugrskoj sjedinjennosti.

Oselenje Karpatskogo basena

V koncu 9-go věka n. e. madjarski knez Arpad privědl sedm madjarskyh plemen iz stepnyh oblastij črez Karpatske gory i oselil Panonsku ravninu. To jest sobytje, ktore sut nazvali «Nabyvanje otečstva» (vug.: Honfoglalás). V 1000-om lětu n. e. kralj Ištvan I. jest osnoval Madjarsko kraljevstvo, prijel hristijanstvo rimskogo obreda i zaměnil staru madjarsku pismenost latiniceju.

Stara madjarskaja pismenost, koristana prěd prijetjem latinicy.

Tihanska zakladajuča gramota (1055), najstarši dokument s fragmentami madjarskogo jezyka. On glasi: "feheruuaru rea meneh hodu utu rea" (na sučasnom vugrskom jezyku "Fehérvárra menő hadi útra", čto označaje "k vojenskoj drogě, vedučej do Fehervara")

Najstarši ostatok jezyka jest v Tihanskoj zakladajučej gramotě od 1055-go lěta, kde madjarsky tekst jest poměšan s latinskym. Prvy polny tekst na madjarskom jest «Pogrěbna propověd i molitva» (vug.: Halotti Beszéd és Könyörgés), ktora odnosi se k 1190-m lětam. Ačekoli pravopis tyh rannjih tekstov značno odličal se od nyněšnjego, sučasni madjari ješče mogut razuměti veliku čest rekonstruovanogo govorenogo jezyka togo vrěmena.

Srědnjevěčje i rannje Novo vrěme

Posle 1300-go lěta razvila se vyše složita madjarska literatura. Najranši primer madjarskoj religijnoj poezije jest «Žalenja Marijinogo» iz 14-ogo věka. Prvy prěvod Biblije na madjarsky jest «Husitska biblija» iz 1430-h lět.

V 17-om věku madjarsky jezyk uže byl blizky svojej sučasnoj formě, hoti ješče byli v koristanju dva prošle časy. V tutom periodu načali se takože pojavljati pozajetija iz němečskogo, italijanskogo i francuzskogo. Dalje turkijske slova byli pozajete v periody osmanskogo vladanja nad Vugrijeju (1541–1699).

Jezyčne reformy 19-go stolětja

Ferenc Kazinczyи (1759–1831), voditelj jezykovoj reformy.

V 19-om věku pisatelji, na čelu s Ferencom Kazinczyиem, sut iniciovali proces obnovjenja jezyka (vug.: Nyelvújítás — «jezyčna reforma»). Někotore slova sut byli skračene; red narěčnyh slov razširil se po cěloj krajině; davno izumrěle slova byli ponovno vvedene, i veliky broj novyh izrazov byl stvoren različnymi derivativnymi prědložnikami. Tutoj ruh jest stvoril vyše než deset tyseč slov, věčšina iz ktoryh jest aktivno koristana dodnes.

Trianonsky dogovor i sučasnost

V 1920-om lětu Vugrija podpisala Trianonsky dogovor, črez ktory iztratila 71 % svojego ozemja i okolo tretiny etnično madjarskogo naseljenja, ktore pozostalo za novymi granicami. To jest privedlo k situaciji, kogda veliky počet madjarov žive v susědnyh državah i govori madjarskym. V 19-om i 20-om věkah prodolžala se standardizacija jezyka, a razliky medžu vzajemno razumějemymi narěčjami sut postupno umenjšali se.

Dodnes madjarsky jest oficialny jezyk Vugrije i regionalno uznany v Rumuniji, Slovakiji, Srbiji, Avstriji i Sloveniji.

Razprostranjenje

Karta razprostranjenja madjarskogo jezyka: temnomodry — večšina, světlomodry — značna menšina.

Madjarsky imaje okolo 13 milionov rodnyh govoriteljev, iz ktoryh vyše než 9,8 milionov živut v Vugriji. Suglasno madjarskomu prěpisu naseljenja 2011-go lěta, 9 896 333 osob (99,6 % vseho naseljenja) govoret madjarskym, iz ktoryh 9 827 875 osob (98,9 %) govoret njim kako prvym jezykom.

Okolo 2,2 miliona govoriteljev živut v oblastah, ktore byli čestju Madjarskogo kraljevstva prěd Trianonskim dogovorom (1920). Največši počet njih žive v Transilvaniji, zapadnoj polovině sučasnoj Rumunije, gde jest okolo 1,25 miliona Madjarov. Velike množstva Madjarov sut takože v Slovakiji, Srbiji i Zakarpatju, i madjarov možno najdti takože v Avstriji, Hrvatiji i Sloveniji.

Oficialny status

Madjarsky jest oficialny jezyk Vugrije i blagodare tomu oficialny jezyk Evropejskogo sojuza. Madjarsky jest takože jedin iz oficialnyh jezykov srbskyh provincij Vojvodiny i oficialny jezyk treh občin v Sloveniji: Hodoš, Dobrovnik i Lendava, zajedno so slovenečskim. Madjarsky jest oficijalno uznany како jezyk menšiny ili regionalny jezyk v Avstriji, Hrvatiji, Rumuniji, Zakarpatju na Ukrajině i v Slovakiji.

Narěčja

Narěčja madjarskogo jezyka.

Narěčja madjarskogo jezyka, oprěděljene Ethnologue'om, sut: Alföoldsko, Zadunajsko, Dunajsko-Cisko, Kraljevsko-Prehodsko, Sěveroiztočno, Sěverozapadno, Sekejsko i Zapadnomadjarsko. Tute narěčja sut věčšinoju vzajemno razumlive. Madjarsko narěčje Čango, ktoro jest govorjeno prěd vsem v oblasti BăcăuБакау v iztočnoj Rumuniji i Moldově, jest velmi odlično od ostalyh narěčij i shranjaje črty, blizke staršim formam madjarskogo jezyka, zatože tuta oblast byla dolgo oddělena od drugyh Madjarov.

