Wp/isv/Hantec
| Obča informacija | |
|---|---|
| Ozemja |  Čehija Region:  Brno |
| Narodnost | čehi, moravani |
| Pismo | Latinica |
| Jezyčna rodina | |
| Jezyčne kody | |
| IETF | cs-u-sd-cz642 |
Hantec jest městnym variantom češskogo jezyka, koristanym v ustnom govoru v Brnu. Tutoj specifičny govor jest voznikl podčas několika stolětij směšanja hanackyh narěčij češskogo jezyka (jezyk okoljnoj krajiny) s němečckym jezykom brněnskyh němcov (měšanina pisemnogo němečskogo s avstrijskymi i južnoněmečskymi narěčjami) i historičnym srědnoevropejskym argotom, a imenno vienskym.[1] Vliv takože iměli jidiš, cigansky i italijansky jezyky.
V 19. stolětju a na početku 20. stolětja byl hantec obyčajno uživany nizšimi společenskymi klasami. Dnes prvonačelna forma hanteca ne jest obyčna, ale veliko množstvo pojedinnyh izrazov jest v lokalnom jezyku generalno uživano. O do istoj měry pretvarjanju hanteca i razširjenju tutoj versije do spoločenskoj svědomosti od 60. lět 20. stolětja dbala skupina brněnskyh umětnikov (Franta Kocourek, Miroslav Donutil, Jan HlaváčekJан Главачек). Posledni jmenovany v roku 2024 izrazil bojaznj, že hantecu grozi zanik, pomimo inogo v svezi s kosmopolitacijeju Brna i nedostatečnoju znalostju německogo medžu jego obyvateljami; rěšenje on by viděl v zapisu hanteca v spisok nematerialnogo naslědstva UNESCO.[2]
Proishodženje slova hantec je možno iskati v izrazu hantýrka (žargon). Medžu najznamenitejšimi slovami sučasnogo hanteca sut šalina (tramvaj – iz němečskogo elektrische Linie), čurina (zasměška) od čůrat (močiti se), hokna (rabota od něm.: hocken – čučati, stojati pri mašině), zoncna (solnce – od něm.: Sonne), Prýgl (Brněnska prěgrada, od něm.: Brückl), love (groše – iz ciganskogo), čórka (kradža – iz ciganskogo), šaškec (psihiatrična lěčiljnja, od šašek – pajac, blazn), škopek (pivo), koc (děvka – iz němečskogo izraza za "kotku" Katze v jego narodnom avstrijskom izgovoru).
Glavne priznaky
[edit | edit source]- zaměna ý > é (býk > bék) i često i ej > é (nejlepší > nélepší)
- zaměna é > ý / í (dobré > dobrý) (ravnako kako v češskyh narěčjah)
- protetično v- u slov, počinajučih s o- (okno > vokno) (ravnako kako v češskyh narěčjah)
- regresivna asimilacija sozvučja sh- na [zh-] (zhoda, zhánět)
- skupina -jd- se v předponovyh formah glagola jít měnjae na -nd- (přijde > přinde)
- substantivy sklonjenja podlě vzora předseda imajut v instrumentalu jediničnogo čisla koncovku -em (s předsedou > s předsedem), a v akuzativu koncovku -i/y (pro taťku > pro taťky, mám za kamaráda Jirku > mám za kamoša Jirky)
- instrumental množnogo čisla se obyčajno konči na -(a)ma (s vysokéma chlapama atd.)
- dvuglaskě ou odpovědaje ó (spadnout > spadnót)
- dativ i lokativ městoimena já imaje vid ně
- 3. lice množnogo čisla indikativa nastoječego vrěmena u glagolov je zakončeno na -(ij)ó (dělajó, mluvijó, só i t.d.)
- 1. lice jedinstvenogo čisla indikativa nastoječego vrěmena 3. tipa je zakončeno na -u (pracuju, chcu, maluju i t.d..)
- glagol chtít imaje infinitiv chcet i pričestje minulogo vrěmena chcel
- 1. lico jedinstvenogo čisla indikativa glagola být imaje dva vidy:
- su kako polnoznačny glagol (napr. su hlópé)
- sem kako pomočny glagol pri tvorjenju minulogo vrěmena (sem chcel)
Množno čislo se někogda uživaje v značenju čisla jedinstvenogo.
Slovosbor i morfologija
[edit | edit source]Slovosbor hanteca imaje mnogo germanizmov, ale takože pozajetja iz italijanskogo, madjarskogo, jidiša ili takože iz ciganskogo jeyzkov. Něktore izraženja mogut byti čehami, ktore ne znajut brněnskoj govorovoj molvy, považeny za uražlive – napriklad slovo cajzl, ktoro označaje obyvatelja Čeh (od němečskogo Zeisig ili čižek) ili izraženje za děvku Mařka, Havajka.
