Wp/isv/Abhazsky jezyk
| abh.: аԥсшәа, аԥсуа бызшәа | |
| Obča informacija | |
|---|---|
| Ozemja | Gruzija (Abhazija, Adžarija), Rosija, Turcija, Sirija, Jordanija, Irak |
| Narodnost | abhazi |
| Govoritelji | 190 mln. |
| Pismo | kirilica |
| Služebny status | |
| Služebny jezyk | Abhazija |
| Jezyčna rodina | |
| |
| Jezyčne kody | |
| ISO 639-1 | ab |
| ISO 639-2 | abk |
| ISO 639-3 | abk |
Abhazsky jezyk (abh.: аԥсуа бызшәа) jest sěverozapadnokavkazsky jezyk, ktory imaje okolo 190 tys. govoriteljev. Zajedno s russkym abhazsky jest jedin iz služebnyh jezykov nepriznanoj republiky Abhazije, ktora formalno jest čest Gruzije ale nahodi se pod okupacijeju Rosije.[1] Vslěd političnoj situacije tutoj jezyk dnešnjego dnja naleži k lěpje razvityh «malyh» jezykov Kavkaza, imaje odnositeljno vysoky prestiž i jest upotrěbjeny v presě, radiju, televiziji, literaturě i naučnyh dělah. Kromě Abhazije, sut takože govoritelji abhazskogo Rosiji (Karačajevo-Čerkesija, Stavropolsky kraj), v Gruziji (Adžarija), Turciji, Siriji, Jordaniji i Iraku. Iz pričin historije jezyka i regiona abhazsky sodrživaje mnogo elementov pozajetyh od turečskogo, gruzinskogo i russkogo jezykov.
Abhazsky jezyk imaje tri glavne dialekty: abžujsky (na ktorym jest osnovany literaturny jezyk), bzybsky i sadzsky (v Turciji). Najbliže srodnym jezykom jest abazinsky jezyk.
Harakteristika
[edit | edit source]Abhazsky jezyk harakterizuje se nadobyčajno vysokoju kolikostju suglasok (58, v bzybskom dialektu daže 67) i nadobyčajno nizkoju kolikostju samoglasok. Sut samo dvě fonologično samobytne suglasky: otvorjena samoglaska /a/ i zakryta samoglaska /ǝ/. Obě mogut byti izgovorjene kako /e/, /i/, /o/ ili /u/, zavisno od leksikalnoj obsrědiny, ale razlika medžu tymi zvukami ne jest relevantna i ne igraje značnu rolju za razuměnje slov.
Tipologično abhazsky jezyk jest polisintetičny i aglutinacijny. Gramatika harakterizuje se ergativnostju: zaměsto nominativa i akuzativa abhazsky imaje sistemu s nergativom i absolutivom, v ktoroj ergativ označaje podmet prěhodnogo glagola, a absolutiv označaje prědmet prěhodnogo glagola i podmet neprěhodnogo glagola. Dodatočno sut dva padeže: tvoriteljnik (instrumental) i adverbial. Časovanje glagolov jest neobyčno složeno.
Alfabet
[edit | edit source]V 1862 g. kavkazolog Pjotr Uslar stvoril prvu kiriličnu azbuku za abhazsky jezyk.[2] Versije tutoj azbuky, izměnjene medžu drugymi Myhajlom Zavadskym v 1887 g., Dmitrijem Gulia i Konstantinom Mačavariani v 1892 g. i Aleksejem Čočua v 1909 g., byli v upotrěbě do 1926 g., kogda v ramkah latinizacije Sovětskogo sojuza byla vvedena versija latinskogo alfabeta, tako nazyvajema «Analitična ortografija» stvorjena Nikolajem Marrom. Zaměsto njej prostějši latinsky alfabet Nikolaja Jakovleva byla vvedena v 1928 g.
V lětah 1938–1954 byl upotrěbjeny gruzinsky alfabet, a v 1954 g. ponovno byla vvedena kiriličny alfabet, ktory od togo časa ješče několiko razov byl izměnjeny. Sučasny alfabet izgledaje tako:
| A а [a] |
Б б [b] |
В в [v] |
Г г [ɡ] |
Гь гь [ɡʲ] |
Гә гә [ɡʷ] |
Ӷ ӷ [ʁ/ɣ] |
Ӷь ӷь [ʁʲ/ɣʲ] |
| Ӷә ӷә [ʁʷ/ɣʷ] |
Д д [d] |
Дә дә [dʷ] |
Е е [a/ja] |
Ж ж [ʐ] |
Жь жь [ʒ] |
Жә жә [ʒʷ] |
З з [z] |
| Ӡ ӡ [d͡z] |
Ӡә ӡә [d͡ʑʷ] |
И и [j/jɨ/ɨj] |
К к [kʼ] |
Кь кь [kʼʲ] |
Кә кә [kʼʷ] |
Қ қ [kʰ] |
Қь қь [kʲʰ] |
| Қә қә [kʷʰ] |
Ҟ ҟ [qʼ] |
Ҟь ҟь [qʼʲ] |
Ҟә ҟә [qʼʷ] |
Л л [l] |
М м [m] |
Н н [n] |
О о [a/wa] |
| П п [pʼ] |
Ԥ ԥ [pʰ] |
Р р [r] |
С с [s] |
Т т [tʼ] |
Тә тә [tʼʷ] |
Ҭ ҭ [tʰ] |
Ҭә ҭә [tʷʰ] |
| У у [w/wɨ/ɨw] |
Ф ф [f] |
Х х [x/χ] |
Хь хь [xʲ/χʲ] |
Хә хә [xʷ/χʷ] |
Ҳ ҳ [ħ] |
Ҳә ҳә [ħʷ] |
Ц ц [t͡sʰ] |
| Цә цә [t͡ɕʷʰ] |
Ҵ ҵ [t͡sʼ] |
Ҵә ҵә [t͡ɕʼʷ] |
Ч ч [t͡ʃʰ] |
Ҷ ҷ [t͡ʃʼ] |
Ҽ ҽ [t͡ʂʰ] |
Ҿ ҿ [t͡ʂʼ] |
Ш ш [ʂ] |
| Шь шь [ʃ] |
Шә шә [ʃʷ] |
Ы ы [ɨ] |
Ҩ ҩ [ɥ/ɥˤ] |
Џ џ [d͡ʐ] |
Џь џь [d͡ʒ] |
Ь ь [ʲ] |
Ә ә [ʷ] |
Iztočniky
[edit | edit source]- ↑ Statija 6 Konstitucije. "Конституция Републики Абхазия" (PDF). Народное собрание. Парламент Республики Абхазия (na russkom). 30 aprilja 2014. Data dostupa: 2 dekembra 2025.
- ↑ Услар, Петр (1862). Этнографія Кавказа. Языкознаніе. Абхазскій языкъ (PDF). Тифлисъ.