Jezyčna rodina i srodstvo

Karta ugrskyh jezykov: madjarsky (zeleny) jest najdalje od drugyh srodnikov.

Madjarsky jest členom uralskoj jezyčnoj rodiny. Jezyčne svezanosti medžu madjarskym i drugymi uralskymi jezykami byli priměčene v 1670-h lětah, a egzistencija tutoj rodiny byla ustanovjena v 1717-om lětu. Madjarsky jest pripisany k ugrskoj větvi zajedno s mansijskim i hantyjskim jezykami Zapadnoj Siberije.

Sut čislne pravilne zvukove korespondencije medžu madjarskym i ugrskymi jezykami. Na primjer, madjarsko /aː/ odgovarjaje hantyjskomu /o/ v oprěděljennyh pozicijah. Distancija medžu ugrskimi i finskymi jezykami jest věčša, ale korespondencije sut takože pravilne.

Klasifikacija madjarskogo jezyka kako uralskogo/ugrofinskogo, a ne turkijskogo jezyka, byla temoju burlivoj naučnoj diskusije v 18-om i do 19-ogo věka. Poslě akademičnoj diskusije, znanoj kako «Ugrsko-turkijska vojna» (vug.: Az ugor-török háború), ugrofinska hipoteza byla priznana pobědivšeju, blagodare prěd vsem dělam němečskogo lingvista Josefa Budenzцa.

Leksika

Primery s ad

Madjarsky	Prěvod
ad	davaje
Derivovane slova s suffiksami
adni	davati
adás	prěnosjenije, translacija
adó	podatek ili danj
adózik	platiti danj
adózó	danjovy platitelj
adós	dolžnik
adósság	dolg
adat	dane
adakozik	davati (praktikovati dobročinnostj)
adalék	dodatok (ingredient)
adag	doza, porcija
adomány	donacija
adoma	anekdota
S glagolnymi prědponami
átad	prědavati
bead	podavati, vnositi
elad	prodavati
felad	odstupati, slati poštoju
hozzáad	dodavati
kiad	izdavati, publikovati, oddavati
lead	odpravjati, sdavati (objekt)
megad	vozvračati (dolg), davati (pozvoljenije)
összead	dodavati (matematično)

V prvoj rannjej fazě madjarskyh jezykovyh reform (konec 18-go i početok 19-go věka) bylo stvorěno vyše než deset tyseč slov, iz ktoryh několiko tyseč jest ješče aktivno koristano dodnes. Glavnym cěljem reform byla zaměna jestvujučih slov němečskogo i latinskogo proishodženija novo stvorěnymi madjarskymi slovami. V rezuljtatu Kazinczyи i jego pozdnějši naslědniki (reformatori) sut značno snizili ranje vysoky uděl slov latinskogo i němečskogo proishodženija v madjarskom jezyku, ktore odnosili se k spoločenskym i prirodnym naukam, politikě, ekonomikě, institucionalnym nazvanjam, modě i t.d.

Dati točnu ocenku občego čisla slov jest težko, zatože jest težko oprěděliti, čto jest «slovo» v aglutinatyvnyh jezykah, iz-za prisutnosti afiksovanyh i složenyh slov. Največše prěvodne slovniky iz madjarskogo na drugye jezyky sodrživajut 120 000 slov i frazeologizmov. Novy stolovy leksikon madjarskogo jezyka soderže 75 000 slov, a «Vseobjemluječi slovnik madjarskogo jezyka» (planujemy byti opublikovan v 18 tomah) ima soderže 110 000 slov. Standardny madjarsky leksikon ordinerno ocenivaje se na 60 000 do 100 000 slov. Vse madjarske leksemy, sobrane iz tehničnih tekstov, narěčij i t.d., sumarizovane dajut okolo 1 000 000 slov.

Česti leksikona mogut byti organizovane v «slovne kusty» (gledite priměr poprav). Slova v tutom kustu imajut obči korenj; one sut svezane črez sklonjenje, derivaciju i složenije, i v širokom smyslu sut srodne v značenju.

Osnovny slovosbor ima několiko sot korenjev slov občimi s drugymi uralskymi jezykami, kako finskym, estonskym, mansijskym i hantyjskym. Primery: glagol él «žiti» (finsky elää), čislovniky kettő (2), három (3), négy (4) (sr. mansijsky kitig, khurum, nila, finsky kaksi, kolme, neljä, estonsky kaks, kolm, neli), i takože víz «voda», kéz «ruka», vér «krovj», fej «glava» (sr. finsky vesi, käsi, veri, pää, estsonky vesi, käsi, veri, pea).

Slova dlja elementarnogo rodstvenjtva i prirody jest bolje ugrske, menje r-turkske i menje slovjanske. Slova svezane s zemjedělstvom jest okolo 50 % r-turkijske i 50 % slovjanske; pastyrske terminy sut bolje r-turkske. Hristijanska i državna terminologija jest vyše slovjanska; slovjanske substraty sut prěd vsem proto-slovačske ili proto-slovenečske.

Uděl pozajetij v sučasnom madjarskom jezyku

Neoprěděljeno			30%
Ugrofinske			21%
Slovjanske			20%
Němečske			11%
Turkijske			9.5%
Latinske i grečske			6%
Romanske			2.5%
Ine znane			1%

Suglasno ocěnjanjam, najmnogočislnějše pozajetja proizhodet iz slovjanskyh jezykov (1252 slov dokazanogo slovjanskogo proizhodženija, okolo 484 universalno koristanyh vo vsih narěčjah madjarskogo, 694 toliko v oprěděljenyh narěčjah i 74 zastarělyh slov). Dopolniteljno 382 slova sut klasifikovana kako «možlivo slovjanske», čto privodi k občemu čislu okolo 1634 potencialno slovjanskyh pozajetij.

Druga največša skupina pozajetij jest turkijska, ktora može byti razděljena na prěd-zavojevatelny i osmansky sloje; prěd-zavojevatelne slova sostavjajut absolutnu věčšinu od njih. Iz-za věkov spolubytja s turkskimi narodami, kako Vožskymi Bolgarami i Hazarami, točno proishodženje něktoryh slov jest težko ustanoviti. Občo čislo turkijskyh pozajetij obyčno ocěnjaje se kako 300–500.

