Jump to content

Wp/isv/

From Wikimedia Incubator
< Wp | isv
Wp > isv >

, (hwe) jest bukva razširjenoj kirilice, variant bukvy һ. Ona nahodila se v prvom abhazskom alfabetu, razrabotanom Pjotrom Karlovičem Uslarom v lětah 1861–1862 g.[1] Pozdněje ona takože nahodila se v abhazskyh alfabetah Dmitrija Gulia i Konstantina Mačavariani, Andreja Čočua i Prěvodničskogo komiteta.[2][3][4] Ona byla v upotrěbě do 1926 g., kogda vvedeny byl latinsky alfabet. S ponovnym ustanovjen​jem kirilice v 1954 g. jejno město zajel dvuznak ҳә, ktory označaje labializovany bezzvučny faringalny frikativ [ħʷ].[5]

Pjotr Uslar takože koristal bukvu v svojem projektu alfabeta za kabardino-čerkessky jezyk za označen‍je bezzvučnogo faringalnogo frikativa [ħ]. Piše on njej, že «izgovarjaje se několiko s večšim naprežen‍jem neželi francuzsko h aspiré[6] Lev Grigorjevič Lopatinskij v svojem russko-kabardinskom slovniku (1890 g.) koristaje bukvu һ̱, ale dodavaje, že lěpje bylo by koristati Uslarovu bukvu . Ob izgovoru piše, že «zvuk һ̱, ح u arabov [...] izgovarjaje se približen‍jem zadnjej povrhnje jezyka k mekkomu nebu s zamětnějšim učestjem grtanji v jegovoj artikulaciji.»[7] V variantu Pago Izmailoviča Tambijeva, koristanom v bukvaru iz 1906 g., istinno bylo koristano .[8] Trěba dodati, že za pisan‍je kabardinskogo jezyka bolje razprostranjeno bylo arabsko pismo, a v 1920-yh lětah vvedeny byl latinsky alfabet, ktory sodržival latinsky ekvivalent tutoj bukvy (). V 1936 vvedeny byl novy kiriličny alfabet za kabardino-čerkessy jezyk, v ktorom zvuk [ħ] piše se dvuznakom хь.[9] Prikladno slovo: ꚕа (Uslar)[10], хьэ (v sučasnoj ortografiji) «pes».

Nakonec Pjotr Uslar takože koristal bukvu v monografiji o tabasaranskom jezyku, ktoru jednakože iz pričiny smrti ne dovršil, i ktora izdana byla toliko v 1979 g.[11] V sučasnom tabasaranskom pravopisu tutoj zvuk piše se хь.[12]

Kodovan‍je

Bukvy Ꚕ ꚕ byli dodane do versije 5.1 Unikoda v 2008 g. i nahodet se v bloku «Razširjena kirilica – B»:[13]

Kodovan‍je
Nazva v Unikodu CYRILLIC CAPITAL LETTER HWE CYRILLIC SMALL LETTER HWE
Unikodšestnadseterična sistema U+A694 U+A695
deseterična sistema 42644 42645
HTMLšestnadseterična sistema &#xa694; &#xa695;
deseterična sistema &#42644; &#42645;

Iztočniky

  1. Усларъ, Петръ (1862). Этнографія Кавказа. Языкознаніе. Абхазскій языкъ (PDF). Тифлисъ. str. 1.
  2. Гулиа, Д.И.; Мачавариани, К.Д. (1892). Абхазская азбука. Главнѣйшія молитвы и заповѣди на абхазскомъ и церковно-славянскомъ языкахъ (PDF). Тифлисъ. str. 13.
  3. Ч̆оч̆уа, А.М. (1909). Аԥсуа Анбан, Абхазская азбука (PDF). Тифлисъ: Изданiе Кавказскаго Учебнаго Округа.
  4. Бгажба, Х.С. (1967). Из истории письменности в Абхазии (na russkom). Тбилиси: Мецниереба. str. 68.
  5. Ager, Simon. "Abkhaz (аҧсуа бызшәа)". Omniglot.com (na anglijskom). Data dostupa: 4 januara 2026.
  6. Усларъ, П.К. (1887). "Черновыя замѣтки о черкесскомъ языкѣ". Этнографія Кавказа. Языкознаніе. Абхазскій языкъ (PDF) (na russkom). Тифлисъ: Типографія канцеларіи Главноначальстующаго гражданскою частію на Кавказѣ. str. 63–64.
  7. Лопатинскій, Л. (1890). Русско-кабардинскій словарь с указателемъ и краткою грамматикою (na russkom). Тифлисъ: Типографія канцеларіи Главноначальстующаго гражданскою частію на Кавказѣ. str. 5.
  8. Тамбиев, П.И. (1906). Кабардинская азбука (na russkom). Тифлисъ: Типографія Канцеляріи Наместника Его Императорского Величества на Кавказе. str. 14.
  9. Ager, Simon. "Kabardian (Къэбэрдейбзэ)". Omniglot.com. Data dostupa: 4 januara 2026.
  10. Uslar, str. 66.
  11. Услар, П.К. (1979). Табасаранский язык (PDF). Тбилиси: Мецниереба. str. 34–36.
  12. Tamože
  13. Everson, Michael; Birnbaum, David; Cleminson, Ralph; Derzhanski, Ivan; Dorosh, Vladislav; Kryukov, Alexej; Paliga, Sorin; Ruppel, Klaas (21 mareca 2007). "Proposal to encode additional Cyrillic characters in the BMP of the UCS" (PDF) (na anglijskom). str. 6, 44. Data dostupa: 31 avgusta 2025.

Vněšnje linky

Ф Varianty kiriličnyh bukv Х, Һ Ц

Х х · Х́ х́ · Х̀ х̀ · Х̆ х̆ · Х̄ х̄ · Х̌ х̌ · Х̌˚ х̌˚ · Х̑ х̑ · Х̇ х̇ · Х̊ х̊ · Х̔ х̔ · Х̾ х̾ · Х̍ х̍ · Х’ х’ · Хꙻ   хꙻ   · Ҳ ҳ · Ӽ ӽ · Х̧ х̧ · Ӿ ӿ · Ӿ̊ ӿ̊ · χ · χ̊ · Ԕ ԕ · Ԗ ԗ
Һ һ · Һ̊ һ̊ · Һʼ һʼ · Һ̣ һ̣ · Һ̱ һ̱ · Ꚕ ꚕ · · · Ԧ ԧ ·