Značno se v Brnu projevjajut se črty srědnomoravskyh narěčij. Napriměr, glagol rožnout (a jego imperativ rožni), ktory je ekvivalentom pisemnogo rozsvítit (zažegti).[3]
Priklady dalših izrazov:
| Hantec | Standardny češsky | Medžuslovjansky | Proizhodženje |
|---|---|---|---|
| augle | oči | oči | od němečskogo Augen |
| betla | postel | postelj | od němečskogo Bett |
| cimra | pokoj | komnata | od němečskogo Zimmer |
| gómat | chápat, vědět | postigati, razbirati | od češskogo koumat |
| haksna | noha | noga | od avstrijskogo Haxe |
| hercna | srdce | srdce | od němečskogo Herz |
| helfnót | pomoci | pomogti | od němečskogo helfen |
| chálka | jídlo | jeda | iz ciganskogo |
| lochec | smích | směh | od němečskogo Lachen |
| lont | venkov, okolí | okrajina | od němečskogo Land |
| retych | záchod | toalet | od avstrijskogo Rettich |
| šlofnót | spát | spati | od němečskogo schlafen |
| štatl | centrum města | centr grada | od němečskogo Stadt |
Frazy
[edit | edit source]| Hantec[4] | Standardny češsky | Medžuslovjansky | Upotrěbjenje |
|---|---|---|---|
| Zdar jak sviňa! | Přeji hezký den! | Zdar! | Neformalny pozdrav |
| Betálný Štatl | Nádherné město Brno | Čudesno krasno Brno | Kogda se govori o gradu Brnu |
| Zoncna rubluje | Slunce ostře svítí | Solnce světi ostro | Žaloba, že tutdenj jest prěmnogo žarko |
| Jak šwimhozny na Prýglu | Jako plavky na Brněnské přehradě | Kako plavky na vodojemu Brněnskoj prěgrady | Sposob skazati, že někto jest nepomočny[5] |
| Hodit čuz na filáče | Koukat se po ženách | Zirkati na žen | Skazati, že vy jeste tut, da by zirkati na žen, jest generična fraza, da by ne povědati o tom, čto vy tut dělajete |
| Vozubená koňa | Krásná dívka | Zubata kobyla | Skazati, že děvčina jest krasiva |
| Kde tu máte retych? | Kde tu máte záchod? | Gde tut jest u vas toalet? | [v bukvalnom smyslu] |
| Kudy se tu dostanu na Rolu? | Jak se dostanu na hlavní nádraží? | Kako dojdti na Glavnu stanciju? | [v bukvalnom smyslu] |
Městne nazvanja
[edit | edit source]V hantecu se razvilo takože mnogo razno kaženyh brněnskyh městnyh nazv (četvrtij, ulic i inyh objektov), poněkogda s humorističnoju nadstavkoju. Priklady sut Šimice (Židenice, od něm. Schimitz), Blekfíld (Černá Pole), Kénik (Královo Pole, od něm. Königsfeld; čestěje se už ale govoret Krpole), Monte Bú (Kraví hora), Majlont (Maloměřice), Bástr (Bystrc), Žabiny (Žabovřesky), Oltec (Staré Brno, od něm. Alt-Brünn), Augec (Lužánky, od něm. Augarten), Šrajbec (Pisárky, od něm. Schreibwald), Osmec (nám. 28. října) ili Hambec (někogda Hamburk) i Vincky (Vinohrady). Velmi čestym je izraz Čára za ulicu Česká, jedin iz glavnyh prěključnyh uzlov publičnogo transporta v centru grada. Iz novějšej doby je označenje Bronx za socialno marginalnu oblast okolo ulicy Cejl.
Pri stvorjenju tutyh govorovyh (poněkogda i dodatočno kodifikovanzh) označenij sut tipične koncovky -ec (Stadec, Julec, Komec), -ál (Favál, Semál) nebo -as (Špilas, Radlas).