Tretjeju skupinoju sut němečske pozajetja, okolo 400 slov. One začali pojavjati se v jezyku uže v 11. věku, ale stali se osoblivo primětnymi v habsburgsku epohu, od 16. věka.

Mnogo menšim, ale takože mnogo staršim slojem sut iranske pozajetja, ktore čislet toliko několiko desetok, ale sut važnoju čestju slovosbora. Tute slova vklučajut tehén «krava», tej «mlěko», asszony «žena», vám «myto», vár «krepostj», vásár «rynok», üveg «steklo» i dr.

Ine, vyše tehnične, religiozne ili naučne pozajetja, několiko desetok slov, prihodet iz latinskogo i grečskogo, a novějše sloje mogut vključati bez malogo vsaky evropejsky jezyk, s ktorym madjarsky byl v kontaktu podolg stolětij.

Tvorjenije slov

Slova mogut byti složne ili derivovane. Věčšina derivacij jest posrědstvom sufiksov, ale jest takože maly nabor derivativnyh prědastok.

Složene slova

Složene slova sut prisutne v jezyku od prauralskoj doby. Mnogo drěvnyh složenyh slov transformovalo se v osnovne slova po stolětjah. Dodnes složene slova igrajut važnu rolju v slovosboru.

Dobry priměr jest slovo arc:

orr (nos) + száj (usta) → orca (lice) (razgovorno do konca 19. věka, ješče v koristanju v někotoryh narěčjah) > arc (lice)

Složene slova sostojet se iz dvoh osnovnyh slov: prvo jest prefiks, druhoje jest sufiks. Složeno slovo može byti podredno: prefiks jest v logičnom svezu s sufiksom. Jesli prefiks jest podmět sufiksa, složeno slovo mněvaje se subjektivnym. Sut takože objektivne, determinativne i adjunktne složene slova. Něktore priměry:

Subjektivne:

menny (nebesa) + dörgés (grměnje) → mennydörgés (gromometanje)

Nap (Solnce) + sütötte (ozarjeno) → napsütötte (solncem ozarjeno)

Objektivne:

fa (drěvo) + vágó (rězač) → favágó (drěvorubec, doslovno «drěvorězač»)

Determinativne:

új (novy) + já + építés (strojenje) → újjáépítés (obnova, doslovno «stvorjenije nečego novogo črěz budovanje»)

Adjunktne:

sárga (žolty) + réz (medj) → sárgaréz (bronza)

Suglasno sučasnym pravopisnym pravilam, podredno složeno slovo musi byti pisano kako jedno slovo, bez propustov; jednakože, jesli složenje iz treh ili bolje slov jest sedm ili bolje slogov dolgo (bez padežnyh suffiksov), musi se vložiti defis na odgoovorjajučem městu.

Ine složene slova sut koordinativne: medžu prefiksom i sufiksom nema konkretnogo svezu. Podkategorije vklučajut reduplikaciju (za podčrknutje značenja; olykor-olykor «nadějno někogda»), dvojne slova i slova, u ktoryh nijedna čest imaje samostojny smysl (napriměr hercehurca «izbytočne, izlišne dějstva»).

Znamenite slova i frazeologizmy

Strany světa

Madjarske slova za strany světa prozyhodet bezprosrědno iz položenja Solnca v tečenju dnja v Sěvernoj polosferě:

• Sěver = észak (iz éj(szaka) «noč»), zatože Solnce nikogda ne světi s sěvera
• Jug = dél («poldenj»), zatože Solnce světi z juga v poldenj
• Iztok = kelet (iz nap(kelte) «vozhod Solnca»), zatože Solnce voshodi na iztoku
• Zapad = nyugat (iz nap(nyugta) «zapad Solnca»), zatože Solnce zahodi na zapadu

Dva slova za «črveny»

V madjarskom jezyku sut dva osnovnyh slova za «črveny»: piros i vörös (variant: veres; sr. estonsko «verev»). Slovo vörös jest srodno s vér «krovj». Kogda one odnoset se k faktičnoj razlikě v koloru, vörös obyčno odnosi se k temnejšemu (temnejšemu ili vyše črvenomu i menje oranžovomu) odtěnku črvenogo. Madjarski naučniki předpokladajut, čto tutoj jezyk unikatno raspoznaje dva ottěnka črvenogo kako odděljene i različne «narěčne barvy».

Jednakože oba slova sut takože koristane nezavisimo od togo v slovokombinacijah. Piros naučajut děti prvym — ono obyčno koristaje se za nežive, umětne prědmety ili prědmety, sčitane veselymi ili nevtralnymi, kogda vörös obyčno odnosi se k žyvym ili prirodnym prědmetam, a takože k serioznym ili emotivno polnym temam.

Primery:

• Izrazy, kde «črveny» obyčno prěvodi se kako piros: črveny dražny znak, črveno světlofornko světlo, črvena linija budapeštskogo metra, črveny nos klauna, něktore črvene cvěty (nevtralnogo haraktera, napr. tulipany), črvena paprika, črvena barva kart (srdce i bubny), črvene črty na horugvě i t.d.
• Vyraženija, kde «črveny» obyčno prěvodi se kako vörös: črveny železničny signal, Črveno morje, Črvena plošča, Črvena armija, Črveny baron, črveno vino, črveny koverec, črvene vlasy, Črveny križ, črvena krovna klětka, črveny dub, črvena lisica, rdža i t. d.

