Wp/isv/Buda

Statuja Budy

Siddhartha Gautama (ok. 563 prěd n.e. - ok. 483 prěd n.e.) jest byl zakladateljem Budizma. On jest lěpje znajemy po svojemu titulu, kako Buda. Toj titul označaje "Vpolno Probudženy".

Jego takože nazyvajut Šakjamuni Buda, zato, že byl členom klana Śākyan. Oni byli vladnoj klasoju aristokratičskoj republiky v Lumbini.

Rannje gody

On narodil se jest kako princ v Lumbini, na teritoriji sučasnogo Něpala v Kraljevstvu Šakja. Priblizno 2600 lět tomu klan Šakja vladal jest gradom Kapilavastu. Jego otcom byl vladar s imenom Šuddhodana, jego mati se zvala Maja. Maja jest umrěla, kogda Siddhartha byl toliko 7 dnev po narodženju. Otec jego jest rastil veliko mirno. Byli domašnji učitele za njego, ale on ne byl interesovanym vnješnime věčami, ktore se děli vtogda. Siddhartha žil jest v razkoši. Jego otec držal jest bědu i trudnu pracu dalěko od njego. Jasnovidec skazal, že ako li Siddhartha by ostal vnutri palaca cěly svoj život, on stal by velikym kraljom. Jednakože, ako li by on ostavil palac, by stal velikym religijnym vodžem. Kral ne htel je, že by jego syn se stal religijnym vodžem. On držal jest Siddharthu v palacu cělo jego dětstvo.

Kogda Siddharthě stalo jest 16 lět, jego otec našel jest jemu ženu, da by se s nim omužila. Siddhartha oženil se s ženoju imenovanoju Jašodhara. Oni iměli syna imenom Rahula. Siddhartha iměl jest vsečto, čto by htěl, ale ne byl jest ščestnym. On htěl se jest dozvědati o životu vně jego palaca.

Legenda glasi, že on jest izběgl iz svojego palaca protivno prikazanjam svojego otca. On uvidel jest "Četyri Velikyh Viděnja": To byli sut stary člověk, boljny člověk, blaženny člověk, i člověk, ktory ne iměl jest dom.

Siddhartha ostavil rodinu, svoju zemju i vsečto drugo vo věku 29. On jest ostavil kralovstvo i putoval po vsemu Indijskomu subkontinentu. On jest htěl se stati mendikantom (putnikom-asketom). S časom on jest se stal religijnym vodžem za ljudij.

Iskanja

Mnogo svetyh ljudij v toj čas sut byli asketami. Oni mučili sut svoje těla za religijne pričiny. Oni sut udrživali se od něktoryh radostij da by izbaviti se želanij. Jedna grupa asketov imenovala se Džajny. Oni sut praktikovali samo-odrečenje i pričinjali sebe mnogo utrpěnij. Oni sut mněvali, že črěz tuto osvobodet ātman (dušu) od bolji i smutka. Bylo jest mnogo tipov asketov-mendikantov (putnikov) po vsemu regionu, ktory tutčasno znajemo kako Indiju. Siddhartha jest proboval tute praktiky i metody meditacije, i v koncu stal jest lěpje učiteljev. On kako predže ne nahodil jest odpovědij i zato ostavil učiteljev i drugov, da by iskati drugy put. On jest rešil jedati toliko 6 zrn ryža za denj. On jest proboval ne dyhati. Jego tělo jest stalo velmi hudym, toliko koža i kostji, i on jest bez malogo umrěl. I kako predže, ne nahodil jest odpovědij.

Siddhartha načal jest ponovno mysliti o svojem putu. On jest vozpominal, kako jest sěděl pod šipkovym drěvom, kogda byl jest dětetom, i dosegal jest glubokogo mirnogo stanja. On jest pomyslil, že tuto dobro vozpominanje možet pokazati lěpši put, než mučenje sebe. On jest akceptoval poživjenje mlěkom i ryžom, i tako mogl iměti silu da by izdělati koncentrovano usilje. On jest našedl veliko drěvo (tutčas nazyvano Drěvo Bodhi) i načal meditovati pod njim. On jest oběčal sam sobě, že ne izojde iz tutogo města, dopokud ne bude našedl prosvětljenje. On jest meditoval pod drěvom, kako něktore sut govorili, 49 dnjev. Govoret, že jego razum stal jest čistym, i potom — poslě cělkovito šesti lět praktikovanja — on stal jest prosvětlennym. On byl jest od tutogo momenta Budoju Vpolnno Probudženym.