Použivanje
[edit | edit source]Hantec je sostavnoju čestju razgovornogo jezyka v komunikaciji medžu ljudmi, i pri socializmu byl znamenity takože kako jezyk brněnskyh umětnikov. Izdalo se v njem prinajmenje 30 knig i několiko audio CD, on jest stal predmetom mnogyh gazetnyh člankov i diplomovyh studentskyh rabot, i daže zagraničnyh. Svojih blagoprijateljev je našedl po cěloj Čehiji i Slovakiji.[2]
Městne specifične izrazy se poněkogda pojavjajut i v na Brno směrovanom marketingu – napr. Kompanija publičnogo transporta grada Brna nazyvaje i v oficialnoj komunikaciji putnu kartku slovom šalinkarta (izvědeno iz hantecovogo slova šalina za "tramvaj“ – čtovyše, jih měsečny věstnik se imenuje Šalina), a v kampaniji za prěsun glavnoj stancije byl izkoristan deviz "Bócháme na tom fest – Brno staví nové město“.[6] Za samu glavnu stanciju v hantecu jestvuje termín rola. V roku 2018 se v anketě o nazvě novoj (prěsunutoj) glavnoj stancije projevil u učestnikov počutje kako hanteca, tak i upadočnosti, kogda jest pobědila ideja "Brno–Šalingrad“ (parafraza na Stalingrad) (a na 3. měste byla "Stancija Járy Cimrmana“).[7]
Hantec byvaje v marketingu použivany takože pri celodržavnoj komunikaci, gde igraje rolju simbola moravskogo jezyka. V lětu 2002 tak brněnsky pivovar Starobrno prezentoval televizijnym reklamnym klipom "Prafotr Morava“, parodujučim legendu o Praotcu Čehu, ozvučeny v hantecu a s podnadpisami v literaturnom češskom jezyku.[8][9] Češska filmova komedija Westernstory, ktora izigyvaje se v srědě westernovogo grada nedaleko Boskovic na Brněnsku, jest vložila hantec i do ust staromu indejcu, ktory v njej suprovadžaje gledača, opet s podnadpisami v literaturnom jezyku.[8]
Priměr
[edit | edit source]Životopis moravskogo markrafa Jošta v hantecu je napisal i namolvil brněnsky moderator Borek Kapitančik:
Izteg iz jednoj iz brněnskyh pověstij O krivoj věže, napisanoj v hantecu, od Aleša „Agi“ Bojanovskogo:[10]
Prolítlo už hafo jařin vod dob, co se dával do pucu Oltecové rathaus. To jednó véšky z Rathausu hodili drát jednomu známýmu borcovi, keré bóchal se šutrama a keré chodil do bódy k jednemu névymakaňéšímu a nénabiťéšímu mistrovi z Práglu. Sice se mu do Česka moc klapat nechcelo, ale když fotr prolepil ňáké škopek, nebylo co řešit. Hodil na sebe mantl a solidní traťůvky a vodklapal. Ňáké jár krmil lepóchy rozumama toho šéfa z Práglu a když už byl skoro hotové, tak se vo něm domákli véšky ze Štatlu a že pré má naklapat do Brniska a helfnót jim s oltecovým Rathausem.
Referencije
[edit | edit source]- ↑ Hugo, Jan a kol. (2009). Slovník nespisovné češtiny (na češskom) (3 izd.). Praga: Maxdorf.
- 1 2 ČTK (8 julija 2024). "Brněnský hantec má zachránit zápis v UNESCO. Válcuje nás angličtina, říká znalec". iDNES.cz. Data dostupa: 15 julija 2025.
- ↑ Bláha, Ondřej (26 junija 2018). "Mám tedy rožnit, nebo rozsvítit? Aneb když si Češi s Moravany nerozumí". Okolo češtiny (na češskom). Český rozhlas Olomouc. Data dostupa: 4 novembra 2020.
- ↑ Kopřiva, Pavel. Velký Slovník Hantecu, FT Records Brno, 3rd ed. 2004
- ↑ Na Brněnskoj prěgradě v minulosti ne bylo možno se kupati vslěd kakosti vody, tako že plavky tam ne byli velmi pomočne. Potom vodojem se mnogokratno čistil, i tutdenj na Priglu se kupajut. Ale, na Priglu se nahodi i nudističska plaž, gde plavky ne sut potrěbne i nyně.
- ↑ "Josef Patočka: Kdo financuje kampaň za odsun brněnského nádraží?". Deník Referendum. Data dostupa: 4 novembra 2020.
- ↑ "Brno hledá název pro nové nádraží. Nejvíc hlasů získal Šalingrad". iROZHLAS (na češskom). 29 oktobra 2018. Data dostupa: 31 julija 2023.
- 1 2 ČTK; LR (8 maja 2011). "Upoutávka na westernovou komedii musí mít titulky, je totiž v hantecu". Hospodářské noviny (HN.cz) (na češskom). Data dostupa: 15 julija 2025.
- ↑ Starobrno - stará reklama z roku 2002 mluvená v hantecu (YouTube)
- ↑ Hantec.cz: Křivá věž
Literatura
[edit | edit source]- Vespalec, Martin (2016). Znalost výrazových prostředků hantecu mimo město Brno. Bakalářská práce, vedoucí: Marie Krčmová (na češskom). Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Data dostupa: 1 avgusta 2017.
- Kopřiva, Pavel; Jelínek, Pavel Čiča; Dvorník, Petr (1999). Velká kniha hantecu (1 izd.). Brno: FT Records.
- Dvorník, Petr; Kopřiva, Pavel (2013). Velký slovník hantecu : hanteco-český, česko-hantecový (4 izd.). Brno: FT Records.
- Trachťa, Jura (2021). Příběhy brněnských slov (PDF). Data dostupa: 27 mareca 2023.
- Nováček, Otakar (1928). Brněnská plotna (PDF). Brno: autor vlastním nákladem. str. 74.
- Svěrák, František (1971). Brněnská mluva. Brno: Univerzita J. E. Purkyně. str. 151.
Vnešnje linky
[edit | edit source]- Stranice, posvečene hantecu
- Slovnik hanteca
- Sajtna vo brněnským hantecu
- Hantecová sajtna
- Storky a fórky psané brněnskó řečó
- Tutoj članok imaje prěvod iz članka «Hantec» v Vikipediji na češskom (spis avtorov; dozvoljenje CC BY-SA 4.0).
- Tutoj članok imaje prěvod iz članka «Hantec» v Vikipediji na anglijskom (spis avtorov; dozvoljenje CC BY-SA 4.0).