Rodstvene terminy

Madjarske slova za brata i sestru sut različovane suglasno vzajemnomu vozrastu. Jest takože občo slovo za «srodnik»: testvér, iz test «tělo» i vér «krovj»; to jest, proizhodeči iz jednakogo těla i krvi.

	mlajši	starši	neoprěděljeny vzajomny vozrast
brat	öcs	báty	fivér ili fiútestvér
sestra	húg	nővér / néne (zastarělo)	nővér ili lánytestvér
srodnik	kistestvér	(nagytestvér)	testvér

Pomimo tomu, sut oddělne prědrastky za několiko prědkov i potomkov:

roditelj	praroditelj	prapraroditelj	praprapraroditelj	prapraprapraroditelj	praprapraprapraroditelj
szülő	nagyszülő	déd(nagy)szülő	ük(nagy)szülő	szép(nagy)szülő	ó(nagy)szülő
děte	vnuk	pravnuk	prapravnuk	praprapravnuk	prapraprapravnuk
gyerek	unoka	dédunoka	ükunoka	szépunoka	óunoka

Slova za «hlapec» i «děvčina» sut koristane s posesivnymi sufiksami, ale terminy sut različovane raznym sklonjenjem ili leksemami:

	hlapec/děvka	(jego/jej) syn/dočka	(jego/jej) ljubimec, partner
mužsky	fiú	fia	fiúja / barátja
žensky	lány	lánya	barátnője

Fia jest koristano toliko v tutoj nepravilnoj posesivnoj formě, ono ne imaje nominativa samo po sobě. Jednakože, slovo fiú može takože prijimati pravilny sufiks, v ktorom polučajemo slovo (fiúja) odnosi se k ljubimcu ili partneru (drugu), a ne k mužskomu potomku.

Slovo fiú (hlapec) jest takože često nazyvano ekstremnym priměrom sposobnosti jezyka dodavati sufiks k slovu:

fiú	hlapec
fia	jego/jej syn
fiai	jego/jej syni
fiáé	jego/jej synov (jedin objekt)
fiáéi	jego/jej synov (množinovy objekt)
fiaié	jego/jej synov (jedin objekt, množina vlastnikov)
fiaiéi	jego/jej synov (množinovy objekt, množina vlastnikov)

Krajno dloge slova

• megszentségteleníthetetlenségeskedéseitekért

Razčlenjenje na osnovu i suffikse:

meg-	glagolna prědrastka; v tutom slučaju znači «zakončeno»
szent	svety (korenj slova)
-ség	kako «-ost» v «svetost»
-t(e)len	sufiks, izražajučy otsutnost; kako «ne-» v «nekoristny»
-ít	tvori prěhodny glagol iz pridavnika
-het	vyražaje možnost
-(e)tlen	drugy variant «-tlen»
-ség	(gledite vyše)
-es	tvori pridavnik iz imennika
-ked	prisjedinjeno k pridavniku, tvori glagol «pritvarjati se (takym)»
-és	tvori imennik iz glagola
-eitek	množinovy posesivny sufiks, 2. osoba množiny («vaše»)
-ért	priblizo prěvodi se kako «iz-za» ili «za»

Prěvod: «za vaše [množina] ponovno pritvarjanje se byti neoskvrnitelnym»

Vyjše napisano slovo jest često sčitano za najdolžejše slovo v madjarskom, hotja sut i dolšeje slova kako:

• legeslegmegszentségteleníttethetetlenebbjeitekként — «kako ti iz vas, ktorih jest najmenje možno oskvrniti»

Slova takoj dolgosti ne sut koristane v praktikě i sut težko razumlive daže rodnym govoriteljam. One sut stvorjene za pokazanje žartovnym sposobom sposobnosti jezyka tvoriti dolge slova. To ne sut složene slova, ale tvorene črěz dodavanje reda jednosložnyh i dvusložnyh sufiksov (i něktoryh prědrastok) k prostomu korenju («szent», «svety»).

Madjarske slova v slovjanskyh jezykah

Iz-za věkov sosědstva madjarsky jezyk vlinul na okružajuče slovjanske jezyky i pozajel iz nih. Někotore madjarske slova, prošedše v slovjanske i rumunsky jezyky, sut:

• Russky: гусар (huszár «hussar»), сабля (szablya «sablja»), чардаш (csárdás «čardaš»)
• Poljsky: huzar (huszár), szabla (szablya), czardasz (csárdás)
• Slovačsky: husár (huszár), kočiš (kocsis «kočijaš»), čardáš (csárdás)
• Srbsky i hrvatsky: ašov (iz madjarskogo ásó «lopata»), čardak (csárda «krčma»), hajduk (hajdú «gajduk»), gulaš (gulyás)
• Slovensky: husar (huszár), čardaš (csárdás), gulaš (gulyás)
• Ukrajinsky: гайдук (hajdú), ґазда (gazda «hozjain»), гусар (huszár)
• Bulgarsky: гайдук (hajdú), гулаш (gulyás)
• Rumunsky (ne slovjanski, ale susědny): okolo 1,6 % rumunskoj leksiky jest madjarskogo proishoženija; primery: a bântui (iz bántani «mučiti»), oraș (város «grad»)

Takože madjarsky pozajel mnoge slova iz slovjanskyh jezykov — prědevrsěm iz proto-slovačskogo i proto-slovenskogo — osoblivo v oblasty zemlědělija, hristijanstva i državnogo upravljenija. Okolo 20 % pozajetij v madjarskom jest iz susědnyh slovjanskyh jezykov: na priklad: tégla «cegla» (iz slovjanskogo tegla), mák «mak», szerda «srěda», csütörtök «četvrtok», kereszt «krest», király «kralj» (iz slovjanskogo kralj) .

Pismenost

Dražna tablička na vjezdu v grad VonyarcvashegyВонjaрцвашхедj (Vugrija), povtorjena runami

Stara madjarska runična pismenost

Historično madjarsky jezyk pisal se staroju madjarskoju runičnoju pismenostju, alfabetnoju sistemoju pisanja, voznikloju iz staroturkijskoj pismenosti. Pisalo se sprava nalěvo. Ne shranilo se nikako věčšo dělo na tutoj pismenosti, zatože material pisanja v tamtom vrěmenu — drěvo — jest razkladajuči se. Posle osnovanja Madjarskogo kraljevstva v 1000-om lětu od n. n. e. latinica jest zaměnila staru pismenost.