Jego žitje kako Budy

Sarnat (ili "Jeleni Park") jest městom, kde Buda poprvo učil

Kogda Buda jest stal prosvětlenym, on jest našedl odpověd na stradanje i znal jest kako poběditi stradanje. Tuta odpověd byla jest nazvana Četyri Blagorodnyh Istiny. On ne byl jest uvěrjenym da by byl dolžen učiti svoje nove ideji ili ne. On se pytal sobě, ako li svět byl jest gotovym k takomu glubokomu učenju. Ale v koncu, on jest rešil odpravjati se do grada Sarnat učiti ljudij svojemu novomu putu. On učil o Četyreh Blagorodnyh Istinah i Blagorodnom Osmeričnom Putu. Ljudi slušali sut jego.

Kogda on jest učil, on ne pretendoval byti bogom. On jest govoril, že jest jedino člověkom, ktory jest našedl smysl žitja (prosvětljenje), i že libokaka osoba može takože najdti smysl života. Do konca svojego života on jest hodil po zemjam, ktore sut tutčasno znajeme kako Južny Něpal i čest Indije, da by učiti ljudij tomu, vo čto věril. On jest založil Sanghu, grupu Budističnyh monahov i monahynej. Mnogo ljudij dosegli sut prosvětlenja blagodare jemu. Vo věku 80 lět, po 45 lětam učenja Četyreh Blagorodnyh Istin, Gautama Buda jest umrěl.

Učenje života

Osnovny članok: Wp/isv/Budizm

Učenje Budy jest izvěstno kako Budizm. Budizm govori o zakončenju čuvstva bolji, ktoru vsi ljudi čujut vnutri. Gautama Buda učil, že starost, bolěst, smrt i stradanje sut čestju žitja každogo. On jest učil, že bolj pričinjaje se želanjem. I on jest ukazal, že jestvuje metod zakončiti s tegoju i stradanjem črěz dějanje dobryh věčij, ne dějanje zlyh věčij, i trenovanje uma. Kogda člověk jest sposobnym dosegati uspěha v tutyh kvalitah, on dosegaje prosvětljenja.

Budizm uči ne škoditi i byti v ravnovagě – ne idti velmi daleko do jednoj ili drugoj strany. Buda jest učil ljudij meditovati podčas sěděnja v pozě lotusa ili podčas stojanja, sědenja, hodženja ili leženja. Budda jest prizyval svojih adeptov pomniti jego Naučenja, i postavjati pytanja. Něktori Budisty pěvajut čanty (ktore byli sut složeny, da by pamětati i shranjati Naučenja). Budisty poněkogda dělajut tute věči, da by razuměli člověčsko srdce i um. Poněkogda oni dělajut tute věči za cěljom razuměnja, kako rabotaje svět. Poněkogda oni delajut tuto, da by najdti mir.

Buda jest učil, že ljudi ne sut dolžni smotrěti na bogov kako na tyh, ktore jih budut spasiti ili privesti ko prosvětljenju. Bogy mogut iměti silu nad dějanjami vo světu i oni mogut pomagati ljudjam, ili ne pomagati. Ale Buda jest věril, že jedino sam člověk se može stati prosvětljenym.

Svezane članky

• Budizm

Vněšnje linky

• Stranica o žitju Budy
• Stranica o Budě i Budizmu
• The Buddhist's Resource - A public resource of Buddhist prayers and chants
• Tutoj članok sodržaje prěvod iz članka «Gautama Buddha» v Vikipediji na prostom anglijskom (spis avtorov; dozvoljeńje CC BY-SA 4.0).