Sučasny madjarsky alfabet

Sučasny madjarsky alfabet se skladaje iz 44 bukv i jest osnovany na latinici s dodanymi bukvami i digrafami. Nektore specialne bukvy sut: á, é, í, ó, ö, ő, ú, ü, ű (dolge ili zaokruglene samoglasky) i digrafy cs, dz, dzs, gy, ly, ny, sz, ty, zs za različne suglasne zvuky.

Madjarsky alfabet

Bukva	Nazva	Fonema
A a	a	[ɒ]
Á á	á	[a:]
B b	bé	[b]
C c	cé	[ʦ]
Cs cs	csé	[ʧ]
D d	dé	[d]
Dz dz	dzé	[ʣ]
Dzs dzs	dzsé	[ʤ]
E e	e	[ɛ]
É é	é	[eː]
F f	ef	[f]
G g	gé	[g]
Gy gy	gyé	[ɟ]
H h	há	[h]
I i	i	[i]
Í í	í	[iː]
J j	jé	[j]
K k	ká	[k]
L l	el	[l]
Ly ly	el ipszilon	[j], [ʎ] (v sěvernyh narěčjah)
M m	em	[m]
N n	en	[n]
Ny ny	eny	[ɲ]
O o	o	[o]
Ó ó	ó	[oː]
Ö ö	ö	[ø]
Ő ő	ő	[øː]
P p	pé	[p]
R r	er	[r]
S s	es	[ʃ]
Sz sz	esz	[s]
T t	té	[t]
Ty ty	tyé	[c]
U u	u	[u]
Ú ú	ú	[u:]
Ü ü	ü	[y]
Ű ű	ű	[y:]
V v	vé	[v]
Z z	zé	[z]
Zs zs	zsé	[ʒ]
Toliko dlja zapisu slov čudžego proizhodženja
Q q	kú
W w	dupla vé
X x	iksz
Y y	ipszilon

Fonetika

Madjarsky imaje 14 samoglasnyh fonem i 30 suglasnyh fonem. Samoglasne fonemy mogut byti grupovane v pary kratkyh i dolgyh samoglasok, kako o i ó. Věčšina par imaje skoro slično izgovorjenije i razlikuje se značno samo v dolgosti. Jednakože, pary a/á i e/é različajut se kako v zatvorenosti, tako i v dolgosti.

Dolgost suglasok takože jest različna v madjarskom. Věčšina suglasnyh fonem može pojavjati se kako geminaty (udvojene suglasky). Udarjenje v madjarskom jest vsegda na prvom slogu slova, kako v finskom i skoro kako v susědnyh s madjarskym slovačskom i češskom jezykah.

Zvuk [ɟ], pisany ⟨gy⟩, zvuči podobno «d» v anglijskom «duty» i jest jedin iz četyreh palatalizovanyh suglasok, druge sut ty, ny i j.

Gramatika

Madjarsky jest aglutinativny jezyk. On koristaje razne afiksy, prěd vsem sufiksy, ale takože někotore prefiksy i cirkumfiksy, za izměnenje značenja slova i jego gramatičnoj funkcije.

Vokalno suglasovanje

Madjarsky jezyk použivaje vokalno suglasovanje pri pridavanju sufiksov k slovam. To znači, že věčšina suffiksov imaje dvě ili tri razne formy, i izbor medžu nimi zavisi od samoglasok glavnogo slova. Naprimjer, lokativny suffiks jest -ban poslě zadnyh samoglasok (ház-ban «v domě») i -ben poslě prědnjih samoglasok (kert-ben «v sadu»).

Imenniky

Imenniky imajut 18 padežev, ktore sut tvorjene pravilno s pomočju sufiksov. Imeniteljny padež jest nemarkovany (az alma «jabloko»), a napriměr, viniteljny jest markovany sufiksom –t (az almát «jabloku»). Imennik v madjarskom ne imaje gramatičnogo roda: jest toliko jedna klasa imennikov.

Posesivnost jest izražena posesivnym suffiksom na posědenom objektu, a ne na posesoru, kako v anglijskom. Napriměr, «Petrovo jabloko» jest Péter almája (doslovno: «Peter jabloka-jego»). Množina imennikov jest tvorjena s –k (az almák «jabloka»), ale posle čislovnika koristaje se jedinina (két alma «dva jabloka», doslovno «dvě jabloko»).

V madjarskom jezyku sklonjenje imennikov po padežah jest veliko razvito. Sut padeže, koristane so vsimi slovami, i padeže, koristane s ograničenym čislom slov. V množině najprvo dodavaje se okončanje čisla, a potom padežа (okončanja v množině sut te same).

Priměr sklonjenja po vsih padežah:

Padeže, ktore mogut byti koristane so vsimi slovami (na priměru slova ház «dom»)

Padež	Padežno okončanje	Značenje padežа	Priměr v jedn. č.	Priměr v mn. č.	Prěvod	Priměry
Nominativ	—	podmět (subjekt)	ház	házak	«dom»	Ez a ház magas. — «Tutoj dom jest vysoky»
Akuzativ	-t/-at/-ot/-et/-öt	premo dopolnjenije	házat	házakat	«dom»	Vettem egy házat. — «Ja kupil dom»
Inesiv	-ban/-ben	(kde? v čem?) v…	házban	házakban	«v domě»	A család egy szép házban lakik. — «Rodina žije v krasnom domě»
Ilativ	-ba/-be	(kuda? vo čto?) v…	házba	házakba	«v dom»	Lépj be a házba! — «Vojdi v dom!»
Superesiv	-n/-on/-en/-ön	(kde?) na…	házon	házakon	«na domě»	A házon meglátszott az idő vasfoga. — «Na domě byli vidne slědy vrěmeny»
Sublativ	-ra/-re	(kuda?) na…	házra	házakra	«na dom»	Egy fehér galamb szállt a házra. — «Běla golubica sěla na dom»
Adesiv	-nál/-nél	(kde?) u…	háznál	házaknál	«u doma»	Megálltunk a háznál. — «My obstanovili se u doma»
Alativ	-hoz/-hez/-höz	(kuda?) k…	házhoz	házakhoz	«k domu»	Odamentek a házhoz. — «One prišli k domu»
Elativ	-ból/-ből	(odkuda?) iz…	házból	házakból	«iz doma»	Kisétált a házból. — «On izšel iz doma»
Delativ	-ról/-ről	(odkuda?) s…	házról	házakról	«s doma»	A házról levették a zászlót. — «S doma sut odčinili horugvu»
		(o čem?) o…			«o domě»	Sokat mesélt a házról. — «Ona mnogo razskazyvala o domu»
Ablativ	-tól/-től	(odkuda?) od…	háztól	házaktól	«od doma»	A háztól nem messze egy kutat találtam. — «Nedaleko od doma ja našel studnju»
Dativ	-nak/-nek	(komu?)	háznak	házaknak	«domu»	Búcsút intett a szülői háznak. — «Na proščanje on mahal rukoju roditeljskomu domu»
Genetiv	-nak a/-nek a	(čij?)	háznak a	házaknak a	«doma»	Ennek a háznak a fala is üvegből volt. — «Daže stěny tutogo doma byly iz stekla»
Terminalis	-ig	(do čego/koliko?) do…	házig	házakig	«do doma»	Két és fél kilométer az iskolától a házig. — «Od školy do doma — dva i pol kilometra»
Instrumentalis-komitativ	-val/-vel	(čim? s čim?) s…	házzal	házakkal	«s domom»	Mi legyen a házzal? — «Čto dělati s domom?»
Esiv-formalis	-ként	v sposobnosty…, kako…	házként	házakként	«v sposobnosty doma»	Ez a nyaraló családi házként van nyilvántartva. — «Tuta letna rezidencija jest registrovana kako sěmejny dom»
Translativ-faktiv	-vá/-vé	(vo čto?)	házzá	házakká	«v dom»	Közösségi házzá alakult át az egykori mozi. — «Byvše kino transformovalo se v spoločny dom»
Kauzalis-finalis	-ért	(za čto? dlja čego?)	házért	házakért	«za dom»	Mennyit fizettél a házért? — «Koliko ty jesi platil za dom?»

Pri sklonjenju mogut byti izměny vnutri korenja imennika: madár «ptaka» — madárat «ptaku», ló «konj» — Látok egy lo'v'at «Ja vidžu konja» (v jednosložnyh slovah v korenju često pojavljaje se -v-).

Padežne okončanja mogut byti koristane oddělno v sposob izměnjajemyh po osobah i čislah prědložnikov, kako na primjer pokazatelj instrumentalis-komitativa -val / -vel: velem «so mnoju», veled «s toboju», vele «s njim, s njeju», velünk «s nami», veletek «s vami», velük «s njimi».

Pridavnik

Pridavniki prědhodet imennikam (a piros alma «červeno jabloko») i imajut tri stupnje: pozitivny (piros «črveny»), komparativny (pirosabb «črvenějši») i superlativny (a legpirosabb «najčrvenějši»). Dalje, pridavnik sam može imati funkciju imennika, a takože prijemati padežne okončanja.

Čislo

V madjarskom jezyku sut dva čisla — jedinstveno čislo i množstveno čislo. Pokazatelj množstvenogo čisla jest -k; v tutoj formě on pridavaje se k imennikam, končajučim se na samoglaky. Jestli slovo končaje se na -a ili -e, te samoglasky stavajut se dolgymi -á- i -é-: fa «drěvo» — fák «drěva».

K slovam, končajučim se na suglasky, okončanje pridružaje se s pomočju spojnoj samoglasky, suglasno pravilam vokalnogo suglasovanja.

• Za slova s samoglaskami zadnjego reda to jest obyčno -o- (ablak «okno» — ablakok «okna»), jednakože jest mnogo izključenij, kogda takovym jest -a- (ház «dom» — házak «domy»).
• V slovah s samoglaskami prědnjego reda spojnoju samoglaskoju jest -e-: ember «člověk» — emberek «ljudi».
• V mnogosložnyh slovah, v poslednom slogu ktoryh jest ö, ő, ü ili ű, spojnoju samoglaskoju bude -ö-: görög «Grěk» — görögök «Grěky».

Někogda dolga samoglaska pri tvorjenju množiny ukračivaje se: nyár «lěto» — nyarak «lěta». V inych slučajah samoglasky mogut vypadati: bokor «kust» — bokrok «kusty». Sut i polne izključenija v sposobu tvorjenja množiny: szó «slovo» — szavak «slova».

Posesivne suffiksy i posědanje

V madjarskom jezyku sut široko zastupene posesivne sufiksy, pridružajuče se najčesče k imennikam i ukazujuče na osobu i čislo vlastnika. One slučajut se s členami.

Osoba jest izražena s pomočju osobnyh zaimennikov i oprěděljenyh sufiksov, ktore izpolnjajut několiko funkcij i priměnjajut se k:

• imeniteljnomu padežu osobnyh zaimennikov za tvorjenije jih viniteljnogo padežа (s někojymi nepravilnostami);
• padežnym okončanjem za tvorjenije osobnyh zaimennikov v inych padežah;
• poslělоgom, tvoreščim razne obstajajuče dopolnjenja;
• imennikam i raznym zaimennikam za izraženje posědanja;
• glagolam, služečim okončanijami.

Jedinstveno čislo	Značenje	Osoba	Množstveno čislo	Značenje
-m/-om/-am/-em/-öm	«moj»	1	-im/-aim/-eim/-jaim/-jeim	«moji»
-d/-od/-ad/-ed/-öd	«tvoj»	2	-id/-aid/-eid/-jaid/-jeid	«tvoji»
-a/-e/-ja/-je	«jego/jej»	3	-i/-ai/-ei/-jai/-jei	«jego/jej»

Primer:

Jedinstveno čislo	Značenje	Osoba	Množstveno čislo	Značenje
városom	«moj grad»	1	városaim	«moji grady»
városod	«tvoj grad»	2	városaid	«tvoji grady»
városa	«jego/jej grad»	3	városai	«jego/jej grady»

Mnogo vlastnikov:

Jedinstveno čislo	Značenje	Osoba	Množstveno čislo	Značenje
-nk/-unk/-ünk	«naš»	1	-ink/-aink/-eink/-jaink/-jeink	«naši»
-tok/-tek/-tök/-otok/-atok/-etek/-ötök	«vaš»	2	-itok/-itek/-aitok/-eitek/-jaitok/-jeitek	«vaši»
-uk/-ük/-juk/-jük	«jih»	3	-ik/-aik/-eik/-jaik/-jeik	«jih»

Priměr:

Jedinstveno čislo	Značenje	Osoba	Množstveno čislo	Značenje
városunk	«naš grad»	1	városaink	«naši grady»
városotok	«vaš grad»	2	városaitok	«vaši grady»
városuk	«jih grad»	3	városaik	«jih grady»

Roditeljny padež i glagol «imati» kako takove odsutstvujut, i posědanje jest izraženo s pomočju posesivnyh sufiksov, a takože dateljnogo padežа i glagola lenni «byti»:

• Van egy házad — «Ty imaješ dom» (doslovno: „jest dom tvoj");
• A gyerekeknek nincsenek kutyájuk — «Děti ne imajut psov» (doslovno: „dětjam nema jih psov");
• Eszternek egy kutyá van — «Eszter ima psa».

Glagol

Madjarsky jezyk razlikuje medžu glagolami definitnogo i indefinitnogo tipa spreganja, v zavisnosti od togo, jest li objekt oprědělen ili ne. Na priměr: látok egy almát («vidžu (někako) jabloko», indefinitno), ale látom az almát («vidžu (to) jabloko», definitno).

Madjarsky imaje četyri stupnja izražanja učtivosti. Od najvyšnějšego do najnizšego:

• Ön (önözés): formalna rěč, koristana v služebnyh tekstah i biznesnyh komunikacijah;
• Maga (magázás): koristaje se za pokazanje distancije;
• Néni/bácsi (tetszikezés): nekoliko afektivna forma učtivosti, koristana ko staršim ljudam;
• Te (tegezés): neformalna rěč, koristana v rodině, medžu prijateljami i kolegami.

Voobče berut se v razgled pet kategorij glagolov, odgovarjajučih vyše ili menje zalogam v gramatikah inyh jezykov, sut to: aktivne, faktitivne, svratne, vzajemne, pasivne, srědnje i potencialne glagoly.

Za glagolne naklonjenja v gramatikah vugrskogo jezyka obvažajut toliko te, ktore nazyvajut se predikativnymi ili osobnymi v gramatikah rumunskogo jezyka. V madjarskom to sut indikativ, kondicional i imperativ.

• Indikativ imaje tri vrěmena: nastoječe, prošlo i buduče. V 19-om stolětju jestvovalo ješče nekoliko prošlyh vrěmen, ale prěžilo samo jedno. Razliky, izražajeme v medžuslovjanskom črěz imperfekt, perfekt i pluskvamperfekt sut prědavane v madjarskom črěz glagolne prefiksy i črěz kontekst. Buduče vrěme imaje takože jednu formu.
• Kondicional imaje nastoječe i prošlo vrěme. Može iměti takože značenje optativa, kako v rumunskom.
• Imperativ imaje toliko nastoječe vrěme. V madjarskom jezyku se prědpokladaje, že on imaje vse lica, imajuči takože značenja konjunktiva, a infinitiv, pričestje i gerundij ne razsmatrajut se kako glagolne naklonjenja, ale kako imenne formy glagola.

Važna harakteristika madjarskogo glagolnogo sistemu jest jestvovanje dvoh serij časovanja v slučaju prěhodnyh glagolov: opreděljeno časovanje i neopreděljeno časovanje.

Vrěme i spreženje

Osobne okončanja glagola v nastoječem vrěmenu, jestli dopolnjenje ne jest oprěděljeno, sut slědujuče (k njim takože priměnjajut se pravila vokalnogo suglasovanja):

1. én «ja» — o, ö, e + -k, mi «my» — u, ü + -nk
2. te «ty» — -sz ili o, ö, e + -l (u glagolov s korenjem na -s, -sz, -z), ti «vy» — t- + o, e, ö + -k
3. v 3. os. jedn. č. nemaje okončanija, v mn. č. — -n + a, e + -k

Priměr spreženja glagolov tudni «znati» i olvasni «čitati»:

1. tudok, tudsz, tud, tudunk, tudtok, tudnak
2. olvasok, olvasol, olvas, olvasunk, olvastok, olvasnak

U glagolov s korenjem na dolgu samoglasku +t i suglasku +t, a takože u něktoryh glagolov s korenjem na dvě suglasky, pri spreženju može pojavljati se spojna samoglaska (v razgovornoj rěči ona nerědko opuskaje se): ért — értesz «razuměješ».

Jestvuje razred glagolov, imajučih v 3. licu jedin. č. okončanje -ik: utazni «jězditi» — utazik «jězdi» — utazunk «jězdimo», érkezik «prihodi». U tutyh glagolov v 1. licu jedin. č. v prvom vidě spreženja dopuščaje se i okončanje -k (vyše vlastno razgovornoj rěči), i okončanje -m nezavisno od prisutnosti i oprěděljenosti dopolnjenja.

Osobne okončanja spreženja nastoječego vrěmeni, kogda dopolnjenje jest oprěděljeno:

1. én — -m, mi — -juk, -jük
2. te — -d, ti — -játok, -itek
3. ő — -ja, -i, ők — -ják, -ik

Glagoly s korenjem na -s, -sz i -z imajut obyčno okončanja -a (3. lico jedin. č.), -uk (1. lico mn. č.), -átok (2. lico mn. č.), -ák (3. lico mn. č.) + udvojenje suglasky prěd okončanjem, ili -i (3. lico jedin. č.), -itek (2. lico mn. č.), -ik (3. lico mn. č.) bez udvojenja.

Priměry:

• tudom, tudod, tudja, tudjuk, tudjátok, tudják
• olvasom, olvasod, olvassa, olvassuk, olvassátok, olvassák
• teszem (tenni «dělatj»), teszed, teszi, teszzük, teszitek, teszik

Tvorjenije budučego vrěmeni jest možno s pomočju kombinacije pomočnogo glagola fog i infinitiva:

1. Neoprěděljeno spreženje: fogok, fogsz, fog, fogunk, fogtok, fognak.
2. Oprěděljeno spreženje: fogom, fogod, fogja, fogjuk, fogjátok, fogják.

Jestli u glagola jest prědrastka, ona odděljaje se: bemenni «vhoditi» — be fogok menni «ja vojdu».

Glagol-svezka

Glagol-svezka lenni «byti» imaje odličny korenj v každom vrěmenu; v prošlom vrěmenu on može byti dvoh vidov: so značenjem prebyvanja i stanovjenja.

Nastoječeje vrěme	Prošlo vrěme (prebyvanje)	Prošlo vrěme (stanovjenje)	Buduče vrěme
én vagyok	voltam	lettem	leszek
te vagy	voltál	lettél	leszel
van	volt	lett	lesz
mi vagyunk	voltunk	lettünk	leszünk
vagytok	voltatok	lettetek	lesztek
vannak	voltak	lettek	lesznek

V nastoječem vrěmenu v zaprěčenju on izgledaje kako nincs za jedninu i nincsenek za množinu.

Izraženje možlivosti

Za izraženje možlivosti ili dozvolenja v madjarskom jezyku jest osobo spreženje, pokazateljem ktorogo jest sufix -hat/-het:

• ül «sěděti»

ülhetek «ja mogu sěděti»

ülhetsz «ty možeš sěděti»

ülhet «on/ona može sěděti»

ülhetünk «my možemo sěděti»

ülhettek «vy možete sěděti»

ülhetnek «oni mogut sěděti»

Kauzativ

Kauzativne glagoly (prinudženje kogo-libo k dějanju) v madjarskom jezyku sut tvorjene s pomočju sufiksa -(t)at:

• mos «myti» — mosat «prinuditi myti» (mosatok «ja prinudžaju myti»);
• hív «zvati» — hívat «prinuditi pozvati» (hívatsz «ty prinudžaješ pozvati»);
• olvas «čitati» — olvastat «prinuditi pročitati» (olvastatnak «oni prinudžajut pročitati»).

Pričestje

Aktivne pričestja nastoječego vrěmeni sut tvorjene s pomočju pokazatelja ó/ő: lát «viděti» — látó «videči». Okončanja pričestja pridružajut se k korenju infinitiva: emlékszik «pametaje» — emlékezni «pametati» — emlékező «pametaječi».

Tvorjenje pasivnogo pričestja prošlogo vrěmeni sovpadaje s tvorjenjem prošlogo vrěmeni 3. lica jedin. č., s pomočju okončanja -(t)t: nyit «otvirati» — nyitot «otvorjeny».

Dejepričestje

Dejepričestja sut tvorjene s pomočju okončanja -va/-ve: mosolyog «usměhati se» — mosolyogva mentem el «ja odšel, usměhajuči se».

Priklady tekstov

Universalna deklaracija prav člověka, članok 1

Madjarsky	Prěvod na medžuslovjansky
Az Emberi Jogok Egyetemes Nyilatkozata, 1. cikk.	Universalna deklaracija prav člověka, članok 1.
Minden emberi lény szabadon születik és egyenlő méltósága és joga van. Az emberek, ésszel és lelkiismerettel bírván, egymással szemben testvéri szellemben kell hogy viseltessenek.	Vsi ljudi rodet se svobodnymi i ravnymi v svojem dostojenstvu i pravah. Oni sut obdarjene razumom i svědomjem i muset postupati v odnošenju jedin k drugomu v duhu bratstva.

Koristne izrazy

Madjarsky	Prěvod
vug.: Szia	Zdravo
vug.: Jó napot	Dobry denj
vug.: Jó reggelt	Dobro utro
vug.: Jó estét	Dobry večer
vug.: Viszontlátásra	Do viděnja
vug.: Viszlát	Byvaj, sbogom
vug.: Jó éjszakát	Dobra noč
vug.: Kérem	Prošu
vug.: Köszönöm	Hvala, blagodarju
vug.: Elnézést	Izvini
vug.: Igen / Nem	Da / Ne

Gledite takože

• Uralske jezyky
• Ugrofinske jezyky
• Vugrija
• Madjari
• Transilvanija
• Vojvodina

Literatura

• Kenesei, István; Vago, Robert M.; Fenyvesi, Anna (1998). Hungarian (na anglijskom). Routledge. ISBN 978-0-415-00206-0.
• Molnár, Miklós (2001). A Concise History of Hungary (na anglijskom). Cambridge University Press. ISBN 978-0-521-66736-4.
• Siptár, Péter; Törkenczy, Miklós (2000). The Phonology of Hungarian (na anglijskom). Oxford University Press. ISBN 978-0-19-823841-9.
• Tolcsvai Nagy, Gábor (2005). A magyar nyelv (na vugrskom). Osiris. ISBN 978-963-389-817-8.
• Róna-Tas, András (1999). Hungarians and Europe in the Early Middle Ages (na anglijskom). Central European University Press. ISBN 978-963-9116-48-1.

Vněšnje linky

• "Hungarian". Ethnologue (na anglijskom).
• "Language Hungarian". The World Atlas of Language Structures Online (na anglijskom).
• "Spoken L1 Language: Hungarian". Glottolog (na anglijskom).

• Tutoj članok imaje prěvod iz članka "Hungarian language" v Vikipediji na anglijskom (spis avtorov; dozvoljenje CC BY-SA 4.0).
• Tutoj članok imaje prěvod iz članka "Венгерский язык" v Vikipediji na russkom (spis avtorov; dozvoljenje CC BY-SA 4.0).